Úvod > Aktuality > #světovéČesko a červeno-bílá pohádka na zámku Hradec nad Moravicí
Památky

#světovéČesko a červeno-bílá pohádka na zámku Hradec nad Moravicí

  • Vydáno5. září 2020
V okamžiku, kdy z náměstí projdete vstupní branou zámku Hradec nad Moravicí, ocitnete se zpátky v minulosti. Anebo v pohádce? Platí obojí: už před více než deseti lety vyhrál anketu O nejpohádkovější hrad nebo zámek v Česku. Když se zastavíte, pohledem přeletíte zubatá cimbuří a špičaté věže Červeného zámku a zapomenete na třetí tisíciletí, snadno si představíte, že jste v docela jiné době. Ale ve které?

Romantika režného zdiva a středověku z ptačí perspektivy – kdo by ptákům nezáviděl?

zámek Hradec nad Moravicí
hrad De Haar
Pokud byste se dostali do 13. století, možná byste byli svědky toho, jak král Přemysl Otakar II. na místě vypáleného hradiska zahájil stavbu nového gotického hradu. Kdo si vybere 16. století, zažije časy Pruskovských z Pruskova: ti zahájili přestavbu hradního areálu na renesanční sídlo se zahradou a lesoparkem. Pokud ale chcete zažít zámek Hradec nad Moravicí v jeho nejlepších časech, vyberte si doby, kdy panství patřilo pruské knížecí rodině Lichnovských z Voštic. Zámku dali novou empírovou podobu a v druhé polovině 19. století k němu přistavěli nejenom Bílou věž, ale i Červený zámek s krásnou bránou, kterou se dnes do areálu vstupuje. Kdo by uvěřil, že kdysi sloužil jen jako konírna, kočárovna a hospodářské zázemí?
 

Zámek plný hudby

Už v časech renesance v Hradci nad Moravicí působila řada domácích hudebníků, od třetiny 18. století existovala i zámecká kapela a v divadelním sále se inscenovaly opery. Společenskou úroveň hradeckého panství povzneslo ještě o něco výš působení šesti generací knížat a hrabat Lichnovských. Zasloužili se nejenom o vytvoření cenných sbírek, ale i o rozvoj kultury a umění. Udržovali přátelské styky s hudebními skladateli Mozartem a Paganinim, s literáty jako byli Rainer Maria Rilke či Mark Twain, Hradec navštívili skladatel Ferenc Liszt a jeho dcera Cosima Wagnerová nebo Josef Mánes. Protože Lichnovští působili také v diplomatických službách, na Hradec zavítal také německý kancléř Otto von Bismarck nebo německý císař Vilém II.

Část sbírek si Lichnovští odvezli na útěku před postupující frontou na konci druhé světové války do Vídně, leccos ale na zámku můžete vidět dodnes, například housle ze 17. století z dílny italského výrobce Giovanniho Grancina anebo nádherné Mondiniho clavicembalo, na které hrál i Mozart.
 

Hradecká Beethovenova Osudová

Co všechno můžete v Hradci nad Moravicí vidět? Společenské i reprezentační sály, jídelnu, kuřárnu s kulečníkovým stolem, dámský rokokový salón, ložnici kněžny, pracovnu, krásnou čítárnu s knihovními sály anebo kočár, kterým jezdil kníže Karel Max Lichnovský. A také pamětní hudební salón skladatele Ludwiga van Beethovena (1770–1827), který zámek navštívil dokonce dvakrát, a to v letech 1806 a 1811.

Ostatně Beethovenův klavír, na kterém při pobytu v Hradci hrál a komponoval, patří k nejcennějším exponátům zámku. Víte, že klasicistní kladívkový instrument v mahagonové skříni pro Mistra osobně objednal hrabě Lichnovský až v Paříži? Stál ho 600 tolarů a právě nyní opět září novotou: obudiv si zaslouží hlavně jeho nejkrásnější část, podmalby na skle, jedna čelní a dvě boční. Jsou provedené s použitím plátkového zlata a stříbra, uprostřed té čelní je jméno výrobce Erard Frères.

Oblíbenou otázkou návštěvníků zámku je, co vlastně Beethoven na klavír hrál? Legendy tvrdí, že pobyty na hradeckém zámku Beethovena inspirovaly k symfonii číslo 5, tedy slavné Osudové. Zazněla tu i jeho nejznámější klavírní skladba Pro Elišku? Nevíme to jistě, ale možná ano: její part nalezl až v roce 1865 německý vědec Ludwig Nohl, složena byla v roce 1810, tedy rok před druhou Beethovenovou návštěvou na zámku.
 

