!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > Vánoční zvyky a tradice – znáte je všechny?
Životní styl

Vánoční zvyky a tradice – znáte je všechny?

  • Vydáno14. prosince 2021
Vánoce, to je především svátek dětí a rodiny. Všechny sváteční dny se nesou ve znamení setkávání rodin i přátel a v poklidném vychutnávání zvláštní atmosféry. Vánoce patří k nejkrásnějším obdobím v roce. Staré tradice si připomínají nejen muzea a skanzeny, ale i lidé ve svých domovech.

Adventní kalendář

adventní kalendářBezpochyby patří k nejkrásnějším adventním zvykům. V současné době je často chutným dárkem pro děti, neboť bývá plněn různými sladkostmi. Adventní kalendář má nejen dětem připomenout smysl a význam čtyři neděle trvajícího předvánočního času, ale i zároveň zkrátit čekání na nazdobený stromeček a štědrovečerní nadílku.

Prvním adventním obrázkovým kalendářem byl výtvor němce Gerharta Langa na počátku 20. století. Když v roce 1908 nápaditý měšťan a majitel prosperující tiskárny v Mnichově na vlastní náklady vytiskl vystřihovací kalendář s názvem V zemi Ježíškově, nechtěně tím vytvořil krásný a dodnes velmi rozšířený zvyk. V padesátých a šedesátých letech 20. století se adventní kalendáře začaly objevovat na pultech většiny evropských zemí. Každý národ si zanedlouho vytvořil svou vlastní variantu předvánočního kalendáře, charakterizující vkus a cítění dané země.
 

Adventní věnec

adventní věnecStrojení adventního věnce patří k relativně mladým, zato velmi oblíbeným zvyků předvánočního času. Kořeny tradice sahají do první poloviny 19. století. V Rakousku a v Německu jsou adventní věnce prvními posly blížících se vánočních svátků. Nejstarší písemně doložená zpráva o adventním věnci pochází z roku 1838 z bohatého přístavního města Hamburky. Teolog Johann Heinrich Wichern tehdy nade dveře sirotčince, který spravoval, pověsil na počátku adventu velký věnec vyřezávaný ze dřeva. Každý den na něj umístnil jednu zapálenou svíci. Pod věncem stála pokladnička, do které mohli zbožní lidé házet vánoční milodary pro opuštěné a osiřelé děti.

Ze severního Německa se zvyk rozšířil do dalších krajů především zásluhou evangelického hnutí mládeže. Mezi dvěma světovými válkami pronikl za hranice německy mluvících zemí. Adventní věnce se už vyřezávaly nejen ze dřeva a barvily na zeleno, ale zhotovovaly se také ze zelených větviček jehličnanů. Živé adventní věnce symbolizovaly věčný život, který věřícím přislíbil Ježíš Kristus. Kruhový tvar věnce vyjadřoval jednotu společenství lidí a Boha, plamen svíček připomínal Krista jako světlo ozařující plamenem lásky každého člověka. Poněvadž adventní čas začíná čtvrtou nedělí před Vánocemi, ustálil se počet svící na adventním věnci na čtyřech. Každou adventní neděli se jedna z nich zapálí.
 

Původ stromečku

Těžko si dnes dovedeme představit Vánoce bez ozdobeného stromečku. Zelený stromek, ověšený ozdobami, cukrovými řetězy a čokoládovými figurkami je samozřejmou součástí Vánoc. Málokdo však ví, že zdobení živých zelených stromů světly a sladkostmi má kořeny už v pohanských dobách. Tehdy pod nimi lidé tancovali, aby oslavili bohyni slunce. Keltové zdobili stromky a větve, aby uctili boha slunce. Slované zavěšovali tzv. chvojku – velkou jedlovou větev zdobenou sladkostmi. Ta se dávala na vchodové dveře špičkou dolů, aby se mrtví nasytili už venku a netoužili zaujmout místo živých u slavnostní večeře.

