ÚvodAktualityTradice: Jižní Morava očima básníka Jana Skácela
Životní styl

Tradice: Jižní Morava očima básníka Jana Skácela

Poslechněte si audio verzi článku
Verše básníka Jana Skácela (7. února 1922, Vnorovy – 7. listopadu 1989, Brno) jsou obrazem jižní Moravy. Najdete v nich to, co v krásných lidových písničkách: lásku a radost, dětství i stárnutí, venkovskou krajinu, tekoucí vodu, víno, vítr, samotu i stesk. Básník milovaný a zakázaný odešel deset dnů před sametovou revolucí v nedožitých 67 letech.
Jeho dílo dodnes žije. Stále přibývají nová vydání Skácelových knížek. Název jedné z jeho básnických sbírek – A znovu láska – se stal mottem a tématem festivalu Smetanova Litomyšl. Na slova některých jeho básní složil Jiří Pavlica z Hradišťanu písně do alba O slunovratu, například známou skladbu Modlitba za vodu. V Brně na náměstí Svobody lidé chodí po Skácelových verších (ano, a mnozí na slova milovaného jihomoravského básníka záměrně nešlapou), které v plasticky vystupujícím písmu lemují pásy kolem dvou kašen. V parku pod Špilberkem stojí jeho socha: dvoumetrovou tvář vytvořil sochař Jiří Sobotka z 4500 ocelových trubek. Přes ně a jakoby očima básníka se podívejte na město, ve kterém desítky let žil a tvořil – přesněji řečeno na starobrněnskou gotickou baziliku Nanebevzetí Panny Marie, o níž Skácel napsal báseň Malá recenze na královnu.
 

Píseň o vodě

O svém dětství se Jan Skácel rozepsal například v posmrtně vydaném souboru próz Třináctý černý kůň. „Dětinství mého věk, jak krásně a bolestně říkal Mácha, probíhal na Moravě, a to dokonce dvakrát. Narodil jsem se ve Znorovách, a ta dědina leží na Moravě, mám na mysli Moravu jako zem, ale zároveň také u Moravy, mám na mysli Moravu řeku. Za mého dětství rozlévala se zjara daleko do luk, na kterých potom rostla tráva tak vysoká, že se do ní schoval kůň... Ve Znorovách jsme dlouho nebydleli, naši se odtud odstěhovali, když mně bylo pět let. Z té vesnice si však pamatuji víc než z celého svého dalšího života...“

Oba rodiče byli učitelé a v roce 1927 se přestěhovali do Poštorné. Jan studoval gymnázium v Břeclavi a studia dokončil za druhé světové války v Brně-Králově Poli, kde také s rodiči bydlel, a to na rohu Vodovy a Moskevské, dnešní Skácelovy ulice. Za války byl totálně nasazen na stavbách v Rakousku, po osvobození studoval na filozofické fakultě Masarykovy univerzity. V roce 1948 začal pracovat jako redaktor kulturní rubriky brněnského listu Rovnost, od roku 1952 působil v literárně-dramatickém oddělení brněnského rozhlasu. Jeho posledním působištěm byl literární měsíčník Host do domu, který několik let vedl. Kolem redakce soustředil lidi, kteří si rozuměli, nerozlučným kolegou byl zejména básník Oldřich Mikulášek (1910–1985).
 

A znovu láska…

Zlom přišel po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968: básník i jeho dílo se ocitli na indexu. Skácel dál žil v Brně, v osamělosti, bez zaměstnání i bez možností publikovat, jen s milovanou manželkou Boženkou na Kotlářské ulici. Na maličký přízemní byt vzpomíná v básni Kotlářská 35a: „A náhle jsme tu navěky / a tady je náš svět / otázka okna do dvora / a okna do ulice odpověď.“ Před domem je památník od Ivana Rullera a Miloše Vlčka se Skácelovou podobiznou a vzpomínkovým textem.

