Vánoční zvyky a tradice – znáte je všechny?

Magický Štědrý den s sebou přinášel mnoho lidových zvyků a pověr. Některé jsou notoricky známé dodnes, některé vám možná vykouzlí úsměv na tváři. Pojďme se společně podívat, jaká opatření naši předci 24. prosince dodržovali, jaké věštby Štědrý den přinášel a čím bylo možné si v příštím roce zajistit zdraví a úspěch. Starobylé zvyky a rituály můžete vyzkoušet i dnes – kdo ví, třeba se vám vaše přání vyplní…

Udělejte si o vánočních svátcích hezký výlet! Vánoce jsou pro všechny symbolem klidu. Překonejte lenost, opusťte příjemné teplo domova a prožijte kouzelný vánoční výlet. Poznejte magické kouzlo tradic a zvyků, které jsou s tímto svátkem spjaty, netradiční prohlídky zoo, užijte si svátečně vyzdobené hrady a zámky nebo zábavu na bruslích. Prohlédnout si během Vánoc můžete i řadu nádherných betlémů, kde se člověk musí klanět umu našich předků.

Čtvrtá adventní neděle (zlatá) je letos 21. prosince 2025. Čtvrtá adventní neděle připadá vždy na neděli před 25. prosincem. Čtvrtá adventní neděle může díky tomu nastat mezi 18. až 24. prosincem, tedy i na Štědrý den. Tato neděle je tradičně ve znamení posledních příprav na slavnost Narození Páně. Zapaluje se 4. svíce na adventním věnci, tzv. andělská, představující mír a pokoj. Udělejte si procházku k neobyčejným betlémům, svezte se vánočně vyzdobenou tramvají nebo počkejte na západ slunce a udělejte si výlet za netradiční vánoční výzdobou. Nechte se pozvat na zajímavá místa, kde můžete v klidu strávit Štědrý den a zlatou adventní neděli.

3. adventní neděle je letos 14. prosince 2025. Advent přináší sváteční atmosféru a neopakovatelné kouzlo. Pojďte s námi oprášit některé tradice. O třetí adventní neděli (latinsky Gaudete – radostná) zapalujeme růžovou svíci, tzv. pastýřskou. Vyjadřuje radost z blížícího se konce postního období a adventní období získává slavnostnější ráz. Všude vládne vánoční nálada, slavnostní výzdoba a rozsvícené vánoční stromky, trhy, svařené víno a tradiční sladkosti. Vyberte si z našich tipů pro stříbrnou adventní neděli!

O druhé adventní neděli, která letos připadá na 7. prosinec 2025, se zapaluje druhá svíčka, tzv. betlémská, reprezentující lásku a Ježíškovy jesličky. Darujte svým blízkým v čase adventu to nejcennější co máte, darujte jim svůj čas. Přemýšlíte, jak překvapit rodinu či přátele pěkným vánočním výletem na 2. adventní neděli, ale stále vás nic nenapadá? Pak už si nemusíte zoufat – v našich tipech objevíte náměty na senzační výlety tam, kde se v době adventní něco zajímavého děje. Naše tipy výlety doplňují, kromě samotného popisu zajímavostí, i přehledné mapky tras. Šťastnou cestu a senzační (bronzové) zážitky vám přeje Kudy z nudy.

Betlémy, cukroví, vánoční stromeček, šupiny z kapra, zlaté prasátko, jmelí, lití olova, házení střevícem nebo krájení jablíček: to všechno jsou zvyky, které už nepatří k adventu, ale do vánoční doby. Víte ale, kdy vlastně Vánoce začínají a kdy končí?

Železná adventní neděle je letos 30. listopadu 2025. Advent je obdobím ztišení, klidu, pohody. Kde si užijete čas rozjímání a příprav na Vánoce? Kde najdete nejkrásnější vánoční trhy a zářící vánoční stromy? Voňavé svařené víno, betlémy, dětské dílničky, koledy, bohatý program, a hlavně vánoční atmosféra na vás čekají ve všech větších i menších městech Čech a Moravy. Na první adventní neděli se zapaluje první fialová svíčka, označovaná jako svíce proroků. Jaká adventní překvapení na vás letos čekají vám prozradí portál Kudy z nudy.

