Hrad nad Zlatou stezkou
Ještě před obnovou se návštěvníci
zámku Vimperk procházeli prázdnými a zdevastovanými místnostmi a o klasických prohlídkových trasách s nábytkem, koberci a obrazy si mohli leda nechat zdát. Podobně jako na desítkách jiných šlechtických sídel se ani tady z původního mobiliáře nedochovalo téměř nic, v posledních desetiletích tu byly jen kanceláře a byty.
Starší historie je ale mnohem zajímavější: v polovině 13. století vyrostl v místech dnešního Horního zámku
gotický hrad, který měl chránit poutníky a obchodníky putující po
Zlaté stezce, nejdůležitější středověké trase mezi českými a německými zeměmi. Do míst, jimiž vedla, přinášela blahobyt a prosperitu, a právě kvůli tomu se jí říkalo zlatá, byť hlavní přepravovanou surovinou nebylo zlato, ale sůl.
Hrad pak stovky let střídal majitele a postupně se rozrůstal a mohutněl;
Kaplíři ze Sulevic ho propojili s městem a postarali se také o postavení
předsunutého opevnění a dělostřelecké bašty Haselburg. Připomínkou slavného válečníka
Václava Vlčka z Čenova, příbuzného Kaplířů, který hrad spravoval kolem roku 1470, je
Vlčkova věž, vůbec nejstarší dochovaná část původního hradu.
V 16. století došlo k přestavbě hradu na pohodlnější renesanční zámek; ostatně jeho další majitelé, dva slavné rody s pětilistou růží v erbu –
pánové z Hradce a Rožmberkové – se na Vimperk obvykle stěhovali v době morových epidemií.
Zámek Vimperk a renesanční interiéry
Od těžce zadluženého
Petra Voka z Rožmberka v roce 1601 koupil panství
Volf Novohradský z Kolovrat. Právě on a jeho syn Jáchym se zasloužili o rozsáhlé
renesanční úpravy, nástěnné malby a především malované záklopové stropy, které jsou skutečnou chloubou
vimperského zámku. Jáchym Novohradský z Kolovrat se ale přestavbou sídla zadlužil natolik, že už v roce 1630 musel zámek prodat
českokrumlovským Eggenbergům. Ti do
Vimperku zajížděli jen zřídka, nicméně z časů, kdy jim zámek říkal pane, pochází nejstarší dochované vyobrazení hradu, a to na
obrazu eggenbergského dvorního malíře Heinricha de Veerle z roku 1686.
Roku 1719 přešel zámek do rukou
Schwarzenbergů, jimž však sloužil pouze jako centrum správy panství. Kanceláře a úřednické byty tu byly i po válce, od roku 1961 pak v části zámku sídlí expozice
Muzea Vimperska.
Zámecké novinky
Zdevastovaný zámek se ztrouchnivělými okny, podlahami napadenými dřevomorkou a nefunkčními elektrickými rozvody se během několik let trvající rekonstrukce proměnil od základů.
Opravené interiéry Horního zámku voní dřevem a vápennými omítkami, cenné výmalby a stropy prošly restaurováním a v roce 2021
zámek Vimperk po obnově znovu mohl přivítat první návštěvníky.
Zážitky slibuje i bývalá obytná
Vlčkova věž či
kaple sv. Josefa. Obnova ale zdaleka nekončí, na ozdravnou péči čekají kromě
Dolního zámku ještě
zahrada a most, Černá brána coby jedna z dochovaných šesti bašt, které byly součástí městského opevnění, a
Míčovna. V ní sídlí kanceláře a správa zámku, vzniknout by měla i
nová konzervátorská dílna.
Malá procházka po Vimperku
Po prohlídce
zámku se vydejte alespoň na krátkou procházku do města. Jeho historické centrum tvoří svažité
náměstí Svobody se dvěma věžemi: jedna patří ke
kostelu Navštívení Panny Marie, druhá je
městská zvonice, z níž se otvírá krásný výhled na
Vimperk a horská pásma
Šumavy. Ve Steinbrenerově ulici se zastavte u
domu, kterému se dřív říkalo U slona: tady se narodil jeden z nejvýznamnějších vimperských rodáků,
knihař Johann Steinbrener, který v 19. století navázal na tradici vimperského tiskařství. Na konci strmé uličky si prohlédněte vzácné
srubové domy, postavené na konci 18. století. Pak odbočte do ulice Na baště a Kostelní ulicí pokračujte k Pivovarské ulici. Přímo proti ústí Kostelní ulice objevíte jeden z nejstarších vimperských domů,
Dům U jelena, který zdobí hlava jelena s opravdovým parožím a nástěnná malba s legendou o sv. Hubertovi. Když pak půjdete Pivovarskou ulicí do kopce a u gymnázia odbočíte doprava, snadno trefíte zpět k zámku.
Pozvánka na zámecké muzeum ve Freistadtu
Podobný počet obyvatel (7 až 8 tisíc), historické centrum se spletí malých uliček, staré hradby a městské bašty a brány, prostorné hlavní náměstí a někdejší středověký hrad s muzeem: Vimperk a rakouské město Freistadt mají víc společného, než byste na první pohled čekali.- Freistadt má i zajímavou českou stopu: právo vařit pivo ve vlastních domech obdrželi zdejší měšťané už v roce 1363 od vévody Rudolfa IV.; jeho manželkou byla Kateřina Lucemburská, dcera Karla IV. a Blanky z Valois. Právo se týkalo každého, kdo vlastnil dům uvnitř hradeb.
- Také tady se otvírá krásný výhled na město, nikoli ovšem ze zvonice, ale z hradní věže. Hrad rovněž založil habsburský vévoda Rudolf IV., a to v roce 1363. V interiérech věže se nacházejí expozice Muzea kraje Mühlviertel / Mühlviertler Schlossmuseum, mapující zdejší národopis, tradiční řemesla a obchod, historii města a také místní specialitu, podmalby na skle.
- Na vrcholu strážní věže ve výši 35 metrů se nachází bývalý byt věžníka a vyhlídkový ochoz; věžník byl současně strážcem a součástí obranného systému středověkého města.