ÚvodAktuality#světovéČesko a sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci a ve Vídni: skutečně vyhnaly mor z Evropy?
Památky

#světovéČesko a sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci a ve Vídni: skutečně vyhnaly mor z Evropy?

  • 10. července 2021
Byl brutální, rychlý a mezi 14. až 18. stoletím dokázal zabít třetinu až polovinu Evropanů: to byl mor aneb černá smrt. Od současných pandemií se v lecčems lišil a i lidé se s ním vyrovnávali jinak. Na znamení vděčnosti a díků například stavěli morové sloupy: honosné, zlacené a čím větší, tím lepší – to aby prosby či poděkování donesly až do nebes. Ten vůbec největší na světě stojí v centru Olomouce a je zapsaný mezi památkami UNESCO.

Oslnivé baroko

Vlající draperie a andělská křídla jako poděkování za odvrácení morových epidemií: sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci a vídeňský Pestsäule, oba zapsané mezi památkami UNESCO.
Olomouc
Vídeň
Při toulkách půvabnými historickými uličkami Olomouce vám možná bude začne vrtat hlavou, proč UNESCO podobně jako v Praze, Českém Krumlově, Telči nebo Kutné Hoře nezahrnuje celé město, ale „pouze“ barokní sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí. Katedrála, kostely, starý přemyslovský hradArcidiecézním muzeem nebo radnice s orlojem by si to nepochybně zasloužily, ale je to zkrátka tak: o zápis se původně ucházel sloup společně s jedinečným souborem barokních kašen, ale nakonec olomoučtí radní kandidaturu stáhli a v roce 2000 podali žádost o zapsání do seznamu UNESCO jen pro sloup. Olomouc tedy oslavila již  dvacet let od úspěšného zápisu. A místní? Jsou na něj pyšní, protože bez něj by prý střed města nebyl tou pravou Olomoucí.

Padesát soch na jediném místě

Čím si barokní sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí svou pozici na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO získal? Je více než třicet metrů vysoký a unikátní jak mimořádnými rozměry, tak náročností a rozsahem sochařské výzdoby.

Údajně je vůbec největším barokním sousoším ve střední Evropě a rovněž největším seskupením barokních soch v rámci jedné skulptury. Čísla se sice v různých zdrojích liší, ale podle údajů olomouckého turistického centra na sloupu je osmnáct soch světců, dvanáct světlonošů, dvanáct reliéfů s postavami apoštolů, sousoší Nanebevzetí Panny Marie umístěné ve střední části sloupu a vrcholové sousoší Nejsvětější Trojice – sečteno a podtrženo přibližně padesát figur. Nechybí ani pozlacená replika dělové koule připomínající, že sloup byl několikrát zasažen pruskými děly během obléhání roku 1758.

Sloup je tak rozměrný, že se do jeho nitra dokonce vešla i malá kaple. Přístupná bývá jen v hlavní sezoně, navíc během letních pátečních a sobotních večerů v okolí sloupu probíhá multižánrový hudební festival Večerní pohoda u Trojice.
 

Marie Terezie a její cesta pro radost

Nepřehlédnutelnou barokní dominantu náměstí provází pěkný příběh: napadlo by vás, že stavbu impozantního monumentu zahájil kameník Václav Render roku 1716 v podstatě jako soukromou akci? Samozřejmě to nešlo bez úředního povolení, a tak se o rok dřív obrátil na městskou radu, aby mu určila příhodné místo.

Radní tím lehce zaskočil: v té době už totiž byl rozestavěný Mariánský sloup na Dolním náměstí, rovněž jako výraz vděčnosti měšťanů za ukončení moru.

Nestavěl ho nikdo jiný než Render, jenže se mu zkrátka zdál málo honosný. Nakonec prosadil svou, vypracoval projekt a stavbu druhého sloupu dokonce zčásti financoval. Po roce 1723, kdy dokončil starší mariánský sloup, se už cele věnoval svému nejslavnějšímu dílu, tedy sloupu Nejsvětější Trojice na Horním náměstí, dnes zapsanému mezi památky UNESCO. Stihl postavit jediné patro, ale když v roce 1733 zemřel, veškerý majetek věnoval na jeho dostavbu.

