Úvod > Aktuality > #světovéČesko a tajemství Eiffelových mostů a rozhledny na Petříně
#světovéČesko a tajemství Eiffelových mostů a rozhledny na Petříně
"> "> "> "> "> "> ">

#světovéČesko a tajemství Eiffelových mostů a rozhledny na Petříně

Vydáno 19. května 2020 Památky
Není žádné tajemství, že pro rozhlednu v Praze na Petříně byla vzorem Eiffelova věž v Paříži. Stopy francouzského konstruktéra a architekta ale najdeme i jinde v Česku: vypravte se s portálem Kudy z nudy nejenom na Petřín, ale také za krásou starých železničních viaduktů.
Francouzského inženýra Gustava Eiffela (1832–1923) sice známe hlavně jako autora Eiffelovky, ale nebylo by fér nezmínit se o jeho dalších stavbách. Bylo jich hodně, a to dávno předtím, než načrtl první plány svého nejslavnějšího díla. Zvláště žádané byly jím navržené železniční mosty: stavěly se po celém světě, od francouzského viaduktu Garabit přes Španělsko, Portugalsko a Maďarsko až po Jižní Ameriku nebo Vietnam. Mezi jeho díla se nakonec nenápadně zařadily i dva viadukty u nás.
 

Eiffelův most u Plzně

Tím prvním je viadukt na železniční trati z Chrástu u Plzně do města Radnice. Vlaky po něm jezdí od roku 1863, kdy spojoval významnou uhelnou oblast s hlavní tratí z Prahy do Plzně. Místní mu prý říkají Velikáč: je 105 metrů dlouhý a vede téměř 40 metrů vysoko nad údolím říčky Klabavy. Železničnímu provozu slouží dodnes, ale kdo si ho chce vyfotit s projíždějícím vlakem, musí si cestu naplánovat předem: těžbě uhlí na Radnicku už dávno odzvonilo (i když o zajímavé přírodní i technické památky tu není nouze) a po mostě přibližně jen jednou za tři hodiny projede motorový vlak. Při pohledu zblízka vám neunikne elegantní ocelová nýtovaná konstrukce, sestavená ze tří obrácených oblouků. Při rekonstrukci je natřeli načerveno, a tak Velikáč teď hrdě svítí do dálky. I když s výhledy to není žádná sláva, údolí je hodně zarostlé a na most není vidět ani z nedaleké silnice.

Most přes řeku Klabavu je dílo na svou dobu impozantní i bez slavného Eiffela, ale proč se o něm tedy mluví jako o Eiffelově mostu? K omylu došlo patrně proto, že se u Eiffela a jeho kanceláře inspirovaly řady projektantů a stavitelů tehdejší doby. Když se taková skutečnost někde uvedla a pak vypadlo jedno důležité slovo, stačilo málo a další Eiffelův most byl na světě.
 

Eiffelův most u Ivančic

Slavnější z Eiffelových mostů je ten, který si už prohlédnete jen na fotkách: Ivančický viadukt zvaný Železňák, který vedl přes velmi hluboké a zároveň široké údolí řeky Jihlavy na staré trati z Vídně do Brna. Při stavbě se tehdy uplatnilo hned několik nových technologických postupů: při ražbě tunelu u Budkovic se v Rakousko-Uhersku poprvé použil dynamit a právě tak se Ivančický viadukt se stal prvním celokovovým mostem monarchie. Stavěl se dva roky, první vlak po něm projel v roce 1870 a pyšnil se oslnivými parametry: měřil 374 metrů a vedl 42 metrů nad hladinou řeky.

I tady se psalo a mluvilo o Gustavu Eiffelovi, ale jeho podpis na projektu rozhodně nebyl. Postupně se objevily informace, že Eiffel vlastnil firmu Cail & comp., která most stavěla, jenže podle historiků slavný projektant založil svou první projekční kancelář v roce 1866, tedy v době, kdy už byl projekt Ivančického viaduktu zřejmě hotový.

Na každý pád o druhém Eiffelově mostě můžeme psát už jen v minulém čase: parním lokomotivám a motoráčkům Železňák stačil, ale pro robustní motorové lokomotivy byl příliš slabý. Už v roce 1978 začaly vlaky jezdit po novém mostě v těsném sousedství. Starý most sice byl zařazen podobně jako třeba větrný mlýn v Kuželově nebo vodní mlýn ve Slupi mezi památky ve správě brněnského Technického muzea, ale následujících dvacet let jen chátral. V roce 1999 ho demontovali a od té doby ho připomíná pouze jediné, částečně opravené krajní pole mostovky na východní straně údolí.
 

