V kostele
Povýšení sv. Kříže v Kunraticích u
Cvikova byla letos objevena unikátní historická památka. Jde o
symbolické zpodobnění Kristova hrobu, které se v katolické církvi tradičně staví v kostelích vždy o Velikonocích. Jde vlastně o
14. zastavení křížové cesty, které si křesťané připomínají
o Velkém pátku. V českých zemích se božích hrobů mnoho nedochovalo.
Vzhledem k odhadované době vzniku jde o stovky
ručně broušených kamenů, které jsou upevněné do koženkového papíru, takže tvoří vitráž, kterou může procházet světlo. Podobná skleněná vitráž lemuje i dolní část, která zpodobňuje
hrob s ležícím Kristem. Ústředním motivem je kříž, který stojí na dřevěné
arše úmluvy, po stranách
klečí andělé.
Farář Rudolf Repka o Božím hrobu v kostele věděl, respektivě znal jeho
spodní část s tělem Krista, která léta sloužila jako podstavec sousoší piety. Když před Velikonocemi došlo k nálezu horního dílu (dřevěné skříňky), zprvu se zdálo, že jde o přepravní bednu pro obraz. Jaké bylo překvapení, když byla otevřena a přítomným se ukázal
starobylý sklem zdobený Boží hrob.
Rarita pochází od Olomouce
Vzácně dochovaný Boží hrob pochází z Moravy. Vyrobili ho ve
druhé polovině 19. století ve sklenářské dílně
rodiny Zbitků v
Olomouci. Podobná památka bývala také v kostele v Novém Hrozenkově na
Vsetínsku. Římskokatolická farnost v Novém Hrozenkově jej využívala až
do 90. let minulého století, ovšem roku 2005 jej
darovala Valašskému muzeu v přírodě, které Boží hrob nechalo zrestaurovat. Od té doby jej vždy o Velikonocích pravidelně
vystavují v kostele svaté Anny v rožnovském skanzenu.
Olomoucká
dílna rodiny Zbitků se specializovala na výrobu
mobilních oltářů, božích hrobů a lurdských jeskyní. Podle informací z valašského muzea navazovala pravděpodobně na činnost sklenáře Antonína Zbitka (1786 až 1866), realizátora mnohých vitráží, lustrů, zejména v moravských a slezských chrámových prostorách. Odhaduje se, že mezi lety
1846 – 1914 vyprodukovala tisícovku božích hrobů, které se dostaly do celé katolické Evropy i do zámoří. Kdy a jak se dílo dostalo do
kunratického kostela není známo -
převážně německá obec se po druhé světové válce
odsunem Němců téměř vylidnila a o památce tak nejsou bližší informace.
Boží hrob zatím k vidění není, v
kunratickém kostele se velikonoční mše neslouží a koronavirová opatření zatím nedovolují jej otevřít veřejnosti. V blízké budoucnosti se však Boží hrob
stane trvalou součástí expozice Křišťálového chrámu, na který kostel proměnili skláři nedalekého ateliéru výtvarníka
Jiřího Pačinka.