Podobně jako celý
průmyslový areál Dolních Vítkovic je i pojmenování
Ostravské Hradčany překvapivě mnohem starší, než byste si mysleli.
Dolu Hlubina, koksovnám a vysokým pecím vítkovických železáren se tak říkalo už za první republiky, kdy se do oběhu dostaly dvě poštovní známky. Jedna s motivem
pražských Hradčan a nápisem
Československo – Hradčany, druhá se siluetou
Vítkovic a s nápisem
Československo – Moravská Ostrava. Lidová tvořivost tehdy vykonala své a označení Ostravské Hradčany bylo na světě. Takže vidíte sami,
#světovéČesko v tom je nevinně.
Za vším hledejte Habsburky
Pražské i ostravské Hradčany ale mají víc společných rysů. Nejde jen o architektonické dominanty, vypínající se nad domovskými městy, společné pro ně je i působení panovnického rodu Habsburků. Na
Pražském hradě jich žila celá řada a například
císař Leopold II. byl v
katedrále sv. Víta korunován českým králem. U vzniku
Ostravských Hradčan stál jeho syn,
Rudolf Jan Habsbursko-Lotrinský (1788–1831),
olomoucký arcibiskup a bratr císaře Františka I. V Dolních Vítkovicích se mělo zpracovávat železo, vyrobené v dřevouhelných vysokých pecích v
Čeladné a
Frýdlantě nad Ostravicí. Zakládací listina byla podepsána
9. prosince 1828.
Pro vaši představu:
Vítkovice v té době byly malou zemědělskou osadou, kde žilo 160 lidí. Ani blízká
Ostrava, tehdy středověké město obehnané hradbami, nebyla o moc větší, žily tam necelé dva tisíce obyvatel. Když byla roku 1830 v Rudolfově huti uvedena do provozu
první pudlovací pec v zemích tehdejší habsburské monarchie, konstruovaná podle projektu profesora vídeňské polytechniky F. X. Riedla, pracovalo tam jen 60 dělníků. Areál se ale postupně rozrůstal: roku
1836 se připojila první vysoká pec, v roce 1843 už tvořily areál železáren dvě vysoké pece, slévárna, pudlovna, válcovna, kolárna a kotlárna. Když byl v roce 1852 v blízkosti huti založen
důl Hlubina, počet zaměstnanců už vyšplhal na čtyři stovky.
Prohlídka Dolních Vítkovic
Tehdy před 190 let nikdo netušil, nakolik
Vítkovické železárny v dalších letech ovlivní rozvoj celé
Ostravy a širokého okolí. Nejvíc zaměstnanců v historii měly Vítkovické železárny v roce 1989, asi 43 tisíc. Pak se firma začala dělit, část firem zanikla a šest vysokých pecí bylo postupně odstavováno; poslední odpich byl proveden v září 1998.
Unikátní
soubor industriální architektury a jeho tři navazující celky –
černouhelný důl, koksovna a vysoké pece – zůstaly stát jako technická památka, která neodmyslitelně patří k historii regionu. Zároveň se
areál Dolních Vítkovic postupně proměnil v jedinečné
vzdělávací, společenské a kulturní centrum. Nejlépe je prozkoumáte během
komentované prohlídky v doprovodu bývalých zaměstnanců; podíváte se dokonce i do nitra vysoké pece.
Dolní Vítkovice jsou také jednou ze zastávek
Technotrasy, která na několika tematických stezkách propojuje nejenom technické památky, ale také zajímavé vojenské nebo zemědělské objekty
Severní Moravy a Slezska.
Jako v románu Julese Verna
Ve
světově unikátním areálu si možná budete připadat, jako byste se zázrakem dostali do knížky Ocelové město. Míst, která můžete navštívit, je tu celá řada: například
multifunkční aulu Gong, bývalý plynojem přetvořený na koncertní halu,
starou koksovnu KOX, science centrum
Velký svět techniky, který ukazuje vědu a techniku jako zábavnou hru,
střešní zahradu i
Malý svět techniky, kde si vyhrají děti i jejich rodiče. Prohlédnout si můžete i
rozlehlý průmyslový areál Landek, který mapuje lidské aktivity od doby kamenné přes typickou průmyslovou architekturu až po důlní techniku 20. století. Nejstarší ostravská šachta, důl Anselm, se proměnila v
Hornické muzeum, kde si užijete
fárání do dolu, projížďku důlním vláčkem a procházku podzemím, k vidění je i
expozice báňského záchranářství. Nechybí ani lezecká stěna, jedna z nejvyšších u nás.
Bolt Tower aneb stará vysoká pec
Na místě bývalých železáren, kde dnes stojí
Bolt Tower, vznikla
první vysoká pec roku 1871. Postupně ji nahradily nové stavby, konečnou podobu získala po generální opravě v roce 1988. V té době patřila k nejmodernějším svého druhu v Evropě a při maximálním výkonu byla schopna vyrobit až
300 000 tun speciálního a slévárenského železa. Pak přišel poslední odpich (1998) a po něm přestavba podle projektu
architekta Josefa Pleskota. Od roku 2012 ovíjí bývalou vysokou
pec 233 metrů dlouhá adrenalinová lávka s interaktivní naučnou a vyhlídkovou trasou. O tři roky později na vrcholku pece ve výšce 77 metrů vznikla
rozhledna, bar a kavárna.
A proč
Bolt Tower? To na počest
jamajského sportovce Usaina Bolta, který
Ostravu pravidelně navštěvoval: vyhlídku pokřtil v roce 2015.
Víte, že?
Obě místa patří k
nejnavštěvovanějším místům svých regionů. Zatímco
pražské Hradčany byly cílem turistů už na začátku 20. století, ty ostravské si na příliv návštěvníků musely počkat až do století jednadvacátého. Dnes je
Pražský hrad nejoblíbenějším turistickým cílem v České republice a
Dolní Vítkovice nejnavštěvovanější mimopražskou turistickou atraktivitou. Takový zájem si industriální skvost v srdci Ostravy určitě zaslouží!