Úvod > Aktuality > #světovéČesko a stavby s půdorysem hvězdy: cesta z Břevnova až do Tibetu
#světovéČesko a stavby s půdorysem hvězdy: cesta z Břevnova až do Tibetu
"> "> "> "> "> "> "> "> ">

#světovéČesko a stavby s půdorysem hvězdy: cesta z Břevnova až do Tibetu

Vydáno 17. září 2020 Památky
Tajemství, magická číselná symbolika a zašifrované vzkazy dávných architektů, které nedokážeme rozluštit: takové příběhy provázejí stavby s půdorysem hvězd. Možná znáte letohrádek Hvězda v Praze, ale další…? Na portálu Kudy z nudy jsme se sami divili: objevili jsme totiž dalších šest a pro kampaň #světovéČesko jednu hvězdnou záhadu až v dalekém Tibetu.

Umění dávných stavitelů a hvězdy, zářící přes propast mnoha staletí

Praha
Tibet
Pár kilometrů od Pražského hradu objevíte oázu zeleně a klidu: v tisíc let starém lese, který dřív patřil Břevnovskému klášteru, stojí bílá renesanční stavba s pravidelným půdorysem šesticípé hvězdy. Říká se jí letohrádek Hvězda a její základy položil sám rakouský arcivévoda Ferdinand Tyrolský v roce 1555. Proč zvolil takový tvar a skutečně může rozluštění jeho symboliky vést až receptu na výrobu Kamene mudrců?
 

Letohrádek Hvězda

Tím příběh podivné Hvězdy zářící uprostřed zeleně teprve začíná. Dala si ji šlechta postavit z pouhého rozmaru, byl to dárek z lásky pro Ferdinandovu utajenou manželku anebo jde o filozofickou stavbu se symbolickým půdorysem, zdobností i účelem? Hvězdu zkrátka můžete vnímat mnoha způsoby: jako pohlednou kulisu víkendové procházky, jako pohádkový začarovaný zámeček anebo jako lovecký letohrádek, který v roce 1620 zázrakem přečkal bitvu na Bílé hoře. Ostatně expozici věnovanou této potyčce, která předcházela třicetileté válce, si prohlédnete přímo v interiéru, respektive v suterénu, v bývalém vinném sklepě.

Ferdinandova Hvězda sice vypadala poněkud jinak než dnešní stavba, která svého času sloužila jako sklad střelného prachu, ale leccos zůstalo stejné, třeba tři patra, číselná symbolika i podlahy z italského teraca, které mají pokaždé jiný vzor. Stejná je i 450 let stará mozaika z keramických dlaždic na podlaze hodovní síně, změnila se jen její výška: prostor se kdysi otvíral vysoko do střešní klenby. Stejné jsou i renesanční stropy zdobené figurami i ornamenty, ba i akustika.

Hvězda je místem pořádání výstav, koncertů a akcí. Prohlédnout si ji můžete sami, díky informačním panelům věnovaným Ferdinandu Tyrolskému, historii Hvězdy, hvězdné magii a pobělohorské době o žádnou ze zajímavostí nepřijdete. Nespěchejte a nechte na sebe působit zdejší genius loci: žádné dokonalejší hvězdné místo zřejmě na světě nenajdete.
 

Santiniho hvězda nad Vysočinou

Číslo pět není zakomponováno jen ve zdech letohrádku Hvězda, ale také v poutním kostele sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou. Pro první velký kostel zasvěcený Janu Nepomuckému vybral opat žďárského cisterciáckého kláštera Václav Vejmluva návrší nad klášterem, podle mučedníkova rodiště nazvané Zelená hora.

Protože podle legendy se po Janově smrti na hladině Vltavy objevilo pět hvězd, i vrcholné dílo architekta Jana Blažeje Santiniho provází magické pětky v mnoha verzích: kostel je vystavěn na půdorysu pěticípé hvězdy, má pět vchodů, pět kaplí a pět oltářů, i na hlavním oltáři je pět hvězd a pět andělů. Ti společně se třemi menšími prozrazují věk, jehož se Jan Nepomucký dožil, tedy třiapadesát. Dobu i jazyk Jana Nepomuckého připomíná tvar „gotických“ hrotitých oken, v lunetách nad nimi září pět pozlacených hvězd. Pět slov má i latinské slovo tacui, mlčel jsem. V kupoli se pak uprostřed malované deseticípé hvězdy ze zlatých paprsků „vznáší“ dřevěná plastika jazyka svatého Jana Nepomuckého, tvar deseticípé hvězdy má i ohradní zeď kostela s ambity. Výjimečnost stavby byla roku 1994 oceněna zápisem na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
 

