!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > #světovéČesko a tajemství ztracené jantarové komnaty: zámek Frýdlant, Štěchovice nebo podzemí Krušných hor?
#světovéČesko a tajemství ztracené jantarové komnaty: zámek Frýdlant, Štěchovice nebo podzemí Krušný
"> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Zážitky

#světovéČesko a tajemství ztracené jantarové komnaty: zámek Frýdlant, Štěchovice nebo podzemí Krušných hor?

Vydáno 25. dubna 2021
Osmý div světa, který znají všichni hledači pokladů a milovníci záhad, se jmenuje Jantarová komnata. Beze stop zmizela za druhé světové války a dodnes se čas od času objevují „zaručené“ zprávy o jejím úkrytu a brzkém nalezení. Víte, že jeden z nejhledanějších pokladů světa je podle některých teorií schovaný na našem území?

Dvě jantarové komnaty

... původní z přelomu 17. a 18. století, ztracená za druhé světové války a podle hledačů pokladů ukrytá v podzemí zámku Frýdlant, a nová kopie v Kateřinském paláci v Carském Selu u Sankt Petěrburgu
 
Sankt Petěrburg 2021
Leningrad 1931
Co je vlastně jantar? Zlatavě žlutá zkamenělá pryskyřice, lehká a křehká, skrytá miliony let ve vrstvách jílu a písku. Surovina výjimečná svou strukturou, která se nedá napodobit, a tudíž ani padělat. Největší naleziště jantaru jsou kolem Baltského moře, už před tisícovkami let se z něj vyráběly šperky a ozdobné předměty, a dokonce dal jméno Jantarové stezce, prastaré obchodní trase, která spojovala sever Evropy se Středomořím. Chcete se s ní seznámit důvěrněji? Pak navštivte Muzeum Jantarové stezky na Slezskoostravském hradě v Ostravě.
 

Historie jantarové komnaty

V době renesance a baroka se jantar často používal při výrobě šperkovnic a ozdobných skříněk, kdy se dřevěné jádro obkládalo jantarovými tabulkami v různých barevných odstínech. Na přelomu 17. a 18. století někoho napadlo využít jantar pro větší klenot, a tak na zámku v Berlíně broušenými a řezanými jantarovými bloky obložili celou místnost. Komnata vybavená zrcadly, svícny a nábytkem z pozlaceného dřeva údajně sloužila pruskému králi Fridrichovi I. jako reprezentativní kuřárna.

Kolem roku 1716 přicestovala jantarová komnata do Petrohradu jako dar ruskému carovi Petrovi Velikému. Používala se jako prostor k přijímání důležitých hostů carského dvora, zpočátku v Zimním paláci, později v nově postaveném Kateřinském paláci v Carském Selu, dnešním městě Puškin, v areálu přezdívaném ruské Versailles. Tam pak nerušeně strávila téměř 250 let.

Během blokády Leningradu za druhé světové války ji německá okupační vojska rozebrala a převezla na hrad v Königsbergu, dnešním Kaliningradu. Od jara 1945 je jantarová komnata nezvěstná a zatím se po ní bezvýsledně pátrá.
 

Legendy o jantarovém pokladu



Kolem dalších osudů jantarové komnaty se kroutí řady mýtů a legend. Možná ji při dobývání Königsbergu zničila sovětská vojska anebo skončila zasypaná někde hluboko v hradních sklepeních. Možná ji Němci společně s dalšími ukradenými cennostmi naložili do speciálního vlaku, jehož stopa se ztrácí někde v rozsáhlém podzemí pod polským městem Wałbrzych. Možná ji naložili na některou z lodí, které zachraňovaly německé vojáky a civilisty, prchající z Východního Pruska před postupující Rudou armádou. Lodě Karlsruhe či Wilhelm Gustloff ale do cíle nikdy nedopluly, potopily se do hlubin Baltského moře společně s tisícovkami pasažérů a s celým nákladem. Možná právě na nich byla uložená i jantarová komnata.

Anebo to bylo jinak? Dojela jantarová komnata až do Německa, odkud ji odvezli Spojenci a dnes je v některé soukromé sbírce? Anebo jantarová stopa míří do Česka?
 

Poklad na zámku nebo pod vodou?