V letech normalizace Skácela chránila jen štědrost přátel a obdivovatelů. Psal dál, upravoval divadelní texty, ale jeho knihy zmizely z knihoven, básně a nedostupné sbírky se šířily pouze v samizdatu nebo vycházely v exilových nakladatelstvích. Mírné uvolnění přišlo v 80. letech, kdy jeho verše inscenovalo brněnské Divadlo Husa na provázku, ale pádu totalitního režimu se Jan Skácel nedožil. Zemřel na rozedmu plic a zástavu srdce 7. listopadu roku 1989, deset dní před sametovou revolucí. Smuteční obřad v Brně-Židenicích probíhal ve zjitřené politické atmosféře za obrovské účasti smutečních hostí pouhé dva dny před 17. listopadem. Je pochován na brněnském Ústředním hřbitově, kde jeho hrob zdobí busta od Františka Navrátila. Posledním dokončeným dílem byl soubor básní v podobě, v jaké vyšel ve sbírce A znovu láska… Po listopadu 1989 se už o Skácelovi mluvit mohlo a jeho jméno i dílo se stalo jedním ze symbolů protikomunistického odboje, ale básník se už odmlčel navždy.
 

Skácelovy sbírky

Celoživotní inspirací Jana Skácela se stala jižní Morava, Slovácko, rodné Vnorovy i údolí řeky Moravy. Verše publikoval zejména v brněnské Rovnosti a v Mladé frontě, první sbírka Kolik příležitostí má růže vyšla v roce 1957. Ještě větší ohlas měla druhá básnická sbírka Co zbylo z anděla, kde se opět vrací do rodné obce. Píše o ní lidově jako o Znorovech, byť jméno Vnorovy se používá od 13. století.

O vztahu k rodné vesnici svědčí odpověď na gratulaci k narozeninám, kterou mu z Vnorov poslali v roce 1961. Skácel píše: „…I když jsou to kopce let, co jsme ze Vnorov pryč, pořád mne to táhne na znorovské luka, pořád se cítím Znorovjanem. … A často, často vzpomínám na Vnorovy a Znorovjany. Kdykoliv jedu kolem, projdu dědinou, vždy v noci, aby mne nikdo nezahlédl, protože jsem vlastně zloděj. Chci si pokaždé ukrást kousek Vnorov, hrst trávy z luk, kus mlhy od Moravy, ukrást a odvést s sebou do Brna.“

V 60. letech vyšly další Skácelovy sbírky, Hodina mezi psem a vlkem (1962), Smuténka (1966) a Metličky (1968). Další, které psal bez možnosti publikovat, vycházely v samizdatech a v zahraničí; byly to například sbírky Chyba broskví a Oříšky pro černého papouška. Po uvolnění cenzury vydalo nakladatelství Blok sbírky Dávné proso, Naděje s bukovými křídly, Odlévání do ztraceného vosku a Kdo pije potmě víno, další pak vyšly posmrtně.
 

Moravou se Skácelem krok za krokem

Když se vydáte na cesty po jižní Moravě, můžete si s sebou vzít knížky Skácelových veršů. Například v básni Strach se ocitnete na vnorovských lukách a budete svědky tragického osudu Anny Cibulkové, porodní báby, která byla u básníkova narození i křtu. V lukách ji zabil blesk a místo dlouho označovala boží muka s obrázkem. Skácel na ni vzpomíná:
 
Strach
Porodní bábu,
která mi na svět pomáhala
to na znorovských lukách zabilo.
Snad z trávy šla,
snad byla sbírat čarodějný květ,
a snad se dlouho ve Znorovech nerodily děti.
Stýskalo se jí asi, chuderce,
chtěla přivonět
k čekance, mochně, rezekvítku.
 
Je mnoho křížků v lukách podle cest,
na kterých stojí: "Tenkrát, dávno tomu, tenkrát
jeli tu s fůrou a tu zčista jasna
z modrého nebe navštívil je blesk."
 
To bylo dávno.
Jen naši vzpomenou
a někdy strach mne svírá,
a někdy bázeň, nevím, kde se vzala,
za srdce mne jme.
 
Přivírám oči.
Blesk vidím, hoří jak síra,
spálené místo vidím v lukách u Moravy,
černého čápa, rozkvetlý bojínek.
 
