#světovéČesko a Praha

Největší suchozemská zvířata na světě, exotická a úchvatná. Popularitu bychom jim mohli závidět: kdekdo má kamaráda s přezdívkou Slon, na ty skutečné čtyřnohé se jezdíme dívat do světa anebo do zoologických zahrad. Setkat se s nimi ale můžeme i jinde, třeba v horách anebo na cestách po světě.

Barrandovská filmová studia se začala stavět v roce 1931 a už o dva roky později byl na světě první „barrandovský“ film. Jmenoval se Vražda v Ostrovní ulici, natočil ho režisér Svatopluk Innemann a odstartoval úžasný příběh filmových ateliérů, které už bezmála sto let do Prahy lákají filmaře z celého světa. Vítejte v evropském Hollywoodu!

Film, v němž hlavní role hrají mamuti, trilobiti a brontosauři, kde se objevují všeho všudy čtyři herci, a který je podle serveru Kinobox nejlepším českým sci-fi filmem všech dob se jmenuje Cesta do pravěku. V roce 1955 ho natočil režisér, výtvarník a scénárista Karel Zeman a o čtyřicet let později inspiroval Stevena Spielberga, režiséra filmu Jurský Park.

Kdo by neměl rád loutky, pestrá loutková divadla, panoptika a hravý svět pimprlat? České loutkářství je zapsané v seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO, každý rok v březnu si připomínáme Mezinárodní den loutkového divadla a navštívit můžete celou řadu divadel nebo muzeí. Vypravte se s portálem Kudy z nudy za loutkami třeba do Chrudimi, Prachatic, Českého Krumlova nebo do Plzně.

V dobách svého vzniku televizní vysílače budované uprostřed měst provokovaly a vysloužily si spousty nelichotivých přezdívek, dnes je ale známe především jako skvělá turistická lákadla. Vyjet pohodlně výtahem do výšky, dát si kávu ve vyhlídkové restauraci a rozhlížet se po okolí je zkrátka zážitek – a platí to pro televizní vysílač na pražském Žižkově stejně jako pro televizní věže v jiných evropských městech. Pojďte se s nimi seznámit!

Miliony stránek, příběhů a slov, tisíce vzácných svazků, leštěné dřevo barokních knihovních skříní a nádherné fresky: to je majestátní interiér knihovny Strahovského kláštera v Praze. Patří k nejkrásnějším svého druhu na světě, navíc se může pochlubit zajímavou historickou kuriozitou: jde o jedinou knihovnu na světě, která byla stavěná pro již hotové knihovní regály, nikoli naopak.

Klementinum, bývalá jezuitská kolej, je po Pražském hradu druhým nejrozsáhlejším komplexem barokních budov Praze a nachází se blízko Karlova mostu na Starém městě přímo na Královské cestě. Nádherná barokní knihovna patří k nejkrásnějším historickým knihovnám na světě. Observatoř v barokní astronomické věži Klementina, která uchovává nejstarší záznamy o počasí v Evropě, je jediné místo na světě, kde se již přes 250 let provádějí pravidelná meteorologická pozorování.

Psal se rok 1920, ve světě zuřila pandemie španělské chřipky, divadla se zavírala a leckde lidé nosili roušky. Pravé v té době se poprvé objevili roboti: na světovou scénu vkráčeli v Čapkově divadelní hře R.U.R.

Nejstarší mužský klášter v Čechách, poslední dochovaný větrný mlýn v Praze i jeden z nejstarších pivovarů v Evropě: to všechno poznáte při návštěvě Břevnova, jedné z částí Prahy 6. Zdejší klášterní pivo Benedict ochutnáte přímo na místě v Klášterním šenku.

Berlínské akvárium, fontány v Kasselu nebo umělé skály ve Zhořelci: tam všude hledali inspiraci architekti pražské Grébovky. Díky nim vznikla ve svahu nad Vršovicemi oáza klidu a pohody, ideální pro piknik nebo posezení se skleničkou vína přímo ve vinici. Schválně jestli uhodnete, která známá pohádka se tu natáčela?

