Pražská
Čertovka představuje místo, které odděluje
Kampu od ostatní částí
Malé Strany. Jedná se o u
měle vytvořený vodní náhon, který ve 12. století vybudoval řád Maltézských rytířů, aby sloužil jako přívod vody do původních devíti malostranských mlýnů, které se kolem ostrova
Kampy rozprostíraly.
Dnes se jedná o malebné místo, které
připomíná vodní kanály v italských Benátkách. I zde se podél vody nacházejí útulné restaurace, vysoké zdi domů, spojovací můstky, přístavní mola u domů či schůdky vedoucí k hladině řeky. Pravidelné
vyhlídkové plavby do Čertovky pořádá plavební společnost s přiléhavým názvem
Pražské Benátky.
Přístaviště lodí je ukryté v unikátním
vodním podzemí Starého Města, u
Karlova mostu. Zde nasednete do celodřevěných lodí podstavných v duchu nejlepších tradic z konce 19. století.
Lodě jsou vytápěné a na svou trasu vyplouvají po celý rok. V ceně vyhlídkové
plavby za 340 Kč je také drobné občerstvení a vstup do
Muzea Karlova mostu. Vyplouvá se každých 15 – 20 minut, v červnu jsou lodě na vodě
od 10:30 do 20:00 a v červenci a srpnu až do 21:00 hodin.
Pražské Benátky na italské gondole
Užít si jedinečnou
romantickou plavbu pražskými Benátkami můžete i na
originální benátské gondole!
Společnost Pražské Benátky je hrdým vlastníkem jediných benátských gondol v České republice.
Skutečným historickým skvostem je
gondola Eleanora, která pochází
z roku 1858, z doby, kdy Benátsko patřilo ještě Habsburské monarchii. Ta s vámi propluje
pražskými Benátkami okolo
Karlova mostu a tajemným vodním podzemím staré Prahy. Při plavbě se podává šampaňské (v zimě vás zahřeje svařené víno). Zážitková jízda gondolou
stojí 4 500 Kč a v ceně je i
láhev italského šumivého vína.
Italské Benátky povstaly z bažin
Ač mnoho italských měst pamatuje dobu starého Říma, Benátky naopak povstaly z chaosu po jeho pádu. Vznikly jako
útočiště před krvelačnými nájezdníky ze severu, zejména Vizigótů. Místní obyvatelé hledali bezpečí na ostrůvcích uprostřed bažinatých mokřadů v ústí řek Pád a Piava. Zaráželi do bahna
tisíce dubových kůlů, odvodňovali jezera,
prohlubovali kanály. O každý kousek nově získané pevné půdy pod nohama se pak museli doslova bojovat se sílou moře, které se proti vetřelcům usilovně bránilo. Navíc zdejší stavby musely být lehké (aby je bažina unesla) a „pružné“ (podloží nebylo příliš nestabilní). Mimo všechny ostatní potíže uprostřed bývalých bažin
nebyla žádná zemědělská půda, ani pitná voda. Obyvatelé se tedy začali živit
námořnictvím a obchodem, pitnou vodu chytali z dešťových srážek do cisteren, v létě však musely lodě vodu dovážet z pevniny. Kromě obchodování, námořního stavebnictví a výroby skla se Benátky proslavily tím, že stály v čele křížových výprav. Díky tomu získaly
nepřeberné bohatství a ohromný respekt známého světa. Od 19. století jsou vnímány jako celosvětové kulturní a historické centrum, v
UNESCO jsou zařazeny od roku
1987.
K neodmyslitelným symbolům italských Benátek patří
gondoly, jejichž tradice sahá až do 10. století. První gondoly se vyráběly ve velkých docích, kde se jinak sestavovaly hlavně velké námořní a obchodní lodě. Vůbec
první zmínka o „městských loďkách“ pochází z roku
1094, z dobového spisu, který se zabývá vodní dopravou v laguně. Návštěvníci Benátek si dnes mohou gondoly prohlédnout v
přístavišti Squero – San Trovaso, kde loďky nejen kotví, ale také se vyrábí. Starší gondoly se většinou opravují, nových se vyrobí jen několik za rok. V 18. století se jich vodami benátských kanálů plavilo několik tisíc, v současnosti se počítají v řádu stovek.
