!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > Tradice: lesní, černé a červené aneb barevné sklo
Tradice: lesní, černé a červené aneb barevné sklo
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Kultura

Tradice: lesní, černé a červené aneb barevné sklo

  • Vydáno6. prosince 2021
Nad českým tradičním i moderním sklem budete žasnout. Platí to pro současné výrobky českých sklářů i pro sklo z dávné minulosti: třeba tajemně nazelenalé lesní sklo anebo černočerný, mramorovaný nebo červený hyalit. Jejich čas je dávno pryč, přesto nás prastaré skleněné poháry a džbány dodnes fascinují svou hrou barevných skel.

Krása ukrytá ve skle, v něm i za ním

Středověké okno a nefalšovaná ruční práce.
Moderní okno a ničím nerušený čistý pohled ven.
Výrobky českých sklářů hýří barvami a můžete si vybírat sklenky, vázy, šperky, lustry a umělecké doplňky v tisících odstínů. Fascinující zážitek nabízí i pohled do historie: seznamte se s lesním sklem, černým a červeným hyalitem anebo lithyalinem, sklem, které svým vzhledem napodobovalo polodrahokamy.
 

Lesní sklo

Nazelenalá barva, nestejně tenké stěny, bublinky ve skle a jemné nerovnosti: to jsou typické prvky lesního skla. V zemích severně od Alp se v malých středověkých sklárnách vyrábělo už během 13. a 14. století. Charakteristický odstín ovlivňoval kysličník železa ve sklářském písku, a protože tavba skloviny ještě nebyla dotažená k dokonalosti, kromě bublinek se ve sklovině daly najít i drobné nečistoty – ostatně šlo o řemeslnou ruční výrobu.

S replikami lesního skla se setkáte dodnes, nejčastěji na hradních jarmarcích a trzích ve středověkém stylu. Vyrábí ho například Floriánova huť z Častolovic u České Lípy nebo sklárna Pačinek GlassKunratic u Cvikova. Moderní sklářské designéry ale častěji než barva lesního skla inspirovaly skleněné dekory na stěnách staletých pohárů a džbánů: maliny, tažené kapky a štípané nálepy. To, co dnes slouží pro okrasu, byla dřív praktická pomůcka: stolovalo se hlavně rukama, bez příborů, a nerovný povrch sklenic tolik neklouzal v mastných prstech.
 

Černé sklo aneb hyalit

Při prohlídce jihočeského hradu v Nových Hradech si prohlédnete sklo, které se přímo ve městě i blízkém okolí po staletí vyrábělo. Průzračnému sklu dělá ve vitrínách společnost vzácný hyalit.

Za rozvoj sklářství vděčí Novohradsko rodu Buquoyů. Panství získali v roce 1620, obnovili dříve tradiční výrobu skla a pozvali ze své domoviny, Španělského Nizozemí, Louisse le Vasseur d´Ossimonta. Ten v roce 1680 vylepšil technologii tavby a podařilo se mu vytavit průzračné čiré sklo bez bublinek a typických zelenkavých odstínů. Nejslavnějším novohradským sklem se ale stal hyalit, jehož výrobu zahájil v roce 1810 hrabě Jiří František August Buquoy v knížecích sklářských hutích v Jiříkově Údolí a na Stříbrném vrchu. Hyalit nepropouštěl světlo, vyznačoval se vysokým leskem a mimořádnou tvrdostí. Na další vylepšení údajně přišla manželka Jiřího Augusta Marie Gabriela: protože ozdobné broušení na černém a neprůhledném skle zanikalo, navrhla zdobit hyalit napodobováním populárních čínských laků. Zboží z Číny tehdy bylo velmi módní, ale také drahé; hyalitové výrobky, které vypadaly jako přivezené z Číny, díky tomu šly skvěle na odbyt. Protože sklárna v Jiříkově Údolí nestačila plnit zakázky, začal se hyalit vyrábět i ve sklárně ve Stříbrných Hutích v srdci Novohradských hor. Například na jarním lipském veletrhu v roce 1825 vystavil hrabě Buquoy náramky z hyalitového skla a také tabatěrky a dámské hodiny, osazené v legovaném zlatu s květinovými motivy.
 