V započaté práci pokračovali další kameníci, stavitelé a umělci, například František Thonek, Jan Václav
Rokický a jeho syn Jan Ignác, Augustin Scholtz, sochaři Filip Sattler a Ondřej Zahner nebo zlatník Šimon Forstner
. Hotovo bylo v roce 1753 a na vysvěcení sloupu Nejsvětější Trojice o rok později dokonce přijela panovnice Marie Terezie se svým manželem Františkem I. Štěpánem Lotrinským. Podle dobových zpráv do Olomouce jezdila ráda (cestu o pár let dřív označila za cestu pro radost neboli Lustraiss) a navíc přitom zkontrolovala stav olomoucké pevnosti.
 

Malé morové desatero a vídeňský morový sloup

  • Mor lidé vnímali jako trest za své špatnosti a počet barokních morových staveb, především sloupů a volných soch v krajině, vztyčených jako poděkování Bohu za přečkání epidemie, je v českých zemích unikátní.
  • Hlavním znakem morových památek jsou sochy morových patronů. Nejčastěji to bývají svatí Šebestián, Roch, Karel Boromejský, František Xaverský a Rozálie, na olomouckém sloupu ale najdete sochu sv. Pavlíny. Když v roce 1623 město sužoval mor a křesťané uspořádali procesí s Pavlíninými ostatky, epidemie se dala na ústup. Světice je od té doby patronkou města. Na sloupu je vyobrazena s hromadou kamení, neboť zemřela ukamenováním.
  • Malířským protějškem olomouckého sloupu je zřejmě největší malba s morovou tematikou: obraz Svatý Karel Boromejský navštěvuje nemocné morem v Miláně od Karla Škréty z roku 1647. K vidění je v Národní galerii v Praze.
  • Proti moru nepomáhaly roušky, šátky napuštěné bylinnými oleji ani doktorské masky se zobáky vyplněnými bylinami. Černá smrt brala všechny, a to po tisících. V roce 1715 samozřejmě nikdo nemohl vědět, že poděkování těch, kteří morovou ránu přežili, konečně zafunguje: pro české země to byla vůbec poslední velká morová epidemie.
  • Vyšší moc se snažili na svou stranu získat i obyvatelé Vídně: jedním z nejznámějších drobnějších sochařských děl rakouského hlavního města je Morový sloup / Pestsäule na pěší zóně Na Příkopech / Graben nedaleko Dómu svatého Štěpána. Po morové epidemii roku 1679 jej nechal postavit císař Leopold I., který nesl veškeré finanční náklady a sám je také na sloupu zpodobněn. Díky „slavnému“ odulému spodnímu rtu, typickému pro celou habsburskou dynastii, jej poznáte na první pohled.
  • Leopold I. se ale tehdy moc nevyznamenal: z Vídně zasažené epidemií utekl před morem do Prahy. Nicméně mor se vydal za ním: v Praze podle úředních záznamů zemřelo dvanáct tisíc lidí, což byla téměř třetina obyvatel, ve středních Čechách mu padla za oběť téměř polovina obyvatelstva.
  • Na návrhu vídeňského sloupu se podíleli architekt Johann Bernhard Fischer z Erlachu a divadelní výtvarník Lodovico Ottavio Burnacini. Stavbu sloupu řídil sochař Paul Strudel a pomáhali mu Tobias Kracker a Johann Bendel. Sloup byl vysvěcen 29. října 1693, v roce desátého výročí odražení Turků od Vídně.
  • Podobně jako na dalších stavbách zasvěcené Nejsvětější Trojici i na vídeňském morovém sloupu hraje důležitou roli číslo tři a jeho násobky. Jsou tu tři vertikální vrstvy (člověk, andělé, Nejsvětější Trojice), tři křídla, devět velkých andělů, tři bronzové svitky a další detaily.
  • Drsná scénka se odehrává přímo pod císařem: Víra tu shazuje mor do propasti. Nemoc má podobu šílené stařeny se zcuchanými vlasy, křečovitým šklebem a seschlými prsy.
  • Podobně jako sloup Nejsvětější Trojice je i vídeňský Pestsäule zapsán mezi památkami UNESCO, a to od roku 2001 v rámci historického centra Vídně.
Arcidiecézní muzeum Olomouc a Zdíkův palác Kultura

