Užijte si procházky po nejkrásnějších naučných stezkách

Skalnatým údolím řeky Vltavy na Svatojánské proudy

Naučná stezka Svatojánské proudy vede vysoko nad řekou Vltavou, romantickým kaňonem, který býval v minulosti postrachem pro nákladní lodě a voraře, jímž nezkrotná řeka díky peřejím značně komplikovala život a ohrožovala přepravu nákladu. Zdolání tohoto úseku Vltavy nebylo snadné, protože náraz dlouhého voru na skrytý balvan v řečišti znamenal jeho rozbití a často i smrt vorařů. Splavnění Svatojánských proudů připomíná barokní Ferdinandův sloup z roku 1643, za nímž byla v roce 1772 postavena socha sv. Jana Nepomuckého, podle něhož také proudy dostaly jméno. Dnes je tento úsek zatopen Štechovickou přehradou. Stezka v délce cca 10 km začíná ve Štěchovicích, pokračuje do slavné Ztracenky a odtud vede dále do Nových Třebenic, kde můžete nasednout na autobus jedoucí zpět do Štěchovic a Prahy (linka 390 PID).
 

Údolím Doubravky v Železných horách

Přírodní rezervace Údolí Doubravy je nejcennějším územím jižní části chráněné krajinné oblasti Železných hor. Úzký, strmý kaňon řeky Doubravy je zmenšeným obrazem obřích kaňonů nacházejících se jinde ve světě. Údolí je však neméně krásné, romantické a tajuplné. V roce 1993 zde byla otevřena naučná stezka, která je 4,5 km dlouhá, překonává výškový rozdíl 83 m a je turisticky středně náročná. Naučná stezka sleduje tok řeky Doubravy, která mezi Horním mlýnem u Chotěboře a Bílkem protéká kaňonovitým zalesněným údolím a vytváří malebná i divoká zákoutí s balvanitým řečištěm a četnými peřejemi.
 

Nádherná Palackého stezka

Palackého stezka vede nejkrásnějším úsekem údolí řeky Kamenice. Červeně značená Palackého cesta zavede turisty z Tanvaldu přes Velké Hamry a Plavy do romantického údolí horské řeky Kamenice, která se tu divoce prodírá mezi skalami až k soutoku s Jizerou ve Spálově u Železného Brodu. Celková délka Palackého stezky je 20,5 km, náročnější výlet však stojí za to! Nemusíte projít celou trasu – na druhé straně údolí jezdí vlak. Stačí přejít Kamenici a můžete se pohodlně vrátit zpět. Směrem z Tanvaldu můžete přejít řeku a zakončit výlet ve Velkých Hamrech (st. Velké Hamry město), v Plavech, Návarově, Jesenném (rozc. Na Mansku) a ve Spálově. Úsek Zlatník – Černý potok (Bohuňovsko – Návarov) prošel nákladnou rekonstrukcí a je od letoška již v provozu. Navštívit lze též opravený hrad Návarov.
 

Údolím Bílého Labe

Malebné horské údolí ledovcového původu se nachází mezi Kozími hřbety a pohraničním hřbetem Krkonoš, údolím probíhá rozhraní mezi žulovými a rulovými horninami. Příjemná 4 km dlouhá trasa vede ze Špindlerova Mlýna k Boudě u Bílého Labe. Zvládnou ji s přehledem i děti, maminky a tatínci s kočárkem, ale také hendikepovaní turisté na vozíčku. Údolí Bílého Labe je vytvořeno malou, ale divokou říčkou, která se postupně zahlubovala do žulového podloží. Proto připomíná, (na rozdíl od Obřího dolu nebo Labského dolu, které jsou tvořeny ledovcem a mají tvar písmene U) písmeno V. Vodopády a kaskády na Bílém Labi mají zase způsobily tektonické pohyby. Turistická cesta Údolím Bílého Labe byla zprovozněna již v roce 1891.
 

Po mostcích a lávkách Bílé Opavy

Naučná stezka Bílá Opava prochází po mnoha mostcích, schodištích a lávkách po březích Bílé Opavy – nejkrásnější horské bystřiny Jeseníků. Kromě několika vodopádů, četných kaskád a peřejí, skalních útvarů a romantických zákoutí smrkového pralesa vám naučná stezka Bílá Opava na 13 informačních tabulích nabízí i základní informace o přírodě této jedinečné rezervace. Stezka je dlouhá celkem šest kilometrů a prochází těsně kolem vodopádů. Kolem vodopádů prochází trasa naučné stezky Vodopády Bílé Opavy s tabulemi informujícími o zdejších pozoruhodnostech. Cesta kolem vodopádů je velmi obtížně přístupná, překonává kaňon několika lávkami a po žebřících. V obtížných místech jsou instalovány řetězy pro přidržování. Hluboké údolí překvapí množstvím divokých peřejí, kaskád, vodopádů a obřích hrnců. Trasa vede z Karlovy Studánky a končí pod Ovčárnou.
 

