Úvod > Aktuality > #světovéČesko a Šluknovsko: téměř neznámé České Nizozemí
#světovéČesko a Šluknovsko: téměř neznámé České Nizozemí
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Příroda

#světovéČesko a Šluknovsko: téměř neznámé České Nizozemí

Vydáno 11. září 2021
S Českou Kanadou, Českým Švýcarskem nebo Moravským Toskánskem jsme vás už v seriálu #světovéčesko seznámili, ale slyšeli jste už o Českém Nizozemí? Nebudeme vás dlouho napínat, říká se tak nejsevernější části České republiky, krajině ze tří stran obklopené Saskem. Je to půvabné místo plné polí a luk, nízkých zalesněných kopců a cest lemovaných alejemi, kde v lesích porůznu narazíte na podivné kameny, mokřady a jezírka a také tu objevíte nebývalé množství křížových cest.

České Nizozemí a skutečné Nizozemí

České Nizozemí a jeho holandské kořeny

Baroko do Českého Nizozemí a blízkého Českého Švýcarska přineslo záplavu křížů podél cest a výklenkových kaplí tesaných přímo do skal, s obrázky i bez nich. Důvody zvláštního jména po Holandsku, zemi tulipánů, vodních kanálů a větrných mlýnů, ale je potřeba hledat mnohem hlouběji, a to v raném středověku. Tehdy se tomuto území říkalo Záhvozd, kraj za hvozdem. Do kraje, který od zbytku Čech oddělovaly hluboké lesy, přišli první kolonisté v 11. a 12. století. Pocházeli nejenom z Durynska a z Frank, ale také z Fríska, provincie na severu Nizozemska. Hlavní vlna kolonizace proběhla ve 13. století za vlády krále Přemysla Otakara I. a od té doby území nepřetržitě patřilo k českým zemím.


 

Jinde fičí vítr po strništích, tady se teprve sahá po kose

Ráz Českého Nizozemí v roce 1906 výstižně popsal historik Josef Vítězslav Šimák (1870–1941). Dejme mu slovo: „…Krajina od skupiny horské k severozápadu známá jakožto výběžek Šluknovský, Němci zvou ji Niederland. Celý výběžek, mírná povýšená krabatina, na jihu plně jest zavřen horstvem Lužickým, kdežto severní pokrají volně se otvírá chladným větrům od půlnoci. I je tu podnebí drsné, půda studená a málo plodná. Kdežto jinde pole kypí bujným životem ženců, rolník v Niederlandu má obilí ještě zelené, a teprve když v Čechách již fičí po strništích, sahá ke kose. Višně dozrávají až v září, však i tenkrát jsou nepříliš veliké a chutné. Chladné klima přenáší všechen kraj na výšiny Švýcarska. Poměry svědčí jen trávě, která jako v horách je bujna a kořenna. Proto v hospodářství prospívá nejspíše chov dobytka a souvislý s ním domácký průmysl hospodářský. Obilí se dováží.

Nejprůmyslnější a nejlidnatější okresy Českého království prostírají se tu v severním výběžku, co vodní proud, to strojní pohon. Ticho poetické samoty zapudil neromantický šramot a pískání páry. Jen šumné lesy, které dosud někde zbyly, dodávají půvab horským pádolinám, a zvláště výšiny kolem Tannenberka zdobí se ještě půvabným pelem netknuté přírody.“
 

Kouzlo křížových cest

Nejstarší z křížových cest Českého Nizozemí je na Křížovém vrchu ve Šluknově. Rozsáhlá křížová cesta s četnými kaplemi a umělými jeskyněmi, postavená v letech 1738–1756, má charakter pašijové cesty a příběh Ježíšova utrpení vypráví již od Poslední večeře a modlitby v Getsemanské zahradě. Jen kousek od ní na Kamenném vrchu nad Královstvím objevíte o sto let mladší křížovou cestu s dalšímu umělými jeskyňkami a kaplemi.



Nejznámější je druhá nejstarší křížová cesta Šluknovska: na Křížové hoře jihozápadně od kostela Nejsvětější Trojice v Jiřetíně pod Jedlovou vznikla v letech 1759–1764. K ní také často mířily vzácné návštěvy, například roku 1779 si křížovou cestu prohlédl císař Josef II. a roku 1999 prezident Václav Havel. Areál se objevil ve filmu Máj od režiséra F. A. Brabce z roku 2008.