Červený hyalit

Jiří František August Buquoy (1781–1851) patřil mezi největší evropské vzdělance první poloviny 19. století; byl spisovatel, vědec, podnikatel, filozof a také vynálezce. Nejenže ve správný čas přišel s nabídkou barevných skel, ale krátce po černém hyalitu přišel se zapomenutou recepturou na červený hyalit. Technologicky spolu ale moc společného nemají: černý hyalit je sklovina vynalezená přímo hrabětem, kdežto červený hyalit je modifikací tradiční mramorované skloviny barvy pečetního vosku, zvané někdy vlašská červeň. Takové sklo bylo známé už v dobách renesance a vyrábělo se i ve starých rožmberských sklárnách na Novohradsku. Hrabě Buquoy ale využil zavedeného názvu i úspěchu s černým hyalitem a začal „nové sklo“ vyrobené poprvé v roce 1819 uvádět na trh pod obchodním názvem červený hyalit. Patrně se nechal inspirovat i anglickou Wedgwoodskou keramikou a odstínem „rosso antico“.
 

Sklo jako polodrahokam

Na popularitě barevných skel se svezl také lithyalin, který napodoboval svým vzhledem polodrahokamy. Patentovanou technologii výroby vyvinul novoborský sklář Friedrich Egermann (1777–1864), roku 1828, v Nových Hradech se „mramorované“ sklo vyrábělo aplikací barevných lazur na nedůkladně probarvený červený hyalit. Posledním obohacením sklovin, které připomínaly polodrahokamy, přinesl agatin, sklo probarvené do vzhledu polodrahokamu.

Ačkoli vesměs šlo o krátkodobé módní záležitosti, které záhy odezněly, kousky z buquoyského hyalitu, lithyalinu a agatinu jsou mezi sběrateli velmi žádané.
 

Desetkrát o barevném historickém skle

  • Lesní sklo se vyrábělo zejména ve 14. a 15. století, někde se jeho výroba protáhla až do počátku 18. století.
  • Méně známou odnoží lesního skla bylo sklo modré; to se barvilo kobaltem, odpadní surovinou při těžbě stříbra.
  • Z lesního skla se vyráběly také kolečkové výplně starých skleněných oken, zalévané do olova; můžete je vidět na některých hradech. Originály se dochovaly jen výjimečně, repliky se vyrábějí podobně jako kdysi.
  • Do světa moderního sklářství lesní sklo přináší zajímavé historické tvary, dnes už nepoužívané, namátkou obrovské malované humpeny (vysoké poháry) nebo láhve zvané kutrolf s několika kanálky.
  • Hyalit se s oblibou využíval jako užitkové sklo zejména v lékárnách: neprůsvitný materiál byl vhodný pro uchovávání látek citlivých na světlo.
  • Hrabě Buquoy byl také trochu podivín: ve svém pražském paláci na Malé Straně (dnešní francouzské velvyslanectví) si na sklonku života nechal vybudovat velký sud, ve kterém byla jen pohovka a svíce. V úkrytu hodném starořeckého filozofa Diogena hledal klid a úkryt před světem; jen neviditelní sloužící mu zvenčí servírovali víno a obsluhovali jeho dýmku.
  • Po smrti hraběte Buquoye (1851) už sklárnám nikdo nevěnoval větší pozornost. Zájem o hyalit uvadal a sklárny postupně přešly na výrobu jiných druhů skla a tabulového skla.
  • Poslední sklárnou na Novohradsku bylo Jiříkovo Údolí, kde byl provoz ukončen v roce 1910. Do první světové války kdysi tak slavné novohradské sklářství zcela zaniklo.
  • V lesích Novohradských hor nedaleko osady Černé Údolí dodnes můžete najít cestu, zpevněnou místo štěrku hyalitem. Místní si ale tuto kuriozitu střeží a její přesné umístění znají jen zasvěcení.
  • Ačkoli se traduje se, že recept na výrobu hyalitu si buquoyští skláři vzali s sebou do hrobu, není to pravda. Recept se dochoval v literatuře, nicméně je to složitá technologie, kterou by dnes v jednoduchých sklářských hutích nikdo vyrobit nedokázal. Moderní skláři, kteří dokážou vyrobit tisíce odstínů na přání, vyjdou v porovnání s ruční výrobou podle starých receptur vždy levněji.
Sklárna Klimchi v Kamenickém Šenově

Sklárna Klimchi v Kamenickém Šenově

Značku Klimchi založil roku 2019 v rodinné sklárně v Kamenickém Šenově mladý podnikatel Lukáš Klimčák. V historické sklárně vyrábí stolní sklo se specifickými dekory, typickými pro oblast na rozhraní Českého středohoří a Lužických hor.

