Výskyt vlků Správa
Krkonošského národního parku průběžně monitoruje ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně. Její experti se v rámci projektu
Life Wild Wolf speciálně zaměřují na
blízká setkání lidí a vlků, která byla letos v
Krkonoších opakovaně hlášena. Pracovníci Správy KRNAP i MENDELU instalují
fotopasti, evidují
hlášení veřejnosti a mapují
pobytové znaky (stopy, trus). Trus postupně prochází genetickou a potravní analýzou. Díky tomu víme, že vlci, kteří se v
Krkonoších pohybovali, jsou ze
středoevropské ale i z
karpatské populace.
Vlk je schopen překonávat velké vzdálenosti za krátký čas a
není pro něj problém přeběhnout celé Krkonoše za pár hodin. Odborníci mají dispozici celou řadu snímků z fotopastí. Identifikace jedinců u vlků ale není tak jednoznačná jako například u rysů se specifickým vzorem skvrn na srsti. Monitoring vlků v
KRNAP se stále rozvíjí – v
zimě dojde vůbec poprvé u nás k
prvnímu plošnému mapování šelem. Díky tomu by se mohlo podařit získat ucelenější údaje k výskytu vlků na území parku, k odhadu počtu teritorií a potažmo i početnosti (dle počtu stopních drah).
Vlci versus hospodářská zvířata
Radost z návratů vlka ale nemají
krkonoští hospodáři, kteří mají
obavy o svá zvířata. S nimi je Správa
KRNAP v aktivním kontaktu a snaží se neustále hledat cesty, jak vzájemnou komunikaci zlepšovat. Právě teď například dokončuje vývoj
aplikace, díky které budou hospodáři vědět o
pozorování vlků v jejich oblasti. Správa parku se také snaží hospodářům tpomáhat se získáním dotací na lepší zabezpečení stád. Podle potravních analýz
hospodářská zvířata tvoří jen minimální podíl vlčího jídelníčku. Německá studie z roku 2016 hovoří o 1,1 %, zato srnci a další kopytníci převažují. Nicméně platí a nic se nezmění na tom, že vlk je vrcholový predátor a pochopitelně se ani hospodářským zvířatům nevyhýbá.
Škody na hospodářských zvířatech způsobené vlky kompenzuje chovatelům v souladu se zákonem č. 115/2000 Sb. o
poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy příslušný krajský úřad. Vlk obecný nedostává své pověsti – pro svou přirozenou plachost na člověka neútočí a raději se mu zdaleka vyhne.
Co dělat při setkání s vlkem?
Při
setkání s vlkem je třeba být obezřetný. Nezapomínejme, že vlk je divoká šelma. Správa
KRNAP proto doporučuje návštěvníkům Krkonoš, aby měli své
psí mazlíčky na vodítku. Rozhodně
nezkoušejte vlky krmit nebo jim ve volné přírodě zanechávat možnou potravu či zbytky lidského jídla. Majitelé nemovitostí, chataři a chalupáři by venku neměli
nechávat zbytky potravy. Přivyknout vlky na to, že člověk je zdrojem potravy, je to nejhorší, co můžeme udělat vlkům i našemu vzájemnému soužití.
Při setkání s vlkem je nutné
ponechat mu únikový prostor. Neuzavřít mu možnost utéct.
Nebojte se. Zvíře nejprve z dálky zkoumá, zda pro něj představujete hrozbu. Chcete-li ho zaplašit, stačí tlesknout rukama,
hlasitěji promluvit, aby vás vlk slyšel a uvědomil si, že jste člověk.
Vlčí pozorování nahlašte
Viděli jste vlka? Svá pozorování můžete
nahlásit správcům parku, nejlépe i s
fotografiemi. Správa KRNAP prosí návštěvníky, aby mezi nahlášenými údaji nechyběl
čas a místo pozorování, ideálně se
souřadnicemi v aplikaci mapy.cz. Svá pozorování hlaste prosím zooložce Karolině Mikslové na e-mail kmikslova@krnap.cz či na telefon (vč.
SMS) na tel. 731 533 895 nebo přes
WhatsApp na čísle 776 738 237. Všem pozorovatelům Správa KRNAP velmi děkuje. Více informací pro návštěvníky i hospodáře v souvislosti s vlky v
Krkonoších najdete na webu krnap.cz/priroda/vlci-v-krkonosich/.
Vlk má
své místo v přírodě i v naší kultuře. Vzbuzuje respekt i obdiv, někdy ale i obavy. Lidé jej nemilosrdně pronásledovali, nyní se k nám postupně začíná vracet a plnit svou roli predátora.
Zkušenosti z Evropy ukazují, že je možné v krajině hospodařit a zároveň zde mohou
žít divoké šelmy.