Trampská Mekka – Posázavská stezka

Posázavská stezka prochází údolím řeky Sázavy a po svazích vrchu Medník. Začíná i končí na železniční zastávce Petrov u Prahy. Seznámíte se na ní nejen s přírodními poměry, ale také o stavbě železniční trati Posázavského pacifiku, řece Sázavě, vodáctví a historii trampingu. Ideálním výchozím bodem na Posázavskou stezku je železniční stanice Petrov u Prahy, kam vás doveze Posázavský pacifik, malebná lokálka z Prahy – Braníku do Čerčan. Z Petrova musíte sejít k řece Sázavě a okolo trampské osady Pikovice stezka pokračuje nádhernou přírodou okolo řeky. Stezka střídavě stoupá a klesá, místy je vytesaná ve skále, vzdaluje a přibližuje se toku řeky a nabízí také několik pěkných vyhlídek. K nejznámějším patří Klimentova nebo Raisova vyhlídka, ze kterých se odkrývají nádherné výhledy na řeku. Stezka je vedena převážně po lesních cestách, šotolině a po kamenných stupních.
 

Do Voděradských bučin

Jeden z nejrozsáhlejších komplexů bukového lesa ve středních Čechách, Voděradské bučiny, se nachází na pravém břehu Jevanského potoka mezi obcemi Louňovice, Vyžlovka, Jevany, Černé Voděrady a Struhařov. Bučinami prochází osm kilometrů dlouhá naučná stezka, která na několika velkoplošných panelech seznamuje návštěvníky s faunou a flórou rezervace, kvalitou životního prostředí, horninami i různými geologickými jevy. Stezka začíná i končí na hrázi Jevanského rybníka, kde je na úvodním panelu vyobrazen také její plánek. Lesem se však můžete také projet na kole.
 

Petrovicko je krajem kamenů

Pro jižní část Sedlčanska, Petrovicko, se ujal výstižný název Kraj kamenů. Po jeho krásách vás provede naučná stezka, díky níž poznáte plno roztodivných balvanů rozličných tvarů, velikostí a pojmenování, nádhernou přírodu se vzácnými živočichy i květinami a dokonce i jeskyněmi. Naučná stezka začíná a končí v Petrovicích. Její trasa měří téměř 27 km a během cesty vás na všechny zajímavosti upozorní 20 informačních tabulí. Můžete absolvovat jen její část, případně vyrazit ke konkrétním vybraným lokalitám.
 

Kladskými rašeliništi po povalových chodníčcích

Je to jedna z nejstarších a největších přírodních rezervací na Karlovarsku a nejcenější část CHKO Slavkovský les. Byla vyhlášena již v roce 1933 na pěti rašeliništích v okolí Kladské. Kladská rašeliniště jsou ojedinělým souborem horských vrchovištních rašelinišť v nadmořských výškách od 800 do 930 m, o celkové rozloze téměř 300 ha, z toho největší rašeliniště je Tajga. Dalšími rašeliništi jsou Paterák, Lysina, Malé rašeliniště a Husí les. Vlastní trasa vede po povalových chodníčcích, asi 2 km dlouhých. Po obvodu jsou četná odpočívadla a vyhlídková místa. Rašeliniště pokrývá pralesovitý porost borovice bažinní, jehož obraz se zrcadlí na hladině rozlehlého Kladského rybníka. Náš tip: připravte si staré rohlíky pro ryby v Kladském rybníku. Na stanovišti „NPR Kladské rašeliny“ (50.0275950, 12.6777189) se o ně doslova poperou.
 

Nádherná šumavská trasa okolo Vydry

Naučná stezka Povydří patří k nejkrásnějším místům Šumavy. Cesta klesá od Antýglu k Čeňkově pile (nebo obráceně) po červené turistické značce a vtáhne vás do romantického hlubokého údolí Vydry, která tu vytvořila divoké balvanité koryto. Na trase lze vidět viklany, obří hrnce a kamenné moře. Pohodlná vozová cesta, vedoucí podél řeky původně sloužila ke svážení dřeva. Na nenáročnou 7,5 km dlouhou trasu se můžete vypravit i s kočárkem. Trasa, vedoucí celou dobu po zpevněné cestě, je také vhodná pro vozíčkáře s doprovodem. Přístupná je však pouze pro pěší, cyklisté na ni mají vjezd zakázán. Pro výlet vám doporučujeme jako výchozí bod Antýgl, ze kterého půjdete celou cestu mírně s kopce. Z obou míst jezdí pravidelná autobusová doprava.
 

