!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > #světovéČesko a románský skvost v Třebíči
#světovéČesko a románský skvost v Třebíči
"> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Památky

#světovéČesko a románský skvost v Třebíči

Vydáno 4. října 2020
Jestli existuje skutečně jedinečné místo, jmenuje se Třebíč. Půvabné město na Vysočině se může pochlubit celou řadou kuriozit a také památkami UNESCO. Do seznamu světového přírodního a kulturního dědictví byla v roce 2003 zapsaná jako unikátní příklad blízkého soužití křesťanské a židovské komunity v jednom městě židovská čtvrť Zámostí společně s židovským hřbitovem a románsko-gotickou bazilikou sv. Prokopa.

Jedinečná, tisíc let stará architektura: impozantní baziliky v Třebíči a německém Speyeru

Třebíč
Speyer
Navštívit Třebíč a vynechat prohlídku židovské čtvrti je téměř nemožné: stačí pár kroků z centra města, projít se po nábřeží řeky Jihlavy, přejít přes most a jste tam. Na úzkém kousku země sevřeném mezi vodou a příkrými skalnatými svahy dlouhá staletí vyrůstalo, živořilo i prosperovalo malé městečko s radnicí, chudobincem, špitálem, dvěma synagogami a přibližně 120 domy. Třebíčská židovská čtvrť, kde žily skoro dva tisíce obyvatel, patří k jedné z mála kompletně dochovaných městských částí mimo území Izraele. Ani bazilika sv. Prokopa ale není nijak daleko: od Přední synagogy na Tichém náměstí stačí zamířit na Žerotínovo náměstí a vyjít bezejmennou uličkou skrz bránu přímo do zámeckého areáluMuzeem Vysočiny, informačním centrem a slavným chrámem.
 

Bazilika sv. Prokopa

Jedna část památky UNESCO, tedy židovská čtvrť se krčí u řeky, druhá část v podobě baziliky sv. Prokopa na ni dohlíží z mírného návrší. Zatímco ale s jistotu víme, že na Zámostí se židovští obchodníci usadili kolem roku 1238 a písemné zmínky o rozrůstajícím se ghettu jsou dokonce o století mladší, o stavbě chrámu se paradoxně nedochovala jediná zpráva.

Víme jen, že bazilika patří mezi klenoty stavebního umění a svou historií je úzce spjatá s benediktinským opatstvím, založeným v roce 1101 přemyslovskými knížaty Oldřichem Brněnským a Litoldem Znojemským. Vznikla patrně mezi lety 1240 až 1280 a kameníci při stavbě používali kvádry z poměrně vzácného namodralého syenitu. Protože ten se opracovával jen těžce, pro složitější stavební prvky a část výzdoby zvolili pískovec.

Stavba značně utrpěla při obléhání Třebíče uherskými vojsky Matyáše Korvína v roce 1468 a více než dvě stě let pak sloužila jako konírna, sýpka a dokonce i jako pivovar. V první polovině 18. století hlavní loď zakryla nová barokní síťová klenba a bylo přestavěno i západní průčelí se dvěma věžemi. Autorem těchto úprav volně inspirovaných Santiniho dílem byl František Maxmilián Kaňka. Současnou podobu získala bazilika až při rozsáhlých památkových úpravách, na které v letech 1924–1935 dohlížel architekt Kamil Hilbert. Rekonstrukce byla provedena velmi citlivě, dokonce je možné rozeznat, které kvádry musely být vyměněny.
 

Ozvěny románské a gotické Evropy

Třebíčské památky UNESCO nejsou jen příkladem blízkého soužití křesťanské a židovské kultury od středověku do 20. století, jsou výjimečné i svým urbanistickým pojetím a architekturou. Bazilika sv. Prokopa spojuje dvě slohová období: románské a gotické, která se ale nepřekrývají, nýbrž doplňují.

Podobné prvky naleznete v celé řadě románských a gotických katedrál: například sloupová předsíň s překrásným, bohatě zdobeným portálem, takzvanou rajskou bránou, připomíná vstupní portál dómu sv. Štěpána ve Vídni. Románská rozeta, kruhové růžicové okno, se podobá rozetě katedrály ve francouzském Chartres či katedrály v německém Speyeru; není sice na presbytáři jako v Třebíči, ale má deset částí jako ta naše. Samotný presbytář pak je podobný presbytáři katedrály sv. Petra ve Wormsu. Tamní bazilika s pěti věžemi, jedna z nejvýznamnějších staveb německého středověku, je podobně jako třebíčská bazilika rovněž rozkročená mezi dvěma slohy: postavená v románském slohu, dokončená v období gotiky.

Pozornost si zaslouží rovněž venkovní trpasličí galerie, arkáda pod střechou apsidy, a trojlodní krypta s křížovou klenbou, kterou podpírá padesát sloupů s různorodými ornamenty. Pro tu zase najdeme protějšek v dómu sv. Petra a Pavla v Naumburgu, který vznikl na místě starší románské baziliky z let 1036–1044; z ní se zachovala právě pouze krypta. Osmidílná klenba navazuje na stavební postupy z jižní Francie, postranní okna čerpají vzory z pozdní gotiky. Opatskou kapli zdobí gotické malby, druhé nejstarší fresky na Moravě. Mimochodem podobné malby dříve zdobily stěny celé baziliky.
 