10 rozdílů a 10 podobností aneb víte, že…?
Rozloha Benátek je 414,6 km², Canal Grande je dlouhý 3,8 km.- Délka toku Čertovky je 0,74 km, Kampa má rozlohu 0,052 km².
- Čertovka získala své jméno údajně podle zápachu – domy podél kanálu neměly kanalizaci a proto byl veškerý odpad odváděn do zdejších vod, což způsobovalo jeho často nesnesitelný „čertovský“ zápach. Loďkám se proto doporučovalo plout spíše uprostřed proudu.
- A se zápachem bojovaly i Benátky, a to ještě do počátku 90. let! Císařovna Alžběta zvaná Sissi se dokonce o městě vyjádřila jako o „páchnoucí stoce“. Bentátky totiž nemají dodnes kanalizaci. Problematiku vypouštění odpadů v dnešní době však vyřešily domácí čističky, které má v podstatě každý benátský dům.
Náhon Čertovka musel v průběhu staletí nesčetněkrát čelit náporu povodní. Značky na některých domech upozorňují, kam až sahala výška vodní hladiny během povodní v září roku 1890. Při povodni roku 1940 rozbouřená Čertovka zatopila i některé malostranské ulice. Mnohem silnější povodeň v roce 2002 měla asi nejničivější následky. Po prolomení jezu u ostrova Štvanice však nastala opačná situace. Voda v řece protékala velice rychle a její hladina tak prudce klesla. Čertovka se pro změnu ocitla téměř na suchu, čehož město využilo k rychlé čistící akci – 70 přivolaných dělníků očistilo kanál nejen od hlubokých nánosů bahna, ale i od vyházeného starého železa, velkého množství bot a dvou nevybuchlých granátů.
Italské Benátky bývají pod vodou pravidelně. Velká voda se nazývá acqua alta a jedná se o pravidelné záplavy, při nichž voda zalije ulice a náměstí sv. Marka (nejnižší bod města). Místní obyvatelé si na to už za ta staletí zvykli – nainstalují do ulic provizorní lávky, po kterých přejdete suchou nohou. Funguje také systém 78 mobilních bariér na mořském dně, které dokáží zvednout a uzavřít lagunu. Dosud nejvyšší „acqua alta“ byla zaznamenána ve 13. století, kdy hladina vody byla „vyšší než dospělý člověk“ a také v roce 1966, kdy hladina dosáhla výšky 194 centimetrů.
Jestliže název Čertovka zavání po čertech, tak musíme zmínit i jednu italskou legendu z města na laguně – mostu na ostrůvku Torcello se přezdívá „Ďáblův“. Údajně měl být postaven za jedinou noc pomocí pekelných sil. Vládce pekel se na něm zjevuje každoročně o štědrovečerní noci a bere na sebe podobu černé kočky…- Přes Čertovku na Kampu na Malé Straně vede (kromě Karlova mostu) jedna lávka a pět mostků.
- V Benátkách je hned 417 mostů.
- Patronem gondoliérů je český světec Jan Nepomucký. Roku 1562 bylo uzákoněno, že všechny gondolu mají být černé, aby se zamezilo okázalým projevům bohatství.
Legendární postavou pražských Benátek je vodník Kabourek, který prý jednou za čas vylézá z kanálu a žádá kolem jdoucí o pivo. Ti, kteří mu pomohou uhasit žízeň, jsou odměněni štikou nebo úhořem.- Benátských legend je mnoho, nejznámější z nich vypráví o duchu utopené holčičky Giuseppiny, která přišla o život na konci listopadu 1904 při srážce lodě se dvěma gondolami. Její tělo se nikdy nenašlo a místní si vypráví, že za mlhavých listopadových nocí pluje její rakev po vodách laguny…