Pivo, hokej, šperky z českých granátů, víno a historické zahrady: tak zní doporučení „must see“ cestovatelského magazínu National Geographic pro návštěvníky Prahy. Jedním dechem upozorňuje i na Židovské město, a Starý židovský hřbitov dokonce řadí mezi deset turisticky nejzajímavějších hřbitovů světa. Skutečně máme v Praze takový poklad?

Tančící dům, jedna z nejproslulejších staveb moderní pražské architektury, roztančil Rašínovo nábřeží v roce 1996. Nad jeho projektem se sešli český architekt chorvatského původu Vlado Milunić a americko-kanadský architekt Frank O. Gehry, autor celé řady pozoruhodných staveb. Pojďte se na ně podívat zblízka s portálem Kudy z nudy a seriálem #světovéČesko!

Česká filmová a televizní akademie vyslala do boje o nominaci na Oscara za nejlepší zahraniční film snímek Šarlatán polské režisérky Agnieszky Hollandové. Jaké bude mít Šarlatán soupeře? Zařadí se mezi české oscarové filmy anebo se připojí k těm, které svou nominaci neproměnily?

Nuselský most v Praze slaví narozeniny každý rok, provoz byl slavnostně zahájen 22. února 1973. Načasování bylo pro tehdejší režim stejně důležité, jako je dnes úloha mostu v pražské dopravě, kdy po něm z Vinohrad na Pankrác denně přejíždějí desetitisíce aut a cestujících v metru. S výjimkou prosklených stěn stanice Vyšehrad ale vlaky neuvidíte: jezdí dovedně ukryté v tunelu pod vozovkou.

Užijte si tři fascinující výstavy v Praze: v Národním muzeu na výstavě Sluneční králové zažijete do 6. června 2021 atmosféru sluncem zalitého starověkého Egypta, v Obecním domě je do konce roku 2022 k vidění mimořádná výstava iMucha: slavná sbírka v pohybu a v paláci Kinských na Staroměstském náměstí probíhá výstava Rembrandt: Portrét člověka. Navštívit ji můžete už jen do 31. března 2021.

Když z Guinnessovy knihy rekordů vytáhnete všechny záznamy o bruslích, ledu a bruslařích, vyjde vám sbírka neuvěřitelných kousků. Dozvíte se nejenom to, kdo jako první skočil čtverný skok anebo udělal nejvíc piruet, ale také kde lidé vytvořili největší řetěz bruslařů anebo kde na světě mají největší přirozeně zamrzlé kluziště. Mimochodem, to místo všichni dobře znáte: jmenuje se Lipno.

Rok Jana Kotěry nabídne řadu výstav, komentovaných vycházek, přednášek, exkurzí a dalších akcí v Praze, Hradci Králové, Zlíně, Prostějově a dalších místech, kde slavný architekt působil. Podrobný program se teprve chystá, ale my se na procházku za Kotěrovými stavbami vydáme hned – a vezmeme to zgruntu, od známých památek přes výstavu chystanou v pražském Mánesu až po tramvaje nebo kiosky.

Stejně jako vánoční cukroví nebo výzdoba domácností se zvolna mění i tradiční štědrovečerní večeře. I když se ale někde na svátečně prostřených stolech objeví řízky, losos nebo vinná klobása, ve většině českých domácností pořád hraje prim rybí polévka, smažený kapr s bramborovým salátem a pár kousků vánočního cukroví nebo vánočka. Na čem si ale o Vánocích pochutnávají naši sousedé?

Štědrovečerní večeře je v plném proudu, zní vánoční hudba, hoří svíčky a u ozdobeného stromečku se právě odehrává zázrak: zastavil se tu Ježíšek a naděluje. Odkud přišel? Anebo přiletěl? Jak se dostal do obývacího pokoje? Chodí komínem nebo oknem? A jak je možné, že miminko unese tolik dárků?

