Dům s Tanečním sálem tvoří dominantu severovýchodní strany 2. nádvoří
hradu Buchlova. Jedná se o poměrně složitou, třípatrovou stavbu a z jeho přízemí byla patrně vedena hlavní přístupová trasa do
hradního jádra.
Stavba sálu byla dokončena v roce
1602 pro
svatbu Jiřího Zikmunda Prakšického ze Zástřizl s Alžbětou Gedeonkou Kotvrdovskou z Olešničky.
Sál je
přístupný z terasy před hodinovou věží, kvalitně provedeným portálem se znakem stavebníka a výše uvedenou datací. Je prosvětlený sedmi okny a je opatřen velmi
zajímavým dřevěným stropem, který je konstrukčně propojen s krovem stavby. Obnovená konstrukce krovu pochází z počátku 19. století, ale obsahuje i některé starší prvky. V interiéru nově upraveného prostoru Tanečního sálu dnes téměř nevnímáme stopy stavebního vývoje, který předcházel jeho vzniku. Nejvýraznějším dokladem takovýchto konstrukcí je vystupující nároží nalevo od vstupu – to pochází ještě ze 14. století a je součástí jihozápadní
části starého hradního jádra. Pod omítkami sálu jsou ukryty další stopy staršího stavebního vývoje.
V prohlídkové trase hradu byl
Taneční sál zahrnut již od poloviny 19. století. Vybavení sálu v dnešní době představuje
14 restaurovaných obrazů rodových portrétů a heraldiky tvořící jeden celek. Jednotlivé portréty vznikaly postupně v období od 17. do 18. století a sjednoceny do jednoho souboru byly až v průběhu 19. století, kdy byl doplněn nestejný formát pláten a obrazy byly osazeny do nových rámů, podle dvou původních barokních vzorů. Na hrad Buchlov se rodové portréty dostaly přes rod Wratislavských z Mitrovic.
Působivou atmosféru sálu dotvářejí dvě
malované dřevěné lavice datované do období manýrismu až raného baroka. Alegorie malby lavic představují poměrně
složitou symboliku, na opěradle větší lavice pravděpodobně pak oslavu přírodních sil s jemně erotickým nádechem a také s odkazem početí nového života, který může představovat mladý štěp v květináči v dolní kartuši. Lavice byly evidentně zhotoveny k vysoce slavnostní příležitosti, vzhledem k obsahové tématice kresby tak mohlo jít o slavnou šlechtickou svatbu, kdy ženich s nevěstou a nejvzácnější hosté seděli při hostině na těchto lavicích.