!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > #světovéČesko a silvestrovské výlety k Uchcánku, Flusárně a do Kokotína
#světovéČesko a silvestrovské výlety k Uchcánku, Flusárně a do Kokotína
"> "> "> "> "> "> "> "> ">
Životní styl

#světovéČesko a silvestrovské výlety k Uchcánku, Flusárně a do Kokotína

  • Vydáno31. prosince 2020
Určitě znáte hit kapely Yo Yo Band, kde se zpívá o Pičíně, Kozomínu a Řitce. Přesně do takových míst se dnes vydáme na výlet. Blíží se Silvestr a vtipnou fotkou s cedulkou z rozcestníku nebo od studánky uděláte radost sobě i kamarádům. A co teprve dětem!?
Protože kde jinde než třeba u Ďáblovy prdele mnohou slušně vychované ratolesti beztrestně pokřikovat „dědo, babi, my jsme na prdeli!“ (…v prdeli, za prdelí, pod prdelí – těch variant je celá řada – vezměte tam děti a poznáte to sami.) V následujících odstavcích sami zjistíte, že může být hůř a děti se naučí slova, která dosud neznaly.
 

Kokotín a Kokotské rybníky

Když se někdo jmenuje Kokot či Kokotek, rád okolí vysvětluje, že tak se ve staroslověnštině tohle slovo znamenalo kohout. Ano, jenže už tehdy to byl přeneseně penis, a dokonce z toho prý vzešla zdrobnělina kokeš. Pochechtávání si nechte na doma, jdeme na výlet: třeba z Českého Krumlova přes Kokotín na Kleť. V Kokotíně stojí hájovna, okolo protéká Kokotínský potok a na rozcestníku najdete kromě směrovek na Kleť nebo Zlatou Korunu také vtipnou směrovku Pičín s údajem 118 kilometrů.

Pičín prozatím odložme stranou a držme se kohoutů: náš další cíl se jmenuje Kokotské rybníky. Leží kousek od Rokycan a na příjemnou silvestrovskou nebo novoroční procházku můžete vyrazit z Dýšiny nebo Klabavy. Obvykle slibujeme, že přes nejzajímavější místa vede naučná stezka: tady to platí také, a dokonce cestou objevíte pramen U Čůráčku. Existuje i vrch Kokotsko nebo Kokotská studánka, ta ale leží mimo značené cesty a budete si ji muset najít sami.

Krásný úsek cesty vede po hrázi Dolního Kokotského rybníka, na jehož jižní straně kdysi stávala středověká vesnice Kokot. Zanikla po roce 1450, kdy ji vypálila vojska strakonické jednoty bojující proti Jiřímu z Poděbrad, a její jméno prý bylo odvozeno od skalnatého hřebene s malými ostrými výčnělky, připomínajícími kohoutí hřebínek. No vida, takže i na kohouty došlo!
 

Flusárna a Kakánov

Rájem zvláštních jmen je Šumava, hlavně díky místům, kde se dřív vyráběla potaš. Zvláštní a dnes už prakticky neznámá hmota vznikala zpracováním popele, z něhož se prosíváním a luhováním v kádích vyrábělo draslo. Používalo se třeba k praní prádla, bělení plátna a výrobě mýdla. Na Moravě se výsledku říkalo něžně salajka, zato na Šumavě to byl flus. Už tušíte, odkud mají jméno všechny beskydské Salajky a šumavské Flusárny?
Na Šumavě jich bývala spousta, ale vzaly za své za komunistického režimu, který z map vymazal nejenom tisíce vesnic a osad, ale i jejich jména. Nejznámější Flusárnu (a jednu z mála, která si jméno uchovala i v oficiálních mapách) najdete jižně od Kašperských Hor. Mimochodem, když se vypravíte na sever směrem k Sušici, objevíte vrch Sedlo s rozhlednou a pod ním osadu s pěkným jménem Kakánov, součást obce Žihobce.
 

Vajcůvka, Smraďoch a Prdlavka

Kakánov nás nenápadně přivádí k dalším „voňavým“ místům. Jejich nekorunovaným králem je přírodní rezervace Smraďoch, kde přímo ze země uniká plyn zvaný sirovodík. Unikátní rezervaci s rašeliništi, bublajícími výrony zemských plynů a pozoruhodnými rostlinami najdete kousek od Mariánských Lázní.

Páchnoucí sirné prameny jsou ovšem typickým přírodním fenoménem východní Moravy. Vyvěrají od Beskyd až po Pálavu a vysloužily si odpovídající jména. A tak například poblíž lyžařského a turistického střediska Bílá objevíte údolí potoka Smradlavy, v Bílých Karpatech nad obcí Strání leží hluboko v lesích skrytý, ale od pradávna známý sirný pramen Smraďačka, kdekdo zná také sirné lázně Smraďavka u Buchlovic a studánek nazvaných Prdlavka se nedopočítáte.

Speciální okruh pro milovníky smradlavých vod něžně nazvaný Chodníček za sirnými studánkami vytyčili ochránci přírody u Zádveřic na Zlínsku: dvoukilometrová turistická trasa obchází několik studánek a sirných pramenů podél koryta Horského potoka. I když si studánky díky zápachu zkažených vajec vysloužily řadu nelichotivých přezdívek jako smrďavka, záprtkovice či vajcůvka, místní si jich považují: mají totiž nezanedbatelné léčebné účinky. Koupele v sirné vodě prý pomáhají při léčbě ortopedických, revmatologických a kožních onemocnění, pitná kúra zase ulevuje od žaludečních obtíží a když si vodu naberete do láhve, doma si z ní můžete uvařit vynikající kávu. Pokud to chcete vyzkoušet, s chutí do toho, ovšem ochránci přírody doporučují vodu z pramene vždy převařit.
 