Sklárny Květná – aneb jak se rodí sklenička v srdci Bílých Karpat

Sklárny Květná – aneb jak se rodí sklenička v srdci Bílých Karpat

Sklárna Květná je jednou z nejdéle fungujících skláren na našem území. Postavena byla v roce 1794, založil ji kníže Alois I. z Lichtenštejna. Objednejte se na exkurzi anebo si zakupte kvalitní ručně vyráběné skleněné výrobky z širokého sortimentu sklárny.

České značky: Pačinek Glass

České značky: Pačinek Glass

Obří skleněný lustr s tvarem Ježíšovy trnové koruny, andělé anebo křišťálový relikviář svaté Zdislavy pro papeže Františka: to je jen výběr z krásných děl, která se rodí v rukou uměleckého skláře Jiřího Pačinka. Jedinečný sklářský areál, složený ze sklárny, magické Skleněné zahrady a neobyčejné galerie nazvané Křišťálový chrám můžete navštívit v Kunraticích u Cvikova.

České značky: sklárna Rückl

České značky: sklárna Rückl

Sklárna Rückl v Nižboru je proslulá výrobou broušeného křišťálu. Navazuje na 300 let dlouhou tradici a specializuje se na exkluzivní ruční produkci. V rukou zdejších návrhářů sklářů a brusičů se zrodily křišťálové trofeje Český lev i oceňované designové kolekce Ronyho Plesla, mimořádně oblíbené jsou komentované prohlídky. Dokonce tu narazíte i na stopy seriálu Synové a dcery Jakuba Skláře!

České značky: sklárny Kavalierglass

České značky: sklárny Kavalierglass

Podobný zvuk jako Moser pro Karlovy Vary má pro Sázavu jméno Kavalier. Zdejší sklárny vyrábějí jak designové kolekce, tak průmyslové a laboratorní sklo, ale i pekáče, zapékací misky, konvice a další nádoby z varného skla značky Simax; něco z jejich sortimentu se dá objevit v téměř každé české domácnosti.

České značky: Crystal Bohemia

České značky: Crystal Bohemia

Poděbradské sklárny Crystal Bohemia mají na kontě dvě zajímavá nej: jsou to nejstarší sklárny ve středních Čechách a současně jsou největším výrobcem olovnatého křišťálu v České republice. Své výrobky vyvážejí do celého světa a znáte je také díky skleněným medailím, které sklárny přichystaly pro účastníky závodu Jizerská 50.

Výlet na kole krajinou Buquoyů

Výlet na kole krajinou Buquoyů

Poznejte tak trochu jinak francouzské a francouzsko-belgické šlechtické rody, které se v minulosti usadily v českých zemích. Patřili k nim i Buquoyové, kteří do českých zemí přišli v 17. století. Občas se můžete setkat i se jménem "Buquoy de Longueval" – to podle rodového sídla v severofrancouzské Picardii.

Sklárna Jakub – za sklářskými mistry do Vrbna pod Pradědem

Sklárna Jakub – za sklářskými mistry do Vrbna pod Pradědem

V místní části Vrbna pod Pradědem nazývané Mnichov se daří sklářskému řemeslu. V rodinných hutích můžete obdivovat ručně zhotovené repliky historického lesního skla protkaného drobnými bublinkami.

České značky: příběh skla značky Moser

České značky: příběh skla značky Moser

Sklo značky Moser mělo štěstí: na rozdíl od jiných slavných českých značek se téměř po celou dobu své existence hřálo na výsluní zájmu a reprezentovalo skutečný luxus. Již od roku 1863 používá Moser výhradně bezolovnatý křišťál. Žádný jiný materiál přitom nevyžaduje od sklářů tolik zručnosti a znalostí, jako právě on.

#světovéČesko a cesta za tradičním sklářským řemeslem do Křišťálového údolí

#světovéČesko a cesta za tradičním sklářským řemeslem do Křišťálového údolí

Vydejte se v létě do skláren a šperkařských provozů Libereckého kraje! Oblast Jizerských a Lužických hor, která sahá od Kamenického Šenova, přes Jablonné v Podještědí až po Desnou a Turnov je po staletí známá výrobou kvalitního a nádherného skla, skleněných korálků a bižuterie. Najdete zde sklárny, z nichž některé vznikly již v 16. století, ale také sklářské školy či sklářské a bižuterní dílny s vysokým podílem ruční práce. Sklářské a bižuterní podniky i místní muzea můžete letos navštívit v rámci projektu Křišťálové údolí. Bude vám k tomu navíc stačit jediná vstupenka.