Další staré křížové cesty najdete poblíž pečlivě udržovaného poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie a kapličky s léčivou vodou ve Vilémově, v Brtníkách na západním svahu Křížového vrchu a v Jiříkově: tam vede křížová cesta po obvodu bývalého hřbitova, který se rozkládal kolem kostela sv. Jiří. Křížová cesta ve Starých Křečanech byla zřízena v centru obce podél kamenné zdi, která obklopuje barokní kostel sv. Jana Nepomuckého a bývalý hřbitov. Mladší křížovou cestu si projdete Rumburku na Strážném vrchu; barokní kapli sv. Jana Křtitele doplnila v letech 1899–1900. Vůbec nejmladší pak je křížová cesta, která v letech 1903–1911 vyrostla na nevelkém pozemku vedle novogotického kostela sv. Karla Boromejského ve Varnsdorfu. Na obnovu zatím čekají křížové cesty v zaniklém Fukově, Velkém Šenově i v Krásné Lípě.
 

Jáchym a Anna u Lobendavy



Počítáte s námi? Do kompletní čtrnáctky zatím dvě místa chybí. Jsou tak výjimečná, že si zaslouží zvláštní pozornost i výlet. Vypravit se na něj můžete buď z Lobendavy nebo z Lipové, po modré značce kolem zříceniny tamního zámku a kolem Zámeckého rybníka. Stezka vede na nedaleký vrch Jáchym, kde byla po letech obnovena křížová cesta z první poloviny 19. století. Podobně stará je nedaleká křížová cesta na Anenském vrchu, takzvaný Annaberg. Třináct výklenkových kaplí je uspořádáno do tvaru podkovy, v jejímž středu je starší kaple sv. Anny. Čtrnácté zastavení tvoří samostatně stojící kaple Božího hrobu, v roce 1840 areál doplnila ještě Getsemanská zahrada se sochami spících apoštolů, anděla a Krista.

Podstávkový dům z první poloviny 18. století v Lipové a podstávkový dům v saském městě Neusalza-Spremberg z 16. století

Malé seznámení s podstávkovými domy

Toulky Českým Nizozemím nabízejí skvělou příležitost k seznámení s podstávkovými domy. V regionu, pro který je charakteristické překrývání kultur několika oblastí, představují spojení slovanské roubené a německé hrázděné konstrukce. Základem je přízemní roubená místnost, patro nebo střechu nad ní ale nese podstávka, samostatná podpůrná konstrukce, která převádí zatížení střechy i patra přímo k základům. Hornolužický typ podstávkového domu má většinou patro hrázděné, u nás najdete spíš domy s roubenými patry.

Hezký a pečlivě opravený podstávkový dům s muzeem, galerií, infocentrem a geologickým parkem si zvenčí i zevnitř prohlédnete v Lipové. Většina dochovaných staveb pochází z konce 18. a z 19. století, existují ale i starší. Zřejmě nejstarší podstávkový dům v česko-saském pohraničí stojí v Neusalza-Spremberg; byl postaven kolem roku 1530 a dnes je v něm umístěno muzeum.
 

Kostely, loreta a další výletní tipy

Lipová
Neusalza-Spremberg
Šluknovský zámek – dominanta nejsevernějšího města ČR

Šluknovský zámek – dominanta nejsevernějšího města ČR

Město Šluknov se pyšní zrekonstruovaným renesančním zámkem. Najdete zde prvorepublikový prohlídkový okruh, v jehož rámci jsou otevřeny téměř všechny prostory zámku, včetně dobových místností s původními exponáty.

Železniční kuriozita: peážní trať u zaniklé obce Fukov

Železniční kuriozita: peážní trať u zaniklé obce Fukov

Kdysi převážně německá obec Fukov / Fugau byla zbořena roku 1960. Dnes ji připomíná jen hřbitov, boží muka a secesní vodárna.

Kunratická naučná stezka ve Šluknově

Kunratická naučná stezka ve Šluknově

Kunratická naučná stezka byla realizovaná v roce 2011 Střední lesnickou školou a střední odbornou školou sociální Šluknov. Má celkem 5 zastavení.

Stezka Střelnice u „Pazderáku“ ve Šluknově

Stezka Střelnice u „Pazderáku“ ve Šluknově

Český svaz ochránců přírody slavnostně zpřístupnil část území bývalé vojenské střelnice u Šluknova a vybudoval zde naučnou stezku. Návštěvníci se dostanou od nedaleké chráněné nivní louky po haťovém chodníku a mostku až ke tři sta let starému dubu.