Čertoprd, Veltrusy a Posraná skalka

V polích mezi Miloticemi a Vacenovicemi možná postřehnete nenápadnou vyvýšeninu, kterou mapy buď přehlížejí anebo ji „krotce“ označují Čertobrd. Nevěřte jim, dejte na místní, kteří jí neřeknou jinak než Čertoprd. Chcete vysvětlení toho divného jména? Zkrátka čert si v pekle prdnul a vzniknul kopec, tvrdí lidé z okolí. Ve skutečnosti tu odpradávna puklinami v zemské kůře vyvěral zemní plyn a někde pod Náklem vyvěral ze břehu potoka sirovodíkový pramen nevábného zápachu.

Dnešní Veltrusykrásným barokním zámkem a parkem byly až do 13. století Velprdy, prý kvůli klevetivému a užvaněnému obyvatelstvu. Jenže když vesnici získal klášter v Doksanech, pohoršené sestry premonstrátky název opravily na Veltrusy. Ne že by si moc pomohly, že?

U Víru na Vysočině řeka Svratka protéká hlubokým údolím. Nejvyšší a nejslavnější je skalní stěna u vyhlídky Klubačice: právě tam se také nachází Posraná skalka. Jak přišla ke svému jménu? Prý si tu ulevovali nejen ti, co chodívali ráno z Víru do nedaleké továrny, ale i ti, co naopak cestou z práce nevydrželi až domů.

V jižních Čechách mezi Protivínem, Novou Vsí a Těšínovem leží krajinářská přírodní památka Zelendárky. Nacházejí se tu rybníky s částečně zachovanými pobřežními porosty rákosí, které je útočištěm pro řadu vodních ptáků a obojživelníků. Názvy rybníků Čejka, Starý u Krče, Zukáček nebo Uchcánek prozrazují, že ten poslední to odskákal za všechny: jméno si vysloužil patrně proto, že zkrátka propouští vodu.

A jak vznikla ta legendární trojice Pičín, Kozomín, Řitka? Jak vysvětlil v rozhovoru Richard Tesařík, kapelník, zpěvák a perkusista Yo Yo Bandu, do Pičína na Příbramsku jezdili s bratrem jako malí k babičce – a jak známo, cesta z Prahy vede přes Řitku. A to prý přitom Pičín vznikl ze staročeského jména Pieka čili Píka. Zato Řitka, to je jiná: kdysi se jmenovala Lhota, ale od konce 15. století se jí údajně kvůli jistému usedlíkovi začalo říkat Řitka a hanlivé jméno přežilo dodnes.
 

Sprosťárny a #světovéČesko

České kokoty, čuráčky a smraďochy cizinci nerozlušti, zato my v jejich domovině odhalíme jazykové poklady. A tak například víme, že Kunda je přístavní město v Estonsku a též město v africkém Kongu, zatímco v Austrálii mají Kundabung a Serrekunda je prý největší město Gambie.

Jedno z nejlepších jmen – rakouská víska Fucking – ale v roce 2020 navždy zmizela z map. Že tohle slovo v angličtině znamená vulgární výraz pro soulož se prý místní dozvěděli až na konci druhé světové války od britských a amerických vojáků. Vášeň turistů, kteří značky se jménem vesnice kradou jak straky anebo se u nich fotografují a natáčejí v lascivních pózách, případně přímo při sexuálních praktikách, místní přesto nechápou. Fucking se jmenuje stejně od 11. století a rozhodně nejde o vulgární jméno, zřejmě je odvozené od někdejšího majitele, jímž byl bavorský šlechtic Focko. Jenže mediální šílenství, které rozpoutali převážně anglicky hovořící turisté, přerostlo Fuckingu přes hlavu. Místní zkrátka řekli dost a Fucking jednou provždy změnil jméno na Fugging.
 
Přírodní park Česká Kanada

Přírodní park Česká Kanada

Českou Kanadou je nazývána příhraniční oblast mezi městy Slavonice, Nová Bystřice a Kunžak. Její rozloha činí cca 250 km². Přírodní park Česká Kanada zde byl vyhlášen roku 1994.

Skalní útvar Ďáblova prdel v České Kanadě

Skalní útvar Ďáblova prdel v České Kanadě

Kuriozní skalní útvar se nachází poblíž osady U panského lesa v trojúhelníku osad Terezín, Nový Svět a Valtínov. Až ho spatříte na vlastní oči, poznáte, že zkrátka nemůže mít jiné jméno.

Lesopark U Jakuba v České Kanadě

Lesopark U Jakuba v České Kanadě

Lesopark s řadou atrakcí pro děti a naučnými stezkami se nachází v bezprostřední blízkosti rozhledny U Jakuba v lesích na Havlově hoře nedaleko obce Valtínov, mezi Jindřichovým Hradcem a Dačicemi. Najdete zde imitaci staroslovanského opevnění, ale i perníkovou chaloupku.