Čas od času se objeví zpráva, že by slavná komnata mohla být ukrytá ve sklepení zámku Frýdlant: v roce 1945 prý jedna ze zámeckých kuchařek viděla, jak dělníci na zámek přivážejí spousty beden se šperky, obrazy a dalšími poklady. Přestože památkáři povolili podrobný průzkum zmíněných míst (a nic se nenašlo), hledači pokladů neztrácejí naději a nevěří, že v bednách byly uloženy jen „poklady“ z berlínské městské knihovny.

Druhá česká stopa míří do hlubokých roklí a lesů kolem Štěchovic, kde už desítky let probíhá pátrání po dalším ukrytém nacistickém pokladu. Třetí vede do Krušných hor, do starých důlních štol u Hory Svaté Kateřiny. Po Jantarové komnatě se pátralo zejména v kdysi největší a nejznámější štole Svatého Mikuláše, kde se ve středověku těžilo stříbro a měď. Pro návštěvníky se poprvé se otevřela před několika lety, velká část podzemních prostor je však zatopená. Jisté ale je, že české lokality jsou jen zlomkem z přibližně 130 možných míst, kde by mohla být Jantarová komnata uložená.
 

Jantarová komnata číslo 2



Možná jste v nabídkách cestovních kanceláří postřehli zájezdy do Sankt Petěrburgu, které zahrnují i prohlídku slavné jantarové komnaty. Není to žádná záhada, v Kateřinském paláci nedaleko Sankt Petěrburgu je totiž k vidění replika, vyrobená podle původních plánů. K jejich získání pomohla náhoda: před blokádou Leningradu v roce 1941 byly zahájeny restaurátorské práce, a když jantarovou komnatu objevili Němci, už byly sejmuty, dokumentovány a uschovány mozaiky, části obkladů i ozdobné lišty.

Na konci 70. let se Rusové rozhodli, že nebudou čekat, jestli se někdy najde originál, a začali s výrobou kopie. První návštěvníci si mohli novou jantarovou komnatu prohlédnout až v roce 2003 při výročí 300 let od postavení Kateřinského paláce. Na obnově pracovali nejlepší ruští umělci a podle mínění odborníků se podařilo vytvořit opravdový architektonický skvost, navíc obestřený lákavým tajemstvím.
 

O jantaru a originálních kouscích staré komnaty

  • Co by se stalo, kdyby se podařilo objevit originál jantarové komnaty? Její cena je nevyčíslitelná, ale odborníci odhadují, že by po tolika letech zřejmě byla už zničená. Jantar totiž potřebuje určitou vlhkost a vadí mu výkyvy teplot, takže pokud by komnata byla schovaná někde v podzemí, už by se zřejmě rozpadala.
  • Podle dobových fotografií je druhá komnata mnohem lepší než ta původní, kdyby se ale náhodou objevil originál, bylo by zajímavé porovnat práci tehdejších umělců a řemeslníků s těmi současnými.
  • Během desítek let pátrání byly z původní komnaty nalezeny jen tři části. Desku s florentskou jantarovou mozaikou, která měla jít do aukce za 2,5 milionu marek, zabavila v roce 1996 německá policie. O rok později se ozval anonym, který v roce 1978 koupil komodu z legendární jantarové komnaty; experti skutečně potvrdili její pravost. V roce 2004 byl v soukromé sbírce německého sběratele objeven třetí a zatím poslední originální kousek z původní komnaty., a to podstavec k památníku Fridricha Velikého. Všechny předměty byly vráceny Rusku a dnes jsou začleněny do obnovené jantarové komnaty.
Vltavská vodní cesta - Stezka řeky Vltavy: lodí z Českých Budějovic až do Hamburku

Vltavská vodní cesta - Stezka řeky Vltavy: lodí z Českých Budějovic až do Hamburku

Vltavská vodní cesta začíná pod českobudějovickým Dlouhým mostem. Díky plavební komoře v Hněvkovicích je na Vltavě pro malá plavidla splavných více než sto kilometrů na Orlickou přehradu, odkud lze pokračovat dále na Slapy, do Prahy, k soutoku s Labem v Mělníku a pak ještě dále do Evropy.

