Podzim není nudný a šedivý, právě naopak! Užijte si podzimní procházky v zámeckém parku

Do krajinářského parku na zámku Veltrusy

Veltruský zámek se nachází uprostřed rozsáhlého krajinářského parku s dančí oborou, řadou romantických pavilonů a mostků přes Mlýnský potok. Krajinářský park, tedy park, který se svým pojetím přibližuje volné krajině, nechal vybudovat třetí majitel zámku, Jan Rudolf Chotek. První úpravy byly dokončeny v roce 1790 a park tak patří k pěti nejstarším u nás. Se svojí rozlohou 298 hektarů je v Čechách tím největším. Krajinářský park se postupem času proměnil v okrasný statek. Ten kombinuje hospodářské prvky s těmi estetickými. Vedle sebe tak uvidíte romantické pavilony a užitková pole či pastviny. Od roku 1802 se ve zdejší oboře chová také daněk skvrnitý.

Zámecký park je nadále všem zájemcům otevřen od úsvitu do soumraku. Celý veltruský park je domácím prostředím volně žijící srnčí zvěře a dále pak domovem zajíců a bažantů. Zvěř se vyskytuje v celém parku a dotváří jeho romantiku. Správa zámku udržuje vyšší počty této zvěře, proto tichý a pozorný návštěvník může pozorovat v ranních a podvečerních hodinách srnčí zvěř vycházející na pastvu. Zajíce a bažanty je možno v parku potkat po celý den.
 

Za daňky do parku v Blatné

Na krásnou procházku a zároveň i za zvířátky se můžete vypravit do zámeckého parku v Blatné, jednoho z nejpůvabnějších míst v regionu. Navštívit jej lze denně od 6:00 do 18:00 hodin. Zajímavostí je i to, že lidé z řad veřejnosti park navštěvovali už za dob Ferdinanda Hildprandta. Celý park je protkán potůčky, mostky a cestičkami s nádhernými alejemi. Oblíbenou atrakcí zámeckého parku je početné stádo daňků skvrnitých, kteří se zde volně pasou a jsou velmi krotcí. V období říje je přísně zakázáno se k nim přibližovat. Ozdobou parku je hejno pávů i mnoho letitých dubů. Vstupné do parku je 50 Kč, či celoroční 500 Kč. Finance ze vstupného slouží k úpravě parku.
 

Procházka podzimní Oborou Hukvaldy

Jedním z krásných míst, které lákají k delší procházce je Obora Hukvaldy. Jedinečná přírodní památka se rozprostírá okolo hradního kopce na Hukvaldech a sahá až k vrcholu Kazničov (600 m.n.m), který tvoří její nejvyšší bod. První zmínky o obornictví na Hukvaldech sahají až k roku 1567, kdy olomoucký biskup Vilém Prusinovský dostal od císaře Maxmiliána II. darem daňčí a jelení zvěř a dal pro ni v okolí hradu Hukvaldy (nyní uzavřen) ohradit kus lesa. Dodnes jsou v oboře k zahlédnutí všechny druhy zvěře, které si zde našly trvalý domov. Ve druhé polovině 70. let 20. století se vyjmenovávaly kromě daňka i zajíci, veverky, kuny skalní a kuny lesní, tu a tam i tchoř, lasičky kolčavy a hranostaj. V norách ve svazích hor lišky a jezevci a v korunách stromů dravci - káně lesní, krahujec, ostříž i jestřáb. Z ostatních ptáků tu žijí kavky, krkavci, divocí holubi (doupňáci), hrdličky a dudci, dále datel, žluna zelená a strakapoud, sojky, kukačky, bažanti a v rozvalinách hradu sovy a přechodně i výr. V říjnu bývá otevřeno od 7:30 do 18:30, pozor po skončení otevírací doby se obora uzamyká.
 

Křížem krážem po parku na Konopišti

Zámecký park na Konopišti patří k nejkrásnějším krajinářským parkům u nás. Park na ploše 340 hektarů nechal vytvořit Arcivévoda František d’Este. Mimo domácích dřevin zde byly vysazeny i různé exotické druhy. Stovky dělníků pracovaly na parku od roku 1888 celých 15 let. Na přípravě se podíleli i vídeňský zahradní architekt Mössmer a vrchní zahradník z pražské Stromovky Karel Rozínek. Součástí parku jsou i mnohé stavby, ať již hospodářského nebo dekorativního charakteru. Růžová zahrada je otevřena pouze do října, park je přístupný celoročně.

Přírodní zalesněnou částí zámeckého parku prochází "Lesní stezka Ferdinanda d’Este", který zde vytvořil rozsáhlý lovecký revír. Přes panství nevedly veřejné cesty, ale existovala možnost zakoupení vstupenky povolující nedělní vstup do konopišťských sadů. Od 15. 6. 1914 nechal František Ferdinand zahrady zpřístupnit veřejnosti. Poslední volný čas v Čechách strávil na lovu holubů 18. 6. 1914 a pak odjel s manželkou Žofií do Sarajeva, kde byli oba 28. 6. 1914 zastřeleni atentátníkem Gavrilem Principem. Na Lesní stezku se dostanete nejlépe z rozcestí U Neptuna. Po okruhu vás provede značka se siluetou bažanta. Stezka končí u vstupní brány zámeckého parku ve směru od Benešova, odkud je možné vrátit se hlavní promenádní cestou zpět k zámku. Park je volně přístupný.
 

Vycházka romantickým krajinářským parkem v Lednici

Také zahrady a krajinářský park u zámku Lednice jsou volně přístupné, ovšem platí sem přísný zákaz jízdy na kole. Lednický park je poprvé zmíněn v dobových listinách z poloviny 16. století. Od 30. let 17. stol. byl postupně přeměňován na velkorysý barokní park. Nedílnou součástí jsou stavby romantického charakteru – minaret, vodárna, akvadukt, umělá jeskyně a řada dalších. Nalézá se zde také zámecký rybník s 15 ostrůvky. Park s bohatou sbírkou rostlin a dřevin je organicky propojen s okolní krajinou. Jedním z majitelů panství v nadcházejícím století byl Karel I., který nechal vybudovat vodárnu na zásobování fontán, vodotrysků, kaskád, kanálů, nádrží a vodních her.