Pět hradeckých zastavení a jedno v Nizozemí

  • hradecký zámek navštívíte, nezapomeňte se také projít křížovou cestou k vrchu Kalvárie, odkud jsou krásné pohledy na Hradec nad Moravicí a Opavu.
  • K procházkám láká také rozlehlý anglický park, protkaný sítí pohodlných cest a stezek se spoustou vyhlídek a odpočívadel. Okouzlí vás zejména Bukový chodník, úzká pěšina vinoucí se pod korunami prastarých stromů nad údolím Moravice, nebo vyhlídka Rondela.
  • Červenému zámku z režného zdiva a červeného pískovce vrátila nedávná obnova starý šarm a původní ráz. Když jej v 80. letech 19. století navrhl architekt Alexis Langer, inspiroval se severoněmeckými gotickými hrady. Kníže tu choval anglické plnokrevníky, za první světové války konírny sloužily jako lazaret pro raněné vojáky. Za minulého režimu byl v Červeném zámku hotel, který ale později vyhořel.
  • Nejpohádkovějšímu zámku v Česku se filmaři překvapivě dlouho vyhýbali, teprve v roce 2019 se tu natáčela pohádka Princezna a půl království. Červený zámek se tehdy proměnil v sídlo samolibého krále Egona v podání Jakuba Prachaře.
  • Návštěvu zámku v Hradci nad Moravicí můžete spojit s prohlídkou arboreta Nový dvůr anebo zámku Raduň: spojuje je několik cyklotras i zvýhodněné vstupné.
  • Protějškem hradeckého zámku je v kampani #světovéČesko středověký hrad De Haar poblíž nizozemského Utrechtu. Během 15. století byl zpustošen a opuštěn, ale když jej na konci 19. století zdědil baron Etienne van Zuylen van Nijevelt van Haar, probudil se k novému životu. Díky finanční podpoře své bohaté manželky Helene de Rothshild baron hrad proměnil v pohádkové sídlo, vybavené veškerým moderním pohodlím té doby. Dnešní podobu mu dal architekt Pierre Cuypers, mimo jiné autor návrhů majestátních budov Říšského muzea a hlavního vlakového nádraží v Amsterdamu. Za vidění stojí také zahrady a parky. A jedna třešnička na dortu pro všechny paní a slečny: nenechte si ujít zámeckou kuchyni v retro stylu, dodnes plně funkční!
Zámek Hradec nad Moravicí – zámek, který hrál po 700 let prim v dějinách českých zemí

Zámek Hradec nad Moravicí – zámek, který hrál po 700 let prim v dějinách českých zemí

Objekt, který i dnes nabídne atraktivní podívanou každému návštěvníkovi. Prohlídková trasa přepychově zařízenými salóny mj. připomíná i pobyty Ludwiga van Beethovena a Ference Liszta.

Naučná stezka Bukový chodník v Hradci nad Moravicí

Naučná stezka Bukový chodník v Hradci nad Moravicí

Bukový chodník je naučná stezka, která byla vyznačena v oblasti zámeckého parku v Hradci nad Moravicí. Je jednou z nejznámějších a nejnavštěvovanějších lesních cest v parku.

Bílá věž v Hradci nad Moravicí

Bílá věž v Hradci nad Moravicí

Nejvýše vypínající se stavbu zámeckého areálu postavil kníže Karel Maria Lichnovský ji v roce 1887.

Vyhlídkova bašta – Rondela v Hradci nad Moravicí

Vyhlídkova bašta – Rondela v Hradci nad Moravicí

Vyhlídka byla postavena na sklonku 19. století jako součást úprav zámeckého parku.

Leonardova vyhlídka v Hradci nad Moravicí

Leonardova vyhlídka v Hradci nad Moravicí

Vyhlídka se nachází na západní vyhlídkové terase hradeckého parku za Bílou věží.

Kostel sv. Petra a Pavla v Hradci nad Moravicí

Kostel sv. Petra a Pavla v Hradci nad Moravicí

Kostel sv. Petra a Pavla byl vystavěn v letech 1587-1594 na popud horlivého katolíka Kašpara Pruskovského z Pruskova, který krátce před započetím stavby získal do svého majetku hradecké panství.

Mechtildina vyhlídka v Hradci nad Moravicí

Mechtildina vyhlídka v Hradci nad Moravicí

Vyhlídka se nachází v zámeckém parku a byla oblíbeným místem kněžny Mechtilde Lichnovské.

Slezská kalvárie v Hradci nad Moravicí

Slezská kalvárie v Hradci nad Moravicí

Za iniciátorku a zakladatelku hradecké Kalvárie je považována Anna Marie Thomagnini, matka majitele hradeckého panství. Podle jejích pokynů došlo po roce 1750 k výstavbě 14 mohutných sloupů, které nesly obrazy s výjevy Kristova umučení.

