Nejstarší arkády
Později nalezly arkády uplatnění v rajských dvorech románských a gotických klášterů, kde obkroužily vnitřní klášterní okrasné zahrady. Zvláštní kouzlo má
snad nejmenší rajský dvůr v Česku v klášteře Rosa coeli v
Dolních Kounicích, půvabné arkády obkružující rajské dvory můžete vidět také v několika cisterciáckých klášterech, například v
klášteře ve Zlaté Koruně,
klášteře v Oseku či
klášteře Plasy. Jiná byla situace na hradech, kde gotické arkády často zmizely ve víru pozdějších staletí. Vzácnou výjimku tak představují
patrové gotické arkády na nádvoří hradu Zvíkov. Znáte je, i když jste tu třeba nikdy osobně nebyli: studoval tu totiž mladý loupežnický synek z pohádky Lotrando a Zubejda a o něco později tu režisérka Alice Nellis natáčela svou první pohádku, Sedmero krkavců.
Odchází gotika, přichází renesance…
…a arkády si našly cestu na tržiště a náměstí řady českých a moravských měst. Dnes už byste si jen těžko dovedli představit třeba
Telč,
Domažlice nebo
Litomyšl bez nekonečných stinných podloubí s řadami cukráren, kaváren a restaurací. Ostatně v posledním jmenovaném městě se ještě chvilku zdržíme:
renesanční zámek Litomyšl postavil v druhé polovině 16. století Vratislav Nádherný z Pernštejna jako dar pro milovanou ženu Marii Manrique de Lara a v roce 1999 byl zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO jako vzácná ukázka slohově čistého italského renesančního paláce v zaalpských zemích. Zdejší arkády mají jednu zvláštnost: na jižním průčelí je jejich druhé patro otevřené. Mnohem víc než tato neobvyklá hříčka vás ale zaujme fasáda zámku, pokrytá bohatou sgrafitovou výzdobou. Italští umělci tady vytvořili kolem osmi tisíc takzvaných psaníček, jejichž motivy se prý nikde neopakují.
Originalita renesančních umělců
Podobně jako tvůrci fasád zámku v Litomyšli si vyhráli s arkádami
renesančního zámku v
Bučovicích italský mistr Pietro Gabri a kameníci Elia Canavale a Antonio Silva. Arkády lemují prostorný dvůr ze tří stran ve třech patrech a napočítali byste tu bezmála stovku štíhlých sloupů s jónskými, římskými i korintskými hlavicemi. Sloupy navíc zdobí 540 reliéfů, zobrazujících válečné motivy, erby, rostliny, fantastická zvířata a bytosti, maskarony a hudební nástroje – a ani tyto kamenické kousky se prý nikde neopakují. Za vidění stojí i obří barokní Bakchova fontána s periodicky spouštěným vodotryskem.
Další překrásné arkády můžete obdivovat na
zámku Opočno; zatímco však u předchozích dvou zámků dobře známe tvůrce, u Opočna víme pouze to, že stavební úpravy v gotickorenesančním duchu zabraly velkou část 16. století; jména stavitelů ani architektů neznáme.
Překrásné renesanční arkády můžete vidět také na nádvoří
zámku v Rosicích,
zámku v Oslavanech anebo na nádvoří
zámku v Moravské Třebové – mimochodem přímo na arkády se podíváte, pokud si vyberete prohlídkový okruh Alchymistická laboratoř mistra Bonaciny.
Zázrak jménem sala terrena
Vkus pánů z Hradce tříbilo téměř neustálé cestování s panovnickým dvorem, a tak se během 16. století rozhodli proměnit starý
hrad v Jindřichově Hradci v renesanční rezidenci podle svých představ. Podle plánů Antonia Ericera, Baltazara Maggiho, Giovanni Maria Faconiho a dalších italských stavebníků bylo na III. nádvoří postaveno Adamovo stavení, protější Španělské křídlo a obě budovy propojily velké arkády. Téměř o sto let mladší je pak druhé arkádové křídlo u Rondelu, které vzniklo až v druhé polovině 17. století.
Vedle zámků stojí za povšimnutí i stavby, kde se jejich tvůrci nechali arkádami inspirovat.
Kde to je?
Arkádě postavené podél stěny a otevřené jen z jedné strany se říká
slepá arkáda. Obdivovat ji můžete třeba v
Květné zahradě v Kroměříži, kde vám poslouží jako dobrý úkryt před rozmary počasí.
Mezi arkády se dají zařadit i
saly terreny, vznosné prostory v přízemí zámeckých či palácových budov, otevřené několika oblouky do parků a zahrad. Saly terreny objevíte například ve
Valdštejnské zahradě,
Vrtbovské zahradě a v
palácových zahradách pod Pražským hradem v
Praze, v
zahradě zámku v Klášterci nad Ohří, v areálu
Valdštejnské lodžie v Jičíně anebo na
zámku Libochovice.
#světovéČesko a pozvánka na pravé italské arkády
Možná nejsou nejkrásnější, ale zaručeně jsou nejdelší: řeč je o
arkádách v italském městě Bologna. Historické jádro města je po Benátkách největším neporušeným architektonickým celkem v Itálii. Typické pro něj jsou tři věci:
cihlově červená barva,
vysoké věže (Asinelli, Garisenda, torre degli Scappi, Azzoguidi, s. Giacomo, Arengo a další) a
arkády. Podle Boloňanů jsou nejdelší na celém světě; podloubí starého města prý dohromady měří kolem 40 kilometrů.