Víte, že v Zoo Ostrava jsou výběhy safari?
Rozlehlými výběhy safari se mohou návštěvníci projet v hlavní sezoně každý den od 10 do 18 hodin. Délka jedné jízdy je asi 15 až 20 minut. Nástupiště se nachází pod výběhem žiraf.
Stádo vodušek abok čítá osm jedinců – jednoho samce a sedm samic. Ve výběhu budou společně s antilopami losími a žirafami Rothschildovými. Do zoo byla zvířata dovezena již v loňském roce. Samce jsme získali z francouzské Zoo Cerza, šest samic ze zoo ve Dvoře Králové (jedna samička se stihla ještě loni v Ostravě narodit). Jelikož se ale jedná o velmi plachá a lekavá zvířata, byla relativně dlouho chována pouze v zázemí pavilonu afrických zvířat. Postupně se zabydlovaly v návštěvnické části pavilonu a před několika týdny se začaly navykat na venkovní výběh. Zprvu se pouštěly do zcela prázdného výběhu bez žiraf a antilop pouze samice vodušek, za nějaký čas se k nim přidal samec, v minulých dnech i stádo antilop losích. Jakmile to počasí dovolí, budou ven chodit i žirafy. Momentálně pobývají vodušky venku od rána do cca 13 hod. Návštěvníci ve stádu jednoduše poznají samce od samic, protože tento druh má mezi voduškami nejvýraznější pohlavní dvojtvárnost: samci mají tmavou srst a bílou skvrnu na zátylku, samice mají nenápadné světle hnědé zbarvení. Rohy mají pouze samci.
Voduška abok (Kobus megaceros) se vyskytuje v Jižním Súdánu a jihozápadní Etiopii. Obývá travnatá území v okolí sladkých vod (vlhké savany, mokřady), o čemž svědčí dlouhé nohy i prodloužená kopyta a paspárky. Husté mokřadní porosty poskytují voduškám úkryt a jsou i zdrojem potravy. Jako mnoho jiných živočichů, kteří obývají mokřadní území, je i voduška ohrožována především vysoušením a přeměnou bažinatých ploch na pastviny nebo pole. Navíc musí čelit potravní konkurenci domácího dobytka a přímému lovu pro maso. V Červeném seznamu (IUCN Red List of Threatened Species) je vedena jako ohrožený druh (Endangered). Je to jediná voduška, o jejímž sociálním životě v přírodě nemáme žádné informace. Pozorováním v zoo bylo zjištěno, že si samci močí na krk, což zřejmě souvisí s dominantním nebo teritoriálním chováním.