Jeden z vůbec nejpozoruhodnějších rukopisů
vznikl někdy na počátku 13. století v benediktinském
klášteře v Podlažicích, malé obci nedaleko Chrudimi. Kdo ví, proč právě na takto odlehlém místě? Byla snad kniha sepsána jinde a do Podlažic jen dovezena, anebo vznikl klášter za účelem stvořit v něm a uchovat největší a nejobsažnější rukopisnou knihu světa? Odpovědi a názory historiků se různí. Cestou osudu se Codex gigas dostal postupně do
majetku cisterciáků v Sedleci, benediktinů
v Břevnově a v Broumově a v roce 1594 o něj projevil zájem
císař Rudolf II., který jej následně získal do své pozoruhodné sbírky. Za třicetileté války se
Codexu zmocnili Švédové a obdarovali jím svou vzdělanou a umění i vědění nakloněnou
královnu Kristinu.
Maketa slavné Ďáblovy bible byla zhotovena na zakázku olomouckého Nadačního ústavu regionální spolupráce o. p. s. díky knihařskému mistrovi Jiřímu Foglovi, která jako jediná v naší republice umožňuje návštěvníkům výstav
neomezeně si listovat v obsahu tohoto legendami opředeného
osmého divu světa! Společně s Ďáblovou biblí jsou v muzeu vystaveny ještě další dvě významné makety knih – tou první je
antifonář Elišky Rejčky ze čtrnáctého století a druhou knihu představuje
Boskovská bible z patnáctého století. Jsou funkční, takže za účasti průvodce je možné do nich nahlédnout.
Výstava Codex gigas bude ve
Vlastivědném muzeu v Kyjově zpřístupněna
do 13. října 2013. Jako příjemný bonus bude pro návštěvníky
v pátek 11. října 2013 v 17:00 hodin připravena
přednáška knihařského mistra Jiřího Fogla, již vzpomenutého autora makety Codexu gigas, který promluví o práci na ojedinělé kopii tohoto světového unikátu.
Codex gigas je 90 cm vysoký, 50 cm široký a 75 kilogramů těžký, nelze si tedy představit, že by mohl sloužit k běžnému čtení. Nejednoho badatele proto logicky zajímá, jaký byl
důvod k sepsání takto monumentální knihy a co je v ní obsaženo. Dle legendy ji vytvořil podlažický mnich, jenž se tak snažil vykoupit z těžkého hříchu a hrozilo mu zazdění zaživa. Souvisel snad nějak jeho hřích s archeologickým
nálezem ženských a dětských koster v areálu kláštera? Mnich prý ve snaze vyhnout se trestu navrhl, že za jednu noc napíše největší knihu světa, ale protože záhy poznal, že jde o nadlidský úkol, uzavřel smlouvu s ďáblem, který knihu sepsal za něj a nakonec se v ní i zpodobnil.