Úvod > Aktuality > #světovéČesko a skalní byt na Kokořínsku: místo, kde se bydlelo až do roku 1982
#světovéČesko a skalní byt na Kokořínsku: místo, kde se bydlelo až do roku 1982
"> "> "> "> "> "> "> ">
Zážitky

#světovéČesko a skalní byt na Kokořínsku: místo, kde se bydlelo až do roku 1982

Vydáno 2. června 2021
Tajemné hrady, vesničky s půvabnými roubenkami a především skály a romantické rokle s porůznu vysekanými skalními reliéfy, studánkami a jeskyňkami: to je Kokořínsko. Hluboko v lesích, ale někdy také jen kousek za vesnicí objevíte skutečné poklady Kokořínska: skalní byty, bytečky a komůrky, vytesané ve skalách. Věřte nebo ne, v některých se žilo ještě na konci 20. století.
Dvě pískovcové skály, upravené lidskýma rukama: skalní byt ve Lhotce u Mělníka a archeologické naleziště Petra v Jordánsku
Lhotka u Mělníka
Petra v Jordánsku
Skutečnou legendou je skalní byt ve Lhotce u Mělníka: jedná se totiž o památku chráněnou státem a je přístupný jako expozice mělnického Regionálního muzea. Navíc to byl nejdéle trvale osídlený skalní byt v Česku: poslední majitelka v něm žila až do roku 1982.
 

Skalní obydlí a Kokořínsko

Skály na Kokořínsku z relativně měkkého pískovce se pro tesání skalních místností vyloženě nabízely: stačilo vzít do ruky takzvaný špic neboli poloviční krumpáč, vyměřit si prostor a pustit se do práce. Písek se vynášel ven a pokud to šlo, vytesávaly se celé pískovcové kvádry, které se pak použily na nejrůznější zídky, chlívky a přístavky.

Tak vysvětlují vznik skalních bytů lidé z mělnického Regionálního muzea, kteří o skalní obydlí ve Lhotce u Mělníka pečují. Chcete se o technice kutání skalních bytů dozvědět víc? Přijeďte se do Lhotky podívat a prohlédnout si celé skromné hospodářství se sklepy a chlévem na vlastní oči. Dozvíte se také, že ti bohatší měli skály přímo na svých pozemcích a postupně si vytesávali sklípky, chlívky a komory „na vlastním“, ti chudší dostali skálu třeba od obce nebo velkostatkáře, pro kterého pracovali.

Ve skalních obydlích ale trvale nežili jen ti nejchudší, někdy sloužily k dočasnému bydlení například po požárech a také jako úkryty v čase ohrožení. A někomu zkrátka takové bydlení vyhovovalo – například o takzvaných Skalácích, kteří bydleli v podobných skalních světničkách pod hradem ValečovemČeském ráji, místní pamětníci říkali, že „nebylo zdravějších lidí nad ty, kteří žili ve skalách“.
 

Lhotka u Mělníka a skalní byt paní Holubové

Staré skalní byty na Kokořínsku jsou většinou na soukromých pozemcích a nejsou běžně přístupné; lidé je dodnes využívají k ukládání nářadí, vína nebo jako sklepy. Obydlí ve Lhotce u Mělníka tak je jedno z mála, které si můžete prohlédnout se vším všudy. Nejstarší dochované záznamy o něm pocházejí z roku 1859, kdy ho koupili prarodiče poslední obyvatelky. Po nich tu žil jejich syn s manželkou a dvěma dcerami, Annou a Marií. Právě mladší Marie, narozená roku 1900, ve Lhotce zůstala a ve skalním bytě žila téměř až do roku 1982. Ve skále nebyla ani elektřina, ani voda, zato tam bývalo vlhko a dalo se svítit jen petrolejkou. Ke konci života paní Marie raději přespávala v dřevěném domku na zahrádce a ve skalním bytě hospodařila jen přes den.