Říká se, že prosincem rok končí, ale zima začíná. Opravdu teprve začíná: i když prosinec už patří do zimy, ze všech zimních měsíců má nejvyšší průměrnou teplotu. Přináší s sebou spousty pranostik a starých lidových zvyků: je to přece čas adventu, zimního slunovratu a Vánoc. Seznamte se na Kudy z nudy s prosincovou nadílkou pranostik a pořekadel!

Rozzářené ulice, veselý shon na vánočních trzích, slavnostní výzdoba, ale také nostalgické rozjímání přesvědčí i zaryté nepřátele svátků, že Vánoce patří k nejkrásnějším obdobím v roce. Vychutnejte si magickou vánoční atmosféru a vánoční trhy 2025. Máme pro vás přehled, kam se v Česku během adventu a Vánoc vydat vstříc jedinečným zážitkům. Zajít na trhy a jarmarky můžete klidně cestou z práce. Možná narazíte i na originální dárek nebo na něco, co udělá radost vám.

Zvyk stavět betlémy patří k nejrozšířenějšímu vánočnímu zvyku. Tuto tradici založil v roce 1223 svatý František z Assisi v italské Umbrii. Se svými přáteli přivedli do jeskyně, kterou přeměnili na kapli, živého osla i vola a zinscenovali betlém, v němž pak kněz sloužil první vánoční půlnoční mši. Současné adventní a vánoční výstavy betlémů ukazují, že betlémářská tradice je u nás dosud živá. Přijďte se i vy potěšit krásou betlémské scény, která pohladí na duši.

I když se móda a trendy mění, některé drobné tradice přetrvávají a vytvářejí tu jedinečnou vánoční atmosféru, na kterou se těšíme už od prvního adventního dne. Právě tyto maličkosti často určují, jak kouzelné a nezapomenutelné naše Vánoce skutečně jsou. Možná ten pocit znáte – nazdobíte stromeček, připravíte salát, cukroví máte napečeno a přece cítíte, že i když je vše hotovo, stále ještě něco chybí... Může to být jedna z vánočních drobností, která právě u vás vykouzlí tu pravou vánoční atmosféru. Zpátky do dětství se vrátíte s vánočními lucerničkami nebo andělským zvoněním, někde je tím posledním bílým místem tradiční rodinná ozdoba, jinému stačí zapálit františek. Inspirací vám mohou být naše tipy, které zároveň vysvětlí, odkud se všechny tyto tradiční drobnůstky vzaly a jaký je jejich příběh.

Již osmý ročník Příběhu vánočního stromečku, letos s podtitulem Sto let českých Vánoc, začíná 15. listopadu 2025. Vánoční atmosféra, nazdobené stromečky i průvodci v kostýmech na vás budou čekat každý den v týdnu, včetně sobot a nedělí, až do 17. ledna 2026.

První adventní neděle, která letos připadá na 30. listopad 2025. Advent nabízí možnost nejen připravit domov na Vánoce, ale také se zastavit, zklidnit a užít si kouzlo očekávání příchodu nejkrásnějších svátků v roce. Pro křesťany advent představuje očekávání příchodu Ježíše Krista a přípravu na oslavu jeho narození, na Vánoce. Jednotlivým adventním nedělím se říká železná, bronzová, stříbrná a zlatá. Adventní doba u nás skončí se západem slunce o Štědrém večeru. Je tomu tak proto, že za dávných časů platil v naší zemi staročeský čas, kdy nový den začínal nocí, tedy západem Slunce dne předcházejícího.

V neděli 1. prosince 2024 zapálíme první svíci na adventním věnci a zahájíme tím krásný předvánoční čas. K adventu i Vánocům patří už tradičně řada symbolů z rostlinné říše. Kromě vánočního stromečku naše domovy zdobí větvičky barborek, jmelí a za oknem rozkvétá brambořík. K vánoční výzdobě patří i řada tropických rostlin, například vánoční hvězda neboli pryšec překrásný, obrovské květy hvězdníku nebo vánoční kaktus. S mnoha těmito rostlinami se můžete setkat i při návštěvě trojské botanické zahrady. Víte, proč některé rostliny symbolizují právě čas adventu a Vánoc? Odkud zejména ty tropické pocházejí? A na co si při jejich pěstování dát pozor? Kromě seznámení s krásnými rostlinami nabízí Botanická zahrada Praha v letošním roce i originální vánoční dárky.

