Představte si místo, kde se
ticho horských lesů mísí s
majestátní siluetou přehradní hráze.
Přehrada Fláje v
Krušných horách není jen obyčejná vodní nádrž – je to
jedinečný technický skvost, který v Česku nemá obdoby. Je to také místo, kde pod hladinou dřímá
ztracená vesnice a kde lesní cesty lákají k objevování na kole i pěšky. Na hrázi navíc stojí moderní
informační centrum vodního díla Fláje s prosklenou stěnou a nádherným výhledem na hladinu, a pod přehradou zve k výletu
Flájský plavební kanál. Zkrátka vítejte u Flájí – přehrady ukryté v srdci
Krušných hor, kde technika, příroda a historie tvoří dokonalou mozaiku zajímavostí pro každého zvídavého cestovatele.
Fláje: unikátní přehrada, která ukrývá ztracenou vesnici i lesní království
Pilířová hráz
krušnohorské přehrady Fláje je pověstná: padesát metrů vysoká a v základech padesát metrů široká, přes půl kilometru dlouhá hráz je totiž
jediná svého druhu v Česku. V roce 2019, kdy se
hornický region Krušnohoří/ Erzgebirge dočkal zápisu mezi
památky UNESCO, se na
přehradě Fláje otevřelo
informační centrum.
Hráz jako z učebnice technických kuriozit
Přehrada Fláje byla od začátku plánovaná jako
zásobárna pitné vody. Po
druhé světové válce se totiž začala nebývale rozrůstat města pod
Krušnými horami a například v
Litvínově si tehdy museli lidé vystačit jen s asi deseti litry vody na osobu a den. Od dokončení v roce 1963 Fláje skutečně zásobují vodou celé
Podkrušnohoří, tedy města
Most, Litvínov, Bílinu, Duchcov a
Teplice. Koupání je tu zakázáno, chodit se smí jen po silničce a
cyklostezce kolem přehrady a přes hráz.
Vzorem pro hráz
přehrady Fláje byla jen o pár let starší
švýcarská přehrada Lucendro. Další podobná už neexistuje, v Evropě zkrátka zůstaly jen dvě. Obě vypovídají o bídě poválečných let a tehdejším nedostatku cementu: vnitřní duté prostory mezi pilíři typu Noetzli se sice musely složitě bednit, ale ušetřily až třetinu betonu, který by jinak byl potřeba.
Cesta na Fláje vedla i lanovkou
K přehradě se dá dojít pěšky i dojet na kole, v zimě na běžkách, a samozřejmě autem, po silnicích z
Litvínova (17,5 km) nebo z
Hrobu (18 km). Využít můžete i
Moldavskou horskou dráhu z
Mostu do
Moldavy. Takzvaný
Teplický Semmering hrál při stavbě
přehrady Fláje důležitou roli: vlaky přepravovaly materiál do konečné stanice, odkud vedla ke staveništi
osm kilometrů dlouhá lanová dráha. U
nádraží v Moldavě dodnes můžete vidět
základové pilíře dřevěných sloupů lanovky, další pozůstatky se dochovaly i v blízkých lesích.
Zatopená vesnice, přestěhovaný kostel a Flájský plavební kanál
Přehrada dostala jméno podle
vesnice Fláje, která částečně skončila na jejím dně. Když
přehradu obejdete pěšky nebo na kole, můžete si na informačních tabulích přečíst o historii zatopené vesnice a představit si, jak tu kdysi lidé žili. Celý okruh kolem nádrže vede po rovině, takže ideální trasa na nenáročný výlet. Na břehu v chráněné zóně objevíte
základy kostela sv. Jana Křtitele. Naštěstí
poslední dřevěný kostel v Krušných horách se před napuštěním nádrže podařilo rozebrat a přesunout do nedalekého
Českého Jiřetína.