Ještě za jejího života byt koupilo mělnické muzeum, po její smrti jej krátce propůjčilo dětskému turistickému oddílu a pak se z něj stala jedna z muzejních expozic. Dodejme, že oblíbená a vyhledávaná: skalní byt ve Lhotce je rarita, která přitahuje milovníky kuriozit, a pro leckoho právě tady putování po Kokořínsku začíná. Ostatně další skalní byt objevíte v nedalekém Harasově, prozkoumat můžete i skalní reliéfy a jeskyni Harfenice u obce Želízy
 

Prohlídka skalní nemovitosti

Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat dovnitř: za hlavním vchodem vejdete do síně, kde se obvykle skladovaly potraviny, a z ní pak vstoupíte do světnice. Ta je vybavená podobně jako v běžných domech, lidé tu vařili, přebývali i spali. V kuchyni stojí kachlová kamna, je tu i pec, do které se přikládalo zvenčí; ta se ale roztápěla jen při pečení. Další vybavení místnosti je většinou původní a používala je ještě paní Holubová.
Velmi skromné obydlí nabízelo jednu postel, kde spali hospodáři, a dvoulůžko na peci pro ostatní obyvatele. Zvenku se dá jít i nahoru do patra, kde v létě spávaly děti. Kromě toho tu najdete také chlév, dokonce i s krávou. Celé obydlí si můžete prohlédnout obvykle od začátku května do konce září, protože se ale na místo nedá dojet autem, musíte zaparkovat na návsi a poslední kousek cesty dojít pěšky.
 

Legenda skalních měst: Petra

  • Mezi skalními městy je legendou archeologické naleziště Petra v Jordánsku. Nejkrásnější částí rozlehlého komplexu, kompletně vytesaném v pískovci, je zhruba dva kilometry dlouhá soutěska Al-Siq, na jejímž konci průvodci doporučují zpomalit a připravit si fotoaparáty: otevře se vám totiž pohled na impozantní portál hrobky, známé pod názvem Pokladnice / Al Khazneh.
  • Pokladnice, 43 metrů vysoká a přibližně 30 metrů široká, měla původně sloužit jako hrobka nabatejského krále Arety III. Vznikla zřejmě mezi lety 100 před naším letopočtem a 200 našeho letopočtu.
  • Samotné město je o něco starší a největšího rozkvětu dosáhlo kolem roku 62 př. n. l., kdy tu žilo přibližně třicet tisíc lidí. Poslední obyvatelé Petru opustili po ničivém zemětřesení a údolí pak postupně upadalo v zapomnění. Petra se stala dobře střeženým tajemstvím místních beduínů, kteří její existenci pečlivě a dlouho skrývali před světem.
  • Od dob křižáckých výprav se prvním Evropanem, který Petru spatřil, stal švýcarský badatel a cestovatel Johann Ludwig Burckhardt. Psal se rok 1812 a Burckhardt tehdy cestoval ze Sýrie do Egypta v přestrojení za Araba.
  • Dnes je Petra turistickou atrakcí Jordánska, v roce 1985 byla zařazena mezi památky UNESCO. Často je využívaná jako kulisa filmů, vidět ji můžete například ve filmu Indiana Jones a poslední křížová výprava (1989).
Jestřebické pokličky nad Vojtěšským dolem

Jestřebické pokličky nad Vojtěšským dolem

Méně známé pokličky se nacházejí asi kilometr západně od města Vojtěchov. Vznikly stejně jako ty známější Kokořínské, t.j. selektivním zvětráváním pískovců, které během třetihor absorbovaly železité sloučeniny.

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj

Malebná přírodní oblast skal, překrásných jezírek a vesniček s lidovou architekturou. Kokořínsko je proslulé romantickými roklemi a unikátními pískovcovými věžemi, branami, okny a dalšími útvary, které se v takové formě a rozsahu nevyskytují v žádné jiné oblasti České republiky.

Máchova cesta z Mělníka na Máchovo jezero

Máchova cesta z Mělníka na Máchovo jezero

Máchova cesta je část červeně vyznačené mezinárodní trasy E10, původně samostatný úsek určený pro pěší turisty v úseku od Mělníka přes Kokořínsko až ke hradu Bezdězu a městečku Doksy, břehu Máchova jezera a do obce Zahrádky. Celá cesta měří 61 km.

Cyklovlak Kokořínský rychlík

17.4.
1.11.
Cyklovlak Kokořínský rychlík

Kokořínský rychlík jezdí z Prahy do oblasti Kokořínska, do městečka Mšeno a zpět každou sobotu, neděli a státní svátek od posledního březnového víkendu do prvního listopadového víkendu.

Mělník

Mělník

Mělník není jen centrum vinařství se zámkem a historickým centrem zčásti obklopeným hradbami. To nejzajímavější se tady totiž skrývá pod zemí, ať už jde o zámecké vinné sklepy, vinařskou expozici v muzeu, městské podzemí s unikátní studnou anebo kostnici pod chrámem sv. Petra a Pavla.

Skalní reliéf Had u Želíz

Skalní reliéf Had u Želíz

Na Okruhu Václava Levého mezi obcemi Želízy a Tupadly se nachází i reliéf Had, zobrazující velkého plaza lezoucího po skále. Vede k němu modrá značka z Tupadel (Želíz) anebo žlutá ze Štětí.