Barokní i moderní hvězdy mistrů stavitelů

Víme ale i o dalších stavbách na hvězdných půdorysech. Santini vedle „velké“ žďárské hvězdy rozzářil i jednu menší, kapli Jména Panny Marie v Mladoticích, postavenou na půdorysu šestiúhelníku. Šlo o jeho první zakázku pro cisterciácký klášter v Plasích.

S hvězdou experimentoval i mistr českého baroka Kilián Ignác Dientzenhofer, jehož pěticípá kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě patří k nejnavštěvovanějším místům Broumovských stěn. Pojmenování Hvězda vzniklo kolem roku 1670, kdy byl vysoko na skalách vztyčen vysoký dřevěný kříž se zlacenou hvězdou; prý zdaleka ukazovala příchozím směr jejich cesty. Samotná kaple vznikla roku 1733 a dnes ji doplňuje kamenný vyhlídkový ochoz a nedaleká chata Hvězda; byla postavena v polovině 19. století v alpském stylu a dodnes slouží jako výletní restaurace.

Neobvyklý půdorys hvězdy má i kostel Panny Marie Pomocné z HvězdyŽelezné Rudě. Všimněte si také dvou šindelem krytých cibulovitých kopulí: místo kříže se na jejich vrcholcích třpytí hvězdy. Stejnou ozdobu mají i další hvězdné stavby, od Dientzenhoferovy  kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě až po barokní kapli sv. Jana Nepomuckého v Běstvině u Seče, postavené pro změnu na půdorysu šesticípé hvězdy.

Že hvězdy nelákaly jen barokní mistry potvrzuje kostel sv. Karla Boromejského, který stojí v části města Písku zvané Hradiště. Dřív tu bývaly keltské mohyly, pak zdejší pole obhospodařoval Jan Cimbura, hrdina románu Jindřicha Šimona Baara, dnes tu stojí velké sídliště a v jeho těsné blízkosti originální moderní kostel rovněž s půdorysem šesticípé hvězdy.
 

…a za hvězdami až do Tibetu

  • V horách Tibetu stojí záhadné vysoké věže. Mají půdorys válců, čtverců a hvězd se třemi až deseti hroty, jsou stovky let staré a dosahují výšky od deseti do šedesáti metrů – a to je přibližně všechno, co se o nich podařilo všetečným cestovatelům zjistit. Místní si s nimi příliš hlavy nelámou: používají je jako chlévy nebo dřevníky, většina věží ale není využitá nijak.
  • Někde stojí věže přímo ve vesnici, jinde v krajině a na polích. Po vnitřní výzdobě, pokud vůbec nějaká existovala, se nedochovala ani stopa. Píše se o nich jen v několika čínských spisech z 14. až 17. století a ve zprávách anglických cestovatelů z 19. století, ale bez sebemenších podrobností. Záhada, která teprve čeká na své prozkoumání?
Přírodní rezervace Obora Hvězda v Praze

Přírodní rezervace Obora Hvězda v Praze

Obora Hvězda je nejen lesem a přírodní památkou, ale především národní kulturní památkou. Nejspíš právě proto je oblíbeným místem mnoha Pražanů.

Bojiště Bílá hora – památník porážky českých stavů

Bojiště Bílá hora – památník porážky českých stavů

Památné místo na Bílé hoře v Praze 6 připomíná neslavnou bitvu, která se zde odehrála 8. 11. 1620. Katolické armády porazily vojska českých stavů, hájící reformní náboženství a kulturu. V následujících letech byla česká politika zcela podřízena habsburské nadvládě, a to na 298 let.

Letohrádek Hvězda v oboře na Bílé Hoře

Letohrádek Hvězda v oboře na Bílé Hoře

Na místě, kde se před staletími odehrávala Bitva na Bílé hoře, leží oáza klidu, kde můžete zapomenout na uspěchaný život velkoměsta. Celý objekt letohrádku Hvězda provází číselná symbolika. Půdorys ve tvaru šesticípé hvězdy (hexagram) symbolizuje spojení dvou protikladných sil do vzájemné harmonie.