Úvod > Aktuality > #světovéČesko a Strakonický hrad: maltézští rytíři, dudáci, loutky a motocykly
#světovéČesko a Strakonický hrad: maltézští rytíři, dudáci, loutky a motocykly
"> "> "> "> "> "> ">
Památky

#světovéČesko a Strakonický hrad: maltézští rytíři, dudáci, loutky a motocykly

Vydáno 8. září 2021
Expozice věnovaná řádu maltézských rytířů, největší sbírka dud ve střední Evropě, výstavy motocyklů, loutek i zbraní: to je jen malý výběr lákadel, která nabízí Strakonický hrad. Patří k němu i nepřehlédnutelná vyhlídková věž Rumpál, jedinečná svým kapkovitým tvarem. Je to opravdová pamětnice: byla postavena už ve 13. století za Bavora II. ze Strakonic.
Dva malebné středověké hrady, dvě břitové věže a dvě hradní muzea: Strakonický hrad coby sídlo Muzea středního Pootaví a maďarský hrad Boldogkö
Strakonice
Boldogkö
Na počátku dějin Strakonicka stojí Bavorové ze Strakonic, jeden z nejpřednějších českých šlechtických rodů 13. století. Právě Bavor II. ze Strakonic, nejvyšší komorník království českého a zeť krále železného a zlatého Přemysla Otakara II., byl nejvýznamnějším členem rodu. Bavorové hráli důležitou roli při osidlování Prácheňského kraje, podporovali církevní řády i jihočeská města a jejich erb s modrou střelou na zlatém štítě najdete na mnoha listinách i na stěnách hradních paláců.
 

Strakonický hrad a maltézští rytíři

O historii Strakonického hradu víme jen málo, ale těch pár informací vážně stojí za to: jeden z Bavorů se pravděpodobně účastnil křížové výpravy do Svaté země. Tam se setkal s Řádem maltézských rytířů, církevní charitativní organizací, založenou v 11. století při křížových výpravách v Jeruzalémě. V listině z roku 1243 je zaznamenáno, že Bavor ze Strakonic daruje právě rytířům řádu svatého Jana Jeruzalémského kostel a dům s výjimkou knížecího domu; míněny byly objekty v areálu dnešního hradu.



Historie Bavorů a maltézských rytířů se tehdy propojila na několik století. Když na počátku 15. století kdy zemřel poslední potomek Bavorů, maltézští rytíři celý hradní areál koupili. „Ve Strakonicích působili až do roku 1925, kdy své panství prodali.
 

Muzeum středního Pootaví a nové expozice

Dnes o Strakonický hrad pečuje Muzeum středního Pootaví, založené v roce 1894. Právě jediná expozice věnovaná historii a současnosti Řádu maltézských rytířů ve spojení s historií Strakonic, navíc umístěná v autentických prostorách bývalé řádové komendy, patří k tomu nejlepšímu, co lze v České republice vidět.



Svědectví o jejich působení ve Strakonicích podává řada interiérů: pozdně románská kapitulní síň s dochovanými nástěnnými malbami, křížová chodba s raně gotickou cihlovou žebrovou klenbou, rovněž zdobená malbami, kostel sv. Prokopa anebo věž Jelenka. Ta rytířům sloužila k hostinám a zábavě po jeleních honech v okolních revírech.

Kromě expozice věnované maltézským rytířům se můžete těšit i na expozice typické pro Strakonicko a zdejší tradiční řemesla a dovednosti: v interiérech se představuje textilní výroba i výroba motocyklů značky ČZ, kterou v roce 1919 založil strakonický rodák architekt Karel Bubla, výroba zbraní a místní loutkářství. Část Muzea středního Pootaví se věnuje také dudácké tradici: muzeum totiž vlastní největší sbírku dud ve střední Evropě a nechává restaurovat staré nástroje.
 

Věž Rumpál

Přestože Strakonický hrad nestojí na kopci, ale na kamenném ostrohu nad soutokem Otavy a Volyňky, je nezaměnitelnou dominantou Strakonic. Korunou mohutného středověkého komplexu je gotická věž Rumpál: společně s černou kuchyní byla přístupná i během několik let trvající rekonstrukce. Pětatřicet metrů vysoká věž vznikla po roce 1260, výjimečný pak je její břit: ten bránil jejímu poškození věže při ostřelování. Podobnou věž najdete také na hradě Zvíkov, na Bítově, na Veveří nebo na Svojanově.



Věž nemá své jméno pro nic za nic: skutečně se jí říká podle rumpálu, praktického zařízení, které sloužilo k vytahování věder vody ze studny, případně ke spouštění odsouzenců do hladomorny ve spodní části věže. Jinak než shora se do vězení dostat nedalo, dveře u paty věže na II. nádvoří byly probourány až ve 30. letech 20. století během předchozí rekonstrukce.

Původně bývaly na Rumpálu dva ochozy nad sebou, dochoval se však pouze ten spodní, který dodnes slouží jako vyhlídková plošina. Z horního zbyly jen chrliče v podobě různých příšer, které sloužily pro odvod dešťové vody.
 

