Magická místa: kříže a křížky s příběhem

Magická místa opředená starými příběhy vybízejí k zastavení, ztišení a vzpomínkám. Často se ale musíte ponořit hluboko do minulosti a pátrat, co že se tu vlastně stalo – a to platí především pro nejznámější a možná také nejstarší místo pojmenované po křížích, Devět křížů poblíž exitu 168 dálnice D1.
 

Devět křížů: láska, pomsta a svatební průvod, který nedošel

K legendárním Devíti křížům se dostanete snadno, stojí u lesa těsně vedle silnice. Pověst o zamilované dívce, kterou rodiče donutili vzít si jiného, má několik verzí, ale konec bývá stejný: odmítnutý nápadník zosnoval pomstu, najal si pomocníka a svatební průvod přepadl. Ve zmatku oproti původním plánům přišla o život i nevěsta; když to nápadník zjistil, zastřelil pomocníka a potom sebe. Devět křížů tak dodnes připomíná devět obětí; uprostřed prý leží nevěsta, po stranách oba ženiši. Není těžké uhodnout, že pod křížem, který prý často uhnívá, je pochován vrah. I proto se kříže pravidelně obnovují, a to už od roku 1540, kdy k nešťastné události došlo.

Není to ale jediné místo, kde si smrt dala dostaveníčko s láskou. Špatně skončil také svatební průvod u Ohře, který zkameněl. Dodnes jej můžete vidět v podobě Svatošských skal poblíž Lokte.
 

Když se v krajině objeví tři kříže

Tři kříže není jen známá country písnička od kapely Hop Trop, ale také jméno celé řady pěkných výletních míst. Například lidé ve Slaném o Velikonocích chodili na vrcholek Slánské hory ke třem křížům, které tu v roce 1662 nechal vztyčit Bernard Ignác z Martinic. Do města přivedl piaristy a františkány, měl zálibu v církevních stavbách a okolní krajině se snažil vtisknout duchovní ráz. Na křížích se prý vedle Ježíše kdysi dokonce nacházely i postavy lotrů, kteří byli ukřižováni společně s ním.

Známé jsou také tři kříže neboli Křížky ve Slavkovském lese poblíž obce Prameny a Kaplisko či Kalvárie na východním okraji Nového Města na Moravě. Tři kříže byly vztyčeny v roce 1832 jako poděkování za ušetření města před nákazou cholery a moru, z centra sem vede naučná stezka nazvaná Tři kříže. Naopak mezi místa téměř zapomenutá patří Kalvárie ve skalách severně od hradu Valdštejn. Také tady objevíte tři křížky, samozřejmě v místě s překrásným výhledem do krajiny – ostatně jinak to v Českém ráji ani nejde.
 

Kalvárie nad Labem a kříž na Radobýlu

Krajinu kolem Brány Čech poblíž Velkých Žernosek střeží skalnatý ostroh Kalvárie se zdaleka viditelnými třemi kříži. První zmínky o nich se vztahují k roku 1587 a mají údajně připomínat tři dívky, které se zamilovaly do jediného muže. Protože si přísahaly věčné přátelství a provdat se za něj mohla jen jedna, raději zvolily společnou smrt. Na místě, odkud skočily do Labe, pak muž nechal vztyčit tři kříže.

Zajděte se podívat také na nedaleký vrch Radobýl nad Litoměřicemi, spojený s posledními dny a poslední básní Karla Hynka Máchy. Z vrcholu kopce se otevírá téměř kruhový výhled na Litoměřice, Terezín, Píšťanské jezero, Lovosice a České středohoří. Také tady objevíte mohutný kovový kříž; je relativně nový, ale jeho dřevěný předchůdce tu prý stával už v 17. století.
 

Kříže na vyhlídkách, ve skalách a v lesích

Známé jsou i Tři kříže v Karlových Varech, tři velké štíhlé dřevěné kříže na úbočí Ottovy výšiny. Vztyčeny byly kolem roku 1640 jako symbol rekatolizace města po bitvě na Bílé hoře. Od Vřídelní kolonády sem vede žlutá turistická značka a odměnou je výhled na lázeňské město i okolní lesy. Málokdo přitom ví, že podle plánů z dob první republiky tu měl stát luxusní hotel a až k němu měla vést lanovka. Její torzo si dodnes prohlédnete v ulici Na Vyhlídce.
 
Působivé je také poutní místo U Tří křížů v lesích nad Brněnskou přehradou. Stoupá k němu křížová cesta z Chudčic, kolem se rozprostírá daňčí a mufloní obora, pozůstatek velké obory náležející ke královskému hradu Veveří. Kdysi tu stávala kaple svatého Kříže, zrušená a zbořená za vlády císaře Josefa II. Místo dnes připomínají tři velké kříže a čtrnáct kapliček křížové cesty, které v polovině 19. století nechali postavit majitelé bohatých chudčických statků.

Poutníci, kteří přicházeli do Hejnic k chrámu Navštívení Panny Marie, nemohli přehlédnout skály na severním úbočí Jizerských hor. Na vrcholu jedné z nich, zvané Ořešník, kdysi kdosi vztyčil velký, z dálky viditelný kříž. Dostanete se k němu po schodech vytesaných do skály. Z vrcholové plošiny se otevírá výhled na Hejnice s poutní bazilikou, Velký Štolpich, majestátní horu Smrk, skalní vyhlídku Paličník, Smědavskou horu, hřeben Poledních kamenů s Frýdlantským cimbuřím i Ptačí kupy.
 
Dalším krásným křížovým místem je Křížový vrch u Adršpachu, skalnatý hřeben naproti Adršpašským skalám. Na vrchol vede obnovená křížová cesta, jejíž historie sahá až do 17. století, a litinové reliéfy jsou zasazené přímo do skal. Nahoře stojí železný kříž z roku 1857 a za dobrého počasí se odtud otevírají výhledy na Adršpašské skály, Vraní hory i Krkonoše.
 

Největší kříž v Česku? Hledejte ho u Olomouce

A na závěr jedna křížová hádanka: víte, kde najdete největší kříž v Česku? Zřejmě v Olomouci na Svatém Kopečku. Poutní bazilika Navštívení Panny Marie s bočními rezidencemi a lipová poutní alej, která k ní stoupá od Olomouce přes Samotišky, vytvářejí při pohledu z ptačí perspektivy v krajině obrovský kříž. Za jeho podobou stál architekt a kněz Domenico Martinelli, jeden z tvůrců barokní podoby poutního areálu i jeho okolí.
 
Historická poutní alej slouží poutníkům a výletníkům už zhruba tři sta let a vede přímo k bazilice. Vznikala postupně od konce 17. do poloviny 18. století, v 90. letech 20. století byla obnovena a od roku 1999 je zapsána jako kulturní památka. V anketě Alej roku 2024 se Poutní alej z Olomouce na Svatý Kopeček umístila na čtvrtém místě, a tak se o největším kříži v krajině znovu začalo víc mluvit. Málokde se duchovní symbol, barokní krajinářství a obyčejná cesta propojují tak nenápadně a přitom působivě.
 
Kříže v krajině bývají nenápadné, ale málokdy němé. Někdy připomínají dávné neštěstí, jindy poděkování za záchranu, splněný slib, poutní cestu nebo prostou lidskou potřebu zanechat v krajině znamení. Ať už k nim zamíříte o Velikonocích, při toulání krajinou nebo jen tak cestou za výhledy, dopřejte si u nich chvilku zastavení. Možná právě tam, u obyčejného křížku na mezi, ve skále nebo pod starým stromem, zjistíte, že některá místa v sobě nesou víc příběhů, než se na první pohled zdá.