Známá je také báseň o klášteře Růže nebes, Rosa CoeliDolních Kounicích:
 
Rosa coeli
Na celém světě není tolik ticha
jako když sněží v Dolních Kounicích
a probořenou střechou katedrály
snáší se k zemi bílý sníh
 
Slavík tam zpívá v létě celou noc
a němá luna na cimbálek hrá
stříbrný nástroj který nemá strun
pod volným nebem v troskách kláštera
 
Ty holé zdi tu stojí po staletí
kde byla dlažba dávno roste pýr
z přadena touhy panna odmotává
a nad hlavou jí létá netopýr
 
Když odmotala všechnu hebkou přízi
složila ruce v klín a zatajila dech
na nebi zvolna zhasínají hvězdy
a netopýr jí usnul ve vlasech
 
A co jsou staletí a co je vlastně věčnost
než ve vesmíru opuštěný kout
Ve studni času utopil se okov
na dno té studny nelze dohlédnout
 
O starobrněnské gotické bazilice Nanebevzetí Panny Marie básník napsal tyto verše:
 
Malá recenze na královnu
Pro pokoj svědomí za odpuštění hříchů
a bez omítky
z režného jen zdiva
Eliška Rejčka vdova po dvou králích
na Starém Brně kostel postavila
Překrásný je to chrám
i hříchy byly krásné
však také vytesali v kružbu nad okna
milostnou růži kameníci
jak si to přála zbožná královna
A celé město voní po kamenné růži
trolejbus píseň o Elišce zpívá
řečené Rejčka
co na Starém Brně
od dávných lásek v kryptě odpočívá
 
Píseň o nejbližší vině
Je studánka a plná krve
a každý z ní už jednou pil
a někdo zabil moudivláčka
a kdosi strašně ublížil
 
A potom mu to bylo líto
a do dlaní tu vodu bral
a prohlížel ji proti světlu
a moc se bál a neubál
 
A držel ale neudržel
tu vodu v prstech bože můj
a v prázdném lomu kámen lámal
a marně prosil; kamenuj
 
A prosil ale neuprosil
a bál se ale neubál
a studánka je plná krve
a každý u ní jednou stál
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Náměstí Svobody v Brně zvané Svoboďák Památky

Náměstí Svobody v Brně zvané Svoboďák

Největším a zároveň nejstarším brněnským náměstím je náměstí Svobody. Je místem mnoha kulturních akcí a setkávání.

Centrum kulturně-politických dějin 20. století v Moravském zemském muzeu Kultura

Centrum kulturně-politických dějin 20. století v Moravském zemském muzeu

Centrum kulturních dějin 20. století vytvořilo Moravské zemské muzeum v Brně jako unikátní archiv samizdatové, exilové literatury a pozůstalosti jejich tvůrců. V budově je přístupná expozice Corpus litterarum.

Klášter Rosa Coeli v Dolních Kounicích Památky

Klášter Rosa Coeli v Dolních Kounicích

Podobně jako v Panenském Týnci i trosky kláštera Rosa Coeli v Dolních Kounicích působí na citlivější jedince svou pozitivní energií. Už jen pouhých pár minut pobytu v magických prostorách syrové gotiky bývalého kláštera vám vylepší náladu.

Jan Skácel – jeden z nejslavnějších moravských básníků

Jan Skácel – jeden z nejslavnějších moravských básníků

Verše básníka Jana Skácela (7. února 1922, Vnorovy – 7. listopadu 1989, Brno) jsou obrazem jižní Moravy. Najdete v nich to, co v krásných lidových písničkách: lásku a radost, dětství i stárnutí, venkovskou krajinu, tekoucí vodu, víno, vítr, samotu i stesk. Básník milovaný a zakázaný odešel deset dnů před sametovou revolucí v nedožitých 67 letech.

Památník písemnictví na Moravě v benediktinském klášteře v Rajhradě Kultura

Památník písemnictví na Moravě v benediktinském klášteře v Rajhradě

Památník nabízí stálou expozici zahrnující nejvýznačnější osobnosti literatury na Moravě od 9. do 20. století, temporární výstavy a prohlídku interiéru restaurované historické benediktinské knihovny s osmnácti tisíci knihami. Celkem čítá fond knihovny na 65 000 svazků.