Vyhlídky nad Plešným jezerem a Trojmezenský prales

Na jihu Šumavy si můžete projít turisticky značenou trasu s názvem "Duch pralesa". Stezka začíná u morénové hráze Plešného jezera a zážitkový chodníček končí u pomníku Adalberta Stiftera na jezerní stěně, celá cesta je dlouhá přibližně čtyřicet minut. Trasa Duch pralesa je součástí přírodní rezervace Trojmezná hora, která se roku 1991 stala součástí Národního parku Šumava. Les na zdejší hoře se vyvíjel a vyvíjí bez výrazných vlivů lidské činnosti. Trojmezenský prales, kde můžete zahlédnout například datlíka tříprstého o velikosti 22 cm, se rozkládá na severních svazích v nadmořské výšce 935 až 1378 m. Les na Trojmezné hoře se vyvíjel a vyvíjí bez výrazných vlivů lidské činnosti.
 

Prastaré lesy Velké Javořiny

Vrcholová část Javorina s původními bukovými lesy je součástí Národní přírodní rezervace Javořina, která zahrnuje pralesovitý porost na vápnitém flyši severního svahu a společenstvo horské louky na vrcholu a severním svahu Velké Javořiny. Od roku 2008 je současně na ploše 165 hektarů vyloučen jakýkoli zásah do lesního porostu, na Javořině byl vyhlášen prales. Na Velkou Javořinu je nejkratší cesta z pohraniční vesničky Květná po zelené značce, přes chráněnou přírodní rezervaci Javořina. Ve Velké nad Věličkou začíná také Javořinská naučná stezka. Celková trasa měří 23 km, cestou potkáte 14 panelů naučné stezky informující o zdejším kraji a jeho obyvatelích. 
 

Rašeliništěm na Božím Daru

Chráněná lokalita Božídarská rašeliniště je opět otevřena turistům, zájemci se přes ně mohou projít díky naučné stezce. Navíc naučná stezka je přístupná i pro vozíčkáře a maminky s kočárky. Na 3,2 km dlouhé trase najdete 12 naučných zastávek, kde se můžete seznámit se zajímavostmi tohoto rostlinného společenstva. První cedule je umístěna před radnicí na náměstí, poslední označuje křižovatku, odkud se můžete napojit na další naučnou stezku Blatenský příkop.
 

Po Jiráskově cestě na hřebeny Orlických hor

Cesta, která spojuje nejkrásnější partie Orlických hor, byla vyznačena roku 1921 a pojmenována na počest spisovatele Aloise Jiráska. Zpřístupňuje prakticky celý hlavní hřeben Orlických hor a dá se projít pěšky i projet na kole. Začíná v Broumově, vede přes Hronov a Náchod do údolí Metuje; přes Olešnici se stoupáním na Vrchmezí dostane na hlavní hřeben, kterým pokračuje přes Šerlich a poblíž Velké Deštné stále po hlavním hřebeni až k Haničce, kde vstupuje do Žamberských lesů.
 

Řetězy nad Šilinkovým dolem

První kroky romantickým údolím Šilinkova dolu vůbec nenaznačují, že by měl turista počítat s nějakými záludnostmi. Široká lesní cesta se vine podél bystré říčky, skotačící mezi kameny a stromy podél pěšiny vytváří mohutnou zelenou klenbu. Najednou je však konec – cestu přehrazuje skála trčící nad vodou. Řetězy a žebříky jsou zde jedinou oporou pro odvážlivce rozhodnuté vydat se na druhou stranu. Chcete si na opačné straně skály oddechnout, že to máte za sebou? Kdepak – čeká vás přechod nad srázem za pomocí řetězů a několika žebříků. Šilinkův důl se nachází v údolí říčky Krounky v Přírodním parku Údolí Krounky a Novohradky. Popisovaný úsek vychází z vesnice Předhradí a pokračuje do obce Kutřín. Celá trasa měří 3 km, ale lze ji prodloužit do České Rybné (6 km).
 

Krása Českého Švýcarska na naučné stezce Růžová

Naučná stezka Růžová prochází územím Národního parku České Švýcarsko a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Jedná se o okružní trasu, na které se dozvíte zajímavosti z přírody a bohaté historie nádherné krajiny mezi obcemi Růžová a Jetřichovice. Nejnáročnější je prudký sestup k Dolskému mlýnu a následné stoupání směrem na Kamenickou Stráň, ale jinak by měl trasu zvládnout každý průměrně zdatný výletník.Celá středně náročná trasa měří 10 km.
 

Naučná stezka Velký Kosíř

Velký Kosíř se vypíná nad rovinatou krajinou Hané, je ze všech stran zdaleka viditelný a láká k výstupu na vrchol. Naučná stezka Velký Kosíř je dostupná pěšky a na horském kole. Není fyzicky náročná, má charakter rekreační výletní cesty. Stezka vede po lesní asfaltové cestě na vrchol Velkého Kosíře, dále kamenitým úvozem dolů do Čech pod Kosířem a po lesní pěšině zvané "Hraběcí cesta" zpět. Okruh se uzavírá do obce Čelechovice a to po žluté turistické značce. Z vrcholu Velkého Kosíře vede po žluté turistické trace odbočka naučné stezky s 5 zastaveními do Slatinic.