Tvorba raného období patří k nejlepšímu, co
František Bílek (1872–1941) za svůj život vytvořil. Sochařská díla, kresby, grafiky, autorské knihy a texty té doby nám zprostředkovávají Bílkovu osobitou interpretací křesťanství, jejímž základem je
spirituální mystický svět symbolů a alegorií. Právě na ně je zaměřena expozice
Cesta k Předsíni chrámové, která je veřejnosti přístupná až do června 2026.
František Bílek byl v rámci své generace ojedinělým uměleckým zjevem a jeho tvorba se zcela vymykala výtvarným snahám jeho vrstevníků. Svůj
názorový duchovní svět formuloval už během stipendijního pařížského pobytu v letech 1891 až 1892. Vliv sehrálo umělecké intelektuální prostředí, kam uvedla dvacetiletého Bílka jeho
ochránkyně, česká malířka
Zdenka Braunerová.
Bílek se zde dostal do kontaktu s nejrůznějšími teoriemi a směry, které jej ovlivnily. Pěstovaly se tu
tajné nauky, hermetismus, okultismus a umělce přitahovala
esoterická symbolika.
Smysl naší existence a tajné dějiny náboženství
Raná tvorba tohoto „secesního symbolisty“, spadající do období do konce prvního desetiletí 20. století, nám otevírá spletitý prostor úvah o
smyslu lidské existence a její sounáležitosti s věčným koloběhem universa. Klíčem k porozumění jsou dvě zásadní
Bílkovy autorské knihy z této doby –
Stavba budoucího chrámu v nás (1908) a
Cesta (1909).
Bílek v nich reaguje na zkušenosti ze svého studijního pobytu v Paříži z počátku devadesátých let, a především na esoterickou a tehdy populární knihu francouzského filozofa a esejisty Éduarda Schurého Velcí
zasvěcenci (Les Grands Initiés) s podtitulem
Náčrt tajných dějin náboženství, publikovanou roku 1889 v Paříži.
Dlouhodobá expozice
Cesta k Předsíni chrámové, která bude v hradčanské
Bílkově vile otevřena až
do 1. června 2026, představuje svět rané Bílkovy tvorby prostřednictvím řady klíčových kreseb, grafik a také – v některých případech vzácně dochovaných – publikací.
Vila ve stopě sekající kosy
Vilu s ateliérem na Hradčanech si
sochař František Bílek nechal postavit na pozemku u Mariánských hradeb podle vlastního návrhu v roce 1910. Neobvyklý vzhled stavby podtrhuje půdorys, přirovnávaný ke
stopě kosy sklízející obilí. Vila má ploché zastřešení a mohutné sloupy připomínající snopy. Všudypřítomné jsou nejen
prvky klasů obilného pole, ale i další detaily živé přírody. Od roku 1963 je
Bílkova vila spravována
Galerií hlavního města Prahy. Ve stálé expozici umístěné ve vile jsou kromě
původního vybavení interiéru prezentována
Bílkova díla z jeho vrcholného tvůrčího období. V suterénu mohou badatelé navštívit Bílkovo centrum s archivními materiály týkajícími se umělcova života.
Bílkova vila je otevřena
denně mimo pondělí od 10:00 do 18:00 hodin, vstupné je zde
150 Kč pro dospělé a 60 Kč snížené pro studenty a seniory.