#světovéČesko a Praděd: věhlasné letiště čarodějnic s krásnou rozhlednou

Říkáte si, že jsme se zbláznili? Kdepak, stačí si vzpomenout na drsné čarodějnické procesy, které se v podhůří Hrubého Jeseníku odehrály v osmdesátých letech 17. století.

Zasáhly řadu měst od Mohelnice přes Šumperk, Velké Losiny a Jeseník až po polskou Nysu a v kraji se na ně vzpomíná dodnes. Výlet za čarodějnicemi ale nemusí skončit prohlídkou několika muzeí nebo projížďkou po Čarodějnické cyklotrase: právě během čarodějnických procesů se zrodila ďábelská pověst Pradědu a Petrových kamenů, kam se prý jednou ročně o filipojakubské noci slétaly čarodějnice na kravách, telatech, kozách nebo na košťatech. Ale samozřejmě na Praděd se dá dostat mnohem pohodlnějšími cestami než vzduchem.
 

Praděd a Moravský ledovec

Nejvyšší hora celé Moravy a Slezska je současně pátou nejvyšší horou v České republice, vyšší jsou jen čtyři vrcholky Krkonoš: Sněžka, Luční hora, Studniční hora a Vysoké kolo. Dřív Praděd měli rádi, ti, co ve škole zápasili se zeměpisem i dějepisem: stačilo si zapamatovat letopočet objevení Ameriky, který byl stejný jako nadmořská výška nejvyššího vrcholu Jeseníků. Jenže už to neplatí: stejně jako Sněžka v nových mapách o metr poporostla, Praděd se o metr zmenšil, a to na 1491 metrů. Jeho výšku ovlivnila výstavba televizního vysílače s hotelem a restaurací, a ačkoli se tak Praděd o něco zmenšil, současně se vysílač postaral o pár rekordů: jde o nejvýše položenou rozhlednu u nás a špička věže je zároveň nejvyšším umělým bodem v České republice.

Z kruhové vyhlídkové plošiny za ideálních podmínek uvidíte velkou část střední Evropy od Krkonoš po Vysoké Tatry. Běžně bývají vidět Beskydy s Radhoštěm a Lysou horou, Dlouhé Stráně nebo Rejvíz.

Další rekord Praděd drží jako jedno z nejchladnějších míst u nás: protože je tu průměrná roční teplota pouhý jeden stupeň Celsia, dokonce se mu občas s jistou nadsázkou říká Moravský ledovec. Jisté je, že si tu skvěle zalyžujete i v době, kdy už jinde panuje jaro.
 

Stará rozhledna na Pradědu

Vrchol Pradědu byl už od počátků turistiky oblíbeným cílem výletníků, přesto první rozhledna byla dokončena až v roce 1912. Mohutná kamenná věž s cimbuřím připomínala středověký hrad, byla 32,5 metru vysoká a stála na půdorysu 14,5 na 15 metrů. V sedmi podlažích měla třiadvacet místností, v přízemí bývala restaurace, nahoře vyhlídka, a na počest vládnoucí dynastie ji pojmenovali Habsburgwarte.

První problémy se ale dostavily už před slavnostním otevřením. Pro stavbu byl totiž použit nevhodný kámen, který špatně snášel drsné povětrnostní podmínky a propouštěl vodu. Pamětníci, kteří tu nocovali, popisují situace, kdy za vlhka ze stropů a stěn doslova pršelo. Už během první světové války byla rozhledna zavřená a chátrala, svému účelu sloužila jen krátce ve třicátých letech. Její stav se stále zhoršoval, až se nakonec 2. května 1959 zřítila – prý krátce před zahájením dalšího kolečka záchranných prací.
 

Na Praděd zubačkou, vlakem nebo lanovkou?

Stará romantická rozhledna na Pradědu by dnes směle mohla soutěžit o titul nejkrásnější historické vyhlídkové věže. Její podoba je zachycená na starých pohlednicích a fotografií, které ji zabírají ze všech úhlů a ve všech ročních dobách. Turisté si ji oblíbili natolik, že si její zmenšené modely dokonce budovali na skalkách ve svých zahradách. Dodnes se jich několik dochovalo, ale jde o soukromé prostory, kde o návštěvníky nestojí. Na vlastní oči si ale můžete rozhlednu z Pradědu v malém prohlédnout u hotelu Koliba ve Starém Městě u Bruntálu. Předlohou pro model v měřítku 1:16 byly dobové fotografie.

Zdaleka ale nemělo zůstat jen u rozhledny, na přelomu 19. a 20. století měly tehdejší horské a turistické spolky s Jeseníky i Pradědem další velkolepé plány. Železnice z Malé Morávky měla být prodloužena až do lázní Karlova Studánka a tam na ni měla navazovat ozubená dráha, která by výletníky vyvážela až na vrchol Pradědu. Vzpomeňte si na ni, až půjdete krásným údolím kolem vodopádů Bílé Opavy – kdyby došlo na všechny „skvělé“ plány, už by možná neexistovaly.
 

Staronová rozhledna u německého Lehestenu

• Když prastará nádherná rozhledna žije jen ve vzpomínkách pamětníků, není nic jednoduššího než si postavit kopii. Potomkům Sudetských Němců se povedlo uskutečnit své plány v roce 2003, kdy podle původních plánů vznikla přesná kopie staré rozhledny na Pradědu / Altvaterturm na vrcholu Wetzsteinu (792 m) u německého městečka Lehesten.
• Rozhledna je osobitým památníkem na lidi vyhnané z míst, kde jejich předkové žili několik století, místem vzpomínek, setkání a odpuštění. Jejich osudy i historii staré rozhledny připomíná řada informačních panelů a pamětních desek.
• Z vyhlídkové plošiny se otvírá výhled na krajinu kolem Lehestenu, okolo vede stezka sledující stopy historické těžby břidlice.