Hned na začátku si ve Zlatých stezkách musíme udělat jasno. Starší
Zlatá stezka, která se proplétala
Šumavou a spojovala Čechy s Podunajím, ve středověku patřila k nejvýznamnějším obchodním trasám Evropy. Neproudilo po ní jen zboží, ale také myšlenky, kultura a lidé, kteří postupně osídlili nehostinné pohraničí. Vznikla na ní řada vesnic a měst, namátkou
Waldkirchen, Pasov, Volary nebo
Prachatice.
Ačkoli leckde můžete narazit na staré úvozové cesty, kameny a další dobové artefakty, fandy dálkových pěších tras bude mnohem víc zajímat novější
Zlatá stezka, mezinárodní pěší trasa, která vznikla v rámci projektu Interreg. Na našem území měří 285 kilometrů (z toho 203 km na
Plzeňsku a v Českém lese, 86 km v
jižních Čechách), zdolává převýšení zhruba sedm a půl tisíce výškových metrů a přírodní krásy
Šumavy a
Českého lesa si na ní užijete plnými hrstmi. Do
seriálu #světovéČesko zapadá s elegantní přesností: stejně se jmenuje u německých sousedů i u nás, je součástí
rozsáhlé sítě historických stezek s celkovou délkou 631 km a milovníkům dálkových tras umožní poznat
českou i německou stranu Šumavy.
Zlatá stezka aneb sůl nad zlato
Vraťme se na chvíli na nejstarší
Zlatou stezku. O její oblibě vypovídá dobová statistika: v 16. století
Prachaticemi procházelo až 1200 soumarských koní týdně, ročně sem doputovaly více než tři miliony litrů soli a provoz na stezce regulovaly speciální soumarské řády.
Zlatá stezka měla spousty dalších jmen: říkávalo se jí
pasovská nebo prachatická, česká nebo solná. Název Zlatá se objevil až počátkem 16. století a vycházel z mimořádně úspěšného a výnosného obchodu. Nejcennější přepravovanou komoditou byla sůl, když ale roku 1706 Habsburkové patentem císaře Josefa I. zakázali dovoz jiné než rakouské soli, provoz na Zlaté stezce začal slábnout a počátkem 18. století zcela zanikl.
Tři zlaté trasy
Ani tahle
Zlatá stezka nebyla jediná, větvila se totiž do tří tras,
prachatické, vimperské a kašperskohorské. Jejich společným východištěm byl Pasov.
Prachatická Zlatá stezka vedla přes
Waldkirchen, České Žleby, Soumarský most, Volary a kolem
hradu Hus co nejpřímější cestou do 70 km vzdálených
Prachatic.
Vimperská Zlatá stezka byla starší a na její ochranu byly vybudovány tři hrady,
Vimperk, Kunžvart a na německé straně hrad
Wolfstein, u něhož později vzniklo město
Freyung. Trasu vimperské stezky využila císařská silnice, zřízená na základě silničního patentu Marie Terezie z roku 1756, která se jako hlavní spojnice Bavorska se středními Čechami (silnice I/4) využívá dodnes.
Nejmladší trasou Zlaté stezky je
Kašperskohorská, která vedla z
Kašperských Hor přes
Horskou Kvildu,
Kvildu a
Freyung dál do Pasova.
Se solnou Zlatou stezkou se můžete seznámit v několika muzeích, a to ve
Vimperku, v
Muzeu Zlaté stezky v
Prachaticích a ve
Volarském muzeu.
Nová Zlatá stezka: stovky kilometrů, stovky zajímavostí
Pěší trasy novější
Zlaté stezky na našem území vedou po značených cestách Klubu českých turistů a jsou vybaveny logem stezky, informačními tabulemi a odpočinkovými místy. Trasa začíná na
hraničním přechodu Mlaka / Bischofsreut a po historické trase staré obchodní cesty se solí vede územím
Národního parku Šumava přes
České Žleby, Stožecká luka a vesničku
Dobrá do horského městečka
Volary s typickými
roubenými domy. Dál Zlatá stezka míří přes
Libínské sedlo a kolem
rozhledny Libín do
Prachatic, odkud pokračuje přes
Husinec do
Vimperka a dál na západ přes
Zdíkov a
Stachy do
Kašperských Hor. Na trase vás dál čekají
Hartmanice,
Dobrá Voda,
Javorná a
Nýrsko. Za ním Zlatá stezka zvolna opouští
Šumavu a přechází do
Českého lesa a na
Chodsko. Navštívíte
Kdyni, Domažlice, Klenčí pod Čerchovem i
Postřekov, v podhůří Českého lesa prochází
Poběžovicemi a
Bělou nad Radbuzou. Odtud Zlatá stezka zamíří do
Přimdy se
zříceninou stejnojmenného strážního hradu a pokračuje přes
Tachov do
Chodové Plané. Cestou objevíte spousty zajímavých míst, namátkou
Windischgrätzovu jízdárnu ve Světcích,
zříceninu hradu Starý Herštejn,
holašovické Stonehenge anebo
Kohoutí kříž u Úbislavi.
Goldener Steig anebo po Zlaté stezce k sousedům
Zdolat najednou 631 km dlouhou Zlatou stezku / Goldener Steig zvládne jen málokdo. Nic vám ale nebrání kombinovat jednotlivé úseky a naplánovat si řadu jednodenních nebo víkendových výletů.- Na německou stranu Šumavy vedou propojovací trasy. Hranici lze překročit na třinácti místech, na německé straně je stezka vyznačena modrým „S“, doplněným na již existujících turistických stezkách.
- V Českém lese vedou propojky z Tachova do Bärnau, z Bělé nad Radbuzou přes zaniklou obec Pleš do zaniklé obec Walddorf, z Domažlic přes Babylon a Českou Kubici do Bavorska a z Kdyně přes Všerubský průsmyk po jižní variantě historické poutní Svatojakubské cesty.
- Severní část Šumavy propojuje trasa z Nýrska přes majestátní vrchol Ostrý (1 293 m), z Javorné přes Hofmanky do Železné Rudy a z Hartmanic přes Prášily do bývalé obce Gsenget.
- Ve střední části Šumavy můžete zamířit z Kašperských Hor do Kvildy, k pramenům Vltavy a využít hraniční přechod Bučina / Finsterau.
- Možnost propojení nabízí i Vimperk, a to přes Solnou Lhotu do Kubovy Huti a kolem hradu Kunžvart přes Horní Vltavici k hraničnímu přechodu Přední Kopec / Vorderfirmiansreut.
- Další propojka vede z Prachatic přes Libínské sedlo na Horní Sněžnou, Pěknou a Černý Kříž a dál přes Stožec až na hraniční přechod Nové Údolí / Haidmühle; sem můžete dojet šumavskou lokálkou. Vaše cesta může vést také přes Trojmezí, hraniční místo tří zemí (Čechy, Bavorsko, Horní Rakousko).
- V Bavorském lese síť Zlatých stezek rozšířily historické obchodní cesty: Bavorská cesta (107 km), Česká cesta (51,7 km), Vintířova stezka (71,8 km) a prachatická větev historické Zlaté stezky (39,1 km).