Naše svatá Lucie je jen malou kapkou v moři svatých, zato ve Skandinávii ji uctívají a milují: 13. prosince na svatou Lucii začínají Vánoce, po městech a vesnicích chodí procesí dětí v kostýmech a nakonec si všichni pochutnají na Lussekatter, sladké dobrotě, která se peče speciálně k této příležitosti.

Bez nazdobených vánočních stromečků i obřích zářících stromů na náměstích a návsích by české Vánoce prostě nebyly ono. Odkud se ale tahle tradice vzala, kde se objevil první stromeček a čím byl tehdy ozdobený? A kdy a kde stál první velký vánoční strom pod širým nebem?

Na Vánoce peče a mlsá celé Česko. Kdo nepeče, ten si alespoň pár kousků cukroví koupí, aby ozdobilo vánoční stůl. Tradičně se chystá přesný počet druhů, což prý nosí štěstí. Kolik druhů to ale je? A jak si naše vanilkové rohlíčky, pracny nebo marokánky vedou ve světové konkurenci?

Jsou zázraky, kterým je těžké uvěřit, ale některé jste možná zažili i vy: třeba sněhovou přeháňku v měsících, kdy by rozhodně sněžit nemělo. Když v srpnu roku 352 sníh pokryl Esquilino, jeden z římských pahorků, prý tak sama Panna Marie označila místo, kde by si přála mít nový kostel.

Svatého Mikuláše zná a slaví většina Evropy. Každá země sice má své zvyky, ale jedno mají společné: ctihodný vousatý muž s mitrou a berlou obdarovává všechny děti, které byly v předchozím roce hodné. Kdo vlastně byl svatý Mikuláš? A je pražský barokní chrám sv. Mikuláše na Malé Straně skutečně nejkrásnější?

To místo na západním okraji Prahy zná kdekdo: pláň na Bílé hoře, kde jedné listopadové neděle roku 1620 proběhla bitva. Obora, letohrádek Hvězda a další stavby tu už v té době stály, další vznikly krátce po bitvě: pojďte si projít někdejší bojiště krok za krokem.

Na pražském Černém Mostě, v lesoparku Čihadla na kopci Horka, objevíte naprosto originální stavbu – rozhlednu Doubravka. Tvoří ji tři veliké nohy z akátového dřeva, které jsou sestaveny do podoby trojbokého jehlanu. Stavba, kterou navrhl prof. Ing. arch. Martin Rajniš, je podobná další rozhledně, a to Věži Ester až v dalekém Izraeli. Není bez zajímavosti, že se v obou případech jedná o stejného tvůrce.

Na svahu Petřína můžete navštívit Vrtbovskou zahradu – jednu z nejkrásnějších a nejvýznamnějších barokních zahrad v Praze. Tvrdí se o ní dokonce, že je jednou z nejkrásnějších zahrad svého druhu na sever od Alp. Zahrada byla postavena roku 1720 a tak letos slaví celých 300 let své existence. Jestliže Vrtbovská zahrada patří mezi nejkrásnější v Záalpí, která zahrada se považuje za nejkrásnější pod Alpami? Odpověď se nabízí u italského jezera Maggiore v zahradě Isola Bella.

Jestli existuje cestovatelské nebe, v neděli 27. září tam proběhne velký mejdan: k oslavě mezinárodního dne cestování se sejdou všichni čeští cestovatelé, slavní i ti zapomenutí. Protože i vy nepochybně patříte mezi vášnivé výletníky, stojí za to si některé z vašich předchůdců připomenout.

Obrazy, kde i černá barva a stíny září: taková jsou díla renesančních a barokních mistrů šerosvitu. Obdivovat je můžete nejenom ve Sbírce starých mistrů Národní galerie, ale také na řadě jiných míst, namátkou v Týnském chrámu a na oltářích pražských i venkovských kostelů.

Tajemství, magická číselná symbolika a zašifrované vzkazy dávných architektů, které nedokážeme rozluštit: takové příběhy provázejí stavby s půdorysem hvězd. Možná znáte letohrádek Hvězda v Praze, ale další…? Na portálu Kudy z nudy jsme se sami divili: objevili jsme totiž dalších šest a pro kampaň #světovéČesko jednu hvězdnou záhadu až v dalekém Tibetu.

