!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > #světovéČesko a vše, co (ne)víte o Santinim
#světovéČesko a vše, co (ne)víte o Santinim
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Památky

#světovéČesko a vše, co (ne)víte o Santinim

Vydáno 26. května 2020
Originální, vzdušné a dokonale pracující se světlem, symbolikou a geometrickými tvary: takové jsou stavby mistra Santiniho. Jeho svébytný styl dnes nazýváme barokní gotikou. V evropském měřítku je jedinečný: jinde než v Česku jeho stavby nenajdete.

Jan Blažej Santini-Aichel významný architekt, který se proslavil svým jedinečným stylem nazývaným barokní gotika

Jan Blažej Santini-Aichel
Jan Baptista Mathey
Jan Blažej Santini (1677–1723) to neměl v životě jednoduché: byl částečně ochrnutý a chromý, kameníkem jako jeho otec a dědeček se tudíž vyučit nemohl.

Nikdy se nestal ani členem zednického cechu, ani stavitelem, oficiálně byl pouze vyučeným malířem. Žádný jeho obraz přitom neznáme, zato víme o architektonických projektech. Za třiadvacet let tvůrčí práce navrhl neuvěřitelné množství monumentálních staveb, spoustu dalších plánů měl rozdělaných v době smrti. Kolik jich vlastně bylo, kde je najdeme, kolik je jich zapsaných v UNESCO a jaké poselství nám jejich autor zanechal?
 

Santini a UNESCO

Hodnota Santiniho děl stoupá: Zelená hora je zapsaná mezi památkami UNESCO už více než pětadvacet let, rovné čtvrtstoletí v UNESCO letos slaví katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v SedlciKutné Hoře. Když připočteme velké pražské stavby, tedy kostel sv. Františka Serafinského na Křížovnickém náměstí a theatinský kostel s Morzínským a Kolowratským palácemNerudově ulici a zřejmě i nedaleký Schönbornský palác, má Santini v UNESCO sedm položek. Bylo by jich osm, kdyby nebyl zbořen palác hrabat z Lissau na Staroměstském náměstí. Anebo dokonce devět či deset, to kdyby se zápis UNESCO nevztahoval jen na historické jádro Prahy a vešel by se do něj ještě poutní areál Panny Marie Vítězné na Bílé hoře, případně i cisterciácký Zbraslavský klášter. Santinimu jsou ale připisována i menší díla, třeba fasáda kapitulního děkanství na Pražském hradě anebo Svaté schody u kostela na Karlově.
 

Kolik Santiniho staveb vlastně v Česku máme?

Kostely nebo zámky od Santiniho stály leckde: není to tak dlouho co se odhadovalo, že jeho rukopis nesou přibližně dvě stovky staveb. Jenže to by podle historiků v Santiniho domácnosti občas musela malovat žena, děti, služka a možná i pes. Profesor Mojmír Horyna, považovaný za nejlepšího znalce díla J. B. Santiniho, potvrdil osmdesát míst. I tak, rozpočítáno do třiadvaceti let architektovy kariéry, výsledek potvrzuje neuvěřitelné čtyři stavby na rok. Přitom každá je jiná, zajímavá a má svůj originální příběh, ať jsou to drobné stavby jako hospodářské dvory plaských cisterciáků s opatskými zámečky Kalec a Hubenov, hospoda v Ostrově nad Oslavou anebo monumentální klášter Kladruby.
 

Putování v Santiniho stopách

Kdo by nemiloval Santiniho díla? Patří i mezi zamilovaná místa týmu CzechTourismu, a tak se po jeho stopách můžete s portálem Kudy z nudy vydat na výlet třeba na Plzeňsko, napříč Čechami i na Moravu. Nejdokonalejší přehlídku jeho děl včetně plánů a modelů nabízí expozice Baroko a jeho svět v Muzeu a galerii severního Plzeňska v Mariánské Týnici, spousty zajímavostí se dozvíte také v Muzeu nové generace ve Žďáru nad Sázavou. Tam si také můžete objednat prohlídku areálu zámku (a bývalého kláštera) Po stopách Santiniho; s průvodcem navštívíte baziliku, prelaturu, kapli a rajský dvůr, sádky a další místa, nechybí ani výstava barokního sochařství a malířství z doby J. B. Santiniho ze sbírek Národní galerie.
 

