Vánoce voní kořením a bylinkami z celého světa, poznejte je při toulkách po botanické zahradě

Vanilka: vůně orchideje ze Střední Ameriky

Vanilková vůně rohlíčků je ve skutečnosti vůní tropické liány z čeledi vstavačovitých, jediné komerčně pěstované orchideje. Její květy mohou v domovině opylit pouze speciální druhy včel; jinde na světě je nutné provádět opylení ručně. Kořením nejsou lusky, jak se často uvádí, ale tobolky, které po sklizni ještě procházejí náročným procesem fermentace. To vše z vanilky činí jedno z nejdražších koření světa.
 

Kardamom: nenápadná bylina s královskou cenou

Hned za vanilkou stojí v žebříčku nejdražších koření světa kardamom. Jedná se o rostlinu z příbuzenstva zázvoru, jejíž domovinou jsou hory jihozápadní Indie. Je to docela nevýrazná bylina s ještě méně nápadnými květy. Ty jsou totiž poměrně drobné a hledat je musíte dole u báze rostliny. Z květů vznikají malé tobolky, ke kterým se musí sběrači náležitě ohnout. Ruční sběr je dřina, ale libě vonící semena jsou vykoupena zlatem. Kromě do řady pokrmů a pečiva se kardamom přidává do kořeněného čaje masala a znamenitě ochutí i kávu.

 
Hřebíček: poupata stromů z exotických ostrovů

Jednou z největších botanických zvláštností je hřebíček. Jedná se o usušená nerozvitá poupata tropického stromu hřebíčkovce, původem z Moluk, ale dnes často pěstovaného na Zanzibaru či Madagaskaru. Stromy poskytují aroma, které je neodmyslitelné pro svařené víno, štrúdl či perníčky a zároveň má díky obsaženým silicím i tradiční využití v přírodní medicíně, pomáhá například při bolesti zubů.
 

Zázvor: rostlina, která klame tělem

Tradiční perníčky, ale ani oblíbené zázvorky se neobejdou bez zázvoru. Tato rostlina dokonale mate tělem! Kořen zázvoru totiž není kořen a stonek není stonek, jak by se mohlo našinci zdát. Zázvor je aromatická bylina, která pochází z oblastí, kde po určitou část roku panuje sucho. V tu dobu rostlina sesychá a ukládá se k odpočinku. Energii bere z podzemní baterie, která se nazývá oddenek a ve skutečnosti se jedná o přeměněný stonek. To, co na rostlině vypadá jako stonek, jsou srostlé spodní části listů. Mletý zázvor se využívá při pečení i vaření a čerstvý by v zimě neměl chybět v žádné spížce coby první pomoc při nachlazení či bolesti žaludku. 
 

Skořice: tenká vnitřní kůra tropických stromů

Ani na skořici nejde v adventním čase zapomenout. Skořicovníky jsou dřeviny, které najdeme je v tropech Asie a Tichomoří. Nejjemnější a nejkvalitnější chuť poskytuje skořicovník pravý, původem ze Srí Lanky. Jako koření se používá tenká vnitřní část kůry, která se po usušení stáčí do typických ruliček. Na rozdíl od čínských, vietnamských či indonéských skořicovníků má ten pravý velmi jemnou chuť a neobsahuje jedovatý kumarin. Skořice se sklízí z nejméně tři roky starých větví, v nichž už se vyvinulo silné aroma. V tropech se jako koření používají i listy různých skořicovníků, podobně jako u nás bobkový list. Ostatně skořicovníky i vavříny, z nichž pochází bobkový list, jsou si blízce příbuzné, patří totiž do stejné čeledi vavřínovitých. Skořicovník pravý botanicky poprvé popsal náš krajan a významný přírodovědec Josef Svatopluk Presl.
 

Badyán: hvězdné koření z prastarého rodu rostlin

Badyáník je exotické koření, které svou chutí i vůní výrazně připomíná anýz a lékořici. I když jsou si tyto tři rostliny botanicky nepříbuzné, obsahují stejnou chemickou látku zvanou anetol. Koření a extrakty z nich se tak používají k ochucování podobných pokrmů, cukrovinek, likérů či kosmetiky. Badyáník pravý je strom domácí v jižní Asii a zajímavé na něm je, že patří k vývojově nejstarším kvetoucím rostlinám na naší planetě. Hvězdový anýz se mu přezdívá pro typická hvězdovitě uspořádaná souplodí měchýřků, která tak rádi lovíme ze svařeného vína či vánočního punče. Jeho tvar i vůně patří k ikonickým symbolům zimních svátků.
 

Na Vánoce do botanické zahrady

I během zimních měsíců nabízí botanická zahrada návštěvníkům pestré a inspirativní zážitky. Zimní scenérii doplňují syté odstíny jehličnanů a stálezelených dřevin, které oživují barevné akcenty kvetoucích i plodících rostlin. Keře cesmín, hlohyní a dřišťálů zdobí červené, oranžové a žluté plody a doplňují je fialové kuličky krásnoplodek. Překvapením mohou být i zimní květy některých dřevin – například vilínů, jasmínu nahokvětého či kaliny. Atmosféru umocňuje bohatý ptačí život: na krmítkách se kromě sýkor a kosů objevují také brhlíci, pěnkavy a červenky, do zahrady zalétá i sojka a na větvích často posedávají kvíčaly.

Zimní expozice se i v letošním roce rozzářily českým sklářským uměním. Druhý ročník výstavy Křišťálová zahrada přináší bohatou přehlídku jedinečných skleněných objektů z dílny Jiřího Pačinka a jeho týmu.