Znáte to: neustále hledáte nové zážitky a zkušenosti a jezdíte za nimi po celém světě, dokud si neuvědomíte, že sami máte za humny poklad, o kterém by se měl svět dozvědět. Pro Česko jsou takovým pokladem tradice pěstování ovoce a zeleniny. Kdekdo ví, že k
Žatci patří chmelařství, ke
Znojmu kyselé okurky a k
Valašsku švestky, ale víte, kam se vypravit do
mandlových nebo jablečných sadů, kde
ochutnat chřest anebo kde se
pořádají slavnosti meruněk? A protože je důležité řídit se
sezonním kalendářem a vědět co a kdy dozrává, vezměme to pěkně popořádku od jara do zimy.
Hustopeče a jarní Mandlové slavnosti
Mandloním se daří hlavně tam, kde je teplo, takže
jižní Morava je pro ně ideální. Pohledné stromy mají
krásné a voňavé růžové a bílé květy, a právě ty přijíždí pokaždé na jaře do
Hustopečí obdivovat tisíce lidí. (Tip kdy přesně na jaře vyrazit, abyste je viděli v plném květu, najdete každý rok u nás na
portálu Kudy z nudy.) V kopcích nad městem jsou vysázené
největší mandloňové sady ve střední Evropě, které se každý rok dál rozrůstají, nechybí ani
mandloňové arboretum. Město také připravilo
mandloňovou turistickou stezku s informačními panely, postavilo
Mandloňovou rozhlednu a každý rok pořádá
jarní Slavnosti mandloní a vína a
letní Mandlobraní. Pokud žádná akce do vašeho kalendáře nezapadá, nezoufejte: mandle si našly cestu do jídelníčku zdejších restaurací i nabídky vinařů, navíc je tu rodinná
Mandlárna s mandlovou kavárnou, kde celý rok ochutnáte a koupíte
Hustopečskou mandlovici a další originální likéry,
mandlovou kávu, mandle v medu, mandlovou limonádu nebo mandlovou čokoládu a další delikatesy.
Od chmele a chřestu až po borůvky
Máte rádi
chřest aneb špargl? V Česku má dvě království, a to v
Hostíně u Vojkovic na
Mělnicku a v jihomoravských
Ivančicích. Nejenže při jarních slavnostech na obou místech koupíte domácí chřest a ochutnáte chřestové dobroty, ale ke slovu se dostávají i neobvyklé úpravy jako chřestové pivo, chřestová zmrzlina a další speciality.
Na
Žatecku se na počest zahájení jarních prací ve chmelnicích ve více než 300 chmelařských obcích oslavuje
kvalitní a ve světě žádaný aromatický Žatecký chmel. Chmel a chřest střídají
festival kmínu nebo
slavnosti jahod, jejichž pěstováním a gastronomickými slavnostmi je vyhlášená
Nová Bystřice, začátek léta pak patří
sladkým meruňkám z
Velkých Pavlovic a
Miroslavi. V druhé půlce července přichází čas
borůvek z
jižních Čech: na ty se zaměřují v
Borovanech, kde dokonce najdete speciální
borůvkovou zahradu. Ve
Znojmě zase v srpnu vrcholí sezona
okurek, v
Břeclavi se pořádají
originální slavnosti rajčat.
Výlety pro milovníky jablek
Na konci léta je čas vypravit se do
jablečných sadů. Přehlídku regionálních odrůd ovoce a procházku
ukázkovým sadem a zahradou nabízí Hostětín na
východní Moravě. Objevíte tu řady starých odrůd ovoce, které vám poslouží jako pozvánky za dalšími zajímavými místy. Zdáte třeba
slavné slovácké oskeruše? Poblíž
Strážnice dokonce vede
oskerušová naučná stezka a v
Tvarožné Lhotě se pořádají slavnosti s ochutnávkami všeho, co se z oskeruší dá vyrobit. Podobné ladění má i
Středočeská ovocná stezka, cyklotrasa zaměřená na pěstování ovoce mezi
Kolínem a
Českým Brodem. Tady přijdete na to, jak pěstovat
jaderničky, koženáče, renety, štrůdláky a další neobvyklé staré odrůdy našich jablek. Anebo byste rádi ochutnali
holovouské malináče? Ty se pěstovaly v
Holovousech, obci mezi
Hořicemi a
Jičínem, kde oblíbenou odrůdu připomínají další jablečné slavnosti.
