Úvod > Aktuality > #světovéČesko a výlet za nejslavnějším vystřeleným okem na hrad Rabí
#světovéČesko a výlet za nejslavnějším vystřeleným okem na hrad Rabí
"> "> "> "> "> "> ">

#světovéČesko a výlet za nejslavnějším vystřeleným okem na hrad Rabí

Vydáno 17. srpna 2020 Památky
Unikátní památka gotického stavitelství nad řekou Otavou, král mezi hrady jihozápadních Čech, dost možná i král všech českých hradů a také nejrozsáhlejší hradní zřícenina u nás: to všechno je Rabí, rozsáhlý hradní areál zasazený v malebné krajině Pošumaví. Navíc byl posledním místem, které spatřil Jan Žižka z Trocnova: při husitském obléhání v roce 1421 tu totiž přišel o druhé oko.

Určitá podobnost spojuje Rabí se španělskou Alhambrou

Rabí
Alhambra
Mohutný hrad Rabí, který kdysi chránil rýžoviště zlata na řece Otavě a obchodní stezku mezi Sušicí a Horažďovicemi, zřejmě založili kolem roku 1300 páni z Rýzmberka. Dvakrát jej obléhali a dvakrát dobyli husité: právě díky nim se Rabí dostalo i na stránky řady učebnic dějepisu jako místo, kde Žižka přišel o druhé oko.
 

Dali Rabí jméno krkavci, vrabci nebo zlatokopové?

Získalo Rabí své jméno podle krkavců (německy Raben), zlatokopů zvaných rabíři anebo Vrabího, tedy Vrabčího vrchu? Nevíme, zato s jistotou můžeme tvrdit, že hrdá bílá pevnost, která se už osm staletí tyčí nad údolím Otavy, patřila k největším a nejlépe opevněným hradům ve střední Evropě. V dobách největší slávy dosahovalo Rabí rozlohy kolem 10 tisíc metrů čtverečních a cesta podél mohutných hradebních zdí a obranných bašt s dělostřeleckým opevněním měřila zhruba tři kilometry.

Podobně jako spisovatel Karel Čapek popsal věž českokrumlovského zámku jako „nejvěžovatější“ ze všech věží, o Rabí můžeme směle prohlásit, že je nejhradovatějším hradem u nás. Mohutná 26 metrů vysoká obytná věž (donjon) sice nemá tak krásně zdobené fasády jako věž v Českém Krumlově, ale na kontě má jiné rekordy: třeba že kdysi prý byla po karlštejnské druhá největší v Čechách a z jejího ochozu se rozhlédnete po celém Prácheňském kraji.
 

Co uvidíte a zažijete na Rabí?

Působivým komplexem několika nádvoří, hradních paláců a rozlehlých sklepení s přírodní krápníkovou výzdobou vás provedou dva okruhy. Pozornost přitahuje zejména hradní sál s expozicí středověkých kamnových kachlů, modely hradu v různých historických obdobích, sklepení s vězeňskými kobkami a 60 metrů hluboká hradní studna, ručně vylámaná do skalního podloží. Z temné hlubiny prý kdysi nebylo slyšet jen hučení vody, ale také příšerné skřeky, navíc se tam zjevovaly nejrůznější obludy. Kdysi prý do studny a spletitého systému podzemních štol vypustili kachnu, které na krk uvázali červenou stužku. Říká se, že vyplavala na hladinu rybníka u nedalekých Žichovic.

Čekání na prohlídky si můžete zpestřit třeba obdivováním dravců ve vnějším hradním příkopu (až do konce letních prázdnin denně kromě pondělí v 11, 13.30 a 15.30), prohlídkou výstavy v podzemí hradního kostela anebo vyzkoušením svých dovednosti ve střelbě z luku nebo praku. Na hradě se také konají koncerty, divadelní představení či hudební festivaly, občas tu své umění předvádí řemeslníci.
 