Vyhlídka Máj - jeden z nejkrásnějších rozhledů na Vltavu

Vyhlídka Máj - jeden z nejkrásnějších rozhledů na Vltavu

Vyhlídka Máj se nachází nedaleko obce Teletín nad bývalými Svatojánskými proudy a otevírá se z ní jeden z nejkrásnějších pohledů na řeku Vltavu. Řeka zde protéká hlubokým skalnatým kaňonem, stáčí se do tvaru podkovy a vytváří tak fascinující přírodní scenérii.

Naučná stezka Svatojánské proudy

Naučná stezka Svatojánské proudy

Naučná stezka Svatojánské proudy vede romantickým hlubokým skalnatým údolím řeky Vltavy, úsekem bývalých Svatojánských proudů, nyní zatopených Štěchovickou přehradní nádrží. Největší popularitu zažila stezka v meziválečném období, kdy na březích Vltavy vznikaly první trampské osady.

Hrad a zámek Frýdlant - nejstarší expozice ve střední Evropě

Hrad a zámek Frýdlant - nejstarší expozice ve střední Evropě

Frýdlant je jedním z nejnavštěvovanějších historických objektů v České republice. Z původního gotického hradu byl během staletí přestavěn na rozlehlý renesanční zámek s bohatou výzdobou a rozsáhlými sbírkami nesmírné historické a umělecké ceny.

Kaskáda vodních elektráren na Vltavě - největší kaskáda vodních elektráren v České republice

Kaskáda vodních elektráren na Vltavě - největší kaskáda vodních elektráren v České republice

Vltavská kaskáda je soustava vodních děl na řece Vltavě, budována postupně od roku 1934 až do 90. let 20. století pro výrobu elektrické energie. Jedná se o přehrady Lipno I a II, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Slapy, Kamýk, Štěchovice a Vrané.

Askalona - trampská osada u Štěchovic

Askalona - trampská osada u Štěchovic

Druhá nejstarší dochovaná a stále funkční trampská osada se nachází v kaňonu dolního toku řeky Kocáby na půli cesty mezi Bratřínovem a Štěchovicemi.

Trampská osada Ztracenka - jedna z nejstarších v republice

Trampská osada Ztracenka - jedna z nejstarších v republice

Trampská osada Ztracená naděje (též Ztracenka) nedaleko Štěchovic je jednou z nejstarších trampských osad v České republice.

Svatý Kopeček v Mikulově

Svatý Kopeček v Mikulově

Jedním z kopců Pavlovských vrchů a zároveň jedním z výrazných přírodních dominant Mikulova je Svatý kopeček (363 m n. m.) - původním názvem Tanzberg. Na kopci se nachází kostel sv. Šebestiána, zvonice a křížová cesta. Svatý Kopeček je významným poutním místem.

Muzeum Jantarové stezky na Slezkoostravském hradě

Muzeum Jantarové stezky na Slezkoostravském hradě

Nové muzeum nabízí návštěvníkům pohled na unikátní římské mince, kamenný reliéf nebo jantarový náhrdelník z 15. století. Expozice muzea je umístěna jen několik stovek metrů od nálezu vzácné římské mince z období císaře Trajána.

Moravská brána - spojnice Moravy a Slezska

Moravská brána - spojnice Moravy a Slezska

Oblast Moravské brány nabízí na poměrně malém území mezi městy Přerov, Lipník nad Bečvou a Hranice širokou nabídku turistických zajímavostí a lákadel, jejichž návštěvu si můžete naplánovat jak v létě, tak i v zimě.

Naučná stezka Dědictví doby ledové

Naučná stezka Dědictví doby ledové

Přeshraniční naučná stezka vede nejcennějšími partiemi Krkonoš. Představuje krkonošskou tundru s ukázkami různých jevů a útvarů pocházejících z doby ledové.

Kopec Ďábel nad Petrovem u Davle – geometrický střed Čech

Kopec Ďábel nad Petrovem u Davle – geometrický střed Čech

Silnice číslo 104 z městyse Davle po mostě přes Vltavu vás přivede po čtyřech kilometrech do malé vesničky jménem Petrov. Právě nedaleko ní, na kopci Ďábel, se nachází geometrický střed Čech.

Vodní elektrárna Štěchovice

Vodní elektrárna Štěchovice

Vodní elektrárna Štěchovice I. byla druhým postaveným článek vltavské kaskády (1938-1944). Přehrada je 22,5 m vysoká, 120 m dlouhá a má pět přelivných polí.