Srpen a září patří česneku, cibuli a mrkvi
Další tip pro mlsné jazýčky a zároveň zvídavé výletníky nabízejí
slavnosti na našich hradech a zámcích a ve městech. Řada z nich se točí kolem některé plodiny – na
zámku Ploskovice pořádají
Makové slavnosti, na
zámek v Rosicích a
zámek v Buchlovicích se můžete vypravit na
česnekové slavnosti, v
Račeticích a
Hořovicích se připomíná tradice pěstování cibule a v
Polné se koná
Mrkvancová pouť. Místní tradiční pouťovou pochoutkou jsou
bochánky z kynutého těsta ochuceného fenyklem, jejichž náplň tvoří nastrouhaná podušená mrkev. Mrkev se ale v Polné zdaleka nenabízí jen na talíři, svazky zeleniny dokonce zdobí i domy a připomínají tak, že se v okolí kdysi pěstovala v míře více než hojné.
K podzimu patří také velká rarita:
slavnosti, které se pořádají v
Nasavrkách v tamním
sadu jedlých kaštanů. Pochoutka, která dřív provázela
tradiční české Vánoce, se opět vrací do módy, a to zdaleka nejen v pečené podobě.
Podzim a zima se švestkami a zelím
Švestky jsou v Česku tak populární, že se po nich dokonce jmenuje železnice:
Švestková dráha je malebná lokálka spojující
Litoměřice,
Lovosice a
Most. Jméno trati dalo někdejší množství švestkových sadů a alejí, z nichž do dnešních dnů zůstaly jen nepatrné zbytky. Na
švestkové trhy se tak musíte v říjnu vypravit třeba do
Českých Budějovic.
Ani v zimních měsících nepřijdete zkrátka, protože se na řadě míst – třeba v
Mikulčicích a v
Pohořelicích – pořádají
přehlídky a košty kysaného zelí, zázračného všeléku našich prababiček. Jsou dokonalým důkazem, že zelí je v Česku doma: roste a jí se tu odjakživa a neobejde se bez něj žádná z mnoha regionálních kuchyní. Naši předkové sice nedokázali pojmenovat všechny v něm obsažené prospěšné látky a slova jako „probiotické kultury“ neznali vůbec, ale na zelí si pochutnávali pravidelně – ostatně koncem zimy v chalupě už často nic moc jiného k jídlu nebývalo a soudky nebo keramické nádoby plné nakrouhané kysané zeleniny představovaly hotový poklad.
#světovéČesko a španělská rajčatová bitva La Tomatina
Zatímco v ulicích Břeclavi zůstanou po rajčatových slavnostech nanejvýš odpadky a zbytky jídla, ve španělském městečku Buñol můžou z ulic seškrabávat kečup. Od roku 1945 se tu vždy poslední srpnovou středu na svátek svatého Ludvíka koná rajčatová bitva La Tomatina.- Není nijak dlouhá: začíná výstřelem přesně v jedenáct hodin a končí v pravé poledne. Účastnit se může kdokoliv, takže do Buñolu každý rok přijedou desetitisíce nadšenců, a spotřebuje se přibližně 120 tun rajčat.
Pro mnohé nepochopitelná a živelná akce ale má jistá pravidla: například že se bojuje výhradně rajčaty, každá musí být před hodem rozmáčknuto, aby nedošlo ke zranění, a nemělo by se pálit na budovy a auta. Doporučené je také staré oblečení, které hned po bitvě letí do popelnice. Jakmile fiesta skončí, na místo nastupují hasiči a kromě domů a plachet oplachují i samotné bojovníky.- La Tomatina inspirovala podobné oslavy v jiných částech světa, takže podobě se s přebytky z úrody rajčat nakládá v několika amerických městech, v Kostarice, Kolumbii, Číně nebo Indii.