Barokní
poutní areál Svatá Hora nad
Příbramí svým náboženským a kulturním významem patří mezi přední poutní místa celých Čech. Zároveň je perlou barokní architektury a zajímavým dokladem života v 17. století. Za jejími branami dýchá klidná atmosféra, je to ideální místo, kde najdete úkryt před
hektickým světem „tam venku“. Dostanete se sem jednoduše: auto se dá zaparkovat na nedalekém placeném parkovišti v Balbínově ulici (a pak cestou k samotnému areálu projdete kolem čtyřsetletého svatováclavského dubu), anebo na vzdálenějším náměstí T. G. Masaryka v centru města. Odtud vás na Svatou Horu dovedou unikátní
Svatohorské schody.
Svatá Hora, poustevník a zázračná soška
Počátek poutního ruchu přinesl
první zázrak na Svaté Hoře, který se stal roku 1632, ale poutní tradice jsou mnohem starší. Zmínka o Svaté Hoře je už v listině pražského arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Házmburka z roku 1406, z počátku 16. století pocházejí zprávy o kapličce s poustevnou a blízkou studánkou. Ve svém díle o ní píše i
Bohuslav Balbín, jezuita a tehdejší přímý svědek vzniku nového mariánského poutního místa.
Severně od kaple směrem k městu stávala dřevěná poustevna: s tou je spojený příběh o slepém poustevníkovi Janu Procházkovi, který po příchodu na Svatou Horu díky vodě z blízké studánky zázračně prozřel. Kaple ale také bývala dočasným domovem
milostné sošky Panny Marie Svatohorské, vyřezané z hruškového dřeva. Podle legendy je jejím autorem samotný
první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, který si v
Příbrami nechal postavit kamennou tvrz. Podle Balbína se soška do svatohorské kaple dostala po požáru
špitálního kostela sv. Jana Křtitele na příbramském předměstí, dnes zvaném Ryneček, a to roku 1611.
Zrod Svaté Hory
Vzrůstající věhlas svatohorské kaple během třicetileté války vyvrcholil návštěvou císaře Ferdinanda II., který na Svatou Horu zavítal v srpnu 1646. O rok později předal její správu
jezuitům z nedaleké
Březnice, kteří v následujících letech prosté poutní místo proměnili ve velkoryse rozvržený barokní areál. Návrh vypracoval jeden z nejvýkonnějších architektů své doby, Ital
Carlo Lurago (1615–1684), duchovním otcem nového poutního místa se stal jezuita P. Benjamin Schleayer. Hlavně kvůli přílivu financí se stavělo se po etapách, na výzdobě se pak podílela řada známých umělců: kromě
architekta Carla Luraga i
Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové, Giovanni Domenico Orsi, štukatéři Giovanni Bartolomeo Cometta, Santino Cereghetti, Antonio Soldati či
Martin Alio, malíři Giovanni Battista Colombo, Karel Škréta, Karel Daniel Komínek, Petr Brandl a další. V druhé polovině 17. a v první polovině 18. století tak na Svaté Hoře vznikla stavba s ojedinělou koncepcí, plná mimořádné výzdoby a uměleckých děl raného a vrcholného baroka, především s italskými vlivy.
Kudy kam na Svaté Hoře?
V péči jezuitů se
Svatá Hora postupně stala
nejslavnějším českým poutním místem a významným centrem mariánského kultu v Evropě. I když se svatohorský areál během staletí měnil, dodnes má jedinečnou barokní atmosféru. Jeho srdcem je dávný gotický, barokně přestavěný kostelík, dnešní
bazilika s kaplí Nanebevzetí Panny Marie. Stojí na terase s balustrádou, zdobenou pískovcovými sochami příbramského sochaře Matyáše Huebera. Vyvýšenou baziliku obklopují
ambity s bohatou malířskou a štukatérskou výzdobou: výjevy představují různé události, při nichž Panna Marie Svatohorská pomáhala v nebezpečí či neštěstí. Ambity doplňují čtyři uzavřené a devět otevřených kaplí, k severnímu křídlu přiléhá bývalá jezuitská rezidence (Svatohorská rezidence) a klášter.