V Evropě neexistuje slavnější horská trať než rakouský Semmering: byla první, dodnes si zachovala historický ráz a v roce 1998 byla zapsána do Seznamu světového dědictví UNESCO. Podle ní se přezdívá dalším tratím s velkým převýšením, tunely, viadukty a se skvostnými výhledy.

Provokatér, vizionář a architekt, který výrazně ovlivnil moderní architekturu: to byl Adolf Loos (1870–1933). Poznávacím znamením jeho budov jsou jednoduché a čisté formy, funkčnost a minimalismus – a platí to jak pro stavby u nás, tak pro vily, domy a interiéry ve Vídni.

Když nemůžeme do Egypta, přivezeme si ho k nám, řekli si v Národním muzeu v Praze a připravili skutečně ojedinělý výstavní projekt. Na výstavě Sluneční králové tak během podzimních a zimních dnů zažijete atmosféru sluncem zalité starověké říše. Kromě toho se seznámíte s českými archeology, na vlastní oči poznáte nejvýznamnější objevy a také spousty zajímavostí. Sluneční králové zkrátka přijeli do Prahy.

Nejslavnější cyklistický závod světa Tour de France startuje v sobotu 29. 8. 2020, kde jinde než ve Francii. Na vítěze čekají trofeje z české sklárny Lasvit, která působí v Novém Boru. Pokud byste si chtěli vyzkoušet atmosféru slavného závodu, buďte připraveni na červen 2021 – to se totiž ve Středočeském kraji pojede L’Etape Czech Republic by Tour de France.

Krásné dívky s těžkými víčky a překrásnými šperky, složité květinové ornamenty, divadelní plakáty, kalendáře, dekorativní zástěny, obaly čokolád i obří plátna zachycující historii slovanských národů: tak vypadají díla malíře a grafika Alfonse Muchy, který dal světu nový secesní styl. Bez Muchy by zkrátka éra Belle Époque nikdy nebyla tak krásná.

Kvůli zážitkům, jako je procházka deštným pralesem, poznání korálových útesů, jízda po safari anebo relaxace ve vodním ráji, vůbec nemusíte navštěvovat vzdálené exotické země. Nefalšovanou exotiku ve skutečnosti můžete prožít doma, v České republice. A portál Kudy z nudy vám poradí kde a jak.

Mosty se staly natolik běžnou součástí našich životů, že se jen málokdy zastavíme, abychom obdivovali jejich půvab. K těm nejkrásnějším patří řetězový most, který vede přes Lužnici u obce Stádlec. Podobných bývaly v Evropě stovky, ale záhy je vystřídaly moderní konstrukce. Pár jich ovšem dodnes zůstalo stát.

Když přijde řeč na stolové či tabulové hory, zřejmě si spíše než domácí vrcholy vybavíte ty ve světě, například slavnou Stolovou horu u Kapského Města. Ta je kapku z ruky, zato Malá a Velká Hejšovina v polských Stolových horách jsou pohodlně dosažitelné z Broumovska. Königstein a další kopce v Saském Švýcarsku pohodlně uvidíte například z Děčínského Sněžníku, krále našich stolových hor.

Módu umělých jeskyní přinesly do palácových a zámeckých zahrad renesance a baroko: mít svou grottu zkrátka patřilo k životnímu stylu vyšší společnosti. Víme ale i o dalších místech, často ukrytých hluboko v lese. Znáte například Pekelné doly, Pusté kostely, Klácelku nebo Klemperku? A víte, že unikátní umělou krápníkovou stěnu s grottami najdete i v centru Prahy? Pojďte s portálem Kudy z nudy pátrat po jejich temných tajemstvích!