Vánoce Štědrý denKdy poprvé stromeček začali využívat křesťané, je skutečně nejisté. Církev zpočátku považovala zdobení stromků o Vánocích za zvyk s pohanskými kořeny. Ve větším počtu se vánoční stromky objevily až na počátku 19. století v domácnostech německých měšťanů, původně v oblastech obývanými protestanty. Předchůdci dnešních vánočních stromků byly malé stromečky, které se zavěšovaly nad štědrovečerní stůl. Zdobila je červená jablka na oslavu svátku Adama a Evy. První český vánoční stromek, jak je známe dnes, spatřil světlo světa v roce 1812. A byl to Jan Karel Leibich, ředitel Stavovského divadla, který jej na libeňském zámečku postavil pro své přátele. Do českých rodin se však tento zvyk dostal teprve o několik desetiletí později. Stromečky byly v té době zdobené papírovými ozdobami, perníčky a ovocem.


Dárky

Už ve starém Římě si lidé na oslavu Nového roku dávali dárky. Později se zimní slunovrat stal vánočním svátkem a obdarovávání zůstalo. Stalo se projevem přátelství a křesťanské lásky k bližnímu. Od šestnáctého století existují důkazy o vyměňování dárků mezi přáteli a příbuznými. Nejvíce dárků dostávaly především děti.

V následujících dvou stech letech už nosil dárky Ježíšek, Santa Claus či Vánoční muž. Bývalo zvykem, že se dárky začnou rozbalovat až v okamžiku, kdy se objeví na nebi první hvězdička. Tím se připomíná betlémská hvězda, která zářila nad Betlémem. Dnes se ve většině zemí dárky rozdávají na Štědrý den nebo druhý den ráno na Boží hod vánoční. Ježíšek přiveze na saních (u nás a v dalších zemích) dárky na Štědrý večer 24. prosince a nadělí je pod stromeček.
 

Vánoční zvyky Štědrého dne

ořechZnáte staré vánoční zvyky, které se dodržovaly během minulých staletí, či se dodržují i v našem tisíciletí? Se Štědrým dnem se pojí spousta zvyků, tradic a různých pověr, které se odjakživa předávají z generace na generaci. Například pokud si v předvečer Štědrého dne položíte pod polštář vlašský ořech a ihned ráno ho po probuzení (ještě v posteli) sníte, budete celý rok chráněni před blechami a štěnicemi. Ten, kdo vstal za rozbřesku a hned se opláchl vodou z potoka či studny, utužil své zdraví na celý následující rok.

Pokud chováte slepice, nasypte jim zrní s mákem, což vám zajistí, že příští rok dobře ponesou. S dvouletými koňmi jděte na procházku do lesa na dříví – během dalších let budou jezdit jako vítr.

vánočkaAbyste si o Vánocích přivolali štěstí, stačí v průběhu štědrovečerní večeře sníst kousek okoralého chleba. Jestliže doma starý chléb nenajdete, nevadí. Stejný účinek by mělo mít vejce snesené na Boží hod.

Toužíte se v nejbližší době vdát? Pak je zaručeným receptem nasbírat během Štědrého dne devět patek od vánoček. Koho trápí bolesti nohou, měl by si pod štědrovečerní stůl dát sekerku. Pokud se mu podaří během vánočního stolování na ni šlápnout, bude mít od těchto neduhů pokoj.
Advent provoněný vanilkou aneb tajemství vánočního cukroví

Advent provoněný vanilkou aneb tajemství vánočního cukroví

V mnoha českých domácnostech to již od konce listopadu voní vanilkou, skořicí a čokoládou. České hospodyně zachovávají tradici, že na vánočním stole musí být nejméně tolik druhů vánočního cukroví, kolik je členů rodiny, kteří usednou ke štědrovečerní večeři. A některé přebornice pečou i více než dvacet druhů… Zamysleli jste se ale někdy nad tím, na čem si vlastně pochutnáváme? Kde se vzaly názvy jako medvědí pracny, marokánky, vosí hnízda anebo proč se pečou zrovna vanilkové rohlíčky? Všechny tyto otázky se pokusí objasnit Kudy z nudy.

Sedm zajímavostí o vánočních stromech a stromečcích

Sedm zajímavostí o vánočních stromech a stromečcích

Při pohledu na překrásně nazdobené vánoční stromky na náměstích se tají dech. Pojďte s portálem Kudy z nudy pátrat po jejich tajemství. Víte, kdy se vůbec začaly zdobit první stromečky? Kdy se objevily první nazdobené velké stromy na náměstích našich měst, a odkud se tahle tradice vlastně vzala?