Přímo z ambitů vede vchod na slavné
Svatohorské schody spojující
Svatou Horu s
Příbramí. Krytá schodišťová chodba byla postavena v rámci rozšíření poutního komplexu v letech 1727–28 na místě původního dřevěného schodiště. Je 450 metrů dlouhá, schody mají 343 stupňů a autorem návrhu byl architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Areál Svaté Hory je přístupný od východu hlavní
Pražskou branou a od jihu
branou Březnickou.
Novinky Svaté Hory
V letech
2015 a 2016 prošla Svatá Hora rozsáhlou
rekonstrukcí. Budovy však nezískaly jen šindelové střechy a nové fasády, kdy původní červenou a bílou barvu vystřídala střídmější šedá s okrovou, ale vrátily se i některé původní prvky.
Svatohorské poutní muzeum se rozšířilo do dříve nepřístupných klenutých podzemních prostor, vznikly také zbrusu nové přednáškové, výstavní a další prostory. Můžete si vybrat
komentované prohlídky areálu, sklepení, hodinové věže i zvonice,
na Svaté Hoře dokonce můžete přenocovat a užít si přitom noční prohlídku ambitu, krápníkovou kapli při svíčkách, vyhlídky, o jakých se vám nesnilo, i večeři s živou hudbou v barokní jídelně.
Chloubou baziliky je
soška Panny Marie Svatohorské a také hlavní oltář, celý ze stříbra, který je dílem celých generací příbramských a malostranských stříbrníků. Do výzdoby se můžete zapojit i vy: 49 centimetrů vysoká soška je vždy oblečena do šatiček, jejichž barva odpovídá liturgické době. V minulosti jí šaty ušité ze své svatební róby darovala například
Marie Terezie a četní poutníci jako dík za uzdravení nebo jiné vyprošené milosti. Pro zájemce je na webových stránkách Svaté Hory k dispozici jednoduchý střih!
Mariánské poutní místo Čenstochová
Pět milionů poutníků ročně navštíví Jasnou Horu v Čenstochové, nejvýznamnější poutní místo Polska. Po Varanásí, Mekce, Lourdech a Vatikánu jde o páté největší poutní místo světa. Řada lidí podniká svou pouť pěšky, některé poutní trasy jsou několik set kilometrů dlouhé.- Uctívaný je obraz Matky Boží Čenstochovské neboli obraz Černé madony, který podle legendy namaloval svatý Lukáš Evangelista přímo na dřevěnou desku stolu, u kterého jedla svatá rodina. Odborníci ale tvrdí, že obraz je mnohem mladší; do Polska jej v roce 1384 jako kořist z pravoslavného kláštera v Belzu přivezl kníže Vladislav Opolczyk a klášteru v Čenstochové jej daroval na znamení díků za své vítězství.
- Když roku 1430 klášter zpustošili husité, chtěli obraz ukrást, ale ten prý náhle ztěžkl tak, že ho nedokázali uzvednout. Alespoň jej poničili, při pádu na zem se pak obraz údajně rozštípl na tři kusy. Na příkaz krále Vladislava Jagellonského byl přemalován a jako připomínka pohanění ikony jsou na tváři Matky Boží vyryty tři jizvy.
- Obrazu Poláci přisuzují řadu zázraků, například roku 1655, kdy asi 260 mužů včetně řeholníků klášter ubránilo proti více než desetinásobné švédské přesile. Po porážce Švédů byla Matka Boží Čenstochovská za účasti krále Jana Kazimíra ve Lvově korunována královnou a ochránkyní Polska.
- Zajímavým místem je Kaple paměti národa; jsou tu schránky s prstí ze všech bojišť, kde Poláci bojovali, popel z varšavského povstání, ostatky vězňů z koncentračních táborů a komunistických pracovních lágrů nebo urna s popelem kněze Popieluszka, zabitého v 80. letech tajnou policií.
- Čenstochová leží asi 150 kilometrů od hraničního přechodu v Českém Těšíně.