Oblast
Kunratického Švýcarska má řadu výhod. Především tohle skalní miniměsto zná skutečně jen málokdo, takže při troše štěstí se jím možná budete toulat sami. Bonusem navíc je krásná příroda, klid a pohoda. A také řada malebných zákoutí, kde přírodě trochu pomohly lidské ruce.
Kolem Zeleného vrchu na vyhlídky a do divadla
Nejhezčí trasy hledat nemusíte,
Kunratické Švýcarsko je skutečně maličké a značených cest je jen pár. Musíte se ale rozhodnout, kde začnete: třeba ve
Cvikově procházkou po
křížové cestě na Kalvárii a pak po neznačené cestě kolem Trávnické jehly? Zakrátko se tak dostanete na
nádhernou vyhlídkovou cestu, která vede po úbočích
Zeleného vrchu. Říká se jí
Cvikovský okruh, je žlutě značená, takže se neztratíte, a navíc na ní najdete několik pěkných odpočívadel, třeba
Schillerovu vyhlídku anebo
Švýcárnu, romantický zastřešený pavilonek s fantastickým výhledem postavený nad zbytky bývalé Švýcarské boudy. Zastavit se můžete i v
Lesním divadle, které nechal v pískovcovém lomu na jižním úbočí Zeleného vrchu kolem roku 1920 vybudovat místní ochotnický spolek.
Ke kapli a Karlovu odpočinku
Další kouzelná cesta vychází z
Drnovce, který leží východně od Cvikova. Zeleně a žlutě značený okruh vede tesaným úvozem do lesa; zakrátko se dostanete k malebné
skalní kapli z roku 1834, o kousek dál pak ve skalách nad cestou čeká vytesaný výklenek s lavicí a malým reliéfem. Místo se jmenuje
Karlův odpočinek a vybudovali ho místní jako poděkování předsedovi horského spolku a řídícímu učiteli z Kunratic
Karlu Beckertovi, který měl na zvelebování Kunratického Švýcarska největší zásluhy. Na výzdobě skal a okolí se podílel také četnický strážmistr
Josef Bundesman.
Značený okruh vás dovede do lesů a luk severně od Drnovce, kde objevíte také
jeskyni Waltro; na sklonku druhé světové války se v ní ukrývala skupina odbojářů. Nakonec se po silnici vrátíte zpět do obce; cesta dohromady měří přibližně tři kilometry.
Vyhlídka Dutý kámen a Skála smrti
Další krátký turistický okruh upravili Beckert s Bundesmanem na hřebínku, vystupujícím z krajiny mezi
Cvikovem a
Kunraticemi. Místu se říká
Dutý kámen: jsou tu vytesané schody a kruhová skalní plošina s lavicí a kamenným stolem, na kterém se ještě dají rozeznat zbytky slunečních hodin, zeměpisné orientační tabule a datum zhotovení 19. 7. 1914. Opěradlo lavice zdobí reliéf koruny s již téměř nečitelným názvem
Karolinenruh, Karolínin odpočinek. Objevit můžete také nevelkou
jeskyni zvanou Ševcovská díra,
reliéf zobrazující německého básníka Karla Theodora Körnera, jehož osudy v lecčems připomínají našeho Karla Hynka Máchu, a největší skalní blok, podle tvaru nazývaný
Vějíř nebo Varhany.
Z Dutého kamene se ještě můžete zajít podívat ke
Skále smrti: zeleně značená odbočka k ní vede ze silnice mezi Kunraticemi a Lindavou. Na konci se tyčí patnáct metrů vysoká skála s vytesaným reliéfem rytíře na koni a dívky, padající do propasti. Děsivý výjev vychází z místní pověsti, ale smrt úřadovala jinde, než by se na první pohled zdálo: mlynářova dcera prchající před surovým rytířem dopadla do měkkého mechu a zachránila ji i široká sukně, naopak rytířův kůň se na hladké skále neudržel a i se svým pánem se utopil na dně propasti.
Šest švýcarských zajímavostí a jeden krátký pohled do skutečného Švýcarska
Skalní reliéfy jsou výrazným fenoménem Lužických hor a v lesích kolem Cvikova jich objevíte několik. Například v lese severně od Kunratic je k vidění kamenný oltář Nejsvětější Trojice, ještě o kousek dál v dnes již nepoužívaném úvozu staré cesty z Kunratic do Mařenic objevíte skalní reliéf zobrazující útěk Svaté rodiny do Egypta.- U Mařenic se můžete podívat do Antonínova údolí, kde se dochovaly zbytky skalní kaple. U začátku náhonu bývalého Neumannova mlýna u silnice z Mařenic do Trávníku je vytesán skalní reliéf Ukřižování; okolo vede cyklostezka 3053.
- V Lindavě u Cvikova sídlí Sklárna Ajeto; zdejší exkluzivní skleněné výrobky najdete v uměleckých galeriích celého světa. Zajímavou podívanou slibuje i Pačinek Glass, galerie a sklárna Jiřího Pačinka v Kunraticích.
- Místo, které podobně jako Kunratické Švýcarsko také není všeobecně známé, sice neleží přímo ve Švýcarsku, ale otvírá se z něj pohled na Švýcarské Alpy. Řeč je o nostalgickém pavilonu Gebhardshöhe, stojícím na Rottachbergu nad německým Rettenbergem. Je to magické místo s oslnivou vyhlídkou na alpské masivy, ideální pro piknik nebo odpočinek. Jde také o oblíbené místo všech, kteří si v horách chtějí užít východ slunce.