Bezpečí návštěvníků je pro
hornická muzea na prvním místě, a tak prohlídky z devadesátých let, kdy se například na
Měděnci skutečně dalo sfárat hluboko do podzemí, do autentického dolu, v Česku už nezažijete. Někde se ale pokusili skutečné fárání nahradit iluzí.
Takovou atrakci má například
Hornické muzeum, které stojí na jihovýchodním úpatí vrchu
Landek na místě bývalého
černouhelného dolu Anselm, nejstaršího hlubinného dolu v
Ostravě.
Fárání v Ostravě
Sfárání do dolu Anselm bylo možné i v minulých letech, ale po unikátní proměně atrakce nabízí
skutečný pocit jako při fárání na činném dole. Výsledkem je téměř dokonalá zvuková simulace s dalšími efekty, kdy
uslyšíte zvuky techniky i hlasy havířů, ucítíte
vibrace klece v těžní jámě, zvuk ventilátoru i proudění vzduchu, vháněného do dolu. Při návštěvě přírodního a
hornického muzea Landek Park v Ostravě se z vás skutečně na pár minut stanou dávní horníci. Ti ale na rozdíl od vás měli pod nohama skutečně šachty, jejichž
průměrná hloubka se pohybovala kolem jednoho kilometru.
Vy budete jako v bavlnce: po zaznění signálu se v kleci
ztlumí světla,
důl Anselm se ponoří do tmy a v podlaze těžní klece se rozsvítí dva monitory, v nichž uvidíte nafilmovanou jízdu do skutečné těžní jámy.
Pocit, že jste se ocitli hluboko v dole, umocní po výstupu z těžní klece zvuky autentického rubání a sbíjecích kladiv, narážení důlních vozíků nebo zvuky posunovačů. Techniku doplňují hlasy horníků, kteří se spolu baví a pokřikují na sebe. Zkrátka skutečnější už fárání skutečně být nemůže – a to i přesto, že budete jen pár metrů pod povrchem.
Minout byste ani neměli expozice o údělu více než stovky
koní, kteří především v druhé polovině 19. století
pracovali nejen v ostravských dolech. Expozice je umístěna v historické štole Albert a je součástí důlní expozice (fárání do dolu).
Fárání v Příbrami
Fárání v autentickém prostředí starých dolů zažijete i v
Hornickém muzeu v
Příbrami, ale z několika nabízených okruhů si musíte vybrat
areál dolu Anna. Čeká vás prohlídka
cáchovny s expozicí o hutnictví a úpravnictví,
strojovna s parním těžním strojem a
jízda důlním vláčkem 260 metrů dlouhou Prokopskou štolou, která míří k ústí
1 600 metrů hluboké šachtě Prokop z roku 1832, nejhlubší v revíru na Březových Horách a jedné z nejhlubších ve střední Evropě.
Teprve pak dojde na další část prohlídky, kdy
sfáráte speciálním výtahem do podzemí, přímo do takzvaného
Wasserlaufu, vodního patra. To vznikalo postupně od 16. do 19. století jako součást vodního systému, který poháněl technická zařízení. Podíváte se i do 750 metrů dlouhé podzemní chodby, kterou protéká voda (vy půjdete po vyvýšených kovových roštech), a nakonec vás 156 schodů vyvede zpět na denní světlo. Prohlídka tím ale nekončí, má ještě třetí část, a i ta je spojená s
fáráním. Cílem je unikátní
komora vodního kola, které v 19. století pohánělo těžní stroje a z něhož se dochovalo cenné torzo hřídele. Trasa není dlouhá, měří asi 100 metrů, ale čeká vás dalších 60 schodů. Už z výčtu je zřejmé, že pro tento okruh je nutná dobrá fyzička!
Fárání pod Krušnými horami
Fárání zažijete i v
Podkrušnohorském technickém muzeu, které vzniklo v reálném hnědouhelném hlubinném dole Julius III mezi
Mostem a
Litvínovem. Zajímavost?