#světovéČesko a hrad Boldogkö

  • Maďarský hrad Boldogkö, Šťastný kámen, sice nestojí v rovině, ale jinak si se Strakonickým hradem může na dálku podat ruku. Pevnost na strmém hřebenu pohoří Zemplén vznikla po mongolské invazi k ochraně cesty vedoucí do Košic, a to v druhé polovině 13. století – tedy podobně jako hrad ve Strakonicích.
  • Také Šťastný kámen se pyšní více věžemi, prim ovšem mezi nimi hraje ta nejsevernější s půdorysem trojúhelníku: podobně jako Rumpál měla nároží směřující proti odhadovanému směru útoku.
  • Přestože hrad není nijak rozsáhlý, k vidění tu je řada pozoruhodných a zajímavých věcí, od archeologických exponátů, mincí, erbů a vlajek přes kovárnu a hradní vězení až po největší sbírku cínových/olověných vojáčků ve střední Evropě. Figurky představují známé bitvy z historie Uher.
  • K hradu se váže legendy, že jeho zakladatel Bodó pomohl králi Bélovi IV. ukrýt se před Tatary. Král mu z vděčnosti věnoval pozemek, ovšem s podmínkou, že na ní postaví hrad. Bodó měl naštěstí sedm krásných a chytrých dcer, které se rozhodly vdát se pouze za takové muže, kteří budou ochotni alespoň rok pomáhat s jeho stavbou. Za sedm let byl hrad hotový a na počest sedmi mladých žen, které zde strávily nejšťastnější období svého života, nese název Boldogkő.
Naučná stezka Švandy dudáka ve Strakonicích

Naučná stezka Švandy dudáka ve Strakonicích

Ve Strakonicích můžete zavzpomínat a projít se po Naučné stezce Švandy dudáka. Stezka vznikala v letech 2007 až 2008 a vede místy, kudy podle pověstí chodil a hrál bájný dudák Švanda.

Muzeum středního Pootaví Strakonice

Muzeum středního Pootaví Strakonice

Muzeum založené v roce 1894 spravuje stálé expozice v prostorách strakonického hradu a od roku 2008 také unikátní areál Vodního mlýna v Hoslovicích. V současné době prochází muzeum rozsáhlou rekonstrukcí. Otevřeny jsou jen aktuální výstavy, černá kuchyně a vyhlídková věž Rumpál.

Visutá lávka u Strakonického hradu

Visutá lávka u Strakonického hradu

Mezi moderní stavby současnosti patří vysutá lávka nad řekou Otavou, která propojila soudobou architekturu s historickou zástavbou. Spojuje Strakonický hrad s městem na levém břehu řeky Otavy.

Strakonice

Strakonice

Město, kde se zrodila pověst o Švandovi s očarovanými dudami, jehož dominantou je mohutný středověký hrad s věží Rumpál, a kde Velké náměstí zdobí domy roztodivných jmen s působivými malbami, například dům U Umrlčí hlavičky nebo půvabné Papežovy domky. Tak vypadá jedna z bran Šumavy, Strakonice.

Po památkách jihu Čech

Po památkách jihu Čech

Jak již název výletu napovídá, navštívíme mnoho památek – Český Krumlov, Zlatou Korunu, Holašovice, Hlubokou nad Vltavou a České Budějovice. Délka cyklovýletu je 62 km, takže si užijete celý den v sedle a po památkách.

Strakonický hrad

Strakonický hrad

Celá staletí stojí na kamenném ostrohu nad soutokem Otavy s Volyňkou ve Strakonicích středověký hrad. Mohutný komplex s gotickou věží Rumpál je dnes národní kulturní památkou a tvoří nezaměnitelnou dominantu Strakonic.

Zřícenina hradu Prácheň u Horažďovic

Zřícenina hradu Prácheň u Horažďovic

Nedaleko města Horažďovic se na vrcholu kopce Prácheň (504 m n. m.) nalézá zřícenina kdysi rozsáhlého hradu Prácheň. Dochovány jsou pouze zbytky věží, hradeb a bašt.

Hra Strakonická šifra – questing ve Strakonicích

Hra Strakonická šifra – questing ve Strakonicích

Strakonická šifra popisuje zajímavá místa pomocí básniček. Každému zastavení je přiřazena jedna hádanka, ze které se vybere písmeno do tajenky. Po úspěšném vyluštění vás cesta zavede až do cíle, kde na vás bude čekat odměna.

Mezinárodní dudácký festival Strakonice 2022

25.8.
28.8.
Mezinárodní dudácký festival Strakonice 2022

25. ročník mezinárodního dudáckého festivalu ve Strakonicích. Do Strakonic přijíždějí každé dva roky tisíce diváků z České republiky i ze zahraničí, diváky i účinkující spojuje i přes jazykové bariéry láska k tradici a lidovému umění, vytváří pocit sounáležitosti a přátelství.