Co přinese rok 2022: přehled nejočekávanějších výročí a nejvyhledávanějších akcí a festivalů

Co přinese rok 2022: přehled nejočekávanějších výročí a nejvyhledávanějších akcí a festivalů

Jaký bude rok 2022? Plný zajímavých výročí a oslav, akcí, výstav a festivalů, koncertů a novinek. Připomeňte si s portálem Kudy z nudy co se bude dít, měsíc po měsíci a namíchejte si vlastní koktejl zážitků!

#světovéČesko a nejlepší kašny a fontány: zábavné sochy i umění pod širým nebem

#světovéČesko a nejlepší kašny a fontány: zábavné sochy i umění pod širým nebem

Kašny a fontány, které zdobí náměstí a volná prostranství, parky i zámecké zahrady, jsou pro spousty kolemjdoucích neviditelné, ale rodiny s dětmi i milovníci kuriozit je milují. A nejenom oni: některé kašny se řadí k památkovým skvostům, jiné se zase pyšní nejrůznějšími technickými specialitami. Pojďte se s nimi seznámit zblízka!

Česko mezi řádky: Velký knižní rozcestník pro všechny milovníky knih a literatury

Česko mezi řádky: Velký knižní rozcestník pro všechny milovníky knih a literatury

Počítáte se mezi knihomoly a knihomolky? Vydejte se s Kudy z nudy do míst, která milovníky knih naprosto okouzlí. Představíme vám nejkrásnější klášterní knihovny, muzea věnovaná knihám a literatuře, skvělé knihy i místa, která autory inspirovala. Vydejte se s námi do světa plného knih a úžasných příběhů!

#světovéČesko a kostely, které mají na podlaze trávu a místo střechy nebe

#světovéČesko a kostely, které mají na podlaze trávu a místo střechy nebe

Kostely bez střechy najdete po celém světě: magicky krásná místa přitahují milovníky architektury, tajemných příběhů i romantické duše. Navíc výletníkům často slibují zvláštní energii, která skvěle dobije baterky. Kde najdete ty nejkrásnější?

Strážnická vinařská stezka Letní sporty

Strážnická vinařská stezka

Trasa vede částečně Dolnomoravským úvalem, směrem na východ dosahuje k podhůří Bílých Karpat. Nejdelší úsek prochází zvlněnou Hluckou pahorkatinou. Klikatá, více než stokilometrová trasa pokrývá rozsáhlé území, jehož západní hranici tvoří Bzenec a Rohatec, na východě dosahuje až k Boršicím a Hluku.

Další aktuality

Dopřejte si romantickou vyjížďku kočárem

Přeneste se na chvíli do dob, kdy po cestách jezdily kočáry tažené opravdovou koňskou silou. Nechte si zapřáhnout koně do kočáru a užijte si romantickou projížďku krásnou přírodou. Nebo se zajeďte podívat do některého z muzeí, která sledují historii tohoto dopravního prostředku.
17. červenec 2025 15:00
Letní sporty, Jihomoravský kraj

Unikátní technická památka Baťův kanál láká letní turisty

Baťův kanál je fenoménem cestovního ruchu v České republice, ale také jedním z česko-slovenských turistických produktů. Protíná Zlínský a Jihomoravský kraj a vede až do města Skalice v Trnavském kraji. Tato umělá vodní cesta, která před 2. světovou válkou sloužila k dopravě lignitu do Baťových závodů je už více než 20 let vyhledávaným cílem mnoha turistů. Plavby usnadňuje mobilní aplikace, která obsahuje nejen podrobné informace o samotném Baťově kanálu, ale také unikátní Příručku kapitána, praktického průvodce pro všechny, kdo se chtějí vydat na vodu.
17. červenec 2025 13:00
Zážitky, Jihomoravský kraj

Vzhůru dolů, do krasových jeskyní bez obav i s dětmi!