Martinské stěny na Kokořínsku

Martinské stěny na Kokořínsku

Přírodní památka Martinské stěny leží nad Komářím dolem v CHKO Kokořínsko. Stěny tvoří pískovcová plošina a příkrá hrana skal. Na plošině je písčitá půda a rostoucí bor, kdežto na hraně skal je pouze zvětralý písek a solitérní borovice.

Kaple sv. Máří Magdalény sochaře Václava Levého u Želíz

Kaple sv. Máří Magdalény sochaře Václava Levého u Želíz

Kaple sv. Maří Magdalény vytesaná ve skále sochařem Václavem Levým.

Přírodní koupaliště Harasov v Kokořínském dole

Přírodní koupaliště Harasov v Kokořínském dole

Nádherné přírodní koupání v Kokořínském dole 12 km od Mělníka. Rybník lemují pískovcové skály. Nad osadou Harasov leží hrad postavený ve 14. století.

Skalní reliéfy a jeskyně Harfenice u obce Želízy

Skalní reliéfy a jeskyně Harfenice u obce Želízy

Soubor reliéfů od Václava Levého dostal svůj název podle ústřední postavy, sedící dívky s harfou. Soubor dále obsahuje pět monumentálních hlav a jeskyně s hlavami sfing na portále.

Kokořínské stezky – singltreky v podhradí

Kokořínské stezky – singltreky v podhradí

Kokořínské stezky jsou cesty a cestičky v oblasti Kokořínska. Krajina lesů, skal a vod je lesními cestami protkána a některé z nich jsou již téměř zapomenuté.

Rokle Apatyka na Kokořínsku

Rokle Apatyka na Kokořínsku

Rokle u Kokořínského údolí je pojmenována podle léčivých bylin, které se zde hojně sbíraly. Výskyt druhů rostlin typických spíše pro horské či podhorské oblasti je zapříčiněný velkou teplotní inverzi v rokli.

Rokle Kočičina u Kokořína

Rokle Kočičina u Kokořína

Údolí v CHKO Kokořínsko, které se nachází 3 km jihozápadně od Mšena, je lemováno velkým množstvím skalních výchozů a stěn.

Kokořínský důl

Kokořínský důl

Kokořínský důl je jedním z nejkrásnějších údolí v ČR, ústí do něj množství roklí s různorodými pískovcovými útvary. Údolí je přibližně 14 km dlouhé, začíná u železniční zastávky Lhotka u Mělníka a končí u křižovatky zvané Ráj.

Jeskyně Klácelka s reliéfy sochaře Václava Levého

Jeskyně Klácelka s reliéfy sochaře Václava Levého

Umělá jeskyně Klácelka leží na levém břehu Liběchovky, asi 2 km severně od obce Liběchov. Sochař Václav Levý zde roku 1845 vytesal sochy zvířat z bajky F. M. Klácela, husitské hrdiny a trpaslíky.

Na bruslích Kokořínskem

Na bruslích Kokořínskem

Kokořínsko, krajina na přírodní krásy více než bohatá, má co nabídnout také v zimním období. Patříte-li k vášnivým bruslařům, najdete zde přírodní led na mnoha místech. Tůňky a rybníky sevřené v chladném objetí skal mají dostatek přírodního ledu po celou zimu.

Kokořínské pokličky – Mšenské skalní útvary na Kokořínsku

Kokořínské pokličky – Mšenské skalní útvary na Kokořínsku

Pískovcové sloupy při ústí Kokořínského a Vojtěšského dolu nedaleko Mšena vypadají jako přerostlé houby. Vznikly zvětráváním rozdílnou intenzitou zvětrávání pískovcových skal, kdy tvrdší horní vrstva s obsahem železa lépe odolává erozi než spodní skály.

Skalní útvar Tutanchamon u Mšena

Skalní útvar Tutanchamon u Mšena

Skalní město Bludiště u Mělníka v sobě ukrývá zajímavý skalní útvar s názvem Tutanchamon, který je dobře známý mezi horolezci.

Skalní obydlí ve Lhotce u Mělníka

Skalní obydlí ve Lhotce u Mělníka

Chcete poznat způsob, jakým nemajetní lidé dříve řešili své bydlení? Nabízíme vám prohlídku skalního obydlí ve Lhotce u Mělníka, které je dokladem neobvyklých konstrukčních metod. Můžete si zde prohlédnout vytesaný skalní byt, ale také celé hospodářské prostory.