V mnoha českých domácnostech to již od konce listopadu voní vanilkou, skořicí a čokoládou. České hospodyně zachovávají tradici, že na vánočním stole musí být nejméně tolik druhů vánočního cukroví, kolik je členů rodiny, kteří usednou ke štědrovečerní večeři. A některé přebornice pečou i více než dvacet druhů… Zamysleli jste se ale někdy nad tím, na čem si vlastně pochutnáváme? Kde se vzaly názvy jako medvědí pracny, marokánky, vosí hnízda anebo proč se pečou zrovna vanilkové rohlíčky? Všechny tyto otázky se pokusí objasnit Kudy z nudy.

Česká republika je na špičce světového lidového betlémářství a betlémy objevíte během adventu a Vánoc skutečně všude, od maličkých, co se vejdou do ořechové skořápky, až po obří betlémské scény s postavami v nadlidské velikosti ze dřeva či slámy. Odkud se ale tahle tradice vlastně vzala a kde se odehrálo první představení živého betléma?

Na jmelí si v průběhu roku vzpomene málokdo. To až s příchodem Vánoc se začínáme pídit po pozlacených větvičkách, abychom si je zavěsili doma pro štěstí. Jeho tradice má kořeny hluboko v minulosti, kdy bylo jmelí považováno za magickou rostlinu s ochranou mocí a symbolikou štěstí. Odkud však tato tradice pochází, jaké další tajuplné legendy jsou se jmelím spojené? A jak slavili Vánoce naši dávní pohanští předci?

Dnešní betlém v počtu 25 figur z polychromované keramiky z konce 20. stol., který měl být pouhým provizoriem, nakonec pro svou líbeznost zdomácněl. Velmi osobitě působí zejména netradiční ztvárnění klečící Panny Marie objímající děťátko v jeslích, které se dočkalo četných kopií.

Při pohledu na překrásně nazdobené vánoční stromky na náměstích se tají dech. Pojďte s portálem Kudy z nudy pátrat po jejich tajemství. Víte, kdy se vůbec začalo s jejich výzdobou, anebo kdy se objevily první nazdobené velké stromy na náměstích našich měst, a odkud se tahle tradice vlastně vzala?

Olomoucké vánoční trhy patří k těm nejhezčím nejen v Olomouci. Vychutnejte si pravou vánoční atmosféru od 21. listopadu až do 23. prosince 2025. Opět se můžete užít dřevěné městečko s desítkami stánků s tradičním sortimentem a bohatou nabídkou punčů.

Adventní věnec neodmyslitelně patří k symbolům předvánočního období. První adventní neděle je časem, kdy se zapaluje první svíčka adventního věnce. Krásně nazdobený věnec z chvojí nebo jiného materiálu je po celou dobu adventu ozdobou domácnosti, kterou navíc provoní příjemná vůně jehličí. Ale ruku na srdce – co o adventním věnci vlastně víme? Kde se vzal a jak má vypadat jeho tradiční výzdoba?

Víte, že počátky oslav adventu sahají až do 5. – 6. století? Advent je začátek liturgického roku, období čtyř neděl před 25. prosincem. Doba adventní je pro křesťany časem očekávání narození Krista a první adventní den je zároveň začátkem nového církevního roku, bez ohledu na civilní kalendář. Samotné slovo advent pochází z latinského "adventus", což znamená příchod. V dobách předkřesťanských naši předci v tomto čase oslavovali zimní slunovrat, návrat životadárného světla.

V době největší slávy měly jesličky přes 300 figurek zdobených autentickými kroji ze všech koutů naší země a fronty na výstavu sahaly až ke dveřím na hřbitov. Současná podoba perníkových jesliček je dílem učně paní Horálkové, Daniela Zítky, který peče a zdobí betlém od roku 2002.

Jesličky byly pravděpodobně zhotoveny ještě v 19. století. Tomuto období by odpovídala i polychromie utvořená z barev tlumených odstínů. Betlém byl doplněn stylizovanou salaší ze dřeva se šindelovou krytinou.