Arcidiecézní muzeum Olomouc a Zdíkův palác

Po rekonstrukci Zdíkova paláce, muzea a katedrály svatého Václava, se otevřel návštěvníkům nový pohled do dějin umění. Nad barokní obrazárnou vznikla nová expozice, která interaktivní formou představuje dějiny Svatováclavského návrší v Olomouci.

Monumentální barokní sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci Památky

Monumentální barokní sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci

Barokní 32 metrů vysoký sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci je nejvelkolepější a nejvyšší stavba svého druhu v České republice.

Největší seskupení barokních soch v jedné skulptuře ve střední Evropě – sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci

Největší seskupení barokních soch v jedné skulptuře ve střední Evropě – sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci

Z památek druhé největší městské památkové rezervace v Česku ocenila organizace UNESCO sloup Nejsvětější Trojice. Barokní sloup ve srovnání s obdobnými památníky morových epidemií vyniká originální výtvarnou koncepcí, bohatou figurální výzdobou, ale i samotnými rozměry. S výškou 35 metrů jde o největší seskupení barokních soch v jedné skulptuře ve střední Evropě.

Soubor barokních kašen v Olomouci – nejstarší soubor kašen v České republice

Soubor barokních kašen v Olomouci – nejstarší soubor kašen v České republice

Soubor šesti dochovaných barokních kašen s antickou tématikou, které se nacházejí na poměrně malém území, představuje skutečný unikát evropského významu. Nejstarší ze souboru 6 barokních kašen pochází z roku 1683. Jedná se o Neptunovu kašnu.

Olomoucký orloj s figurkami proletářů Památky

Olomoucký orloj s figurkami proletářů

Dnešní kuriózní podoba olomouckého orloje pochází z let 1947–1955, kdy svaté muže nahradili pracující, plesající a sportující Hanáci. Skleněné mozaiky s náměty Jízdy králů, Průvodu královniček, Dělníka, Chemika a alegorie dvanácti měsíců dodal národní podnik Česká mozaika v Novém Boru.

Soubor kašen v Olomouci Památky

Soubor kašen v Olomouci

V historickém centrum města Olomouc najdete soubor sedmi kašen, šest starších a jednu novodobou na venkovní části olomoucké radnice. Inspirací pro tyto kašeny se staly příběhy antické mytologie.

Jihoslovanské mauzoleum v Bezručových sadech v Olomouci Památky

Jihoslovanské mauzoleum v Bezručových sadech v Olomouci

Památka ukrývá ostatky jugoslávských vojáků z první světové války. Jedenáct metrů vysoká stavba ve stylu monumentálního neoklasicismu byla postavena v roce 1926.

Další aktuality

O Vánocích najdete Tvarůžkovou cukrárnu výjimečně v Olomouci

Udělejte si výlet za vůní a chutí tvarůžkových dezertů! A nemusíte kvůli tomu jezdit až do Loštic – od poloviny listopadu až do 23. prosince 2024 je v centru Olomouce otevřena pop-up prodejna Tvarůžkové cukrárny.
3. prosinec 2024 9:00
Gurmánská turistika, Olomoucký kraj

Přehlídka filmové animace láká do Olomouce

Již 23. ročník mezinárodní Přehlídky filmové animace a současného umění PAF Olomouc proběhne od 5. do 8. prosince 2024. Letošní ročník zastřeší téma Deníky. Ty mohou mít formu příběhů nebo poznámek, může se jednat o cíleně investovanou práci do sebereflexe, nezamýšlené důsledky času pobytu na sociálních sítí a nebo o jakékoliv jiné formy repetitivního zápisu. Všechny tyto podoby zaznamenávání ale mj. vzbuzují otázku – jsou deníky určené ke čtení?
3. prosinec 2024 6:00
Kultura, Olomoucký kraj