Přístupné jeskyně Česka cílí na rodiny s dětmi, zavádí nově rodinné vstupenky i zkrácené trasy prohlídek! Rodinné vstupenky od letní sezony 2025 platí na všechny prohlídkové trasy, kromě dvou zážitkových v Moravském krasu, kde je jednotná cena pro všechny. Na rodiny i s malými dětmi myslí i novinky ve dvou jeskyních Moravského krasu. Ve Sloupsko-šošůvských jeskyních a v jeskyni Výpustek u Křtin přibyly v nabídce zkrácené prohlídky, které udrží pozornost i menších dětí.
15. červenec 2025 14:39
Příroda, Jihomoravský kraj

Seriál výletů Krajem vína 2025 vína zve na letní výlet z Dolních Věstonic

Letní výletní sezóna na jižní Moravě je v plném proudu a seriál Krajem vína pokračuje pátou akcí letošního roku. Tentokrát pod názvem Na kole a pěšky za vůní Pálavy, která se uskuteční v sobotu 19. července 2025. Na trasy plné vinic, výhledů a skvělého vína jsou zváni cyklisté, pěší i rodiny s dětmi.
15. červenec 2025 10:00
Letní sporty, Jihomoravský kraj

Miroslav o víkendu provoní meruňky

Od 18. do 20. července 2025 proběhne v Miroslavi největší místní kulturní akce – Meruňkobraní s jarmarkem u Floriána. Letos již 34. ročník akce nabídne nákupy všeho druhu, ukázky lidových řemesel, průvod v dobových kostýmech, španělskou drezúru koní, soutěž v požárním sportu, koncerty a mnoho dalšího.
15. červenec 2025 8:50
Gurmánská turistika, Jihomoravský kraj

Ponocný přeje dobrou noc ve Znojmě již osmnáctou sezónu

O jedinečnou atmosféru nočního historického centra Znojma se i letošní sezónu postará ponocný! Během letních měsíců můžete ve Znojmě opět potkat ponocného. V současnosti ponocný přispívá atraktivitě města, ale v minulosti měla nočního hlídače každá větší obec. Noční hlídač je připomínkou dnes již zaniklého povolání a již 18. sezónu nedílnou součástí letních večerů ve Znojmě.
14. červenec 2025 17:20
Zážitky, Jihomoravský kraj

Shakespeare v Brně zase nemá prázdniny: Letní shakespearovské slavnosti zvou na Špilberk

Shakespearovy slavnosti začínají v Brně na Špilberku v pondělí 14. července 2025 a opět do moravské metropole přináší bohatý program, který započne magická komedie Bouře. Diváci Slavností si tento rok na nádvoří hradu Špilberk užijí nově nastudovanou tragédii Othello, komedii Veselé paničky windsorské, temnou tragedii Macbeth či Zimní pohádku. Letos se na nádvoří hradu Špilberk odehraje 15 nezapomenutelných divadelních večerů. Shakespearovské letní slavnosti v Brně zakončí 6. srpna veselé představení Marná lásky snaha.
14. červenec 2025 12:00
Kultura, Jihomoravský kraj

10 tipů na letní rodinnou dovolenou v rekreační oblasti Nové Mlýny

Na Pálavě není větší vodní plochy, než jsou Nové Mlýny, soustava tří přehradních nádrží na řece Dyji, o celkové rozloze 3 226 ha. Horní a dolní nádrž slouží k rekreaci a rybolovu, střední je přírodní rezervací s ostrůvky pro hnízdění ptáků. Břehy Novomlýnských nádrží lemují stezky pro pěší i pro cyklisty, k výletům lákají rozlehlé vinice, ovocné sady i zříceniny několika hradů. Z vodních sportů je tu populární windsurfing, ke koupání lákají travnaté i písčité pláže. Vody rozlehlých nádrží brázdí výletní lodě a na své si zde přijdou i rybáři, kteří ze zdejší vody vytahují především cejny a kapry. Inspirujte se našimi tipy a naplánujte si tu nejkrásnější letní dovolenou u Nových Mlýnů!
13. červenec 2025 10:02
Letní sporty, Jihomoravský kraj