Další aktuality

10 tipů, kam na výlet na zajímavou rozhlednu ještě před hlavní turistickou sezónou

Češi prostě výhledy z rozhleden milují. Od roku 1800 bylo na území České republiky postaveno více než 500 vyhlídkových staveb a pořád přibývají další. Stavitelé novodobých rozhleden se snaží zaujmout zvláštními tvary i originálními názvy rozhleden. Než se opět otevřou sezónní vyhlídky, doporučíme vám výlet k zajímavým rozhlednám, které jsou přístupné po celý rok. K nejoriginálnějším i nejmladším patří spirálovitá rozhledna v Kobylí, Salaš ve tvaru dvou sedmiček, Doubravka v Praze, Růženka na Pastevním vrchu anebo třeba Dalimilova rozhledna.
Moravskoslezský kraj | Příroda

Jeřábi tančí po polích i v Zoo Ostrava

Letošní zima se pozvolna chýlí ke konci. Ptáci, kteří se vyhnuli strastem daleké cesty a namísto pravidelné migrace zůstali raději v místech svého hnízdiště, na tom, jak se zdá, díky teplejší zimě vydělali. Jedná se například o pěvušky, drozdy či červenky. A nově také o jeřáby popelavé (Grus grus), jejichž zimování u nás bylo ještě před 10 lety raritou.
Moravskoslezský kraj | Příroda

30 let agentury CzechTourism: turistické milníky Moravskoslezského kraje

Jaké proměny prožil Moravskoslezský kraj během posledních třiceti let? Vůbec poprvé jsme se mohli podívat například industriálního areálu Dolní Vítkovice, do Hornického muzea na Landeku anebo do Muzea Tatra v Kopřivnici. V Beskydech vznikla Stezka Valaška, horské útulny Maměnka a Libušín se po požáru dočkaly kompletní pečlivé obnovy a v Ostravě se poprvé konaly Dny NATO i festival Colours of Ostrava. Pojďte se s portálem Kudy z nudy a agenturou CzechTourism projít Moravskoslezským krajem rok za rokem!
Moravskoslezský kraj | Zážitky

Sněženkové království hledejte v lužních lesích a nivách řeky Odry

Chcete spatřit zázrak, nad jehož nádherou se vám bude tajit dech? Přívlastek „neopakovatelný“ tady použít nelze, protože přichází s každým jarem. Kam? Do Chráněné krajinné oblasti Poodří.
Moravskoslezský kraj | Příroda

O hodinu déle v Zoo Ostrava: areál zoo prodlužuje otevírací dobu

Jak se postupně prodlužují dny, prodlužuje se i otvírací doba Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava. Zatímco na přelomu roku byla zoo otevřena jen do 16:00 hodin, od března můžete v areálu zůstat až do 18:00 hodin. Přijít ale musíte nejpozději v 17:00 hodin, pak již nejsou v provozu pokladny. Ve stejnou hodinu se uzavírají i pavilony. Během března stále můžete využít mimosezónní zlevněné vstupné.
Moravskoslezský kraj | Příroda

Inspiraci, kam na dovolenou, přináší ostravský veletrh cestovního ruchu

Široká nabídka dovolených, tipy na výlety a lázeňské pobyty, ochutnávky regionálních specialit, informace o zajímavostech a mnoho dalšího přináší jediná výstava cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji – veletrh Dovolená, která se bude konat od 3. do 4. března 2023 na výstavišti Černá louka v Ostravě, v pavilonu A.
Moravskoslezský kraj | Životní styl

Mohly osiřet, ale žijí dál: průmyslové areály, z nichž se staly turistické klenoty

Znáte průmyslové areály, kde dřív visely cedule „vstup zakázán“ a dnes se proměnily v turistické atrakce? Jak moc se změnily, kdo vás jimi provede a co v nich najdete? Na Kudy z nudy vám představíme legendární průmyslové areály Ostravy i Prahy, podíváme se do Kladna, do Příbrami, na Hřebeč i do Plzně.
Moravskoslezský kraj | Památky

Sedm Lysých hor aneb není Lysá jako Lysá

Znáte jednu jedinou Lysou horu, královnu Moravskoslezských Beskyd? Pak pro vás bude překvapením, kolik dalších Lysých hor v Česku objevíte. Přes jednu z nich dokonce vede silnice, na další se dá vyjet na běžkách, a za pomocí lanovky se můžete na některý z vrcholů nechat vyvézt.
Moravskoslezský kraj | Příroda