Buškův hamr je jedním ze tří funkčních hamrů v ČR

Staré kovárny najdete v řadě skanzenů, některé ale můžete navštívit samostatně. Mnohé z kovářského řemesla se dozvíte například na
Buškově hamru u Trhových Svin, který je
jedním se tří zachovalých funkčních hamrů na území České republiky.
Celé zařízení je
poháněno třemi vodními koly, jež uvádějí do chodu buchar, brus a dmychadla u výhně. K přívodu vody na kola slouží hamru
uměle vybudovaný náhon s přepadovou vodní kaskádou. Veškeré toto zařízení je za příznivého stavu vody v Klenském potoce
možno vidět v provozu.
Buškův hamr je otevřený až do konce září. Přijít sem můžete denně mimo pondělí od 10:00 do 17:00, prohlídky se konají vždy v celou hodinu, poslední prohlídka vychází v 16:00 hodin. Vstupné do objektu je 60 Kč.
Unikátní vodní hamr v Dobřívi
Horní hamr v Dobřívi je unikátní technickou památkou svého druhu v České republice s
ukázkou dobového zařízení, které je stále v provozu. Bohaté strojní vybavení pochází z 19. století. Původně se v hamru zkujňovalo vysokopecní surové železo, ze kterého se vykovávaly tyčové polotovary.
Původně se v hamru
zkujňovalo vysokopecní surové železo a z něj se vykovávaly tyčové polotovary. Po rozšíření modernější ocelářské technologie přešel hamr koncem 60. let 19. stol. na výrobu
těžkého kovaného nářadí. Zvídaví návštěvníci, které zajímá kovařina se zde mohou ve zrychleném kurzu vyučit kovářskému řemeslu, kde se naučí kování pod malým hamrem. Hamr Dobřív je přístupný denně mimo pondělí od 9:00 do 17:00 hodin, vstupné je 90 Kč.
Novohradská kovárna

Uprostřed
Nových Hradů, na trase z náměstí na
hrad, se krčí kulturní památka –
Novohradská kovárna. Jedná se o
historickou kovárnu s možností
sledovat řemeslníka při práci. Objekt je ve starých dokumentech poprvé zmiňován v roce 1719 jako kovárna rodiny Grossingerů.
Od června do září zde probíhají
komentované prohlídky kovárny i dobových interiérů. Prohlédnete si expozici kovářského řemesla a zemědělského nářadí, příležitostně se zde konají i ukázky tradiční kovářské práce. Uvidíte celou
dílnu, výstavku věnovanou kovářství a
sbírku tradičních kovaných výrobků. Otevřeno je v srpnu denně od 10:00 do 17:00 hodin, vstupné stojí 60 Kč.
Sbírka uměleckého kovářství na hradě Helfštýn

Unikátní
sbírka uměleckého kovářství je prezentována na řadě míst
hradu Helfštýna u
Lipníku nad Bečvou. Hlavním centrem pro prezentaci je
stálá expozice situovaná do
suterénních prostor hradního paláce na čtvrtém nádvoří.
Správa hradu se systematické sbírkotvorné činnosti věnuje
téměř tři desítky let. Zpočátku byly sbírky tvořeny exponáty vykovanými během kovářské akce
Hefaiston. Tyto předměty jsou specifické tím, že
jejich výroba zpravidla nepřekročila časový rozsah dvou hodin. Součástí expozice jsou pouze
nejkvalitnější díla. Stálou expozici navíc doplňují monumentálnější kompozice vzniklé při
Kovářském foru či získané nákupem vybraných prací, darem nebo zápůjčkou. Zárukou atraktivity expozice je autorské zastoupení
nejvýznamnějších uměleckých kovářů od druhé poloviny 20. století až po současnou světovou špičku.
Hrad je otevřen až do konce října denně mimo pondělí od 9:00 do 17:00 hodin, vstupné je 150 Kč.
Expozice kovářství a kolářství v Těšanech

Ojediněle zachovalý objekt řemeslnické dílny, kovárnu s hospodářským a obytným stavením, najdete v Těšanech.
Kovárna byla součástí vrchnostenského dvora, který je připomínán již v roce 1377. Současnou podobu vtiskla kovárně přestavba z roku 1700. Dnes je spravována
Technickým muzeem v Brně.
V objektu jsou instalovány expozice kovářství a kolářství s příslušným venkovským interiérem. Těžiště expozice tvoří
kovářská dílna, odpovídající svým vybavením a uspořádáním druhé polovině 19. století. Tvoří ji dvouohnišťová výheň s
dvěma původními měchy a širokým otevřeným komínem,
kovadlinou a kovářským ponkem. Interiér doplňuje kovářské nářadí. V hospodářských budovách jsou instalovány ukázky velkých kusů kovářské práce, bran, pluhů, a částí zemědělských povozů a drobné výrobky kovářů. V srpnu a září je zde otevřeno denně mimo pondělí od 9:00 do 17:00, vstupné stojí 50 korun.
Muzeum kovářství v Holešově

