Francouzského inženýra
Gustava Eiffela (1832–1923) sice známe hlavně jako autora Eiffelovky, ale nebylo by fér nezmínit se o jeho dalších stavbách. Bylo jich hodně, a to dávno předtím, než načrtl první plány svého nejslavnějšího díla. Zvláště žádané byly jím navržené
železniční mosty: stavěly se po celém světě, od francouzského viaduktu Garabit přes Španělsko, Portugalsko a Maďarsko až po Jižní Ameriku nebo Vietnam. Mezi jeho díla se nakonec nenápadně zařadily i dva viadukty u nás.
Eiffelův most u Plzně
Tím prvním je
viadukt na železniční trati z Chrástu u Plzně do
města Radnice. Vlaky po něm jezdí od roku 1863, kdy spojoval významnou uhelnou oblast s hlavní tratí z
Prahy do
Plzně. Místní mu prý říkají Velikáč: je 105 metrů dlouhý a vede téměř 40 metrů vysoko nad údolím
říčky Klabavy. Železničnímu provozu slouží dodnes, ale kdo si ho chce vyfotit s projíždějícím vlakem, musí si cestu naplánovat předem: těžbě uhlí na Radnicku už dávno odzvonilo (i když o
zajímavé přírodní i technické památky tu není nouze) a po mostě přibližně jen jednou za tři hodiny projede motorový vlak. Při pohledu zblízka vám neunikne elegantní ocelová nýtovaná konstrukce, sestavená ze tří obrácených oblouků. Při rekonstrukci je natřeli načerveno, a tak Velikáč teď hrdě svítí do dálky. I když s výhledy to není žádná sláva, údolí je hodně zarostlé a na most není vidět ani z nedaleké silnice.
Most přes řeku Klabavu je dílo na svou dobu impozantní i bez slavného Eiffela, ale proč se o něm tedy mluví jako o Eiffelově mostu? K omylu došlo patrně proto, že se u Eiffela a jeho kanceláře inspirovaly řady projektantů a stavitelů tehdejší doby. Když se taková skutečnost někde uvedla a pak vypadlo jedno důležité slovo, stačilo málo a další Eiffelův most byl na světě.
Eiffelův most u Ivančic
Slavnější z Eiffelových mostů je ten, který si už prohlédnete jen na fotkách:
Ivančický viadukt zvaný Železňák, který vedl přes velmi hluboké a zároveň široké údolí
řeky Jihlavy na
staré trati z Vídně do Brna. Při stavbě se tehdy uplatnilo hned několik nových technologických postupů: při ražbě tunelu u Budkovic se v Rakousko-Uhersku poprvé použil dynamit a právě tak se Ivančický viadukt se stal prvním celokovovým mostem monarchie. Stavěl se dva roky, první vlak po něm projel v roce 1870 a pyšnil se oslnivými parametry: měřil 374 metrů a vedl 42 metrů nad hladinou řeky.
I tady se psalo a mluvilo o Gustavu Eiffelovi, ale jeho podpis na projektu rozhodně nebyl. Postupně se objevily informace, že Eiffel vlastnil firmu Cail & comp., která most stavěla, jenže podle historiků slavný projektant založil svou první projekční kancelář v roce 1866, tedy v době, kdy už byl projekt Ivančického viaduktu zřejmě hotový.
Na každý pád o druhém Eiffelově mostě můžeme psát už jen v minulém čase: parním lokomotivám a motoráčkům Železňák stačil, ale pro robustní motorové lokomotivy byl příliš slabý. Už v roce 1978 začaly vlaky jezdit po novém mostě v těsném sousedství. Starý most sice byl zařazen podobně jako třeba
větrný mlýn v Kuželově nebo
vodní mlýn ve Slupi mezi památky ve správě
brněnského Technického muzea, ale následujících dvacet let jen chátral. V roce 1999 ho demontovali a od té doby ho připomíná pouze
jediné, částečně opravené krajní pole mostovky na východní straně údolí.
Tři Eiffelovky: v Paříži, v Praze a u Vsetína
- Eiffelovu věž v Paříži zná celý svět: vznikla podle návrhu Gustava Eiffela ke stému výročí velké francouzské revoluce a také jako vstupní brána pro Světovou výstavu, která se v Paříži konala v roce 1889. Její životnost byla původně naplánovaná jen do konce roku 1909, ale sami víte, jak to dopadlo. S výškou 300,65 metrů byla až do roku 1930 nejvyšší stavbou světa, dnes měří včetně antény na vrcholu 324 metrů.
- Eiffel původně projekt věže chystal pro španělskou Barcelonu, kde výstava probíhala o rok dřív. Španělé návrh zamítli, a tak se nakonec stavělo v Paříži.
- Eiffelovka patří mezi nýtované stavby, pro Eiffela typické: 18 038 ocelových kusů drží pohromadě dva a půl milionů nýtů.
Čím je pro Paříž Eiffelovka, je pro Prahu Petřínská rozhledna. Členové Klubu českých turistů navštívili světovou výstavu v Paříži a rozhodli se vytvořit podobnou monumentální stavbu v Čechách. Pětkrát menší napodobenina Eiffelovky vyrostla na vrchu Petříně během několika měsíců, od března do srpna 1891.
Víte, že existuje i Valašská Eiffelovka? Říká se tak rozhledně Vartovna, která stojí na stejnojmenném kopci ve Vizovické vrchovině asi deset kilometrů od Vsetína. V 17. a 18. století tam na hranicích regionu vartovali – tedy strážili – portáši a Vartovna tak připomíná strážný oheň. S pařížskou Eiffelovkou spojuje třicet sedm metrů vysokou valašskou rozhlednu materiál, z něhož byla postavena: kovová konstrukce má tvar válce se spirálovým mřížováním.