I když je od sebe věkem dělí více než 600 let, obě budovy mají ledacos společného. V obou případech jde o
reprezentační budovy městských radnic, robustní a důstojné. Obě věže jsou také nápadně vysoké: ta v
Ostravě měří 85,6 metrů, věž ve Florencii sahá ještě o devět metrů výš. Ale zatímco
věž ostravské Nové radnice je nejvyšší radniční věží u nás, ta ve Florencii má o něco vyšší konkurentku hned v nedaleké Sieně.
Jak se staví radnice
Máte dojem, že doba před sto lety byla jedna velká idyla a všechno šlo hladce? Stavba
Nové radnice v
Ostravě vás vyvede z omylu: nejznámější budova metropole
Severní Moravy a Slezska se stavěla v letech 1925 až 1930, ale coby o součásti nového obchodně-administrativního centra města u
řeky Ostravice se o ní uvažovalo už před první světovou válkou. V roce 1923 byla vypsaná architektonická soutěž, o rok později byl vybrán
vítězný projekt architektů Františka Koláře a Jana Rubého. Kvůli soudním tahanicím se nakonec poprvé koplo do země až v dubnu 1925 a
slavnostní otevření proběhlo 28. října 1930 u příležitosti státního svátku Československé republiky. Sečteno a podtrženo, od záměru k dokončení uběhlo zhruba dvacet let.
Dvě Signorie
Původní návrhy počítaly s kamennou budovou i věží, která měla připomínat
palác Signorie ve Florencii. Také ostravský „palác Signorie“ měl odkazovat na důstojnost a sebevědomí rychle se rozvíjející
Ostravy, která se pod vedením prvního ostravského starosty Jana Prokeše rozrostla o okolní obce a stala se skutečným velkoměstem.
Jenže kvůli nestabilnímu podloží se nakonec musel projekt změnit a
místo medově zbarvených kamenů nakonec věž má odlehčenou ocelovou konstrukci s měděným opláštěním. Pod ní je uložena unikátní žebrovaná železobetonová deska, která vyztužuje nejvíce namáhané partie.
Rekordy ostravské radnice
Radnice má na kontě několik nej: jde o
nejrozsáhlejší radniční komplex v Česku s
nejvyšší radniční věží. Ani věžní hodiny nejsou žádný drobeček: váží více než půl tuny a jejich ciferník má průměr 350 centimetrů. Na vyhlídkovou terasu ve výšce 73 metrů se pohodlně dostanete
výtahem: i ten byl ve své době nejvyšší v republice (51 m) a věž se tak řadí k
bezbariérovým rozhlednám. V sezoně od března do října je otevřená denně, běžné prohlídky střídají nejrůznější akce, má svou stránku na Facebooku a v ceně vstupného je výklad. Průvodce vám barvitě popíše historii a současnost města, doporučí zajímavá místa Ostravy i okolí, která jsou i nejsou vidět (včetně
haldy Ema nebo
Slezskoostravského hradu), a hlavně těm, kteří město dobře neznají, pomůže s orientací. Impozantní je především
katedrála Božského Spasitele v centru města, podle věží kostelů se ale dají dobře rozeznat i jednotlivé části města.
Výhled do okolí je skutečně skvostný: panorama
Moravskoslezských i Těšínských Beskyd střídá
Moravská brána a
Oderské vrchy, za dobré viditelnosti bývá vidět masiv
Hrubého Jeseníku s
Pradědem a také vrcholky Malé Fatry na Slovensku. Když se vrátíte k radnici večer, užijete si ji i s osvětlením: hrany věže lemují světelné řetězy, věž samotná je pak zespodu nasvícena reflektory.
A ačkoli z tuzemských radničních věží je nejvyšší, v Ostravě před několika lety o své prvenství přišla: ještě výš totiž leží vyhlídková terasa
Bolt Tower v
Dolní oblasti Vítkovice.
Víte, že?
Útroby
haldy Ema začaly hořet v šedesátých letech 20. století a hoří dodnes; uvnitř je teplota 1500 stupňů, a v různých místech vyvěrají na povrch plyny. Ema skutečně připomíná sopku: je tak horká, že na ní nikdy nevydrží sníh, naopak tu roste subtropická květena a po celý rok tráva.
Florentský
Palazzo Vecchio, Starý palác (a původně Palazzo della Signoria, Palác signorie, tedy sídlo vlády florentské městské republiky) je středověký opevněný palác se strážní věží, vystavěný na přelomu 13. a 14. století, a přebudovaný v polovině 16. století v renesančním slohu. Stojí v centru Florencie na Piazza della Signoria a slouží zároveň jako reprezentační budova městské radnice i jako městské