Tovaryšská cesta do Itálie a #světovéČesko

Santini byl na svou dobu velmi vzdělaný. Uměl číst a psát česky, německy, italsky a latinsky, orientoval se například v geometrii a křesťanské kabale. Začínal v otcově dílně, vyučil se u Jeana Baptiste Matheye a patrně kolem roku 1695 se vydal na tovaryšskou cestu na jih. Cílem putování měl být Řím, dlouholeté působiště jeho mistra, ale cestou navštívil i jiná místa: Vídeň, Pasov nebo Salzburg. V Lombardii ho zaujala dostavba gotické katedrály v Miláně, v Římě se seznámil s díly Francesca Borrominiho, jehož jeho konzervativní současníci považovali blázna. Stavby, kde si precizní znalost antické architektury římského císařství podávala ruce s gotikou a osobitým pojetím, často překračujícím dobové normy, Santiniho nadchly natolik, že se vydal v jeho stopách a dnes je považovaný za jediného skutečného následovníka velkého římského mistra.
 

První stavby

V době kolem roku 1700 zažívaly velký rozkvět bohaté kláštery benediktinů, cisterciáků a premonstrátů. V jejich čele stanula pozoruhodná generace skvělých opatů vrcholného baroka, kteří se snažili o stavební a umělecké zvelebení klášterů i celých panství. Mezi první Santiniho zákazníky patřili opati cisterciáckých klášterů. Už v roce 1700 Wolfgang Lochner svěřil Santinimu stavbu konventu cisterciáckého kláštera ve Zbraslavi, o dva roky později jej opat Jindřich Snopek pověřil projektováním a vedením stavby klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory.

Odvedená práce i zprávy o architektově umělecké výjimečnosti posloužily jako doporučení pro další kláštery a další opaty, zejména pro opata Eugena Tyttla v Plasích a Václava Vejmluvu ve Žďáru nad Sázavou. Pro oba uvedené kláštery Santini pracoval soustavně od roku 1706 až do své smrti v roce 1723 a s oběma opaty udržoval osobní přátelské vztahy.
 

Santini a Vejmluva

Nejvíc Santiniho staveb se dochovalo ve Žďáru nad Sázavou a jeho okolí. Vrcholným Santiniho dílem je kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, k němu ale patří i areál bývalého kláštera, hospodářský dvůr Lyra či Dolní hřbitov postavený na půdorysu lebky. Santiniho rukopis nesou také kostely ve Zvoli, Bobrové a Obyčtově nebo zájezdní hostinec v Ostrově nad Oslavou.

Václav Vejmluva Santinimu zprostředkoval významné zakázky pro dalších moravské kláštery. Tak vzniklo například proboštství zábrdovického premonstrátského kláštera, poutní chrám ve Křtinách nebo projekt přestavby kláštera v Rajhradě. Pracoval i pro významné šlechtické rody, Kolowraty, Colloredy nebo Valdštejny. Nejkrásnější zámeckou stavbou je zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, který Santini postavil pro Františka Ferdinanda hraběte Kinského.
 

Santiniho smrt

Santini zemřel v prosinci 1723 v šestačtyřiceti letech zřejmě na plicní chorobu. Stejně jako jiní umělci z levého břehu Vltavy byl pohřben v zaniklém kostele sv. Jana v Oboře pod Jánskými schody, ale nedochoval se ani jeho hrob, ani autentický portrét. Zemřel uprostřed rozdělané práce, ale byl natolik jedinečný, že společně s ním zemřela i barokní gotika. Přímého pokračovatele neměl, některé projekty po jeho smrti dokončili ti, s nimiž často spolupracoval, tedy František Maxmilian Kaňka a Kilián Ignác Dientzenhofer.
 

Vzkaz dalším generacím

Na Plzeňsku se cisterciáci podle svých zvyklostí usadili v nehostinné krajině a Santini tak pro klášter Plasy musel řešit například problémy se spodní vodou. Pod základy konventu je v údolní nivě řeky Střely zaraženo do země více než pět tisíc dubových kůlů. Na nich je položen trámový rošt a teprve na nich stojí samotné budovy. Celá konstrukce je trvale zaplavena vodou, což brání přístupu vzduchu a hnilobě dřeva. Pro lepší kontrolu základů nechal Santini v podzemí vybudovat takzvaná vodní zrcadla: barokní bazény, v nichž se dala sledovat výška vody a další parametry.