Deset maličkostí, které dělají Vánoce kouzelnými

Deset maličkostí, které dělají Vánoce kouzelnými

Máte nazdobený stromeček, připravený salát, hotové cukroví, ale stále něco chybí? Může to být jedna z vánočních drobností, která právě u vás vykouzlí tu pravou vánoční atmosféru. Zpátky do dětství se vrátíte s vánočními lucerničkami nebo andělským zvoněním, někde je tím posledním bílým místem tradiční rodinná ozdoba, jinému stačí zapálit františek. Inspirací vám mohou být naše tipy, které zároveň vysvětlí, odkud se všechny tyto tradiční drobnůstky vzaly a jaký je jejich příběh.

Odkud se vzala tradice adventního věnce a jakou barvu mají mít jeho svíčky?

Odkud se vzala tradice adventního věnce a jakou barvu mají mít jeho svíčky?

První adventní neděle je časem, kdy se zapaluje první svíčka adventního věnce. Krásně nazdobený věnec z chvojí nebo jiného materiálu je po celou dobu adventu ozdobou domácnosti, kterou navíc provoní příjemná vůně jehličí. Ale ruku na srdce – co o adventním věnci vlastně víme? Kde se vzal a jak má vypadat jeho tradiční výzdoba?

Advent – čas příchodu Krista i dávných pohanských zvyků

Advent – čas příchodu Krista i dávných pohanských zvyků

Doba adventní je pro křesťany časem očekávání narození Krista. Samotné slovo advent pochází z latinského "adventus", což znamená příchod. V dobách předkřesťanských naši předci v tomto čase oslavovali zimní slunovrat, návrat životadárného světla. Postupem času došlo k prostoupení prastarých obyčejů s křesťanskými a po celý prosinec se v lidových Vánocích objevovaly různé tajemné postavy. Pojďte si s námi připomenout živé či dnes již zaniklé tradice vztahující se k tomuto tajuplnému období, které letos připadá na období od 28. listopadu do 24. prosince 2021.

Rostlinné symboly Vánoc a adventu – z domova i z tropických krajin

Rostlinné symboly Vánoc a adventu – z domova i z tropických krajin

V neděli 28. listopadu zapálíme první svíci na adventním věnci a zahájíme tím krásný předvánoční čas. K adventu i Vánocům patří už tradičně řada symbolů z rostlinné říše. Kromě vánočního stromečku naše domovy zdobí větvičky barborek, jmelí a za oknem rozkvétá brambořík. K vánoční výzdobě patří i řada tropických rostlin, například vánoční hvězda neboli pryšec překrásný, obrovské květy hvězdníku nebo vánoční kaktus. S mnoha těmito rostlinami se můžete setkat i při návštěvě trojské botanické zahrady. Víte, proč některé rostliny symbolizují právě čas adventu a Vánoc? Odkud zejména ty tropické pocházejí? A na co si při jejich pěstování dát pozor? Kromě seznámení s krásnými rostlinami nabízí Botanická zahrada Praha v letošním roce i originální vánoční dárky.

Jmelí: cizopasník, který přináší štěstí a zahání zlé duchy

Jmelí: cizopasník, který přináší štěstí a zahání zlé duchy

Na jmelí si v průběhu roku vzpomene málokdo. To až s příchodem Vánoc se začínáme pídit po pozlacených větvičkách, abychom si je zavěsili doma pro štěstí. Odkud však tato tradice pochází, jaké další tajuplné legendy jsou se jmelím spojené? A jak slavili "Vánoce" naši dávní pohanští předci?

Betlémy 2021 – bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě

28.11.
2.2.
Betlémy 2021 – bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě

Jesličky byly pravděpodobně zhotoveny ještě v 19. století. Tomuto období by odpovídala i polychromie utvořená z barev tlumených odstínů. Betlém byl doplněn stylizovanou salaší ze dřeva se šindelovou krytinou.

#světovéČesko a štědrovečerní večeře aneb od kapra až po gołąbki

#světovéČesko a štědrovečerní večeře aneb od kapra až po gołąbki

Stejně jako vánoční cukroví nebo výzdoba domácností se zvolna mění i tradiční štědrovečerní večeře. I když se ale někde na svátečně prostřených stolech objeví řízky, losos nebo vinná klobása, ve většině českých domácností pořád hraje prim rybí polévka, smažený kapr s bramborovým salátem a pár kousků vánočního cukroví nebo vánočka. Na čem si ale o Vánocích pochutnávají naši sousedé?

Český folklorní rok – zvyky a tradice

Český folklorní rok – zvyky a tradice

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.