Havířský masopust s lidovou veselicí v prostředí
historických báňských objektů se na rozdíl od mnoha jiných obdobných akcí vyznačuje řadou specifik spjatých právě s industriálním prostředím královského horního města.
Průvod masek, mezi nimiž nemohou chybět
havíři či důlní skřítci
permoníci, vyrazí za doprovodu kapely z nedaleké hornické vsi
Bohutín a dojde až k bráně
Ševčinského dolu na Březových Horách. Vede ho tajuplný duch okolních
brdských lesů Fabián, kterého doprovází
Kecal, jakož i pestrá
družina dalších fantaskních bytostí.
U brány dolu přivítá maškary ředitel muzea Josef Velfl, který si s nimi připije a udělí jim souhlas ke vstupu na nádvoří
dolu, kde se poté odehraje
několik humorných scének čerpajících z bohatých hornických tradic. Součástí programu budou také hornické písničky. Začátek je v
10:00 hodin v areálu
Ševčinského dolu, symbolické vstupné činí
1 Kč.
Podle staré mytologie chaos vystřídá řád
Masopustní období, přestože dnes již ztratilo vlivem křesťanství svůj původní význam, vyvolává dodnes hluboko v lidských genech zakořeněné
stopy pohanských oslav konce zimy a příchodu jara, potřebu uvolnění před vážnou dobou v čase nouze, kdy loňské zásoby docházejí a do nové sklizně je ještě daleko.
Staré mytologie byly založeny na střídání chaosu a řádu. Aby mohl nastat řád, stvoření nového času a života, musí mu předcházet chaos.
A tím je vytvoření nepřehledné situace za pomoci masky, kdy se
člověk stává něčím nebo někým jiným než je ve skutečnosti. Také divoké tance a reje, hluk a alkohol přispívají ke krátkodobému narušení sociálního pořádku. Opětovný řád nastává v den jarní rovnodennosti, přelomovém dni, kdy
chaos končí a začíná příprava na Velikonoce, velký půst, původně vyvolaný vyčerpáním potravinových zásob po zimním období.
Masopustní průvod a lidová veselice se konají v sobotu 22. února 2025.
Muzeum spolupracuje na přípravě této lidové veselice již 22 let.
Návštěvníci mohou vidět průvod masek doprovázených kapelou, variace havířů a důlních skřítků permoníků a setkat se s pestrým doprovodem fantaskních bytostí.
Ředitel Josef Velfl přivítá maškary u brány dolu, kde s nimi připije a udělí souhlas ke vstupu na nádvoří dolu, kde se pak odehraje několik scének.
Program zahrnuje průvod masek, humorné scénky, a hornické písničky.
Symbolické vstupné činí 1 Kč.
Masopustní období značí čas konce zimy a příchodu jara, stejně jako potřebu člověka uvolnit se před vážnou dobou nouze.
Scénky během masopustní veselice čerpají z bohatých hornických tradic a jsou plné humoru.
Hornické muzeum Příbram s nadzemními i podzemními expozicemi a Svatá Hora, jedno z nejznámějších mariánských poutních míst ve střední Evropě.
Cílem masopustních oslav je symbolický přechod od chaosu k řádu, což je vyjádřeno přes reje, masky a sociální uvolnění před dnem jarní rovnodennosti a přípravou na Velikonoce.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.