Největší románská stavba světa

  • Když je řeč o románském slohu, většina lidí si představí nanejvýš rotundy nebo robustní kostelíky se silnými zdmi. Takové představu bazilika v Třebíči rozhodně nenaplňuje a leckdo žasne nad tím, co naši předci dokázali před osmi sty lety vybudovat.
  • Ještě impozantnější je Kaiserdom / Císařský dóm v německém Speyeru, mohutná trojlodní románská bazilika, postavená jako symbol císařské moci císařů Svaté říše římské a jako velkolepé místo jejich posledního odpočinku.
  • Stavba byla zahájena roku 1030, vysvěcena byla roku 1061. S délkou lodi 134 metrů a šířkou 43 metrů jde o největší románský kostel v Německu a v Evropě. Hlavní loď je 14 metrů široká a výška klenby je 33 metrů. Největší zachovaná románská stavba na světě je od roku 1981 zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO.
  • Katedrála má čtyři věže a barokní kopuli, pod východním chórem je původní krypta z roku 1040. Je tu pohřbeno několik císařů a králů, císařoven a princezen i řada biskupů. Hroby byly původně na jiných místech katedrály, do hrobky byly všechny pozůstatky uloženy až na začátku 20. století.
  • Téměř po celém obvodu vrchní části chrámu se podobně jako v Třebíči táhne okrasná sloupová galerie, zvaná trpasličí galerie. Nechodilo se v ní, sloužila pouze jako okrasný prvek.
  • A ještě další třebíčská lákadla: zajděte se podívat třeba do Domu Seligmanna Bauera a na interaktivní model židovské čtvrti z roku 1850 v Zadní synagoze. Svůj protějšek má v modelu města v galerii divadla Pasáž. Na téměř sedmadvaceti metrech čtverečních uvidíte, jak Třebíč vypadala roku 1835, tedy po zhoubných požárech, které zničily celé město.
Zámek Třebíč

Zámek Třebíč

Dnešní zámek v Třebíči, který původně býval benediktinským klášterem, stojí v severozápadní části Třebíče, nad levým břehem řeky Jihlavy. Roku 2018 byl zámek Třebíč dopsán na seznam UNESCO jako součást komplexu třebíčských památek.

Židovská čtvrť Třebíč a bazilika sv. Prokopa

Židovská čtvrť Třebíč a bazilika sv. Prokopa

Bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť v Třebíči jsou na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO zapsány od roku 2003. Hned po Jeruzalému jsou třebíčské židovské památky jedinými, které byly samostatně na Seznam zapsány.

Židovské ghetto Třebíč - nejzachovalejší židovské ghetto v České republice

Židovské ghetto Třebíč - nejzachovalejší židovské ghetto v České republice

Křivolaké uličky s dlažbou z říčních valounů, miniaturní dvory, nízké vchody, průchody, náměstíčko jako dlaň.... židovská čtvrť je jako zmenšený svět. Je jedinou kompletně dochovanou židovskou čtvrtí v Evropě a jedinou židovskou památkou UNESCO mimo území Izraele.

Židovský městský dům v Třebíči

Židovský městský dům v Třebíči

Dům nazývaný také jako Dům Johela Begla je nedílnou součástí židovské čtvrti, která byla v roce 2003 zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Dům je situován v nejstarší, západní části čtvrti.

Naučná stezka Po stopách opatů a rabínů v Třebíči

Naučná stezka Po stopách opatů a rabínů v Třebíči

V Třebíči se projdete naučnou stezkou Po stopách opatů a rabínů, která propojuje místní památky - baziliku sv. Prokopa a židovské město se hřbitovem - zapsané do seznamu UNESCO.

Cesty časem v Třebíči - interaktivní expozice pro hravé návštěvníky

Cesty časem v Třebíči - interaktivní expozice pro hravé návštěvníky

Interaktivní expozice v třebíčském předzámčí je určena nejen dětem, ale i dospělým, kteří se rádi hravou formou dozvědí leccos zajímavého z historie města a řemesel. Zkusíte si postavit gotický oblouk, práci na tiskařském lisu nebo tkaní na tkalcovském stavu.

Muzeum Vysočiny Třebíč - expozice na třebíčském zámku

Muzeum Vysočiny Třebíč - expozice na třebíčském zámku

Původně benediktinský klášter později přestavěn na renesanční zámek stojí v severozápadní části Třebíče, nad levým břehem řeky Jihlavy. Třebíčský zámek s bazilikou tvoří dobře viditelnou dominantu města. Roku 2018 byl zámek Třebíč dopsán na seznam UNESCO jako součást komplexu třebíčských památek.

Židovská čtvrť v Třebíči - zapsána na seznam Unesco

Židovská čtvrť v Třebíči - zapsána na seznam Unesco

Je unikátním souborem 123 dochovaných domů. Mezi ně patří například 2 synagogy, židovské muzeum, budova židovské radnice, rabinátu, dále pak chudobinec, nemocnice a dvě školy. Židovská čtvrť je volně přístupná.

Zadní synagoga v židovském městě v Třebíči

Zadní synagoga v židovském městě v Třebíči

Zadní synagoga v Třebíči je součástí židovského ghetta. Dnes slouží k pořádání výstav, koncertů a dalších kulturních aktivit. V prostorách ženské galerie je umístěna stálá výstava židovské kultury.

Třebíčský židovský hřbitov

Třebíčský židovský hřbitov

Na židovském hřbitově se nachází spousta rozličných náhrobků dokumentujících svým výtvarným pojetím vývoj židovského náhrobního kamene až do 40. let 20. století ve všech rozmanitých formách, od renesance přes baroko, až po klasicismus.

Židovské muzeum - dům Seligmanna Bauera Třebíč

Židovské muzeum - dům Seligmanna Bauera Třebíč

V Třebíči můžete navštívit nové židovské muzeum. Dům je v přímém spojení s objektem synagogy. Nachází se zde expozice židovského bydlení, unikátní židovský obchod, historický vstup na ženskou galerii synagogy a moderní přednáškové prostory.