!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > #světovéČesko a výlet za tajemstvím Stachelbergu a Vlčího doupěte
#světovéČesko a výlet za tajemstvím Stachelbergu a Vlčího doupěte
"> "> "> "> "> ">
Památky

#světovéČesko a výlet za tajemstvím Stachelbergu a Vlčího doupěte

Vydáno 2. září 2020
Dvě místa spojuje zvláštní osud: dělostřelecká tvrz Stachelberg vznikla před druhou světovou válkou na obranu proti nacistickému Německu, naopak Vlčí doupě bylo jedním z velitelských stanovišť Adolfa Hitlera. Po 75 letech je situace docela jiná: zatímco pevnost Stachelberg kdysi téměř zmizela z map a nyní přitahuje davy turistů, zájem o Vlčí doupě je menší než by si místní přáli a pomalu ho pohlcuje les – obrazně i doslova.

Dva váleční obři a němí svědkové své doby

Stachelberg
Vlčí doupě
V letech 1937 až 1938 vyrůstala nad Babím u Trutnova, na východním okraji Krkonoš, dělostřelecká tvrz Stachelberg. Měla chránit prostor mezi Žacléřem a polskou Lubawkou, údolí chráněné z jedné strany Krkonošemi a z druhé Vraními horami. V minulosti tudy opakovaně vedly vpády nepřátelských armád do Čech, ale průsmyk využívali i husité při spanilých jízdách do Slezska.
 

Velkolepé plány pro Stachelberg

Na „kdyby“ se hraje jen v pohádkách, ale u Stachelbergu se mu nevyhneme: kdyby byl dokončený, dnes by šlo o největší dělostřeleckou tvrz československého pevnostního systému a jednu z pěti největších v Evropě. Po stavební stránce měla být tvrz dokončena až koncem roku 1939 – jenže 29. září 1938 byla v Mnichově podepsána Mnichovská dohoda, která přisoudila pohraniční oblasti Československa včetně Trutnovska německé Třetí říši. Na Stachelbergu se podařilo dokončit jen první z celkem dvanácti plánovaných objektů, vylámat přibližně 3 500 metrů chodeb a sálů a vybetonovat zhruba patnáct procent podzemních prostor.

Před záborem Sudet armáda stihla z tvrze odvézt veškeré zbraně, zařízení a vybavení, stroje a stavební materiál; co se nedalo odvézt, bylo zničeno. Následně několik odstřelů zavalilo štoly ústící na povrch a také odvodňovací systém tvrze. Díky podzemním pramenům se během několika dní podzemí naplnilo vodou, zatopené pak zůstalo až do roku 2000.
 

Stachelberg v novém

Desítky let zapomenutý a zaplavený objekt, který po druhé světové válce prakticky zmizel z map, začali dobrovolníci obnovovat v roce 1990. V roce 1993 byl otevřen jediný vybetonovaný objekt tvrze a výstava. Dnes Stachelberg spravuje stejnojmenný spolek, který tu zřídil rozsáhlé expozice a zpřístupnil i podzemí tvrze. Není divu, že železobetonový obr na prahu Krkonoš patří k nejnavštěvovanějším místům v regionu.

Kromě samotné tvrze a vyzbrojeného objektu lehkého opevnění v jejím těsném sousedství je k vidění expozice o československém opevnění, která ukazuje typy pevnostních objektů a jejich bojové úkoly. Součástí je fotografická i výkresová dokumentace, modely pevností a zbraní, plastický model tvrze s rozměry 8 x 2,5 metru nebo modely dobové vojenské techniky. V okolí najdete obnovené zákopy a naučnou stezku, stojí tu i rozhledna Eliška.
 

Hluboké podzemí Stachelbergu

Podzemní chodby dělostřeleckých pevností jsou úchvatné a podzemí Stachelbergu dvojnásob: prohlídka vede místy, kde místo týlového zabezpečení pro přibližně 800 mužů desítky let šplouchala voda. Necelý kilometr chodeb vám ukáže podzemní prostory v různých fázích výstavby od zahájení výlomových prací až po betonáže chodeb a sálů. Podařilo se zachránit a uchovat některé unikátní části zařízení staveniště, například originální posuvné bednění pro betonáž sálu z roku 1938, lešení v jednom ze sálů anebo ukázky dopravy materiálu.

Prohlídka povrchového objektu je možná samostatně, bez průvodce. Komentované prohlídky podzemí trvají necelou hodinu, ale mají dva háčky: za prvé musíte zvládnout 186 schodů dolů i nahoru, za druhé teplota v podzemí je přibližně 10 až 14 stupňů.
 