Na
východní Moravě objevíte
Malé muzeum kovářství v
Zemanově kovárně v
Holešově. Kovárna tu stojí už téměř pět set let a ještě před pár lety v ní pracoval místní rodák Pavel Ševeček. Prohlídka muzea se skládá ze tří odlišných částí, ve kterých se návštěvníci dozvědí něco z historie kovárny, dále o tradici kovářství v Holešově a prohlédnou si i předměty lidové kultury dvou sousedících regionů.
Kdo by se sem chtěl podívat, musí si pospíšit –
otevřeno je jen přes letní měsíce, tedy
do koce srpna 2020. Přijít do
muzea můžete od úterý do neděle v časovém rozmezí 9:00 až 12:00 a 13:00 až 17:00 hodin. Vstupné je za 60 Kč.
Starobylé kovárny ve skanzenech

Další kovárny byste snadno našli v mnoha skanzenech. Například ve
strážnickém skanzenu objevíte
kovárnu Jana Veverky z Lipova. Veškeré vybavení je originální a vytváří autentickou podobu lipovské
kovárny v polovině 20. století, kdy ji provozoval poslední majitel Jan Veverka.
V krytém prostoru před vchodem zaujme rozměrný
zvedák na hovězí dobytek, používaný při
kutí krav a volů. Vedle pak souprava ohýbaček a železné okutí ráfy vozových kol. Uvnitř kovárny je neméně zajímavá
souprava šablon na výrobu železných radlice a pluhů, které nahradily staré radlice s dřevěným lemšem. Na vesnici však postupně zdomácněly i průmyslově vyráběné stroje, jako je kultivátor, secí stroj, mlátička, fukar, řezačka a další, jejichž
údržbu a opravy musel kovář zvládnout také. Z toho důvodu
vedle tradičních kladiv, kleští a hřebovnice, najdete i
sady klíčů a vrtáků do setrvačníkové vrtačky, závitořezy a šroubovnice, ohýbačku, moderní
elektrický buchar, nýtovačku a pákové nůžky na plech.

V
Muzeu lidových staveb v Kouřimi se ukrývá
kovárna ze Starého Bydžova, jedna ze dvou
posledních celoroubených kováren v Čechách. Unikátně zachovalá památka z roku 1774 sloužila svému účelu až do roku 1958. Od roku 1982 je uvnitř kovárny
expozice kovářství, tvořená
vybavením bývalé kovárny v
Louňovicích pod Blaníkem a sběrem v několika kovárnách na
Kolínsku. Stavba je zhotovena z mohutných dubových trámů, tak zvaných "trhanic", typických pro oblast středního
Polabí.
Valašské muzeu v přírodě se může pochlubit hned několika kovárnami. V
areálu Valašské dědiny je možnost nahlédnout do
kovárny z Lutoniny. Byla
vystavěná z kamene v roce 1889 v obci Lutonina na jižním
Valašsku. Uvnitř kovářské dílny uvidíte výheň s měchem ovládaným šlapadlem, kovadlinu z roku 1734, které se na Valašsku říkalo
nákova, kladiva, vrtáky, kleště a další nástroje, které kovář potřebuje ke své práci. Vedle kovárny je umístěna
kopie dřevěné klece z Nedašovy Lhoty, sloužící
k připoutání hovězího dobytka při kutí.
Kovárna z Horní Lidče je kopií stavby, která dodnes stojí v Horní Lidči. Vyzděná je z nepravidelně opracovaných lomových kamenů různých velikostí.
Přístřešek u vstupu do kovárny sloužil k
ochraně před nepříznivým počasím. Pod ním se
podkovávali koně i jiný tažný dobytek. Vybavení kovárny dokumentuje podobu řemesla na konci 19. století. Naproti dveřím stojí
malá výheň s měchem, špalek s kovadlinou, jsou zde i
různá kladiva, kleště a další nezbytné podkovářské nářadí. Vesnická kovárna sloužila k výrobě zemědělského nářadí, řemeslných nástrojů, stavebního kování, obvykle také ke kutí dobytka.