Úvod > Aktuality > #světovéČesko a rozhledna Štěpánka: královna Jizerských hor opředená temnou věštbou
#světovéČesko a rozhledna Štěpánka: královna Jizerských hor opředená temnou věštbou
"> "> "> "> "> "> ">
Příroda

#světovéČesko a rozhledna Štěpánka: královna Jizerských hor opředená temnou věštbou

Vydáno 7. září 2021
Novogotická rozhledna Štěpánka stojí na rozhraní Jizerských hor a Krkonoš. Malebná vížka se špičatou střechou na vrcholku jménem Hvězda patří k mimořádně oblíbeným výletním místům, navenek ale vůbec ničím neprozrazuje, že její stavbě osud nepřál.
Dvě rozdílné stavby provází podobné prokletí: rozhledna Štěpánka v Jizerských horách a Korintský průplav v Řecku
rozhledna Štěpánka
Korintský průplav
Na kopec Hvězda s nadmořskou výškou 959 metrů se dostanete po asi kilometr dlouhé značené cestě z Příchovic, o kousek dál je to z Kořenova nebo z Pasek nad Jizerou. Krásné výhledy na panoramata Jizerských hor a Krkonoš si vychutnáte už cestou vzhůru, o ty nejhezčí se ale samozřejmě postará krásná kamenná rozhledna s poetickým jménem Štěpánka. Za pěkného počasí dohlédnete například na Zvičinu i vrch MužskýČeském ráji, vidět bývá Bezděz, Ralsko, Ještěd či Lužické hory.
 

Rozhledna Štěpánka a sen knížete Rohana

Společně s rozhlednou na vrchu Žalý patří Štěpánka patří k nejstarším rozhlednám Krkonoš a Jizerských hor. Stavět se začala už v roce 1847, kdy na vrch Hvězda vystoupal tehdejší zemský správce arcivévoda Štěpán Habsbursko-Lotrinský. Kraj navštívil kvůli výstavbě císařské silnice z Liberce do Trutnova, a kníže Kamil Rohan (1800–1892) na jeho počest dal vybudovat rozhlednu. Pojmenoval ji Stephanshöhe, Štěpánova výšina.



Než ji ale stihl dokončit, arcivévoda odešel do Uher, rok poté abdikoval a stáhl se do ústraní. Pro knížete Rohana, který chtěl stavbou posílit své postavení ve Vídni, i pro rozestavěnou Štěpánku to byla špatná zpráva: na Hvězdě v té době stály pouze kamenné základy s gotizujícími opěráky a vyhlídkovou terasou, kam turisté chodili pozorovat východy a západy slunce.
 

Temná věštba

Možná to ale všechno bylo trochu jinak. Podle místních povídaček kníže stavbu přerušil kvůli věštbě staré cikánky: ta mu předpověděla, že brzy po dokončení věže zemře. Nedokončená rozhledna tak stála v lesích nad Příchovicemi několik desítek let. Kníže se prý skutečně dokončení věže bál, a tak se teprve v roce 1888 obci Příchovice podařilo za 400 zlatých odkoupit pozemek i se zbytky věže.



Německý horský spolek dal vypracovat plány nové věže od profesora BrausenwetteraLiberce, stavět se začalo 1. května 1892. Stavební mistr Hájek z Rokytnice využil stavební materiál z původní stavby, kdy na dolní část přistavěl štíhlou osmibokou věž z cihel a pískovcových kvádrů. Slavnostní otevření Štěpánky se konalo 14. srpna 1892 – a věštba se vzápětí skutečně naplnila. Kníže Rohan se slavnostního otevření nezúčastnil, a zemřel jen měsíc po dokončení stavby 13. září 1892 na zámku Sychrově v požehnaném věku 91 let. Už dva roky předtím ale utrpěl mozkovou mrtvici, z níž se už nikdy docela nevzpamatoval. Je docela dobře možné, že v té době mu téměř padesát let stará věštba už byla docela lhostejná.
 

