Výskyt vlků Správa
Krkonošského národního parku průběžně monitoruje ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně. Její experti se v rámci projektu
Life Wild Wolf speciálně zaměřují na
blízká setkání lidí a vlků, která nahlašují jak místní obyvatelé, tak i četní turisté. Pracovníci Správy KRNAP i Mendelu instalují
fotopasti, evidují
hlášení veřejnosti a mapují
pobytové znaky (stopy, trus). Trus postupně prochází genetickou a potravní analýzou. Díky tomu odborníci ví, že vlci, kteří se v
Krkonoších pohybují, jsou ze
středoevropské ale i z
karpatské populace.
Vlk je druhem
zvláště chráněným na celém území ČR. Právě na území
Krkonošského národního parku lze očekávat úspěšnější návrat vlků než v okolní volné krajině. Národní park je vzhledem ke svému poslání i charakteru ekosystému vhodným místem k jejich životu.
Vlci versus hospodářská zvířata – zájem vlků o ně klesá
Radost z návratů vlka ale příliš nemají
krkonošští hospodáři, kteří mají
obavy o svá zvířata. S nimi je Správa
KRNAP v aktivním kontaktu a snaží se neustále hledat cesty, jak vzájemnou komunikaci zlepšovat. Správa
Krkonošského parku vyvinula
aplikaci, prostřednictvím které hospodáři dostávají informace o škodách na hospodářských zvířatech v
oblasti, kde pasou, aby se měli možnost účinněji postarat o svá stáda. Správa parku také hospodářům pomáhá s dotacemi na
zabezpečení pastvin. Správci parku také pořádají semináře o tom, jak vhodně zabezpečit pastviny. Celkový aktuální přehled o útocích vlků na hospodářská zvířata na území ČR nabízí interaktivní mapa na webu navratvlku.cz.
Škody na hospodářských zvířatech způsobené vlky kompenzuje chovatelům v souladu se zákonem č. 115/2000 Sb. o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy
příslušný
krajský úřad. Vlk obecný nedostává své pověsti – pro svou přirozenou plachost
na člověka neútočí a raději se mu zdaleka vyhne.
Jak se chovat při setkání s vlkem
Při
setkání s vlkem je třeba být obezřetný. Nezapomínejme, že vlk je divoká šelma. Správa
KRNAP proto doporučuje návštěvníkům Krkonoš, aby měli své
psí mazlíčky na vodítku. Rozhodně
nezkoušejte vlky krmit nebo jim ve volné přírodě zanechávat možnou potravu či zbytky lidského jídla. Majitelé nemovitostí, chataři a chalupáři by venku neměli
nechávat zbytky potravy. Přivyknout vlky na to, že člověk je zdrojem potravy, je to nejhorší, co můžeme udělat vlkům i našemu vzájemnému soužití.
Při setkání s vlkem je nutné
ponechat mu únikový prostor. Neuzavřít mu možnost utéct.
Nebojte se. Zvíře nejprve z dálky zkoumá, zda pro něj představujete hrozbu, navíc během dne hůře vidí. Chcete-li ho zaplašit, stačí tlesknout rukama,
hlasitěji promluvit, aby vás vlk slyšel a uvědomil si, že jste člověk.
Vlčí pozorování nahlašte
Viděli jste vlka? Svá pozorování můžete
nahlásit správcům parku, nejlépe i s
fotografiemi. Správa
KRNAP prosí návštěvníky, aby mezi nahlášenými údaji nechyběl
čas a místo pozorování, ideálně se
souřadnicemi v aplikaci mapy.cz. Svá pozorování hlaste prosím zooložce Karolině Mikslové na e-mail kmikslova@krnap.cz či na telefon (vč.
SMS) na tel. 731 533 895. Všem pozorovatelům Správa
KRNAP velmi děkuje. Více informací pro návštěvníky i hospodáře v souvislosti s vlky v
Krkonoších najdete na webu krnap.cz/priroda/vlci-v-krkonosich/.
Vlk má
své místo v naší přírodě i v kultuře. Vzbuzuje respekt i obdiv, někdy ale i obavy. Lidé jej nemilosrdně pronásledovali, nyní se k nám postupně začíná vracet a plnit svou roli predátora.
Zkušenosti z Evropy ukazují, že je možné v krajině hospodařit a zároveň zde mohou
žít divoké šelmy. Právě na území
Krkonošského národního parku lze očekávat úspěšnější návrat vlků než v okolní volné krajině. Národní park je vzhledem ke svému poslání i charakteru ekosystému vhodným místem k jejich životu.