České značky: Sklárna v Harrachově zve na prohlídky, pivo i foukání skla

České značky: Sklárna v Harrachově zve na prohlídky, pivo i foukání skla

Sklářská huť, která vznikla na panství hraběcího rodu Harrachů, proslavila české sklo po celém světě. Co by asi její zakladatelé říkali dnes, kdyby sem přišli na exkurzi, vykoupali se v pivních lázních a v pivovarské restauraci si nechali načepovat ležák přímo z pivovarských tanků?

Design: české skleněné vázy, lustry a instalace, které září ve světě

Design: české skleněné vázy, lustry a instalace, které září ve světě

Říjen klepe na dveře a za nimi už čeká Designblok, největší výběrová přehlídka designu a módy ve střední Evropě. Pojďte si s portálem Kudy z nudy připomenout zajímavé projekty, úspěchy a nápady českých sklářů: s jejich díly se setkáte nejenom na designových přehlídkách, ale také leckde ve světě.

Ruční výroba replik historického skla ve Svojkově

Ruční výroba replik historického skla ve Svojkově

Máte možnost navštívit malou sklářskou huť a vidět unikátní ruční výrobu skla. Ke sklářské pícce na Svojkov jsou zváni všichni zájemci o shlédnutí tradičního sklářského díla. Je zde možnost spatřit jak nově ožívají historické číše a poháry králů a velmožů tradiční sklářské postupy.

Hyalitová cesta u osady Černé Údolí v Novohradských horách

Hyalitová cesta u osady Černé Údolí v Novohradských horách

Dnes téměř liduprázdné Novohradské hory byly v minulosti poměrně hustě osídlené a tamní obyvatelé se živili především sklářskou výrobou. Na její pozůstatky můžete v současnosti narazit na lesních cestách, například v okolí osady Černé Údolí.

Osada Ostrůvek uprostřed Českého lesa

Osada Ostrůvek uprostřed Českého lesa

Uprostřed hlubokých lesů daleko od moderní civilizace leží malá osada Ostrůvek s loveckým zámečkem, dřevěnou kaplí, hájovnou a několika dalšími stavbami, které si tu v 19. století nechali postavit Windischgrätzové.

Kamenický Šenov

Kamenický Šenov

Pro sklářské město na rozhraní Lužických hor a Českého středohoří jsou typické klasicistní domy z konce 18. století s mansardovými střechami. Zdejším fenoménem je sklo. Roku 1856 tu vznikla odborná sklářská škola, první svého druhu v Evropě, která zajišťovala odbornou přípravu malířů a rytců skla.

České sklo – synonymum kvality a tradice

České sklo – synonymum kvality a tradice

Jeho zvláštní postavení v Evropě od středověku vytvářel rozsah výroby i široká škála výrobků od průzračně čistého stolního skla, často broušeného, rytého a malovaného, přes bižuterii až po obří křišťálové lustry či autorský design současných uměleckých objektů.

Novotný Glass Centrum v Novém Boru – sklářská huť a restaurace

Novotný Glass Centrum v Novém Boru – sklářská huť a restaurace

Sklářský komplex v Novém Boru. Unikátní prostor navržený architektem Bořkem Šípkem je plný děl od světoznámých výtvarníků. Zároveň zde můžete ochutnat kulinářské speciality a zhlédnout sklářskou výrobu v přímém přenosu, součástí muzea je totiž Sklářská restaurace a huť.

Zámek Světlá nad Sázavou

Zámek Světlá nad Sázavou

Poprvé v historii zámek ve Světlé nad Sázavou otevřel své brány veřejnosti. Můžete zde navštívit Expozici historického evropského skla, Expozici historických hodin a zbraní, obrazů a soch, Království panenek a pohádkový okruh Na Sázavě.

Sklárna Františka Nováka v Dobroníně

Sklárna Františka Nováka v Dobroníně

Sklárna se zabývá výrobou uměleckého skla. Vyrábí repliky historického skla z období 2. – 18. století, např. sklenice na víno, poháry, karafy, lesní sklo, křišťálové i římské sklo. Naleznete ji v Dobroníně v okrese Jihlava, sklo však dodává zákazníkům z tuzemska i zahraničí.

Severočeské muzeum v Liberci

Severočeské muzeum v Liberci

Severočeské muzeum v Liberci prošlo mezi lety 2018 až 2020 nákladnou rekonstrukcí. Návštěvníkům se jeho zrekonstruované prostory, a nové moderní expozice otevřely začátkem roku 2021. Naleznete zde nové expozice uměleckých řemesel a průmyslu, kterým je vyhrazeno celé jedno patro muzea.