#světovéČesko a zámek Moravská Třebová: Bránou času od renesance k baroku

Z renesanční filozofie humanismu vychází i historicko-naučná stezka, která vás provede od renesančního jádra Moravské Třebové se čtvercovým náměstím, morovým sloupem a radnicí kolem barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie k renesančnímu zámku. Nabídne nejenom pohled na oslnivé arkádové nádvoří, ale také odpočinek v zámecké zahradě, aby pak přes Schody mrtvých, hřbitov a romantickou vyhlídku u Plačící Anny dovedla poutníky k působivé barokní Kalvárii na Křížovém vrchu, místu s krásným výhledem do okolí.
 

Na zámek Bránou času

Inspirací pro tvůrce stezky bylo jedno z největších filozofických děl světa, kniha J. A. Komenského Labyrint světa a ráj srdce. Při putování Moravskou Třebovou od renesance k baroku tak s průvodci Všudybudem, Poutníkem a Mámením objevíte kromě architektonických památek také renesanční myšlenky, překvapivě moderní, posunuté do současnosti a věčné. Symbolicky můžete začít v Bráně času, která stojí u parkoviště pod zámkem. Její osa jako vinutá spirála mapuje významná data v historii města, a kromě baroka a renesance připomíná symboliku nezvratného plynutí času i spletitý labyrint. Neobvyklá prostorová skulptura je dílem architektky Markéty Veselé.
 

Zámek Moravská Třebová: renesance kam se podíváš

Proč se o zámku v Moravské Třebové zmiňují knihy o umění a učebnice architektury? Protože právě z doby, kdy byla centrem humanistické vzdělanosti a získala přízvisko Moravské Athény, pochází i jedna z nejstarších renesančních památek na sever od Alp, zámecký portál z roku 1492, vsazený do jižní brány na nádvoří. Zároveň je vůbec první datovanou renesanční památkou v českých zemích. Povšimněte si i kulatých medailonů Ladislava Černohorského z Boskovic (asi 1455–1520), a jeho manželky Magdalény z Dubé a Lipé; ty pocházejí z roku 1495 a jsou ukázkou skvělé práce italského sochaře demonstrující čistotu renesančního slohu. Kopie jsou také vsazeny do jižní brány na nádvoří, mramorové originály jsou součástí expozice Poklady Moravské Třebové.
 

Majitel zámku: desetiletý kluk

Největšího rozkvětu se Moravská Třebová dočkala v dobách, kdy zámek vlastnil Ladislav Velen ze Žerotína. Zdědil ho v roce 1589 jako desetiletý kluk a proslavil se nejenom jako zdatný hospodář, ale také jako štědrý mecenáš mnoha umělců, učenců i alchymistů. Mezi léty 1611 a 1616 nechal ke starému sídlu přistavět tři rozsáhlá arkádová křídla v manýristickém stylu, která patřila k největším skvostům své doby ve střední Evropě a dnes jsou symbolem zámku. Autorem impozantních arkád byl zřejmě Giovanni Maria Filippi; působil také na Pražském hradě, kde navrhl například Matyášovu bránu, propojující I. a II. nádvoří.
Zámek měl štěstí: když na konci dubna 1840 zachvátil velkou část města ničivý požár, tehdejší majitel Alois II. z Lichtenštejna nepodlehl pokušení celý areál strhnout a vybudovat moderní šlechtické sídlo, ale nechal renesanční část „nového“ zámku opravit podle původních plánů. Starý zámek požár nepřežil a byl ze tří čtvrtin zbourán. Zbylo jen východní křídlo s rytířským sálem a pozdně gotická sklepení.
 

Co uvidíte v interiérech?

Ladislav Velen takové štěstí neměl: po prohrané bitvě na Bílé hoře musel uprchnout ze země a zpět se již nikdy nevrátil. Do konce života působil jako polní maršál ve švédském vojsku, zemřel roku 1638 na neznámém místě v Polsku.



Zámecké expozice vás provedou dějinami  Moravské Třebové i okolí, seznámíte se i s tradičním hornictvím. Nejoblíbenějším okruhem je prohlídka sklepení se středověkou mučírnou a alchymistické laboratoře. Zámecké nádvoří je díky své nádherné atmosféře dějištěm řady kulturních akcí, od koncertů přes divadelní představení až po rozmanité slavnosti.
 

Za renesancí na jih Rakouska

• Seriál #světovéČesko tentokrát jede na jih, do Grazu aneb Štýrského Hradce. Historické centrum druhého největšího města v Rakousku a hlavního města spolkové země Štýrsko bylo v roce 1999 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.
• Jedním z místních klenotů je palác Landhaushof, postavený v letech 1527–1531 jako první renesanční budova ve městě. Hlavní křídlo s třípatrovým arkádovým nádvořím vzniklo po roce 1557 podle plánů architekta Domenica dell’Allio, který do Grazu přijel ze severní Itálie jako pevnostní architekt, aby dohlížel na rekonstrukci pevnosti na Schlossbergu.
• Palác patří k nejkrásnějším renesančním památkám střední Evropy. Barokní sál slouží jako zasedací místnost štýrského zemského parlamentu, na arkádovém nádvoří se konají četné akce.