Tři Eiffelovky: v Paříži, v Praze a u Vsetína

  • Eiffelovu věž v Paříži zná celý svět: vznikla podle návrhu Gustava Eiffela ke stému výročí velké francouzské revoluce a také jako vstupní brána pro Světovou výstavu, která se v Paříži konala v roce 1889. Její životnost byla původně naplánovaná jen do konce roku 1909, ale sami víte, jak to dopadlo. S výškou 300,65 metrů byla až do roku 1930 nejvyšší stavbou světa, dnes měří včetně antény na vrcholu 324 metrů.
  • Eiffel původně projekt věže chystal pro španělskou Barcelonu, kde výstava probíhala o rok dřív. Španělé návrh zamítli, a tak se nakonec stavělo v Paříži.
  • Eiffelovka patří mezi nýtované stavby, pro Eiffela typické: 18 038 ocelových kusů drží pohromadě dva a půl milionů nýtů.
  • Čím je pro Paříž Eiffelovka, je pro Prahu Petřínská rozhledna. Členové Klubu českých turistů navštívili světovou výstavu v Paříži a rozhodli se vytvořit podobnou monumentální stavbu v Čechách. Pětkrát menší napodobenina Eiffelovky vyrostla na vrchu Petříně během několika měsíců, od března do srpna 1891.
  • Víte, že existuje i Valašská Eiffelovka? Říká se tak rozhledně Vartovna, která stojí na stejnojmenném kopci ve Vizovické vrchovině asi deset kilometrů od Vsetína. V 17. a 18. století tam na hranicích regionu vartovali – tedy strážili – portáši a Vartovna tak připomíná strážný oheň. S pařížskou Eiffelovkou spojuje třicet sedm metrů vysokou valašskou rozhlednu materiál, z něhož byla postavena: kovová konstrukce má tvar válce se spirálovým mřížováním.
Zahrada Kinských pod Petřínem

Zahrada Kinských pod Petřínem

Smíchovská část vrchu Petřína je oddělena od malostranské Hladovou zdí. A právě tam naleznete zahradu, řečenou Kinská, podle bývalého majitele knížete Rudolfa Kinského, který ji dal podle projektu Františka Höhnela velkolepě vybudovat.

Torzo železničního viaduktu mezi Dolními Kounicemi a Ivančicemi

Torzo železničního viaduktu mezi Dolními Kounicemi a Ivančicemi

V druhé polovině 19. století se začalo budovat nové železniční spojení Brna s Vídní. Trasa vedla značně členitým terénem a tak si vyžádala stavbu několika mostů a tunelů. Všechny byly dvojkolejné, kromě jednoho, toho největšího mostu. Najdete jej u řeky Jihlavy Mezi Ivančicemi a Dolními Kounicemi.

Petřínské podzemí - štola XXII

Petřínské podzemí - štola XXII

Pražský vrch Petřín je vděčným cílem výletu. Kromě věhlasné rozhledny, lanovky či hvězdárny tu jsou ale i objekty méně známé a přitom neméně zajímavé. K těm patří památky na těžbu uhlí a petřínské podzemí vůbec. UPOZORNĚNÍ: Podzemí je od smrti provozovatele v únoru 2016 uzavřeno.

Vrch Petřín v Praze - místo pro zábavu, vzdělávání i aktivní odpočinek

Vrch Petřín v Praze - místo pro zábavu, vzdělávání i aktivní odpočinek

Petřínský vrch nabízí zábavu, přírodu, výhled, vzdělávání i historii. Vybere si tu opravdu každý. Vydejte se i vy do oázy klidu nad hlavním městem Prahou.

Petřínská rozhledna - mladší sestra Eiffelovy věže

Petřínská rozhledna - mladší sestra Eiffelovy věže

Petřínská rozhledna (378 m.n.m.) se tyčí nad starým centrem Prahy. Nejspíš také proto je jedním z nejoblíbenějších návštěvních míst turistů i samotných Pražanů. Okolí rozhledny je ideálním místem procházek a pikniků.

Zrcadlové bludiště Petřín - zábava pro malé i velké

Zrcadlové bludiště Petřín - zábava pro malé i velké

Bludiště na Petříně bylo původně zbudováno jako pavilon Klubu českých turistů na pražské Jubilejní zemské výstavě 1891.

Rozhledna na kopci Vartovna

Rozhledna na kopci Vartovna

Rozhledna stojí na kopci Vartovna u obce Seninka na Vsetínsku. 37 m vysoká rozhledna na pomezí obcí Seninka, Jasenná a Liptál. Stavba se zvláštní kovovou konstrukcí ve tvaru spirály nabízí výhled na Vizovické vrchy, Beskydy i Velkou Fatru.