Nový pavilon pro levharty mandžuské bude v
Zoo Olomouc slavnostně otevřen již zítra, 2. července 2013 v 9:45 hodin. Opticky působí objekt jako
dvě jeskyně s vyhlídkovou terasou. Výběh je koncipován do podoby jeskynního útvaru tak, aby v průběhu času pavilon splynul s okolní přírodou. V „levhartinci" nabídne zoo návštěvníkům další
sociální zařízení potřebné v rozlehlém areálu parku. Olomoučtí chovatelé doufají, že v novém prostředí budou mít zvířata ideální
podmínky pro posílení chovatelských úspěchů, a dokonce počítají s vypuštěním těchto zvířat
zpět do volné přírody, kde v současné době žije pouze několik desítek jedinců.
Levhart mandžuský je nejseverněji žijící velká forma levharta skvrnitého s hustou až 50 mm dlouhou srstí. Jeho zbarvení je světlejší s velkými, řídce rozmístěnými rozetami. K dalším rozpoznávacím znakům patří dlouhý
hustě osrstěný ocas a šedě zbarvené oči. Černě zbarvení jedinci se u tohoto poddruhu nevyskytují. Celková délka samců činí 170–190 cm, samic 140–175 cm, délka ocasu 60-97 cm, kohoutková výška 50–75 cm.
V přírodě se tento levhart v současné době vyskytuje pouze
na Dálném východě na pomezí Ruska, severní
Koreje a Číny. Žije v oblastech, v nichž v zimě dochází k poklesům teplot hluboko pod bod mrazu a napadne zde velké množství sněhu a naopak v létě tam panují velká horka. Okolo 30 jedinců žije v Rusku, několik dalších levhartů je rozptýlených v Číně v blízkosti ruských hranic.