Víte že aneb Rabí a Alhambra

  • Kolem Žižky se točí ještě jedna legenda: při dobývání Rabí prý husité v dálce spatřili tvrz v Chanovicích a chtěli ji vyplenit, jenže v členité kopcovité krajině plné kamenitých pahorků, lesů a úvozových cest ji nenašli. Kdesi u Rabí prý dodnes leží velký žulový balvan, kde Žižka při čekání na návrat svých průzkumníků vyseděl důlek.
  • Impozantní hrad se objevil v celé řadě filmů: Rabí poznáte například v Markétě Lazarové, v Radúzovi a Mahuleně, Božské Emmě nebo třeba ve francouzských Bídnících v hlavní roli s Gérardem Depardieu.
  • Hledáte romantické cíle výletů v okolí? K nejlepším patří novogotická vodárna v obci Rabí (stojí na svahu nad silnicí směrem do Budětic, GPS 49.2827239N, 13.6135478E), židovský hřbitov, zřícenina kaple Všech svatých, skleněná plastika sv. Jana Nepomuckého na mostě v obci Čepice nebo Čímické jezírko, zatopený vápencový lom jihozápadně od Žichovic. Koupání zde není oficiálně povoleno, majitel lomu netoleruje především hlučné mejdany, táboření a podobné činnosti, ale na procházku se sem vydat můžete.
  • Určitá podobnost spojuje Rabí se španělskou Alhambrou. Kdyby maurští básníci znali Pošumaví, možná by díky lesům v okolí Rabí také přirovnávali k „perle vsazené do smaragdu“. Středověký komplex paláců, pevností a zahrad maurských panovníků Granady se stavěl především v letech 1284 až 1354. Rozkládá na ploše 142 000 metrů čtverečních, mezi nejzajímavější místa patří Lví dvůr / Patio de los Leones nebo Síň Abencerrajů / Sala de los Abencerrajes, spojená s krvavou legendou o vyvraždění rodiny Abencerrajů na hostině krále Boabdila.
Zřícenina kaple Všech svatých u Rabí

Zřícenina kaple Všech svatých u Rabí

Nad městečkem Rabí u lomu stojí zřícenina kaple Všech svatých. Historie kaple je opředena mnoha legendami.

Netopýři na hradě Rabí

Netopýři na hradě Rabí

Největší hradní zřícenina v Čechách se tyčí nad údolím řeky Otavy. Místo, kde slavný velitel husitských vojsk, Jan Žižka z Trocnova, přišel o své pravé oko, je dnes útočištěm letounů. Na hradě pravidelně tráví zimu několik druhů netopýrů a někdy také vrápenci.

Otava – skvělá řeka, kde vodácká doprava není příliš hustá

Otava – skvělá řeka, kde vodácká doprava není příliš hustá

Zlatonosná Otava vzniká soutokem horských říček Křemelné a Vydry pod Čeňkovou pilou na Šumavě. Protéká úžasnými přírodními scenériemi i krásnými historickými městy jako je Sušice, Horažďovice, Strakonice a Písek. S Vltavou se spojuje pod hradem Zvíkovem.

Rozhledna Svatobor u Sušice - posvátné místo Slovanů

Rozhledna Svatobor u Sušice - posvátné místo Slovanů

Kamenná rozhledna leží na mystické hoře Svatobor asi hodinu pěší chůze od Sušice. Ten, kdo vyšplhá po 182 dřevěných schodech nahoru bude odměněn krásným kruhovým výhledem na zříceninu hradu Rabí, Javorník, Boubín, Sušici a Velký Javor.

Rabí - nejrozsáhlejší hradní zřícenina v Čechách

Rabí - nejrozsáhlejší hradní zřícenina v Čechách

Hrad Rabí, který vzniknul na počátku 13. století, je králem všech českých hradů. Kdybyste pečlivě odměřili délku jeho budov a hradeb s dělovými baštami, napočítali byste neuvěřitelné tři kilometry.

Bývalý vápencový lom v Rabí

Bývalý vápencový lom v Rabí

Lom nedaleko obce Rabí na Šumavě sloužil od středověku k těžbě vápence. Vápno se tu pak vypalovalo v primitivních pecích a jamách. Okolí lomu nabízí nádherné výhledy, vstup do lomu je na vlastní nebezpečí.