U jižního z nich je nepřehlédnutelný varovný latinský nápis Aedificium hoc sine aquis ruet: bez vody se tato stavba zřítí. Protože podobně se Santini vypořádal s podložím kláštera v Rajhradě, kde vinou nešetrných zásahů v 19. a 20. století došlo k poklesu vody, hlavice pilotů uhnily a statika kostela a budov se narušila, v klášteře Plasy berou Santiniho výstrahu velmi vážně a v obou „zrcadlech“ čtyřikrát denně kontrolují výšku, teplotu a kvalitu vody. Kdyby vám snad nestačila prohlídka klášterního vodního systému, zastavte se v Centru stavitelského dědictví. Projekt Národního technického muzea s expozicemi stavebních řemesel a zážitkovými dílnami našel místo v hospodářském zázemí někdejšího kláštera a dozvíte se tam řadu zajímavostí a dobových stavebních technologiích.
 
 
Loreta Chlumec nad Cidlinou

Loreta Chlumec nad Cidlinou

Byla postavena podle plánů Františka Maxmiliána Kaňky, který často spolupracoval s významným českým barokním architektem Janem Santinim Aichlem.

Národní technické muzeum - Centrum stavitelského dědictví v Plasích

Národní technické muzeum - Centrum stavitelského dědictví v Plasích

V nově opraveném hospodářském zázemí cisterciáckého kláštera v Plasích vytvořilo Národní technické muzeum Centrum stavitelského dědictví - unikátní středisko dokumentace, prezentace a celoživotního vzdělávání v oblastech souvisejících se stavební historií a tradičním stavitelstvím.

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Kutné Hoře - Sedlci

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Kutné Hoře - Sedlci

Klášter cisterciáků je nejstarším klášterem řádu v ČR z roku 1142. V posledních letech prodělala katedrála celkovou rekonstrukci a je opět otevřena pro veřejnost. Ve zdech katedrály objevili restaurátoři během svých prací ostatky pohřbených mnichů.

Kostel Jména Panny Marie Křtiny s poutním areálem a kostnicí

Kostel Jména Panny Marie Křtiny s poutním areálem a kostnicí

Významná památka barokní architektury, poutní místo s chrámem Jména Panny Marie podle projektu Jana Blažeje Santiniho. Jde o největší Santiniho stavbu na půdorysu řeckého kříže. Areál je mistrně zasazen do krajiny. Jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst na Moravě.

Poutní místo Kalvárie v Jaroměřicích u Jevíčka - inspirováno jerusalémskou Golgotou

Poutní místo Kalvárie v Jaroměřicích u Jevíčka - inspirováno jerusalémskou Golgotou

Barokní kostel s komplexem dalších staveb nechal vybudovat v 16. století František Michal August Šubíř z Chobyně jako projev díků za odvrácení morové nákazy. Projekt vypracoval slavný architekt Jan Blažej Santini. Kostel má zajímavý půdorys ve tvaru šestilistu, inspirovaný jerusalémskou Golgotou.

Kaple svaté Anny Panenské Břežany

Kaple svaté Anny Panenské Břežany

Horní zámek v Panenských Břežanech je místem, které bude navždy spojeno se jménem geniálního architekta barokní gotiky Jana Blažeje Santiniho-Aichela, jehož rukopis je nesmazatelně vepsán do kaple svaté Anny stojící v jeho blízkosti.

Klášterní komplex v Želivě - klášter premonstrátů s pohnutou minulostí

Klášterní komplex v Želivě - klášter premonstrátů s pohnutou minulostí

Klášter Želiv byl založen už ve 12. století knížetem Soběslavem. V padesátých letech zde byl internační tábor pro kněze a řeholníky. Želiv však není jen klášter, ale je to celý komplex staveb - klášter s kostelem Narození Panny Marie, konvent, opatství, Trčkův hrad či renesanční dům s palírnou.

Památník písemnictví na Moravě

Památník písemnictví na Moravě

Památník nabízí stálou expozici zahrnující nejvýznačnější osobnosti literatury na Moravě od 9. do 20. století, temporární výstavy a prohlídku interiéru restaurované historické benediktinské knihovny s osmnácti tisíci knihami. Celkem čítá fond knihovny na 65 000 svazků.

Poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře v Praze

Poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře v Praze

Poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné se nachází na Bílé Hoře, na konečné tramvají 25, 22 a 32. Klášter stojí nedaleko pláně, na níž se odehrávala osudného 8. listopadu 1620 bitva mezi císařským a stavovským vojskem.

Kaple sv. Klimenta – nejstarší církevní stavba Hradce Králové

Kaple sv. Klimenta – nejstarší církevní stavba Hradce Králové

Původně stál u Velkého náměstí kamenný a zřejmě nejstarší kostel v Hradci, který sloužil do stavby kostela sv. Ducha. Ve 14. stol. vyhořel a byl znovu vystavěn, v 16. stol. se využíval jako sklad soli, později obilí i zbraní. V 18. stol zde byla vystavěna současná kaple dle plánu Santiniho-Aichela.

Valkounský palác na Malé Straně v Praze

Valkounský palác na Malé Straně v Praze

Původně gotický dům, renesančně a roku 1704 barokně přestavěný Kryštofem Dientzenhoferem. V letech 1705–23 patřil J. B. Santinimu, který vytvořil vrcholně barokní domovní průčelí, z nějž se zachovaly jen zvlněné římsy. Dnes se zde nachází Hostel Santini Prague.

Zámek Křtiny - královský zážitek na zámku Křtiny

Zámek Křtiny - královský zážitek na zámku Křtiny

Zámek Křtiny svým hostům poskytuje konferenční služby (kongresový, společenský sál, salonky), ubytovací, stravovací a další služby dle přání zákazníků.

Kostel sv. Václava ve Zvoli

Kostel sv. Václava ve Zvoli

Kostel je dominantou obce a honosnou stavbou, která si zaslouží úctu a obdiv. Do dnešní podoby byl vystavěn v letech 1713 - 1717 podle projektu Jana Blažeje Santiniho Aichla.

Zámek Rychnov nad Kněžnou - dílo Jana Blažeje Santiniho

Zámek Rychnov nad Kněžnou - dílo Jana Blažeje Santiniho

Spolu s průčelím kostela Nejsvětější Trojice patří zámek v Rychnově nad Kněžnou k největším a nejkrásnějším barokním celkům v Čechách. Autorem této ojedinělé architektonické kompozice je slavný architekt Jan Blažej Santini-Aichel.

Klášter Plasy - první cisterciácky panovnický klášter v Čechách

Klášter Plasy - první cisterciácky panovnický klášter v Čechách

Hlavní prohlídkový okruh zavede návštěvníky do budovy samotného konventu, obytné budovy mnichů, která pochází z dob vrcholného baroka. Historie kláštera je doprovázena informacemi o nezvyklém "vodním" řešení základů budovy a vodním a vzdušném systému samotném.

Klášter Kladruby - sídlo benediktinů ve stylu barokní gotiky

Klášter Kladruby - sídlo benediktinů ve stylu barokní gotiky

Nejpozoruhodnější součástí kláštera je barokně-gotický kostel stavitele Jana Blažeje Santiniho Aichla. Budova nového konventu pochází od Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Klášter je vzdálen necelých 10 km od Stříbra.

Mariánská Týnice - Muzeum a galerie severního Plzeňska

Mariánská Týnice - Muzeum a galerie severního Plzeňska

Expozice Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici je orientována na vývoj historie regionu Plzeňsko. Najdete ji v areálu bývalého cisterciáckého poutního místa.

Morzinský palác na Malé Straně v Praze

Morzinský palác na Malé Straně v Praze

Morzinský palác, zvaný též u Mouřenínů, je jedna z nejvýznamnějších staveb pražského vrcholného baroka stojící v Nerudově ulici, na Malé Straně v Praze. V současné době v objektu sídlí velvyslanectví Rumunské republiky.

Naučná stezka kolem Zelené hory

Naučná stezka kolem Zelené hory

Naučnou stezku kolem Zelené hory u Žďáru nad Sázavou tvoří dva okruhy, které jsou vybaveny odpočinkovými místy s příslušným mobiliářem, vyhlídkovými místy a informačními tabulemi.

Kaple Zjevení Páně ve Smiřicích

Kaple Zjevení Páně ve Smiřicích

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361, městem jsou Smiřice od roku 1659. Město se mimo jiné chlubí tím, že zde byl po 1. světové válce postaven jez s nejvyšším převýšením na Labi.

