Darovaný
soubor více jak sedmdesáti kreseb,
přípravných skic, studií doplňuje řada
zkušebních nátisků. Umělecká hodnota díla je podle hlavního kurátora muzea srovnatelná se slavnou Muchovou
Slovanskou epopejí. Ornamentální a figurální kompozice k Modlitbě Páně, které knižně vydali Henri Piazza a Ferdinand Champenois v Paříži, představují totiž jeden z vrcholů Muchovy tehdejší tvorby. Jedná se zde také o
zcela odlišný námět – narozdíl od komerčně úspěšných divadelních a reklamních plakátů zde Mucha ztvárňuje své
teozofické představy o duchovní cestě člověka, osvobozujícího se ze zajetí hmotným světem a směřujícího k dokonalosti a osvícení. Z bohaté symboliky kompozic lze vyčíst autorův hluboký zájem o ezoterické duchovní nauky, který roku 1898 vyústil v Muchovo přijetí za
člena svobodných zednářů.
Mucha
přednostní výtisk Otčenáše s exkluzivním číslem 1 věnoval Charlesu Freund-Deschampsovi, jehož dceru si měl vzít za ženu. Majitelem prvního výtisku se poté stal
prezident třetí francouzské republiky Raymond Poincaré. Celý soubor se poté dostal na veřejnost až na pařížské aukci v roce 1972, kdy byl prodán ve třech položkách zřejmě různým dražitelům, avšak ještě téhož roku se manželům Neumannovým podařilo rozptýlené části získat a zkompletovat.
V této úplné podobě představila Muchovy kresby k Otčenáši Nadace Neumann ve spolupráci s
Uměleckoprůmyslovým museem na samostatné výstavě v Obecním domě v Praze roku 2002. Nyní se díky rodině Neumannových vrací tato díla do země svého tvůrce natrvalo.
Až bude v Uměleckoprůmyslovém muzeu probíhat rekonstrukce, bude soubor pravděpodobně vystaven v
Obecním domě. Dlouhodobější expozice české a evropské secese se do těchto prostor plánuje pro druhou polovinu příštího roku.