Třikrát Versailles: ve Slezsku, v Čechách i na Moravě

Výlet do zapomenutých časů slezského Versailles

Barokní zámek Slezské Rudoltice leží v odlehlé krajině Osoblažského výběžku; dopraví vás k němu například úzkorozchodná železnice, která do Osoblahy jezdí z Třemešné. Ke společenské pověsti francouzské předlohy měl z uvedených tří míst patrně nejblíž; postaral se o to hrabě Albert Hodic (1706–1778), vzdělaný šlechtic, který působil u dvora Marie Terezie a rudoltický zámek přestavěl od základu. Zval sem vzácné hosty a ti nešetřili chválou; například pruský král Fridrich II. tvrdil, že si ve Slezských Rudolticích užil větší zábavu než u dvora ruské carevny Kateřiny II. Veliké.

Návštěvy vítaly výstřely z šesti kanonů, postavených na hvězdicové baště před vchodem, pro jejich zábavu se konaly hody a tance, ohňostroje, činohry i zpěvohry. V parcích a zahradách, které patřily k chloubě Slezských Rudoltic, nechal hrabě vybudovat umělou zříceninu gotického hradu, čínský chrám, indickou pagodu i miniaturní městečko, zřejmě inspirované Gulliverovými cestami. Byly tu fontány, vodotrysky a zábavné vodní stroje, po jezerech a kanálech pluly gondoly, po smrti Hodicovy ženy pak na umělém ostrůvku uprostřed jednoho z jezírek v parku dokonce vznikl harém.

Do zábavných představení hrabě najímal své poddané; v hájích se proto proháněly nymfy a satyrové, v idylické pastýřské krajině, která zabírala největší část zámeckého parku, se o stáda ušlechtilých ovcí, krav a koz starali venkované v rolích ovčáků a pasaček, v malém chrámu věštkyně předpovídala hostům budoucnost. Nechyběl ani hluboký a temný dubový les, takzvaný háj filozofů, kde byly rozvěšeny tabule s filozofickými citáty a u druidského chrámu se konávaly pohanské obřady – samozřejmě jen pro návštěvy a opět za účasti Hodicových poddaných.

Oslnivé oslavy spolykaly astronomické částky; hrabě nakonec o svůj zámek přišel a musel odejít do Postupimi, kde dožil v ústraní pod ochranou krále Fridricha II. Je pochován společně s manželkou Sofií v kostele sv. Kateřiny ve Slezských Rudolticích. Na zámek se můžete podívat v září během víkendů a svátků od 10:00 do 17:00 hodin, vstupné stojí 60 Kč.
 

Styl a architektura českého Versailles

Místo, které se svému velkému vzoru z Francie nevyrovná velikostí, ale architektonickou jedinečností a slohovou čistotou, to je zámek Nové Hrady u Litomyšle, přezdívaný také Malý Schönbrunn.

Půvabný rokokový zámek s bohatou reliéfní štukovou a kamennou sochařskou výzdobou dal postavit v letech 1774–1777 hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré ve stylu francouzských letních sídel podle stavebního návrhu Josefa Jägra. V areálu nechybí okázalá vstupní brána, upravené zahrady s labyrintem a zahradním divadlem či anglický park s pískovcovou Křížovou cestou, navštívit můžete i Galerii anglických klobouků nebo oboru s daňky. Zámek je otevřen denně od 9:00 do 17:00 hodin, vstupné stojí 120 Kč.
 

Zahrady moravského Versailles

Město Vyškov aneb někdejší moravské Versailles dosáhlo značného rozkvětu koncem 17. století za panství biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu. Zámek získal nové křídlo s bohatě vybavenou obrazárnou, ve městě vznikl pivovar a jistý čas tu působila i biskupská mincovna.

Biskup rovněž nechal rozšířit krásnou zámeckou zahradu; říká se, že proslulé kroměřížské zahrady, Květná a Podzámecká, měly svůj předobraz právě tady. Slavné období Vyškova ukončil v roce 1753 požár, který poničil město i zámek.