Uhlí se tu těžilo nepřetržitě téměř 120 let a v 90. let 20. století nebyl důl uzavřen kvůli útlumu těžby, ale jednoduše proto, že už nebylo co těžit: Julius III byl vyuhlen a zkrátka dosloužil.
Venku si prohlédnete
dochované těžní zařízení, důlní techniku, lokomotivy a vozíky i těžní věž, v interiérech na vás čeká
původní těžní stroj nebo
model šachty a dělnické kolonie dolu Humboldt II. v Dolním Jiřetíně.
Velkou atrakcí je
uhelná štola s množstvím techniky, dopravních zařízení a přístrojů z okolních dolů. Jde sice o štolu ukázkovou, která vznikla v jedné z budov, ovšem věrohodnost je dokonalá. Aby byly vaše zážitky ještě skutečnější, doplňuje prohlídku
simulované fárání včetně zvuků. Navíc se prý správná štola pozná i podle toho, že v ní bydlí permoník; a věřte, že tady budete rozhodně ve správné štole.
V roce 2021 byla v muzeu otevřena další atrakce
– havířská lokomotiva s vagóny, která
jezdí na stropní kolejnici v uměle vytvořeném tunelu. Tady si budete připadat opravdu jako v hlubinné šachtě. Dráha je dlouhá 300 metrů a vznikla svépomocí na
venkovním prostranství muzea. Vlak uveze najednou až 24 návštěvníků, kteří po výstupu procházejí dalšími výstavními prostory s ukázkami hornictví.
Fárání je proces sjíždění do dolu a je základní částí zážitku v hornických muzeích. Představuje způsob, jakým horníci denně sjížděli do dolů. V Česku ho můžete zážitkově zažít například v Hornickém muzeu v Ostravě, kde je pomocí zvukových simulací a dalších efektů vytvořena iluze fárání.
Bezpečnost návštěvníků je pro hornická muzea prioritou. Všechny prezentované expozice a simulace jsou navrženy s ohledem na maximální bezpečnost a nezahrnují skutečný sjezd do hlubokých dolů, které byly běžné v minulosti.
V Hornickém muzeu v Ostravě mohou návštěvníci zažít simulaci fárání v těžní kleci s efekty jako jsou zvuky techniky, vibrace, proudění vzduchu a namontované monitory s video záznamem jízdy do těžní jámy, což navozuje autentický pocit sjíždění do dolu.
Hornické muzeum v Příbrami nabízí prohlídku cáchovny, expozici o hutnictví a úpravnictví, strojovnu s parním těžním strojem a jízdu důlním vláčkem, který vede do historické Prokopské štoly a vodního patra Wasserlauf.
Expozice v důlní expozici Albert se zaměřuje na historii a život více než stovky koní, kteří pracovali v ostravských dolech během druhé poloviny 19. století.
Důl Julius III, který je součástí Podkrušnohorského technického muzea, byl v provozu téměř 120 let a je známý tím, že byl zavřen kvůli vyuhlení. Návštěvníci zde mohou vidět dochované těžní zařízení a interiéry s původní technikou a modely.
Nově otevřená atrakce havířské lokomotivy s vagóny, umístěná na stropní kolejnici, poskytuje návštěvníkům možnost připadat si jako v opravdové hlubinné šachtě během jejich cesty 300 metrů dlouhým uměle vytvořeným tunelem.
Areál Dolní Vítkovice, který se nachází v bývalém průmyslovém komplexu, nabízí nahlédnutí do historie těžkého průmyslu a koksovny, a je významným industriálním památníkem a symbolem Ostravy.
Na této naučné stezce lze objevit četné pozůstatky důlních a průmyslových provozů, včetně jediného na povrchu odkrytého zkamenělého lesa z období karbonu, což je světový unikát.
Štola sv. Jana Evangelisty je součástí hornického muzea v Jiřetíně pod Jedlovou, které zahrnuje naučnou stezku a stříbrný důl. Návštěvníci zde mohou prozkoumat historii stříbrného dolování v regionu.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.