Divocí koně, zubři a pratuři pomáhají zachraňovat zanedbanou krajinu. Kde uvidíte tato vzácná zvířata?

Divocí koně původem z anglického Exmooru se rychle zabydleli v České republice. V Evropě býval tento druh koně původní, ovšem člověkem zde byl vyhuben. Podařilo se mu přežít pouze na Britských ostrovech. Hlavní výhodou těchto koní je, že se u nich zachovaly všechny „divoké“ vlastnosti nutné pro život bez lidské péče. Právě kombinace unikátních vlastností, nenáročnosti, autentického vzhledu a schopnosti celoroční venkovní pastvy bez potřeby přikrmování a jiné péče, z nich ideální zvíře pro nejekologičtější péči o přírodovědně cenná území velkého rozsahu.

V lokalitách jako jsou například bývalé vojenské újezdy a další podobná území koně představují nejpřirozenější a dlouhodobě nejefektivnější způsob péče o krajinu. Mimo koní na některých místech uvidíte také další velké kopytníky, jako jsou zubři a pratuři. Jejich přítomnost pomáhá velmi rychle s odstraněním dominantních trav těchto hospodářsky zanedbaných území. Zvířata je dokáží potlačit již během prvních dvou let pastvy. Od třetího roku se začínají na místa vracet původní kvetoucí byliny. Čtvrtý a pátý rok „koňské péče“ dochází k obnově dalších částí území a tím i k návratu původních druhů živočichů a rostlin. Jedná se například o motýly, kteří potřebují ke svému životu nektar z květin.

V Milovicích se podařilo navrátit do přírody vzácný druh motýla – modráska jetelového, který na tomto místě před desítkami let vyhynul. V rezervacích našli útočiště koroptve polní a křepelky polní, dudci, nebo vzácní korýši jako žábronožka letní a listonoh letní. V době, kdy v Evropě dochází k výraznému poklesu počtu motýlů a dalšího hmyzu, tak čeští vědci a ochranáři vyzkoušely fungující metodu na jejich záchranu.
 

Ožití vyhynulých zvířat a rostlin v naší přírodě

Nejznámější rezervací divokých zvířat jsou středočeské Milovice. Stádo prvních čtrnácti divokých koní přijelo do rezervace 28. ledna 2015. V říjnu téhož roku do oblasti přibylo stádo praturů. Novodobí pratuři jsou výsledkem práce vědců ve 20. století, kteří je zpětně vyšlechtili z primitivních plemen skotu. Návštěvníci zde naleznou vyhlídkové plošiny z nichž mohou vzácná zvířata zahlédnout.

Rezervace Traviny zahrnuje rozlehlou oplocenou pastvinu nedaleko Benátek nad Jizerou. Obora i s kusem lesa se stala domovem zubrů evropských (původem z Polska) a dalších divokých koní.

Dalším místem, kde se koním dobře daří je Podyjí na jižní Moravě. Divocí koně pomáhají navracet původní podobu krajiny na pastvinách na Mašovické střelnici a Havranickém vřesovišti. Obě lokality jsou pokladnicemi vzácných rostlin a živočichů, jako jsou koniklece, jalovce, orchideje, desítky druhů motýlů, ještěrky zelené, užovky stromové a řada dalších. Ti všichni se neobejdou bez dlouhodobé péče o svá stanoviště, kterou zde zajíšťují právě divocí koně. O tom, že s ekoním dobře daří svědčí přírůstky do stáda - první hříbě se narodilo 17. dubna 2020, během pár týdnů se očekávají další hříbata, březích je devět klisen.

Šlovický vrch u Dobřan býval vojenským tankodromem. Díky výskytu chráněných živočichů byl bývalý zařazen na seznam evropsky významných lokalit Natura 2000 a divocí koně tu od roku 2018 pomáhají udržovat biotop potřebný pro život chráněných druhů.Poníkům slouží dva výběhy na ploše 18 hektarů.

U Hradce Králové objevíte lokalitu Na Plachtě. Jedná se o prostor bývalého cvičiště a ačkoli se lokalita (mezi Malšovicemi a Moravským Předměstím) nachází v těsném sousedství městské zástavby Hradce Králové, zahrnuje tůně, rybníky, písčiny, vřesoviště, rašelinné louky, lesní porosty a rozptýlené skupiny křovin. Také zde od roku 2018 působí stádo několika koní. Za rok dokázali obnovit slatinnou louku s rybníkem Jáma, který se opět stal významnou lokalitou pro hnízdící ptáky. Také rákosiny začaly být druhově pestřejší a ochránci čekají, že se podaří navrát pryskyřníku obrovského, kterého byl na Plachtě zaznamenán naposledy před 35 lety.

Na Josefovských loukách u Jaroměře je unikátní více jak sto let starý systém, pomocí kterého je možné regulovat hladinu spodní vody. Tento systém umožňuje udržovat na loukách mokřady, které pomáhají k návratu mokřadních ptáků do dříve zaplavované oblasti v nivě Metuje. Louky se staly domovem také pro divoké koně, kteří zde namísto těžké techniky udržují prostředí nezbytné pro luční mokřadní druhy ptáků.

Bývalé vojenské cvičiště v Rokycanech je evropsky významnou lokalitou, kde žijí vzácní živočichové a rostou chráněné rostliny. Vzácné území pomáhají udržovat od podzimu 2019 exmoorští divocí koně a od ledna 2020 zubři. Jedná se o stádo pěti koní a tří zubrů. Výběh pro zvířata je rozdělen na dvě části, mezi kterými vznikla lávka, jenž slouží jako vyhlídkové molo. Obora s koňmi a zubry leží na jižním okraji města, kudy protéká Rakovský potok – v něm žije rak kamenáč. Na území se vyskytují také skokan štíhlý, ropucha obecná, užovka obojková či ťuhýk obecný. Roste zde třeba kosatec sibiřský, upolín nejvyšší nebo žluťucha lesklá.
 

Návrat kdysi vyhynulých praturů

Kdybyste se vrátili o několik staletí zpět a toulali se českou krajinou, setkání s praturem by nebylo nijak vzácné, šlo o jedno z nejrozšířenějších lovných zvířat. Traduje se, že jejich posledním útočištěm bylo polské Mazovsko, kde vyhynuli v 16. nebo 17. století. Před deseti lety začali vědci v Nizozemí pracovat na projektu jejich znovuoživení a právě v Milovicích našla domov první skupina zpětně šlechtěných praturů v celé střední a východní Evropě.

Jedním z míst, kde "noví pratuři" od roku 2018 žijí je Modrá u Velehradu. K praturům vede z expozice Živá voda stezka z modřínového dřeva, jejiž část se nachází nad terénem obůrky. Součástí naučné stezky je vyhlídková věž či pozorovatelna. Lidé se v jejích dvou patrech mohou posadit, v klidu pozorovat zvířata, nebo se rozhlédnout po okolní krajině.

Potomky praturů nejsou jen dnešní plemena domácího skotu a nově či zpětně šlechtěná zvířata, ale také chovy, které vznikly starším křížením a šlechtěním; k vidění jsou například v Zooparku v Chomutově. Sochu pratura najdete i v Zoo Chleby, živé exempláře můžete kromě Milovic a Modré vidět také na Šumavě, ve výběhu poblíž obce Křišťanov na hranici vojenského prostoru Boletice. O pratury zde pečuje společnost Agrokomplex Šumava, impozantní zvířata můžete pozorovat z vyhlídkové věže na okraji výběhu.