První zprávy o porcelánu přivezl z Číny
Marco Polo koncem 13. století, ale recepty na složení porcelánové hmoty i výrobní postupy zůstaly pro Evropany ještě dlouho tajemstvím. Začátkem 18. století se do pátrání vložil saský kurfiřt Fridrich August I., známý jako August II. Silný. Bonviván a milovník umění tehdy pověřil svého dvorního alchymistu Johanna Friedricha Böttgera a dva fyziky, aby složení porcelánu důkladně prozkoumali. Podařilo se a „bílé zlato“ se konečně mohlo začít vyrábět i v Evropě. Cibulák, slavný porcelán s modrobílým dekorem, je proto téměř stejně starý jako známá míšeňská porcelánka.
Cibulák bez cibule
Cibulové vzory, ručně malované podglazurní modří, v Míšni převzali z původních čínských předloh. Ačkoli se porcelánu říká cibulák, cibulky v dekoru nenajdete, ve skutečnosti jde o
granátová jablka. Kombinují se
s japonskými broskvemi, květy a poupaty chryzantém či aster a s pivoňkami, vinoucími se kolem
bambusových tyčí. Vzhled cizokrajných rostlin přizpůsobily evropské porcelánky zdejšímu vkusu, ale východoasijská symbolika dodnes zůstala stejná: granátové jablko je symbolem plodnosti, pivoňka zastupuje bohatství a vznešenost, bambus horní společenské vrstvy, chryzantémy nebo astry značí čas a broskev nesmrtelnost.
Cibulák z Dubí
V roce 1864 koupil dubský průmyslník Anton Tschinkel takzvaný
Dolní lesní mlýn v dnešní Tovární ulici a zřídil v něm výrobnu majoliky
. V roce 1885 továrnu získala firma C. Teichert z nedaleké Míšně, která v Dubí zavedla výrobu porcelánu s cibulovým dekorem. Až do roku 1956 se každý kousek označoval logem s nápisem MEISSEN v oválném rámečku.
Dnes se
společnost v Dubí u Teplic jmenuje
Český porcelán. Sortiment cibulového porcelánu se každý rok rozšiřuje přibližně o deset nových modelů, a to jak v rámci sběratelských edicí, tak v podobě nových užitkových a ozdobných tvarů. Počet vzorků v cibulovém provedení se pomalu blíží k tisícovce. Vyrábí se tu i řady jiných produktů, ale cibulák je nejznámější. Na rozdíl od jiných porcelánových sad se sbírky cibuláku dají neustále rozšiřovat a doplňovat, rozbité kousky navíc snadno nahradíte novými.
Pěkný výstavní prostor získal dubský cibulák a porcelán z dalších manufaktur a porcelánek v
Podkrušnohoří v
Domě porcelánu s modrou krví. Vznikl rekonstrukcí bývalého kina v Dubí a k vidění je například
hotelový porcelán firmy G. Benedikt 1882 z Karlových Varů, kousky od
duchcovské porcelánky Royal Dux, od
firmy Haas & Czjzek z Horního Slavkova anebo růžový porcelán, který jako jediná vyrábí v tuzemsku z probarvované hmoty
porcelánka z Louček. Kromě tradičních modře malovaných kousků je vystavený i porcelán zdobený zeleně a červeně, sedmibarevný cibulák anebo kousky, kde cibulový vzor zvýrazňují domalby drahými kovy a rubínovou barvou.
Po stopách porcelánu s modrou krví
V
Domě porcelánu s modrou krví rovněž sídlí informační centrum a můžete si tu objednat
exkurzi do výroby Českého porcelánu. Projdete výrobou od skladu surovin po expedici výrobků, ale hlavně uvidíte, jak se světoznámý cibulák dekoruje původní podglazurovou technologií. Možná vás překvapí to, že nanášený prášek má velice tmavou až černou barvu a kobaltově modrá barva vystoupí teprve po přeglazování. Díky tomu cibuláku neublíží mikrovlnky ani myčky nádobí.
Porcelánka v Dubí pořádá kromě prohlídek závodu také
porcelánové jarmarky a další akce, využít můžete i několik kratších
Porcelánových stezek. Zavedou vás k dalším zajímavým místům v okolí, kde pečují o vzácné kousky cibulového porcelánu, například do
expozice historie výroby porcelánu a keramiky Regionálního muzea v
Teplicích nebo na
zámek Duchcov. Dobové fotografie prozrazují, že unikátní sbírky porcelánu, keramiky a fajánse bývaly vystaveny ve speciálním sběratelském kabinetu v podobě porcelánových pyramid.
Porcelánové cesty za cibulákem
Otevřením Domu porcelánu s modrou krví se Dubí stalo jednou ze zastávek Porcelánové cesty, která spojuje místa spojená s výrobou porcelánu. Navazuje na 550 km dlouhou Porzellanstraße, která spojuje porcelánové manufaktury, muzea porcelánu i velké výrobní závody v Německu. Na našem území vede od zámku Mostov přes Sokolov, Horní Slavkov a Loket s originálním Muzeem lázeňských pohárků a hradní expozicí porcelánu do Karlových Varů a dál přes Novou Roli s návštěvnickým centrem porcelánky Thun 1794, Ostrov a Klášterec nad Ohří do Duchcova a Dubí. Na zámku v Klášterci nad Ohří je vystavený porcelán ze všech koutů světa; jedná se o sbírku Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.- Kousek od muzea porcelánu v areálu porcelánky v Dubí si všimněte sochy z dubového dřeva, která drží podnos s cibulákem. Byla odhalena ke 150. výročí založení továrny v roce 2014.
Míšeňská porcelánka, založená roku 1710, patřila k nejslavnějším manufakturám svého druhu v Evropě a funguje dodnes pod názvem Staatliche Porzellan-Manufaktur Meissen GmbH. První výrobky nebyly bílé, ale po vzoru orientálních nádob tmavohnědě a černě zabarvené a zdobené zlaceným dekorem.- Výrobky z Míšně se dají snadno poznat podle značky: zprvu se kreslily na dno, pak se ryly do barvy pod glazuru. Značky AR (Augustus Rex, monogram krále), K.P.M (Königliche Porzellan-Manufaktur), M.P.M. (Meissener Porzellan-Manufaktur) a K.P.F. (Königliche Porzellan-Fabrik) už kolem roku 1720 vystřídaly dva zkřížené meče, jedna z nejstarších značek porcelánu v Evropě.