Fláje se proslavily také jako místo, kde začínal
Flájský plavební kanál, historická technická památka, která kdysi sloužila k plavení dřeva. Na panství duchcovských
Lobkowiczů a později
Valdštejnů jej nechali v 17. století vybudovat
saští kurfiřti a
město Freiberg. Dřevo z krušnohorských lesů jím putovalo více než 240 let, poslední plavba se uskutečnila roku 1874. Dnes se podél kanálu vine krásná
stezka s několika zastaveními a krytými přístřešky; začíná kousek pod
přehradní hrází, hranici překračuje východně od
Českého Jiřetína a končí až v německé obci Clausnitz. Za ní pak ústí do
Freiberské Muldy neboli
Moldavy, pramenící rovněž na našem území. Nejhezčí úsek
Flájského plavebního kanálu ale leží na českém území.
Kanál vás dovede až nad
Český Jiřetín do části obce zvané
Schlinge: neobvyklé jméno podle německého výrazu pro smyčku prozrazuje, že kanál tu protékal ostrou zatáčkou. Byla tu i další neobvyklá jména, třeba
původní vesnici Oldříš (
Ullersdorf), zaniklé společně s Flájemi, se říkalo
Übelessen, Nechutné jídlo. Jiné místo na saské straně hranic zase mělo přezdívku
Bettelecke, Žebrácký roh.
Užitečné rady a tipy pro fandy technických památek, přírody i cyklistiky
- Autem dojedete až k hrázi přehrady, parkoviště je přímo u informačního centra.
- Kdy přijet? Kdykoliv, v Krušných horách je krásně na jaře, v létě, na podzim i v zimě.
Místo je oblíbeným výletním cílem cyklistů. Vyhledávané jsou sjezdy přes Klíny, Dlouhou Louku nebo Mikulov. Přehrada Fláje se dá pohodlně objet na kole, trasa měří přibližně 18 kilometrů.- Kolem vodní nádrže vede Krušnohorská magistrála a také 34 kilometrů dlouhá cyklotrasa s neoficiálním názvem Jeden kopec za druhým. Její zdolání vám dá pořádně zabrat, překonává totiž převýšení 563 metrů.
- Červená značka anebo neznačené lesní cesty vás dovedou na Puklou skálu (840 m). Z ní je pěkný výhled na hladinu Flájské přehrady a Loučnou, nejvyšší horu Mostecka.
Několikrát do roka bývá pro pěší i cyklisty otevřená i Flájská obora, která leží jižně od přehrady. Obvykle jde o několik dní v květnu, červnu, červenci a v listopadu. V 18. století ji založili Valdštejnové, nyní ji spravují Lesy České republiky.- Na Flájském potoce jen o pár kilometrů dál v Německu leží ještě další, o pár let mladší přehrada Rauschenbach; ta byla zprovozněná roku 1968.
- Zajímají vás další zatopené vesnice, města a osady na dnech přehrad? Podívejte se k nám na Kudy z nudy na jejich fascinující příběhy!
- 563 metrů.
Přehrada Fláje v Krušných horách nabízí návštěvníkům nejen technickou zajímavost, ale také turistické trasy a historické památky.
Přehrada Fláje je technický skvost v Krušných horách, známý pro svou unikátní pilířovou hráz a skrytou zatopenou vesnici.
Návštěvníci můžou prozkoumat informační centrum, zatopenou vesnici, Flájský plavební kanál, a oboru Fláje.
Ne, koupání v přehradě Fláje je zakázáno.
K přehradě se lze dostat pěšky, na kole, běžkách, autem nebo vlakem přes Moldavskou horskou dráhu.
Okolí přehrady nabízí cyklistiku, pěší turistiku a občasné návštěvy obory Fláje.
Přehrada Fláje je krásná na jaře, v létě, na podzim i v zimě, takže je vhodná pro návštěvu kdykoliv.
Flájský plavební kanál byl postaven v 17. století a sloužil k plavení dřeva z Krušných hor.
Vzorem pro hráz přehrady byla švýcarská přehrada Lucendro, díky čemuž se ušetřilo až třetinu betonu.
Cyklotrasa kolem přehrady Fláje je přibližně 18 kilometrů dlouhá.
Na místě dnešní vodní hladiny přehrady Fláje dříve stála vesnice Fláje.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.