Deset zajímavostí o Vlčím doupěti

  • Wolfsschanze, Wilczy szaniec neboli Vlčí doupě je ponurá oblast jménem Gierłoż nedaleko městečka Kętrzyn v severovýchodním Polsku. Šlo o jedno z plánovaných dvaceti velitelských stanovišť, kde se Hitler scházel se svými nejbližšími spolupracovníky. Dokončeno jich ale bylo jen čtrnáct, nejznámější je Orlí hnízdo v německém Berchtesgardenu.
  • Vlčí doupě leží v odlehlé oblasti bývalého Východního Pruska; jen pro představu, z Ostravy je to 670 kilometrů daleko. Místo ale bylo vybráno velmi pečlivě. Hluboké lesy zabezpečily areál před prozrazením ze vzduchu. Málo obydlená krajina umožnila vybudovat několik bezpečnostních pásem a minová pole, která Vlčí doupě chránila před pozemními útoky. Nebylo to daleko na východní frontu, zároveň ale v bezpečné vzdálenosti od válečné vřavy a mimo dolet bombardérů z nejbližšího spojeneckého letiště.
  • Stavba byla zahájena v prosinci roku 1940 a dělníci se na stavbě rychle střídali, takže nikdo netušil, co tu vlastně vzniká.
  • Vlčí doupě není jen hlavní bunkr, na ploše s rozlohou přibližně osm kilometrů čtverečních stálo asi 200 budov. První bunkry s dvoumetrovými stěnami během války nahradily dvouplášťové stavby, jejichž podobu navrhl sám Hitler. Měly mírně zešikmené stěny, půdorys asi 50×30 metrů a dosahovaly výšky až 25 metrů. Jejich základy sahaly sedm metrů hluboko, stropy byly kvůli bombardování zesíleny na 8,5 metru a stěny na 6,5 metru. Do impozantních staveb se vstupovalo několika úzkými vchody, uvnitř bylo množství malých místností se sníženými stropy.
  • Z obav před leteckým útokem byly na vrcholcích bunkrů vysázeny stromky a tráva. Nad cestami a průseky se vztyčovaly maskovací sítě, které se měnily podle ročních období.
  • Náklady na výstavbu dosáhly 36 milionů říšských marek.
  • Kvůli mnoha jezerům a všudypřítomným mokřadům je ve zdejších lesích neustále nepříjemné vlhko a spousta komárů. V bunkrech proto nikdo kromě Hitlera nechtěl trvale bydlet. Většina velitelů a spolupracovníků měla v blízkém okolí domy, ve Vlčím doupěti pouze pracovali.
  • Hitler tu strávil více než 800 dní, a to od začátku invaze do Sovětského svazu v červnu 1941 do listopadu 1944, kdy se kvůli postupující Rudé armádě stáhl do Berlína.
  • Když v lednu roku 1945 prchaly německé jednotky před Rudou armádou, vyhodily vše do povětří. Kvůli nevybuchlé munici se dodnes nedoporučuje chodit mimo značené cesty.
  • Většina sutin posloužila jako materiál pro výstavbu silnic. Zbytek Vlčího doupěte byl patnáct let po konci války zpřístupněn veřejnosti.
Venkovní úniková hra Boj o čs. pohraničí

Venkovní úniková hra Boj o čs. pohraničí

Zábava, napětí, spolupráce, šifry úkoly, rébusy. Na atraktivním místě plném malých i velkých bunkrů - areál dělostřelecké tvrze Stachelberg mezi Trutnovem a Žacléřem. Pro skupiny 2-6 osob, rodiny s dětmi od 10 let.

Naučná stezka Opevněné Trutnovsko

Naučná stezka Opevněné Trutnovsko

Naučná stezka vede po linii těžkého a lehkého opevnění, která v okolí Trutnova patří k nejmohutnějším pevnostním úsekům v bývalém Československu. V délce sedmi kilometrů vede po linii těžkých objektů a lehkého opevnění, od pevnosti Stachelberg k pěchotnímu srubu T-S 63 na okraji obce Libeč.

Rozhledna Eliška na Stachelbergu v Krkonoších

Rozhledna Eliška na Stachelbergu v Krkonoších

Rozhledna Eliška se nachází v nadmořské výšce 632 m uprostřed areálu dělostřelecké tvrze Stachelberg nedaleko Trutnova. Její výška dosahuje 24,5 metru, vyhlídkové plošiny se nacházejí 9,4 metru a 20,8 metru nad terénem.

Chráněné území Dvorský les a naučná stezka Rýchory

Chráněné území Dvorský les a naučná stezka Rýchory

Chráněné území Dvorský les je nejvyšším místem na hřebeni Rýchor v Krkonoších, který leží mezi Horním Maršovem, Žacléřem, Albeřicemi a Babím. Oblastí Rýchor vede naučná stezka.

Tvrz Stachelberg - obr na prahu Krkonoš

Tvrz Stachelberg - obr na prahu Krkonoš

Dělostřelecká tvrz z let 1935-1938 na Babí u Trutnova měla být po svém dokončení největší dělostřeleckou tvrzí československého pevnostního systému. Dnes tvoří bývalé staveniště tohoto mohutného vojenského komplexu významnou stavebně-historickou památku.

Další aktuality

19.4.
2021
Trutnov Trails se již otevřely jezdcům na horských kolech

Trutnov Trails se již otevřely jezdcům na horských kolech

Krkonoše a Podkrkonoší | Letní sporty
16.4.
2021
Stezka korunami stromů v Krkonoších je opět otevřena

Stezka korunami stromů v Krkonoších je opět otevřena

Krkonoše a Podkrkonoší | Příroda
1.4.
2021
Rekonstrukce Krkonošského muzea ve Vrchlabí pokračuje

Rekonstrukce Krkonošského muzea ve Vrchlabí pokračuje

Krkonoše a Podkrkonoší | Kultura
31.3.
2021
Krkonošské žáby zahájily jarní migraci

Krkonošské žáby zahájily jarní migraci

Krkonoše a Podkrkonoší | Příroda