Kaple Jména Panny Marie v Mladoticích - první Santiniho projekt

Kaple Jména Panny Marie v Mladoticích - první Santiniho projekt

Novou kapli nechal opat Evžen Tyttl vybudovat dle projektu J. B. Santiniho-Aichela. Pokládání základního kamene 2. května 1708 se zúčastnil opat se všemi obyvateli konventu. O dva roky později byla kaple dokončena a 14. září 1710 opat kapli slavnostně požehnal.

Zámek Žďár nad Sázavou

Zámek Žďár nad Sázavou

Nechte se provést příběhem areálu bývalého cisterciáckého kláštera ze 13. století a dnešního zámku rodiny Kinských. Hledáte místo, které propojuje živou historii s živou přírodou a moderními prvky? Chcete podniknout výlet na jeden nebo více dní, který si užije úplně celá rodina?

Zámek Vyklantice

Zámek Vyklantice

Neobvykle řešený barokní zámek z první poloviny 18. století je stejně jako stavba sousedního kostela přisuzován významnému architektovi italského původu Janu Blažejovi Santinimu. Někteří badatelé však autorství připisují dalšímu vynikajícímu baroknímu staviteli Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi.

Muzeum nové generace Žďár nad Sázavou

Muzeum nové generace Žďár nad Sázavou

Muzeum nové generace nabízí unikátní spojení nejmodernější audio a videotechniky s klíčovými momenty historie bývalého cisterciáckého kláštera a zámku Žďár nad Sázavou. S virtuálními průvodci prožijete příběhy osobností, které významně ovlivnili tento unikátní areál.

Kostel sv. Prokopa v Chotouni

Kostel sv. Prokopa v Chotouni

Kostel svatého Prokopa ve vesnici Chotouň je drobná barokní stavba vybudovaná jako kaple mezi lety 1708–10 podle projektu Jana Blažeje Santiniho. V Chotouni se podle legendy narodil kolem roku 978 jeden z pozdějších českých zemských patronů a zakladatel Sázavského kláštera, sv. Prokop.

Dolní hřbitov ve Žďáru nad Sázavou – místo odpočinku posledního českého upíra

Dolní hřbitov ve Žďáru nad Sázavou – místo odpočinku posledního českého upíra

Pochybujete o existenci nemrtvých? V záznamech žďárské i jihlavské kroniky najdeme záznam o podivuhodném protivampyrskému zásahu, který se odehrál v 19. století. I vy můžete nasát zvláštní atmosféru Dolního hřbitova, který byl postaven podle kabalistických symbolů.

Zámek Barchov

Zámek Barchov

Zámek byl postaven neznámým architektem z okruhu F. M. Kaňky či J. B. Santiniho jako podélná jednopatrová budova se středním dvoupatrovým rizalitem, vrcholícím v trojúhelníkovém štítě. Hlavní průčelí je obráceno do zahrady.

Galerie Kinských na žďárském zámku

Galerie Kinských na žďárském zámku

Rodinná galerie mapující historii rodu Kinských, současných majitelů zámku, v obrazech a dobových fotografiích. Výstava se nachází v prostoru vystavěném geniálním architektem J. B. Santinim.

Kostel Povýšení sv. Kříže v Rajhradě

Kostel Povýšení sv. Kříže v Rajhradě

Barokní stavba, která vznikla přestavbou a částečnou novostavbou na místě původního rajhradského farního kostela. Autorem projektu je s největší pravděpodobností český architekt italského původu Jan Blažej Santini-Aichel.

Centrum baroka v Mariánské Týnici

Centrum baroka v Mariánské Týnici

Sídlí v prostorách bývalého proboštství, kde sídlí také Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici. Součástí Centra baroka je expozice Baroko a jeho svět.

Kostel Panny Marie Matky ustavičné pomoci a sv. Kajetána v Praze

Kostel Panny Marie Matky ustavičné pomoci a sv. Kajetána v Praze

V místě dvou původních domů při bývalé Strahovské bráně v Nerudově ulici byl v letech 1691 až 1717 postaven kostel Panny Marie zvaný U Kajetánů.

Kostel svatého Prokopa ve Všehrdech

Kostel svatého Prokopa ve Všehrdech

Gotický kostel svatého Prokopa ve Všehrdech vznikl ve 14. století. V letech 1730–1732 byla na objednávku opata Evžena Tyttla realizována barokní novostavba dle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela.