Mamut podle Karla Absolona
Brněnský mamut je legendou mezi exponáty již téměř sto let. S nápadem, jak "oživit" pravěk v podobě modelu mamuta v životní velikosti přišel
Karel Absolon – objevitel
Věstonické venuše a také jeskyní v
Moravském krasu už v roce
1928. Původně jej chtěl vystavit na Výstavě soudobé kultury na
brněnském výstavišti, což se ale nelíbilo tehdejší "vrchnosti".
Absolon proto oslovil největšího podnikatele v tehdejším Československu,
Tomáše Baťu, který už s nápadem souhlasil. Původní model ale nepřežil rok 1945, kdy jej poškodili vojáci Rudé armády a poté i samotní obyvatelé města, kteří si kusy mamuta odnášeli domů. Model chátral a později bylo nutné jej zlikvidovat.
Současný čtyřmetrový
mamut byl postaven v roce
1962 a první návštěvníci jej mohli obdivovat spolu s otevřením nového
Pavilonu Anthropos v Pisárkách.
Brněnská expozice
Anthropos o nejstarších dějinách osídlení Moravy i celého evropského kontinentu je tvořena třemi základními celky na jejichž tvorbě se podíleli naši přední vědečtí odborníci:
Morava lovců a sběračů a
Nejstarší umění Evropy a
Paleolitické technologie. V druhé části pak divák nalezne aktuální poznatky z výzkumu evoluce člověka a počátků jeho kultury: Genetika ve vývoji člověka,
Příběh lidského rodu, doplněné navíc představením chování a života člověku nejbližších tvorů – primátů, prezentované v části
Primáti naše rodina. Interaktivní expozice přibližují aktuální poznatky z výzkumů archeologie, antropologie, genetiky a oživuje je díky moderní audiovizuální technice. Těšit se můžete na řadu dioramat a rekonstrukcí prostředí i
života paleolitických lovců a sběračů.
Mamut Lenka z Prahy v Národním muzeu
Pamětníci si jistě vzpomenou, že když v 80. letech chodili do
Národního muzea, visela na schodišti do expozice ve druhém patře
hlava mamuta s kly a chobotem v životní velikosti. Dnes už jí v muzeu nenajdete, je na odpočinku v hornopočernickém depozitáři. První velký model
mamuta "z Václaváku", tedy exponát
Historické budovy Národního muzea byl vyroben až v roce
2006 pro úspěšnou výstavu Lovci mamutů. I když nedosahoval váhy skutečných vyhynulých gigantů, která se pohybovala okolo 9 tun, nebyl to žádný drobeček. Byl
4 metry vysoký, 7,5 metrů dlouhý a vážil
400 kg. Jeho výroba trvala asi 4 měsíce a nejnákladnější ze všech součástí modelu byly oči, vyrobené ze speciálního materiálu. Ten se přirozeně leskne a oči díky tomu vypadaly opravdu živě. Jeho
autor Radek Labuťa, který jej tehdy vyrobil, mu
dal jméno Lenka podle dnes už neexistujícího podniku Lenka Kácov, ze kterého pořídil materiál na osrstění. Návštěvníci si ho natolik oblíbili, že následně v expozici zůstal. V roce
2013 pak prošel rekonstrukcí, díky které zeštíhlel, protože měl podle paleontologů příliš "vypasené" rozměry.
I dnes najdete v
Národním muzeum ikonického mamuta, nachází se v
moderní expozici Okna do pravěku. Seznámíte se zde s prvohorními živočichy prvně popsanými
Joachimem Barrandem nebo uvidíte vzácnou nejstarší suchozemskou rostlinu světa
Cooksonia barrandei. Je zde ztvárněn také sugestivní model jediného
českého dinosaura Burianosaura augustai nebo realistický boj o život lichokopytníka rodu phyllotillon a jeho mláďat, které se zrovna chystá napadnout smečka medvědopsů.
Oblíbeného chobotnatce najdete až v
poslední části Oken do pravěku, a není tu sám. Spolu se samicí Lenkou tu uvidíte i její mládě. Těm, kdo by v
muzeu hledali fascinující "velrybí kostru" respektive plejtváka myšoka prozradíme, že ji najdou v expozici
Zázraky evoluce.
Hurá do mamuta na Dolní Moravu!
Doslova do mamutích útrob se dostanete na
Dolní Moravě, kde na zájemce čeká
obří mamut. Interaktivní atrakce pro děti v podobě 13 metrů vysokého a 31,5 metrů dlouhého mamuta, je ojedinělou dominantou
Dolní Moravy a zároveň
největší replikou mamuta na světě!
Mamut nejenže skvěle vypadá, ale i vzdělává a baví ve dvou patrech. První
naučné patro hravou a originální formou předává malým návštěvníkům
perličky ze života mamutů, o kterých dosud nevěděli. Druhé hrací patro zve do skutečného “
hracího pralesa” s popadanými dřevěnými kůly, tunely, lanovými liánami, a dokonce i jeskyní, ze které hřmotně zní autentický řev mamuta. Nejrychlejší a nejzábavnější cestou zpátky na zem je 24 metrů dlouhý
tobogán ukrytý přímo v
chobotu tohoto
mamutího obra.
Mamutí kosti a kly v Archeoparku Pavlov
Pravěk na dotek je název expozice v
Archeoparku Pavlov, která vznikla společně společně s Archeologickým ústavem AV ČR Brno, v.v.i. Odhalíte zde
tajemství ze života pravěkých lovců mamutů skrze rekonstrukce artefaktů a interaktivní technologie. Sáhne si tak na předměty, na které běžně může nahlížet jen přes sklo. Pohladit si bude moci třeba kožešinu soba nebo bizona, zjistí, jak velký byl
zub mamuta, nebo jak ostrý může být pazourek. Najdete zde i moderní dotykové obrazovky s aktivitami a hrami. V dalších částech
archeoparku uvidíte například
kosti mamutů nebo mamutí
kly zdobené rytinami pravěkých lidí.
Další mamuti, jejich pozůstatky a zajímavosti
Model kostry mamuta v životní velikosti objevíte v areálu ostravské zoologické zahrady.- Originální mamutí kosti si lze prohlédnout v Malém školním muzeu lovců mamutů v Přerově.
- Nedaleko břehu řeky Sázavy u Hamrů nad Sázavou se nachází socha mamuta Michala Olšiaka.
- Mezi nedávno objevené tábořiště lovců mamutů patří archeologické naleziště v Ústí nad Labem. Při zemních pracích zde bylo nalezeno místo, které pokrývaly tisíce kostí a jejich části z desítek ulovených zvířat. Mezi nimi bylo minimálně 13 jedinců mamuta srstnatého a dalších zástupců pleistocenní fauny.
Slovácké muzeum v Uherském hradišti zve do expozice Pravěk Uherskohradišťska. Z šera dávnověku tu vystupují obrysy pradávných předmětů a zní charakteristické zvuky dané doby. Výstava multimediálními prostředky, ale i skutečnými nálezy z archeologických výzkumů vypráví mimo jiné o dávné krajině dnešního Uherskohradišťska sužované chladem žili ještě mamuti, srstnatí nosorožci, divocí koně, sobi, polární lišky a sněžní zajíci, které naši předci lovili kamennými nástroji.
Zjistěte, kde v ČR můžete vidět mamuty v životních velikostech a prozkoumejte fascinující pravěké expozice.
Mamuta v životní velikosti můžete obdivovat v brněnském Anthroposu, pražském Národním muzeu nebo na Dolní Moravě.
První model mamuta navrhl Karel Absolon, který chtěl oživit pravěk. Model byl původně postaven v roce 1928.
Původní model byl poškozen vojáky a místními obyvateli v roce 1945 a později byl zlikvidován. Nový model byl postaven v roce 1962.
Anthropos nabízí expozice o nejstarších dějinách osídlení Moravy, evoluci člověka a obsahuje interaktivní sekce věnované paleolitu.
Výroba modelu mamuta Lenka trvala asi 4 měsíce.
Na Dolní Moravě je umístěn obří interaktivní model mamuta, který je nejen vzdělávací, ale i zábavný s hracím patrem a tobogánem.
Expozice 'Pravěk na dotek' umožňuje návštěvníkům interaktivní přístup k artefaktům a zážitky z pravěku.
Kromě muzeí a expozic, jsou známá naleziště v Ústí nad Labem nebo expozice v Uherském Hradišti.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.