Nejsevernější bod České republiky v Lobendavě

Nejsevernější bod České republiky v Lobendavě

Osada Severní je nejseverněji nacházející se osada na území Česka. Patří pod Lobendavu ve Šluknovském výběžku. To je místo, kde se Česká republika nejvíce přibližuje moři.

Šluknov

Šluknov

Naše nejsevernější město leží mezi Saským a Českým Švýcarskem, Lužickými horami a Žitavským pohořím. Dalo jméno i Šluknovskému výběžku, jednomu ze dvou typických „růžků“ na severní hranici České republiky. Najdete tu rozhledny, křížové cesty, lidovou architekturu i pozoruhodný zámek.

Šluknov – nejseverněji položené město v České republice

Šluknov – nejseverněji položené město v České republice

Uprostřed Šluknovského výběžku v okrese Děčín leží město Šluknov – nejseverněji položené město v České republice. První zmínky o Šluknovu pocházejí ze třináctého století. Zdrojem obživy starousedlíků bylo zemědělství a chov dobytka, jako vedlejší povolání tkalcovství.

Hrad Tolštejn – nejlépe zachovaná zřícenina Lužických hor

Hrad Tolštejn – nejlépe zachovaná zřícenina Lužických hor

Tolštejn je dnes zříceninou středověkého hradu v Lužických horách nedaleko Jiřetína pod Jedlovou, který se poprvé připomíná roku 1337. Každý rok se pořádají přímo na hradě i v podhradí Tolštejnské slavnosti, kterými je v regionu zahájena turistická sezóna.

Naučná stezka Dymník

Naučná stezka Dymník

Poznat přírodní krásy a zákoutí blízkého okolí centra Šluknovského výběžku – města Rumburk v Ústeckém kraji můžete na trase Naučné stezky Dymník. Trasa naučné stezky v délce více než 4 kilometry tvoří přirozený vycházkový okruh, který začíná a končí u rumburského letního koupaliště.

Jedlová hora – třetí nejvyšší hora Lužických hor

Jedlová hora – třetí nejvyšší hora Lužických hor

Mohutná znělcová kupa Jedlová (774 m) je po Luži a Pěnkavčím vrchu třetí nejvyšší horou Lužických hor. Pojmenována byla podle mohutných jedlových lesů, které ji pokrývaly ještě v roce 1890, kdy byly podnětem ke stavbě rozhledny.

Kostel sv. Václava ve Šluknově

Kostel sv. Václava ve Šluknově

Objekt kostela je ranně barokní a sochy v kostele jsou ve stylu vrcholného baroka od místního rodáka Franze Bienerta a Josefa Kleina, rodáka z České Kamenice. Postaven byl v letech 1711 – 1722.

Křížový vrch s křížovou cestou a kaplemi ve Šluknově

Křížový vrch s křížovou cestou a kaplemi ve Šluknově

Křížový vrch s křížovou cestou se nachází v jižní části města v ulici Křečanské. Součástí křížové cesty je dvanáct zastavení. Při vstupu do areálu se nachází trojice kaplí – kaple Poslední večeře Páně, kaple Žaláře Krista a kaple Bičování Krista.

Reliéf hraběte z Harrachu ve Šluknovském výběžku

Reliéf hraběte z Harrachu ve Šluknovském výběžku

Členové šluknovského Klubu českých turistů odhalili reliéf významného místního šlechtice Aloise Tomáše Raimunda, hraběte z Harrachu. Je to v pořadí pátý reliéf místních monarchů, postavený na turistické stezce vedoucí po obvodu území, kterému místní lidé říkají Severní království.

Další aktuality

14.9.
2021
Přijďte o víkendu zažít Litoměřické vinobraní

Přijďte o víkendu zažít Litoměřické vinobraní

Severozápadní Čechy | Gurmánská turistika
12.9.
2021
Projeďte se na kole okolo jezera Milada

Projeďte se na kole okolo jezera Milada

Severozápadní Čechy | Letní sporty
8.9.
2021
Podzimní zahradní veletrh Zahrada Čech se blíží

Podzimní zahradní veletrh Zahrada Čech se blíží

Severozápadní Čechy | Životní styl