Hrad Bouzov pořádá vánoční prohlídky

Zajímají vás adventní tradice z doby temného středověku i dávné vánoční zvyky našich předků? Tak přijďte během adventu v sobotu 30. listopadu na hrad Bouzov! Budou se tu konat speciální prohlídky právě na toto téma. O Vánocích 27. a 28. prosince ožije hrad vánočními prohlídkami a poslední prohlídky tohoto roku proběhnou na Silvestra 31. prosince 2024.
26. listopad 2024 11:00
Zážitky, Olomoucký kraj

Expozice v tropickém skleníku v Olomouci můžete navštívit i v listopadu

Skleníky Flory Olomouc ve Smetanových sadech patří k největším v České republice. V palmovém, kaktusovém, tropickém a subtropickém skleníku každou roční dobu raší, kvetou a přinášejí plody desítky nejexotičtějších druhů rostlin, proto jsou návštěvníkům přístupny – s vyjímkou zimních měsíců – téměř po celý rok. V listopadu je tu otevřeno o víkendech, vždy od 9:30 do 16:00 hod.
24. listopad 2024 6:00
Příroda, Olomoucký kraj

Horský areál Kraličák se již těší na zimní sezónu

Ve třech malebných údolích kolem vrchu Štvanice, mezi trojlístkem obcí Hynčice pod Sušinou, Stříbrnice a Štěpánov, se rozprostírá horský areál Králický Sněžník – Kraličák. Rozsáhlý resort nabízí přes 10 kilometrů sjezdovek a 70 kilometrů běžeckých tras zasazených do krásné přírody na severovýchodním úpatí Králického Sněžníku. Díky své poloze a nadmořské výšce je ideálním místem pro zimní dovolenou i jednodenní výlety za lyžováním. Letošní sezóna na Kraličáku přinese spoustu zážitků, včetně možnosti vstupu zdarma do saunového světa Terme Losiny nebo Pradědova dětského muzea v Bludově.
16. listopad 2024 18:00
Zimní sporty, Olomoucký kraj

Vánoční trhy v Olomouci letos lákají na punč, kluziště, vyhlídkové kolo i exotický sekvojovec obrovský

Olomoucké vánoční trhy patří k těm nejhezčím nejen v České republice. Ani v letošním roce tak obyvatele a návštěvníky města nechtěli pořadatelé trhů o tento zážitek připravit. Návštěvníci se opět mohou těšit na vánoční ozdoby, zimní doplňky, sýry, med, uzenářské speciality, kovářskou dílnu, řemeslné výrobky, rybí hranolky, grilované dobroty a nechybí ani pověstný punč. Vánoční trhy v Olomouci probíhají od 22. listopadu až do 23. prosince 2024. Bruslit se začalo už 6. listopadu 2024. Také je v provozu vánoční kolo vám nabídne úchvatný výhled na centrum města
14. listopad 2024 5:15
Zážitky, Olomoucký kraj

Hrad Helfštýn má otevřeno i v listopadu

Hrad Helfštýn je během listopadu otevřen o víkendech. Milovníci historie a hradní architektury sem mohou přijít každou sobotu a neděli, až do 24. 11. 2024. Během svátečního víkendu 16. až 17. listopadu zde bude také otevřeno, a to od 9:00 do 16:00 hodin.
12. listopad 2024 12:00
Památky, Olomoucký kraj

Jarní prázdniny 2025 – Olomoucký kraj

Cestování rozšiřuje obzory a přináší zážitky. Připravte dětem parádní jarní prázdniny v Olomouckém kraji. Vydejte se na výlet nebo si vyberte báječnou dovolenou na lyžích. Portál Kudy z nudy přináší tipy nejen na zimní sportování, ale s dětmi můžete vyrazit například do zoo, za poznáním, či se vyřádit v bazénech.
10. listopad 2024 15:00
Zážitky, Olomoucký kraj