Santa casa, svatá nebo loretánská chýše, Loreta: názvy jsou různé, podoba stejná. Jde o repliky kaple, která stojí v bazilice Santa Casa v italském Loretu poblíž Ancony. Působivá a bohatě zdobená mramorová „slupka“ je ale pouhým ochranným obalem pro cenné a překvapivé jádro: svatou chýši, prosté a chudé obydlí Panny Marie, svatého Josefa a Ježíše, v němž kdysi žili v Nazaretu. Většina loretánských kaplí vznikla během 17. a 18. století a jen v Česku byste jich napočítali asi šedesát.

Praha, to není jen Staroměstské náměstí, Karlův Most a Pražský hrad. Naše hlavní město ukrývá spoustu krásných míst, která leží mimo turistické centrum. Vydejte se třeba prozkoumat Vinohrady. V jejich srdci přímo na Náměstí Míru objevíte kostel svaté Ludmily, který až nápadně připomíná francouzskou katedrálu Notre Dame v Chartres. A až si ho prohlédnete, můžete vyrazit na okružní procházku přes krásné Riegrovy sady kolem Žižkovské věže až na Náměstí Jiřího z Poděbrad a tam si dát kávu v jedné z kaváren.

Milujete Francii a vše francouzské? Pak se nechte pozvat na báječný Francouzský trh na Kampě, do kalendáře si zapište srpnový koncert francouzské hudby na Francouzské ulici a naplánujte si letní výlet do některé z francouzských zahrad: tipů pro inspiraci najdete na Kudy z nudy víc než dost, novinkou je francouzská zahrada u zámku Dobříš, která po rekonstrukci za pár dní znovu otevře své brány. Anebo vás zlákáme na putování po zámcích podél české Loiry?

Obdivujete italskou renesanci a vznosné arkády, rajské dvory a saly terreny? Nemusíte jezdit až do Itálie, kouzelné stavby možná máte jen kousek od domova. Vydejte se obdivovat arkády zámků v Jindřichově Hradci, Opočně, Velkých Losinách, Moravské Třebové, Litomyšli nebo Rosicích.

Originální, vzdušné a dokonale pracující se světlem, symbolikou a geometrickými tvary: takové jsou stavby mistra Santiniho. Jeho svébytný styl dnes nazýváme barokní gotikou. V evropském měřítku je jedinečný: jinde než v Česku jeho stavby nenajdete.

Pražský orloj je nejslavnější v Česku a možná i na světě, ale zdaleka není jediný. S portálem Kudy z nudy se tentokrát vypravíme na přehlídku astronomických hodin v českých městech, vesnicích a dokonce i za hranicemi. Třeba k italskému orloji v Padově nebo do Norimberku, kde figuru císaře složitě obchází sedm kurfiřtů.

Není žádné tajemství, že pro rozhlednu v Praze na Petříně byla vzorem Eiffelova věž v Paříži. Stopy francouzského konstruktéra a architekta ale najdeme i jinde v Česku: vypravte se s portálem Kudy z nudy nejenom na Petřín, ale také za krásou starých železničních viaduktů.

Jak asi správně tušíte, nepovede naše výprava daleko za hranice, ale zůstaneme v České kotlině. Konkrétně v Praze, na Vltavě, kde se nachází oblíbené místo romanticky založených duší, pražské Benátky. Malebný kout Starého Města, který se nazývá Čertovka, odděluje Kampu od ostatní částí Malé Strany. Umělý vodní náhon vybudoval ve 12. století řád Maltézských rytířů. Obdivovat jej můžete z dřevěných lodí či přímo z benátské gondoly!

Hotel International v Praze-Dejvicích je nejtypičtější ukázkou socialistického realismu v České republice. Stavba, velmi podobná Lomonosovově univerzitě v Moskvě, vznikla v letech 1952–1956, původně jako zařízení Ministerstva Obrany. V padesátých letech se ale jednalo o nejluxusnější hotel v Československu, který měl téměř dvě stě pokojů.

Úhelník a kružítko, kladivo a zednická lžíce, krychle, hvězda, lebka, Měsíc, Slunce a vševidoucí oko: to je jen výčet z mnoha známých zednářských symbolů. Určitě jste o nich už slyšeli, ale víte, kde narazíte na jejich stopy ve střední Evropě?