Velká vánoční výstava pod názvem „Lidové Vánoce v Polabí“ se i letos koná v celém areálu skanzenu. V interiérech všech devíti chalup budou k vidění scény ze života našich předků, připomínající starobylé zvyky a obyčeje v čase adventu a v období od vánočních svátků až do Tří králů.

Nehledejte dárky v obchodních centrech. Navštivte adventní a vánoční trhy v historických centrech našich malebných měst.

Květen je měsíc lásky: patří k němu stavění velké máje i malých májek, polibky a tance pod kvetoucími stromy, malování chodníčků lásky i čtení veršů z Máchova Máje. A také Jízdy králů (které byly v roce v roce 2011 zapsány na seznam UNESCO), prvomájové výlety, pikniky a téměř zapomenutý svátek Letnice.

1. leden: přelom starého a nového roku patřil v minulosti k velmi sledovaným událostem. Naši předkové v tomto období dodržovali velké množství tradic, které je měly ochránit před nepřízní osudu, ale také zaručit štěstí a bohatství. Jaké se k Novému roku vážou pověry a zvyky? A jak předpovědět, co se stane na základě pranostik?

Štědrovečerní večeře je v plném proudu, zní vánoční hudba, hoří svíčky a u ozdobeného stromečku se právě odehrává zázrak: zastavil se tu Ježíšek a naděluje. Odkud přišel? Anebo přiletěl? Jak se dostal do obývacího pokoje? Chodí komínem nebo oknem? A jak je možné, že miminko unese tolik dárků?

Stejně jako vánoční cukroví nebo výzdoba domácností se zvolna mění i tradiční štědrovečerní večeře. I když se ale někde na svátečně prostřených stolech objeví řízky, losos nebo vinná klobása, ve většině českých domácností pořád hraje prim rybí polévka, smažený kapr s bramborovým salátem a pár kousků vánočního cukroví nebo vánočka. Na čem si ale o Vánocích pochutnávají naši sousedé?

Slavná filmová pohádka Tři oříšky pro Popelku režiséra Václava Vorlíčka měla premiéru 1. listopadu 1973. Popelku dodnes milují celé generace malých i velkých diváků a právem patří mezi nejoblíbenější vánoční pohádky.

Bižuterie ze skla, kovu a dalších materiálů se na severu Čech vyrábí již od konce 17. století. Našla si cestu do všech koutů světa, jejím domovem ale zůstává Jablonec nad Nisou; ostatně termín jablonecké zboží se už dávno stal mezinárodním synonymem pro ozdobné třpytivé šperky. Jen kousek od Jablonce pak leží Jiřetín pod Bukovou, místo, kde se v roce 1862 narodil Daniel Swarovski: muž, který vybudoval značku, jež se v módním světě stala ikonou.

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Jednou z českých lidových tradic oceněných značkou UNESCO jsou masopusty. Nejsme v tom sami, zimní slavnosti plné bujaré hudby, masek, tance a dobrého jídla zdaleka nejsou jen výsadou Čech, Moravy a Slezska. Masopustní obchůzky z východních Čech, zapsané na seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO, tak mají leccos společného například se slavným benátským karnevalem.

Na Vánoce peče a mlsá celé Česko. Kdo nepeče, ten si alespoň pár kousků cukroví koupí, aby ozdobilo vánoční stůl. Tradičně se chystá přesný počet druhů, což prý nosí štěstí. Kolik druhů to ale je? A jak si naše vanilkové rohlíčky, pracny nebo marokánky vedou ve světové konkurenci?

Určitě si z dětství vzpomínáte na křehké vánoční ozdoby sestavené z maličkých třpytivých perliček. Dědí se z generace na generaci jako pověstné rodinné stříbro, ukládají se s péčí, nostalgií a něhou, a ven z krabic smí jen na Vánoce. Ruční výroba křehkých vánočních ozdob byla zapsaná na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Pečené kaštany byly oblíbenou pochoutkou podzimních a zimních dnů už za Rakouska-Uherska. Patřily ke staropražskému koloritu: zvlášť na Starém Městě prý v zimě stávaly kaštanářky na každém rohu a vůně pražených kaštanů byla pro kolemjdoucí tou nejlepší reklamou.