Kamenný kříž a symbolická vzpomínka na padlé

V okolí Štěpánky je ještě jedno zajímavé místo, rovněž s poněkud temnou minulostí: na prostranství severně od rozhledny několik kamenných menhirů připomíná zaniklé vesnice, na hraně svahu nad údolím se tyčí velký kamenný kříž. V roce 1944 ho tu vztyčili němečtí vojáci jako památku na své padlé kamarády, po osvobození ale Češi rozstříleli svastiku v jeho středu a kříž shodili ze stráně dolů.



Místní spolek v roce 2011 zbytky sesbíral a znovu sestavil kříž dohromady. Obnovená památka ale budí emoce: tvar totiž kopíruje takzvaný Železný kříž, vyznamenání udělované hitlerovskou Třetí říší německým vojákům za odvahu a statečnost. Jedněm připomíná fašistické Německo a rádi by kříž odstranili, pro jiné ale je především památkou na zmařené životy obyčejných vojáků a současně symbolem tolerance a dobré vůle. Ať tak či onak, prostranství u Štěpánky je magické místo, hojně fotografované a mimořádně oblíbené.
 

Stavba stíhaná osudem

  • Podobná věštba jako Štěpánku provázela Korintský průplav v Řecku. Přes šest kilometrů dlouhý vodní kanál protíná Korintskou šíji, která spojuje Peloponés s pevninským Řeckem, a propojuje tak Korintský a Saronský záliv v Egejském moři.
  • Ačkoli se Korintský průplav stavěl podobně jako Štěpánka v letech 1881 až 1893, jeho vybudováním se zabývali stavitelé již ve starověku, první pokusy se datují do 7. století před Kristem. O něco později pak filozof Apollonius z Tyany pronesl temné proroctví, že kdo se pokusí kanál vybudovat, bude stižen strašlivou nemocí. Kletba se naplnila více než vrchovatě a každý z římských vládců, který se kanálem zabýval, dopadl špatně: Gaius Julius Caesar, Caligula i Nero.
  • Kanál je sice funkční, ovšem kvůli hloubce pouhých osm metrů a šířce od 21,3 do 24,6 metrů se využívá hlavně pro turistické výletní plavby, pro větší nákladní lodě je nepřekonatelnou překážkou. Až 90 metrů vysoké a téměř kolmé stěny navíc narušují časté sesuvy půdy, jejichž vinou kanál bývá pravidelně zavřený.
Muzeum lehkého opevnění Na Pomezí v Kořenově

Muzeum lehkého opevnění Na Pomezí v Kořenově

Expozice lehkého opevnění je umístěna v jednom z objektů LO vz.37, pod rozhlednou Štěpánka nedaleko Kořenova.

Kořenov

Kořenov

Kořenov, horskou obec na rozhraní Jizerských hor a Krkonoš, znáte jako jednu ze zastávek ozubnicové železnice z Tanvaldu do Harrachova, vypravit se můžete i do legendární osady Jizerka. Z Hvězdy dohlíží na Kořenov kamenná rozhledna Štěpánka, v Příchovicích najdete rozhlednu Járy Cimrmana.

Rozhledna Štěpánka – nejstarší rozhledna Jizerských hor

Rozhledna Štěpánka – nejstarší rozhledna Jizerských hor

Novogotická Štěpánka je nejstarší rozhlednou Jizerských hor stojící na vrcholu Hvězda. Její stavba byla zahájena knížetem Camillem Rohanem roku 1847. V tomtéž roce probíhala dole v údolích stavba císařské Krkonošské silnice, jejímž patronem byl arcivévoda Stephan – Štěpán, který na vrch vystoupil.

Další aktuality

13.9.
2021
Vypravte se za tradicí ručního skla do Libereckého kraje

Vypravte se za tradicí ručního skla do Libereckého kraje

Region Liberec: Českolipsko a Jizerské hory | Kultura
9.9.
2021
Babí léto na kole: opřete se do pedálů na úzkých stezkách!

Babí léto na kole: opřete se do pedálů na úzkých stezkách!

Region Liberec: Českolipsko a Jizerské hory | Letní sporty
9.9.
2021
Prohlédněte si unikátní sušárnu chmele v Dubé

Prohlédněte si unikátní sušárnu chmele v Dubé

Region Liberec: Českolipsko a Jizerské hory | Památky
9.9.
2021
Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet do Jizerských hor

Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet do Jizerských hor

Region Liberec: Českolipsko a Jizerské hory | Příroda