Úvod > Aktuality > #světovéČesko a porýnský kostel v Kondraci
#světovéČesko a porýnský kostel v Kondraci
"> "> ">

#světovéČesko a porýnský kostel v Kondraci

Vydáno 18. července 2020 Památky
Středočeská vesnička jménem Kondrac, v blízkosti Vlašimi, ukrývá románský skvost. Jedná se o kostel zasvěcený sv. Bartoloměji, který se nápadně podobá o asi padesát let mladšímu klášternímu kostelu v opatství Steinfeld, jenž leží cca 840 km daleko v Německu, v dnešní spolkové zemi Porýní-Vestfálsko. Otázkou zůstává, jak se porýnská stavební huť dostala do země Koruny české, a proč vystavěla svatostánek zrovna v kraji pod Blaníkem?

Kostel je charakteristický dvěma věžemi se sdruženými okénky.

Kondrac
Steinfeld

Premonstráti z porýnského Steinfeldu a jejich misie

Želiv kostelK pochopení tehdejších souvislostí musíme začít zeširoka, a to stavbou kláštera s kostelem Narození Panny MarieŽelivě, který byl založen roku 1139 pražským biskupem Otou spolu s českým knížetem Soběslavem a jeho manželkou Adlétou. Jak pokaždé šlo o upevňování moci – církevní i politické. Řád premonstrátů se ve 12. století rychle šířil po Evropě, vytvořil vlivnou organizaci, která byla řízena právě z klášterů. Na našem území mezi západoslovanským obyvatelstvem působili premonstráti jako misionáři a kolonizátoři (ve smyslu osidlování dosud divokých přírodních lokalit a jejich proměnu v zemědělskou krajinu).

Želivě sice již sídlila kanonie benediktinů, kteří sem přišli z kláštera v Sázavě, ovšem po 10 letech museli klášter opustit a do Želiva přišli premonstrátští mniši z porýnského Steinfeldu v dnešním Německu (stejně jako v roce 1142 na Strahov) vedeni opatem Gotschalkem. Klášter dobře prosperoval, takže mohl zakládat další pobočky – jednou z nich byl ženský premonstrátský klášter v Louňovicích pod Blaníkem.
 

Z kláštera v Louňovicích nezbylo nic, kostel v Kondraci stojí dosud

kostel KondracLouňovický klášter vznikl v roce 1149, fungoval téměř tři sta let a jistě by stál do dnešních dnů, pokud by ho roku 1420 nevypálilo husitské vojsko. O klášteře samotném ani o jeho podobě toho moc nevíme – do dnešních dnů se dochovala pouze část zdiva v ulici J. Žižky poblíž náměstí a také kostel Nanebevzetí Panny Marie. Je jisté, že v době své existence měl louňovický klášter podstatný vliv na rozvoj části Podblanicka po duchovní i ekonomické stránce.

Odkaz premonstrátů lze najít i od Louňovic pod Blaníkem pět kilometrů vzdálené Kondraci. Tady byl před rokem 1200 v románském slohu vystavěn kostel sv. Bartoloměje, který se řadí k nejstarším církevním stavbám v Čechách. Kostel je charakteristický dvěma věžemi se sdruženými okénky. Původní styl je patrný také na větší části lodi a tribuně. V roce 1360 byl kostel upraven goticky, přibyla loď se sakristií. I přes další úpravy a požár v roce 1918 se kondracký kostel stále nápadně podobá klášternímu kostelu ve Steinfeldu, tedy místu, odkud do Čech premonstráti přišli.
 

Opatství Steinfeld s bazilikou Božího Spasitele

SteinfeldPrvní klášter stál v porýnském Steinfeldu asi v roce 1070, premonstráti se zde usadili roku 1130. Postupem času se stal řád v německé říši velmi mocným a významným, a zakládal řadu poboček, včetně Strahovského klášteraPraze.

Dnešní bazilika Božího Spasitele s typickými bílými románskými věžemi, byla postavena v letech 1142-1150 jako jeden z prvních německých kostelů v románském slohu, který má klenutý strop. Kostel je v současnosti, z hlediska architektury, kombinací mnoha slohů, jemuž dominují barokní prvky. Přesto jsou však v souladu s prvotním románským duchem stavby. Od roku 1960 má svatostánek titul „papežská bazilika minor“. Kostel také proslavil „Král varhan“ (König-Orgel) – jedny z nejvýznamnějších varhan Porýní z období baroka. Varhany byly postaveny kolem roku 1600, skládají se z 1 956 trubek a 35 registrů.
 

Bazilika ze Steinfeldu a kostel v Kondraci pocházejí z jedné hutě

kostel KondracPorýnský kostel z let 1142-1150 je samozřejmě mohutnější a válcové věže mají také po dvou řadách oken, nejsou však sdružená. Podoba je patrná i v zakončení věží střechou ve tvaru kuželu. Vzhledem k užité typologii stavebních prvků obou kostelů se lze domnívat, že byly kostely postaveny stejnou stavební hutí, nebo alespoň stavitelé kondrackého kostela znali jeho porýnskou "předlohu".

Nejcennějšími částmi vnitřní výzdoby jsou zbytky nástěnných románských maleb na tribuně a stěnách lodi. Oltář a kazatelna pocházejí ze zatopených Dolních Kralovic. Na dnes již nevyužívaném hřbitově u kostela můžete navštívit márnici se dvěma expozicemi. Fara byla upravena jako Farní muzeum.
Kostel sv. Bartoloměje v Kondraci

Kostel sv. Bartoloměje v Kondraci

Původně románská stavba z doby po roce 1200. Z této stavební fáze se zachovala loď se dvěma kruhovými vížkami nad průčelím. Kolem roku 1380 byl přistavěn gotický chór se sakristií. Kostel byl dále upraven v první polovině 18. století. Nejcennějšími částmi interiéru jsou zbytky románských maleb.

Kraj blanických rytířů - za tajemstvím legend

Kraj blanických rytířů - za tajemstvím legend

Vítejte na tradičním českém venkově! Kraj blanických rytířů, Podblanicko, je místem oplývajícím přírodními krásami a bohatou minulostí.

Farní muzeum v Kondraci

Farní muzeum v Kondraci

Farní areál s hospodářským zázemím, márnicí a románským kostelem sv. Bartoloměje nabízí autentický interiér fary z přelomu 19. a 20. stol., ve kterém získají návštěvníci informace o životě na faře prostřednictvím informačních panelů.